Swingové odpoledne a také slavnosti jablek a medu aneb Odpočinkový týden , který jsem potřebovala a hodně si ho užila

Tentokrát začnu úterým , můj městský obvod pořádal akci s názvem swingové odpoledne . Byla jsem na ní úplně poprvé , byl to už třetí ročník, ale pro mě poprvé, prostě jsem to vždycky prošvihla , pozvánka bývá ve zpravodaji našeho obvodu , co chodí do schránky , ale často se stane , že než to dostaneme do schránek , tak akce už proběhly . Tentokrát jsme dostali zpravodaj včas , tak jsem to využila . Náš obvod moc akcí u nás na sídlišti nepořádá , pořád se dává přednost největšímu sídlišti a my jsme taková popelka , takže i proto jsem se chtěla zúčastnit . Konečně taky něco přímo u nás. .......................................................................................................................................... Jednalo se o koncert dvou swingových kapel Tuten Swing a Zhirawski Memory Band . Akce se konala v Lochotínským parku , což je jen pár desítek metrů od mýho bytu , takže i tohle byl takovej příjemnej bonus , že jsem byla domácí a nemusela někam jezdit autobusem . Koncert se konal v hudebním pavilonku , což je takovej kulatej altán . Začátek byl od 16 hodin ,ale vyrazila jsem procházkou dřív , dopoledne sice pršelo ,ale během odpoledne začalo svítit sluníčko , což bylo moc fajn . Nicméně pro jistotu jsem si vzala ještě jarní bundu a udělala jsem dobře . Na místo jsem dorazila lehce po půl a diváci stále nikde , tak jsem jela hodně pomalu, protože teprve instalovali aparaturu a nakonec jsem si tam našla místo . Celej park je dá se říct z kopce , tak jsem potřebovala nějakou rovinu . Za chvíli se začali trousit i první diváci . ...................................................................................................................................... Součástí bylo pár lavic a pár krytých míst , kousek od pódia sídlí kavárna , tak se s nima domluvili a návštěvníci mohli využít jejich toalety ,přece jen celá akce trvala 3 hodiny , a mohli využít případně i samotnou kavárnu a koupit si třeba kafe nebo zákusek . Šikovný řešení , nemuseli se shánět mobilní wc a tak . Profitovali z toho obě strany . Nakonec se místa zaplnila , hlavně teda seniorama , ale ta hudba asi pro ně je , i když bych řekla,že swing určitě může oslovit i mladší publikum .Ono taky spousta lidí byla ještě v práci , tak možná se to tam omladilo později . ........................................................................................................................................... Já sama preferuju jinej žánr , ale pravidelně si pouštim už několik let i electro swing , ten se mi hodně líbí a ke klasickýmu swingu už je to jen kousek . V rámci electro swingu poslouchám hlavně francouzskou zpěvačku Dimie Cat . Taky je fajn Masha Ray . Mezi divákama nechyběli ani zástupci našeho obvodu , paní starostka a místostarosta . Jsem ráda ,že to nezneužili na nadcházející komunální volby . I když já bych je stejně nemohla volit , mám trvalý bydliště u našich a letos k volbám nejdu . Naši jsou v tom čase zase v lázních v Maďarsku a já budu u sebe ve městě . První kapela byla Tuten swing , jak už název napovídá jsou to zápodočeští patrioti tuto či tuten používáme jen my . ........................................................................................................................................... Hráli moc hezky , zpěvačka zpívala jak anglicky , tak česky . Úplně se mi při zpěvu vybavili americký vojáci ze druhý světový ,jak tancujou se slečnama . Taky tam byli z regionální televize a pár posluchačů se na něco ptali , tak jsem si říkala,aby nakonec nešli ještě ke mě , přece jenom tam v tý době moc lidí ještě nebylo . Asi bych něco řekla, ale nikdy jsem na kameru nemluvila a ani po tom nějak netoužím , ale dopadlo to dobře , nezatoužili po mě . ........................................................................................................................................ Časem se místa na sezení zaplnila a i se zastalovalo víc kolemjdoucích . Na pokyn, aby diváci tančili se osmělil starší manželskej pár s na několik