Jak jsme pomohli zatoulanýmu pejskovi aneb Pocit k nezaplacení aneb Úžasná síla sociálních sítí

Dneska konečně jedu k sobě , jsem ráda,že si můžu odpočinout , mít byt sama pro sebe a zase najet na svůj režim tak, jak jsem zvyklá . A hlavně na ticho - žádný vytí od rána do večera , žádný sekačky , pily na dřevo a ze všech stran hlučný rozhovory ze zahrad . Jako když jsem se jen tak jednou zastavila a poslouchala to kolem i u nás - to nejsme zase nějak velký, ten hluk musí porušovat nějaký limity , ale mimo velký města se to holt neřeší . Upřímně , já ve městě a to je 4 největší v ČR, mám daleko větší klid, než ve městě, kde žije 3 268 obyvatel což je paradox . Už dávno neplatí, že tam kde žije míň lidí než ve ve velkých městech je víc klid , naopak . I když je fakt, že ve městě nebydlim na nějaký magistrále . Tejden zakončim v neděli odpoledne na ligovým fotbale a v pondělí ve svátek se mi splní to, co chci dlouho - budu doma a budu se dívat na sváteční program v televizi . Těším se na to ve svátek jen tak lelkovat . ........................................................................................................................................................ Včera jsme tu měli psí návštěvu - ztracenýho pejska . Chodil tady po ulici od vratům k vratům a kňučel . Zřejmě francouzskej buldoček . Jedna paní z ulice potvrdila,že už je tady minimálně dva dny , šel za ní domů , taky mu chtěla poskytnout azyl , ale její pejsek ho vyhnal . Tak jsme si ho vzali k sobě a dali mu najíst a napít , chudák byl hodně hladovej . Ale jinak milej, hodnej a udržovanej . Nastala otázka co s ním , u nás zůstat nemohl, protože dva psi by asi nebylo nejlepší , i když Bára si s ním hrála . Navíc bylo už po 18 hodině , takže na městským úřadě , kde mají pro tyhle případy pro pejsky zázemí už nikdo nebyl . A útulek ve městě nemáme a ani policajty . Pejsek neměl obojek ani nic podle čeho by se nějak dal identifikovat majitel . ......................................................................................................................................................... Napadlo nás dát oznámení do psího detektiva , tak jsme ho vyfotili a že napíšeme inzerát . Jenže jsme ho nikdy nepsali a za boha jsme nemohli najít kolonku , kam se píše o nalezených psech ( nakonec jsem zjistila , že inzerát o nalezeným zvířeti se vytváří na stránce o ztracených zvířatech a mají to dohromady . Za mě teda dost nelogický , ale tak třeba pro příště ). A abych řekla pravdu - psí detektiv mi nepřijde jako něco rychlýho a navíc když se pejsek zatoulá večer . Nakonec mamka zavolala tátovi, kterej nebyl doma , jestli by nezavolal do toho útulku , kde máme známý , co s nim . Volal přímo majitelce, ale ta to zrovna nebrala. Nakonec jsme se rozhodli zkontaktovat pracovníka městskýho úřadu a ten si pro něj přijel a odvezl si ho . .......................................................................................................................................................... Tak snad tam o něj bude postaráno, hlavně je důležitý ,že ho třeba v noci něco nepřejede a je v bezpečí , i když líbit se mu tam asi nebude . Jinak tady , když se ztratí pes, tak se to hlásí veřejným rozhlasem, takže je fajn, že to tady uslyší všichni a i ty vesnice, co pod nás spadají . Zbejvá doufat ,že majitel ho třeba taky hledá a nezbavil se ho, když se neozve , dají ho do útulku a možná do toho " našeho " což by bylo nejlepší a aspoň by jsme věděli , jak se mu daří . Jinak ten útulek dal ještě ten večer na svůj facebook příspěvek s fotkou ,že se hledá majitel . Tak je moc fajn ,že i oni takhle hned zareagovali . Mohl bejt někoho od nás z města a nebo taky ne , když ho tady viděli už delší dobu . ................................................................................................................................................... Nakonec všechno dobře dopadlo a ještě týž večer se na facebooku útulku oznámilo,že už je doma , takže super . Je až neskutečný, jak silný jsou sociální sítě . Často jsou zatracovaný ,ale pro tohle mají obrovskej smysl . Koukala jsem na psího detektiva, jestli ho tam už nikdo neshání,ale nic tam nebylo . Nevím čí je , třeba patří nějakýmu důchodci, kterej si s internetem netyká a nebo to toho majitele prostě nenapadlo to tam dát . Proto je fajn, že ostatní pomůžou . Je neskutečný, že se něco někam vyvěsí a během minuty už se to mnohokrát sdílí . .................................................................................................................................................... Táta se pak dovolal tý vedoucí útulku a řekla,že nezávisle na nás už je někdo kontaktoval,že ho vyfotil venku . Pouze vyfotil a že tohle je špatně ,že se má někam dát, aby neutekl . Nevim , tohle je snad samozřejmost , ale sama říkala ,že lidi neví, jak postupovat ani v tom základním . Tak jsme si ho vzali domů my . Ale je trochu smutný,že tu běhal už minimálně dva dny a nikdo tomu nevěnoval pozornost a dneska ráno jsme tu zase viděli další dva , co utekli , běželi spolu . Takový velký , nějaká japonská rasa . Asi utekli někomu ze zahrady . Nějak se s tím roztrhnul pytel , ale myslim, že jak jsou velký , tak přece jen tu pozornost přilákají asi víc . ........................................................................................................................................................ Tak jsme měli dobrodružství , nikdy se nám nestalo ,že bysme se takhle ujali pejska a je docela blbý,že pořádně nevíte na koho se obrátit . My to věděli jen proto, že nedávno přijeli taky z úřadu , protože zase uteklli jiný psi a ohrožovali mamku a naší Báru , takže od tý doby víme,že tady ta služba je . Ale dřív jsme o tom neměli ani tušení , není to napsaný ani na webu města , nikde . Myslim,že tohle by se mělo víc propagovat , protože většina , když někoho najde , nechá to bejt , protože ani neví, kam se obrátit . Případně si ho vezme domů a nikomu nic neřekne, což taky není dobrý a nebo ho ignoruje proto, že si nechce přidělávat starosti, bohužel . Koukejte se kolem sebe a nebuďte lhostejní . Ten pocit když se díky vám vrátí pejsek domů , rozhodně stojí za to a já vím, o čem mluvím . .....................................................................................................................................................