Pro léky do rodnýho města , na potravinovou sbírku do mýho města , na prkýnko do bytu a pro military výlet do Prahy

Na celej tejden jsem teď u našich, respektive na 6 dní. Naši jedou ve čtvrtek do termálních lázní do Maďarska a budou tam i přes víkend , tak jsem si to vyměnila . I když teda mi bylo jasný,že můj spánek u našich nebude stát za nic a důvod je jasnej - štěkot psů z obou stran, což už se potvrzuje už teď a ani jedna noc nebyla v tichu . Než bude středa a já odjedu , bude ze mě nevyspaný zoombie . Nicméně jsme se domluvili , že by ten čas mohl sloužit k odkládanýmu výletu , když mám volnou neděli a sice do Prahy na Vítkov a do armádního muzea , kam chci už hodně dlouho . A z mýho nedávnýho článku z jaký jsem rodiny asi hned pochopíte proč . Tyhle věci mě prostě lákají . .................................................................................................................................................... Nicméně , těch cest mimo domov je teď hodně , vlastně zatím denně . Včera jsem jela s mamkou do mýho rodnýho města do Domažlic . V plánu to vůbec nebylo,ale táta byl u doktora a měl předepsaný nový léky , který nikde neměli a že jsme obvolávali široký okolí . Jediný poslední dvě krabičky měli právě v Domazlicích , tak jsme to vzali jako menší výlet . V lékárně jsme uspěli a šli jsme se projít do centra , říkala jsem si ,že bude lepší vzít električák ,ale mamka,že to zvládnem na normálním . Kdo znáte střed Domažlic víte , kočičí hlavy, 20 centimetrový rantly na chodníky a nájezd ani jeden. Pro vozíčkáře Mordor . Byla jsem vyklepaná jako nikdy a mamka litovala, že jsme ten električák přece jen nevzali . .......................................................................................................................................................... Já byla ráda když jsme aspoň občas zastavili . V Domažlicích jsem bydlela do svýho roku a půl , což bylo v době, kdy zjistili mojí diagnozu , ale naštěstí jsme se odstěhovali . Jako drncat tam už od dětství na invalidních kočárech a vozících musí bejt peklo. Nevim, možná ten střed je nejhorší , ale co jsem tak viděla z okna auta , ani kolem mi to nepřišlo nějak upravený , zejména chodníky , starý a asvaltový bez nájezdů . Na to , že Domažlice byly okresní město a žije tam 11 a půl tisíce lidí v týhle oblasti přístupnosti pro všechny mi to tam přijde furt stejný a tohle město bude asi hodně bariérový pořád . Jako vozíčkář bych tam žít nechtěla a že jsem jich tam včera potkala docela dost . Nicméně jsem si tam dala svojí první letošní zmrzlinu . Sedli jsme si na lavičku, což mě vyhovovalo , ono tam taky bylo všude plno v těch předzahrádkách navzdory tomu , že bylo teprve 13 hodin . Prostě zmrzlina a lavička patří k sobě - stůl netřeba . Ale ráda jsem se tam po delší době zase podívala . ......................................................................................................................................................... No a dnes jsme vyrazili ke mě do Plzně . Mamka chtěla přispět do dnešní Národní potravinový sbírky . U nás se nikde nekonala a taky jsme museli u mě zařídit wc prkýnko . V Globusu jsme nakoupili , odevzdali do sbírky , dali si koktejl a vyrazili ke mě do bytu. To je totiž tak - koupit vhodný nový prkýno není jen tak . Všechny se dušujou , že jsou univerzální . Před 14 dny jsme koupili nový za 700,- barevný s nožičkama dole . Hned jak jsem ho použila , doslova jsem vylítla do strany, jak klouzalo . Já potřebuju všechno hodně pevný , jak nechodim a celkově se hejbu jinak , tak všemu dávám víc zabrat . Bylo jasný, že 700,- v háji . Nakonec jsme koupili to nejobyčejnější prkýnko u našich ve městě za 300,- bez nožiček atd . ..................................................................................................................................................... Tušíte správně , že tohle je to ono , sedí , neklouže a drží . Stará dobrá klasika a ještě o dost levnější . Tak se to konečně povedlo , i když si mamka dost mákla , protože zapoměla doma kleště . Původně jsme měli jít ještě v plánu na procházku podel obchvatu u mě, když je hezky , ale měli jsme toho plný brejle , ani jsme se nenadáli a přijeli jsme domů v 17 hodin . Teď nás ještě čeká opékání buřtů na zahradě a pak asi padnu za vlast . Bylo kolem 20 stupnů ,ale hrozně únavný , asi jak na takový teplo nejsme zvyklý , zítra se má zase ochladit . Všude spousta lidí, motorkářů , všichni tu trochu tepla chtějí využít . ....................................................................................................................................................... Snad ta Praha zítra vyjde , když je ten čas . Sice tátovi bolí koleno ,ale už byl na motorce , tak to asi nebude tak strašný . A snad to vyjde celkově , protože na Vítkov se podle všeho nesmí zaparkovat jen tak , mailem nás odkázali na magistrát města Prahy a neozvali se . Nicméně je to divný, protože armádní muzeum má bejt nez bariér , tak se musí někde parkovat . Je to hrozný, když se vám nikdo neozve, jestli se tam s vozíkem vůbec dostanete nebo ne . Výhoda zdravých lidí a velká . ........................................................................................................................................................ Tak jedeme trochu na blint . Podle mamky tam má bejt vjezd jen na závoru a čip , když jsem se ptala ve skupině vozíčkářů na facebooku , tvrdili, že se tam dá jet normálně, ale nikdo tam v poslední době nebyl , tak nevim . Jsme v Česku a věřte ,že tady je připraveno pro nás vozíčkáře spoustu absurdit a nečekaných překvapení . Taky jsme zjistili ,že zrovna zítra má muzeum otevřeno až o dvě hodiny později než jindy , tak aspoň nemusíme tolik chvátat . Co se tam děje nevim , ale zítra má do Prahy přijet někdo z Ukrajiny , tak asi proto . Třeba uvidim Vovu :-D , ne dělam si srandu , ale ne,že by to nebylo fajn . Doufám, že se trefíme do správnýho dne a omezení zrovna tam, kam chceme nebudou , to by byla smůla . Tak držte palce , tenhle výlet už se odkládá měsíce , snad vyjde oboje - Vítkov i muzeum . ........................................................................................................................................ Tady jsem se narodila , přímo na Chodsku