skladeb si zatančili , za což dostali bouřlivej aplaus . A zaslouženě , spousta lidí se je i natáčelo a fotilo , já taky . Škoda , že už tam nebyla ta televize , tohle by do reportáže určitě dali . Taky se k nim přidal o něco mladší pár , ale ti se dívali ze strany a tak nějak asi unikli pozornosti kapely a většiny diváků ,ale taky jim to šlo . Po hodině a něco málo už jsem cítila ,že je mi zima od nohou , tak jsem to vzdala . Přece jen se nehejbu a tak , takže na druhou kapelu už jsem nebyla . Škoda ,že nebylo sluníčko po celou dobu , ale i tak tam říkali ,že letos měli nejlepší počasí ze všech ročníků , vždycky jim totiž prý propršelo . Takže mám za sebou moc hezkej zážitek . ...................................................................................................................................... Pod článkem posílám video , co jsem nahrála , tak budu ráda , když se podíváte . Pod videem ještě pár fotek a kdo by chtěl víc prozkoumat styl electro swing , posílám ještě další video s mixem několika songů . ................................................................................................................................. Ovšem týden příjemných akcí pokračoval . V sobotu odpoledne jsme si vyrazili do Boru u Tachova , kde se od 13 hodin konaly slavnosti jablek a medu , už je to taková tradice a jezdíme tam každej rok . Loni byla docela zima , tak to bylo takový komornější , co se návštěvníků týče , ale letos bylo krásný sluníčko a bylo jasný ,že návštěvníků bude letos víc . Hlavní letošní tahák byl herec a muzikant Igor Orozovič , kterej měl vystupovat od 16 hodin , tak jsme si říkali ,že lidi spíš přijdou až na něj , ale nakonec bylo plno už od začátku . ......................................................................................................................................... Při vstupu nás přivítaly rány , jakože střílení , což bylo neobvyklý a spousty lidí se ptalo , co to je . Nějakej hon to asi nebyl , ale docela to rušilo . Při těch ranách hráli i pohádku pro děti . Když tam jsme , tak se chodíme projít kolem rybníku , což jsme radši tentokrát vyloučili . Asi to nebylo úplně v areálu ,ale znělo to hodně blízko . Taky jsme si koupili domácí zákusky , který byly do soutěže , jak jinak než s příchutí jablek a medu . Hned u vstupu , protože jsme věděli ,že jsou brzy vyprodaný a taky jo , snad ani ne za 45 minut od otevření návštěvníkům už měli úplně vyprodáno . ......................................................................................................................................... Ve 14 hodin měla vystoupit národopisná kapela z Plzně jménem Plzeňský Mls , v tu chvíli ty rány ustaly . Tak nevim , možná to měli domluvený do určitý hodiny, aby to jejich vystoupení nerušili , tak střílet přestali . Možná je někdo z pořádajících upozornil , každopádně střílení se tam opravdu nehodilo . Hráli moc pěkně , chodský písničky i plzeňský . Měli vozembouch , dudy i fanfrnoch , což je nástroj pocházející právě od nás z Chodska . S mamkou jsme chvíli poseděli u pódia a poslouchali , taky jsme potkali Orozoviče , takovej zvláštní týpek , rozcuchanej , uválenej , jako kdyby právě vstal z postele , prostě taková hodně free vizáž , ale dneska jsou ty herci extravagantní asi všichni . .................................................................................................................................... Nezapomněla jsem fotit , koláž najdete jako předposlední . Akce byla koncipovaná i jako menší jarmark . Koupili jsme domů med od včelaře , mošt a jablka , taky tam prodávali třeba brambory nebo košíky z proutí . Já se zastavila u stánku , kde jsem si koupila látkovou kočičku , tu jsem tam prostě nemohla nechat , miluju takovej styl . Letos se tahle akce opravdu moc povedla a budu na ní ráda vzpomínat , nejen prostřednictvím mojí nový kočičí kamarádky , kterou můžete vidět na úplně poslední fotce . Mám za sebou krásnej odpočinkovej týden , kterej mi dodal energii i pozitivní myšlení . Díky za shlédnutí všech videí i fotek , užijte si zbytek září a začátek října a v pravidelným čase nasečtenou .

