Velikonoční tečka na zámku Kozel

Jsem zase u sebe ve městě a jsem docela ráda . Jak jsem v posledním článku tvrdila,že to docela rychle utíká , včera se to nějak zadrhlo . Přijeli sourozenci s rodinama na oběd , tak jsme si říkali,že to asi nebudou chvátat a tak nějak do aspoň do těch 15 hodin u nás budou . Prostě zabitej den . Přijeli sice jako vždycky ,ale ségra už se začala zvedat kolem 13 a brácha taky , i když mohli klidně ještě zůstat . Synovec už nás vyšupal včera a věděla jsem ,že ten velikonoční jarmark na zámku je i v ten den ,kdy u nás byli , tak mě napadlo , proč to nevyužít a že bych tady ve městě už pak zůstala . Bohužel moje přání se mi nesplnilo a zůstali jsme doma . Zbytek dne o ničem a docela mě to naštvalo . V noci zase štěkali psi a tentokrát všichni z obou stran , tohle nedávam, když nevyje, štěká . Takže jsem skoro celou noc nezamouřila oči , protože zrovna můj pokoj má okna do zahrad . Tak jsem nebyla v dobrý náladě. ................................................................................................................................................... Doslova jsem už počítala hodiny, až vypadnu , i ten den navíc byl už prostě moc . Místo, abych byla nějaká zrelaxovaná , tak je to přesně naopak - jsem unavená , jak kdybych několik dní nespala , což je vlastně pravda - to neustálý vytí toho týranýho a v noci zaše štěkot . Neskutečně otravný . Letos mi ty Velikonoce moc nesedly obecně - měli jsme víc plánů na výlety a nevyšlo skoro nic , počasí jak v zimě . Přestavovala jsem si to trochu jinak a dodal mi ten včerejšek , kdy už jsem mohla odjet a už jsem se viděla jinde . Ráda se dívam na sváteční program v televizi , ale skoro nikdy ho nakonec nevidim . Takže z toho nic nemam ani letos . ..................................................................................................................................................... A dnes dopoledne konečně pryč, trh začal až v 10, takže ráno jsem si to u našich ještě užila , i když bych tam nejradši přijela už ráno před otevřením . Bylo fajn,že dneska je konečně teplo a sluníčko a je škoda ,že až takhle na konec . Na trhu jsme se prošli - vždycky je tam stejnej druh trhů , ale tam to sedne - jmenujou se trhy Aleš a opravdu jsou staročeský , což se mi líbí . Vozí s sebou i dvě paní flašinetářky , který tam hrajou a vždycky je tam staročeskej kolotoč . Kdekoliv je tahle pořadající firma, je to tam moc příjemný . Taky tam často vídám stánek pro týraný koně , kolikrát jsem si říkala, že bych si něco koupila , ale mají tam takovej sortiment , kterej moc nemusím - ty batikovaný tašky a různý bylinkový polštářky atd. Nemůžu mít nic, co vydává vůni , vždycky a to už od mala , mě z toho bolí hlava . Je to škoda , že neprodávají třeba keramiku, protože ta je mi bližší a abych měla polštářek schovanej někde ve skříni, protože mi nevoní nebo aby mi taška jen někde visela je zase škoda . Na tenhle styl moc nejsem a třeba to někomu dát to zas nemám komu . Ale tak třeba někdy někde si od nich ještě něco koupim , abych pomohla i když to třeba nevyužiju . Ve vší tý záplavě na kočky a psy je pomoc pro týraný koně zajímavá změna. ............................................................................................................................................... Dali jsme si oběd - klasickej street food a jeli ke mě , ani jsem si nic nekoupila , nějak jsem po ničem neprahla . Ono taky co , když Velikonoce už končí . Stačilo se tam podívat , projít se . Už pár let tohle máme jako pondělní velikonoční tečku a je to fajn .