Záhada mokrých zdí odhalena , výstava Hurvínek slaví 100 let a výlet na Šumavu s naší amerikou

Začnu asi tím , co vás asi po přečtení posledního článku zajímá nejvíc , a to , jak to dopadlo s mokrýma zdma . Zpátky do města jsem přijela v neděli , ale nechala jsem si to na další článek . Asi vás nebudu zbytečně napínat - byla to moje sousedka . Ta sousedka , která nereaguje na zvonění ani klepání , ta který jsme nechali klíče , jak měla přijít správcová , ta co, tvrdila ,že jí v koupelně vytryskla voda ze sprchy . Už mamka odjížděla a že to na sousedku zkusí , opět nic . Pak se vynořila ob sousedka a samozřejmě se rozpovídala . Že k ní teda přišli a našli zdroj u ní , prý byli se podívat i u mě . Co dodat ? Já nevěřim ,že moje sousedka tam nic neměla, jak tvrdila a ty klíče si vzala taky jen proto , aby na ní nebyla pozornost . V ten samej den ,než k ní přišli , tvrdila,že v bytě nic nemá a ten samej den jí na to přijdou,že ona je ten zdroj . Prostě lhala . A jak málo stačí, aby na to nikdo nepřišel , prostě nikomu neotvírat . Omlouvám se panu instalatérovi , opravdu u mě nic najít nemohl . ..................................................................................................................................... Bylo mi divný ,že správcová upozornila právě sousedku ,že přijdou . Jako kdyby k ní šli najisto a nebo sousedka se správcový přiznala . Vim,že za to sousedka možná nemůže , ale tak sakra spolupracuju . Co ona udělala ? nic , to já zavolala toho instalatéra v domnění ,že to jde ode mě a zavolala jsem i proto , aby se to právě nešířilo i vedle do bytů . A i pro mě jsou takový úkoly složitý , nenávidím to a přesto jsem to udělala hned první den . Sousedka stoprocentně věděla , co se děje a radši dělá,že není doma když na ní den před tím než dorazili z města klepal ten mladej instalatér . .................................................................................................................................... Paní by si měla uvědomit , že žije v baráku , kde je víc bytů a sakra když se něco takovýho stane , tak to řešim a nečekám na to ,že se to vyřeší , kdybych to neoznámila já ,tak to asi nechá . Děsivý . Nevim , jestli je psychicky v pořádku , protože to neotvírání není normální , jediný , komu otevře je vždycky jen ob sousedka . Sousedka se taky v uvozovkách proslavila pořadem na Nově , kdy o ní byla reportáž ,že neustále nakupuje přes teleshoping , dává za to neuvěřitelný částky a pak si stěžuje přes televizi ,že kvalita neodpovídá ceně . Pokud vím , nakupuje tak stále . ................................................................................................................................. Takový vyústění jsem teda nečekala , jakože to bude ona , už jsem se fakt připravovala ,že druhej den zase volám do tý firmy . A zase se informace dozvim jen od ob sousedky , protože tahle prostě mlčela . Jako malá a přitom je důchodkyně . Nijak blízký si nejsme , pozdravíme se když se potkáme na chodbě a to je tak asi všechno . I na pohled sousedka působí,že je vše ok , vizuálně je vždycky upravená a tak , ale asi něco v psychice bude . Možná už nějaká stařecká demence , měla bych se jako její sousedka začít bát , co bude příště ? Žije v tom bytě sama jako většina z nás . ........................................................................................................................................... Mě by to taky nebylo příjemný vůči ostatním , kdyby to šlo z mýho bytu, , ale dělat mrtvýho brouka je v tomhle případě na facku . Ohrožuje všechny byty a když to ví , nic nepřizná . Ale tak to asi je , každej barák má aspoň jednoho takovýho zvláštního obyvatele . Ale štve mě,že se k tomu nijak nepostavila . Je možný,že to u mí začalo už v pondělí když u mě to bylo hned v úterý ráno , ale nic s tím nedělala , když se člověk potřeboval zeptat , jestli to má taky , dělala ,že není doma a nakonec to začala řešit až ve středu , kdy už jí asi konečně došlo , že už to řeším i já . Možná kdyby to oznámila hned , nemusela bych mít půlku bytu mokrou , že . Nechápu , to to chtěla ututlat nebo čekala ,že to samo hned uschne ? Když si vzpomenu , co mi to všechno stálo nervů , stresu , vzteku když jsem si myslela ,že to jde ode mě, kolik lidí do toho bylo doslova namočeno , jak všem z toho šrotovalo v hlavě , odkud se to bere . A nakonec to vůbec ode mě nešlo a za nic nemůžu . ...................................................................................................................................... Takže se to uzavřelo s tím,že to samo vyschne , ale,že to může trvat třeba dva měsíce . Ono opravdu už na pohled je to lepší , ale chtělo by to co nejvíc slunce , když prší , asi to taky moc nesvědčí . Každopádně když se třeba v budoucnu něco podobnýho stane, bohužel asi budu podezřívat nejdřív sousedku , když vím ,že se nechce k ničemu přiznávat . Když jsem se dozvěděla příčinu , byla to úleva , ale taková ta pachuť z toho všeho asi nějakou dobu zůstane . Nakonec sousedka za mnou byla a oznámila mi ,že se domluvila se správcovou na tom,že by mě byt vymalovali, protože se to samozřejmě odlupuje . .................................................................................................................................... Překvapilo mě to , tak jsme se domluvili ,že počkáme až to vyschne . Sousedka se ptala , jestli to chci ještě do Vánoc , tak jsem řekla ,že to stačí někdy po novým roce . Ono stejně , pokud to vyschne někdy v listopadu , tak už je stejně skoro konec roku a těžko říct , jaký bude ještě počasí . Já už fakt teď nic s bytem řešit nechci , už tak mám s tím místem problém .Takže nakonec je sousedka trochu nápomocná, i když si myslím,že tím zachraňuje spíš sebe , docela na to vymalování,aby bylo co nejdřív naléhala . Celou dobu věděla,že to jde od ní a všem jen lhala . Za ty roky, co bydlí vedle mě jsem s ní nikdy problém neměla , zato teď je to se vší parádou . Zklamala mě a hodně . ..................................................................................................................................... Neslyšela jsem slovo promiňte nebo tak . Vlastně se mi zdálo ,že paní to měla docela na salámu , že to bere tak,že se to prostě stalo a ještě lakonicky podotkla , že to mám fakt hodně , jako kdyby se vlastně nic nestalo . Nevim . Někdo je z toho tak špatnej ,že pomalu ani nespí a snaží se zajistit , aby to nešlo vedle a někomu je to evidentně buřt a ani se nemá k tomu podniknout jako první nějaký kroky , když ví,že to jde od něj . Neříkám , že by z toho měla brečet , ale cejtim z ní pořád určitou laxnost , což taky úplně nemusim . Evidentně jsme každá jiná, já to celý od začátku beru víc vážně a zodpovědněji . ........................................................................................................................................... Pro mě to znamená , že mám v bytě větší zimu , opravdu je to cítit , asi jak to osychá , hlavně večer . To klima mám teď v bytě takový neútulný a musím se přioblíkat .Taky nabíjím pořád vozík jinde , protože zatím mám pořád obavu ohledně bezpečnosti několika zásuvek nebo spíš zdí , kde ty zásuvky jsou . Chtělo by to sluníčko nebo aspoň zahájit topnou sezonu , zatim se k tomu nemají. Obecně to počasí nestojí na mojí straně , aby byt vyschnul co nejdřív. Ten sklepní zápach je pořád ,ale už je to mnohem lepší . ........................................................................................................................................... Taky se na nástěnce u hlavního vchodu objevilo upozozornění ,že ve čtvrtek 1. října mezi 12-13 hodinou přijdou na kontrolu bytu . Chodí pravidelně a ke všem na tu kontroku , tak těžko říct , jestli to má něco společnýho s tím,co se stalo , i když ten čas 12 až 13 hodin je trochu podivnej , tak možná to cílený bude a přijde třeba víc lidí , obvykle totiž chodí jen jeden pán . Každopádně mě se to hodí , že přijde někdo od města , aspoň jim zase ukážu , jak si vedou zdi . Jinak už je to lepší všechno , líp se mi spí a tak . Už se to tak nějak uklidnilo . ...................................................................................................................................... Opět jsem se v pondělí vydala do města pro kalendář Aleše Cibulky pro mamku a opět ho neměli . V obchoďáku stále nemají opravenej výtah , tak mě nějaká paní od mobilů, když jsem se jí zeptala, zavedla k jednomu postranímu výtahu , že tam to jede do patra taky , tak jsem mohla i do Luxoru . Akorát mě zmátlo , že když chci do druhýho patra , musím zmáčknout jedničku , no nic . ........................................................................................................................................... V Luxoru taky řekli ,že ho ještě nemají ,ale že možná příští týden , ale to je pořád jen příští týden . Už mám totiž skoro všechny vánoční dárky , tak bych to chtěla uzavřít a nečekala jsem ,že kalendář , co už je vydanej bude takovej problém . Je zvláštní,že online je k dostání už docela dlouho a v jejich kamenných prodejnách stále není . Zkoušela jsem to i v Globusu , tam taky nic ,ale zaujal mě nástěnnej kalendář na příští rok od Ivy Hüttnerový , jejíž obrázky se mi vždycky líbily , tak jsem si tam paradoxně vybrala kalendář já a dostanu ho pod stromeček . Už titulní strana je prostě půvabná, jak můžete vidět na první fotce . Kupovat online kalendář pro mamku se mi moc nechtělo, kvůli jedný věci platit za poštovný , ale nakonec jsem to spojila na nakoupila víc věcí . Do Vánoc máme ještě v rodině svátky, tak jsem to využila . Nakoupila jsem to v ehopu Luxoru i s tím kalendářem . .......................................................................................................................................... Při cestě z neuspěšnýho nákupu ve městě jsem v parku navštívila menší výstavu , kdy Hurvínek slaví 100 let . Jednalo se o panely s obrázky žáků základních škol . Pár obrázků jsem vyfotila , pobavil mě Hurvínek nakupující v Lidlu a zaujal komentář pod obrázkem namalovaným asi tužkou nebo uhlem , podle přijméní asi Asiatem , kterýmu tady říkají Liam , je z 8.třídy. Ten komentář jsem měla vyfocenej , ale stejně na koláži nebyl vidět , tak ho aspoň přepíšu . .................................................................................................................................... Hurvínku , ač jsi pro mě tak neznámý , zjistil jsem,že se prý blízký dětem přede mnou - zvláště tady v České republice . A vím,že tě dobře znají i děti v této době .Z toho , co jsem se o Tobě dozvěděl , věřím , že ani v dnešním světě se neztratíš . Vždyť pohádkám a krásným příběhům budeme věřit vždycky . Ať už Tě budou vnímat malé děti , velké děti či dospělí . Díky ,že jsem se s Tebou mohl seznámit ! Liam .Líbí se mi ,že tam zapojili i optiku cizince . Všechny obrázky se dětem povedly, jak můžete vidět ve druhý koláži . Součástí je i možnost hlasování o nejlepší obrázek přes QR kód přímo na místě, tak jsem pro Liama taky zahlasovala . Výstava v Šafaříkových sadech je k vidění do konce září . ........................................................................................................................................... V pátek tátovi bolely kyčle , má je špatný už od mládí , tak nebylo jasný, co v sobotu bude . Navrhnul ,že bysme mohli Buickem na Šumavu , ale pořád to nebylo jistý a nechali jsme to na tátovi , když měl ty bolesti , nutný tam jet opravdu nebylo . Ještě v sobotu ráno jsme nevěděli jestli vůbec , natož kam přesně , ale kolem 10 jsme vyrazili s tím ,že si dáme oběd na Srní , kdo víte, je tam taková sammobslužná jídelna . Neměla jsem električák , ono stejně když jedeme Buickem , tak se do kufru nevejde a naši mě odmítají vozit na mechaničáku . Tak se to pojalo jako takovej výlet z auta s tím,že se zastavíme na jídlo , případně cestou v cukrárně . Jedna cesta je od nás přes 80 kilometrů , takže docela daleko , natož takovým strojem jako je Buick . Táta dokonce před cestou přišel s tím , že mu v autě spadnul strop. Nechápu, co tím myslel . ........................................................................................................................................... Ale my nebojácně vyrazili . Už cestou tam občas bouchnul výfuk, což je pro mě smrtící , ale šlo to . Jak bylo v plánu , tak jsme se zastavili na Srní v jídelně , tam jen pár hostů a šlo to rychle . Po dlouhý době jsem si vyzkoušela klasický dámský wc , pro vozíčkáře tam totiž neměli , nevešla jsem se s vozíkem do dveří , tak jsem to musela s pomocí dojít a kabinku jsem musela nechat otevřenou , naštěstí tam nikdo nešel . Ale jakej je to potom problém , kdo si nestoupne na nohy vůbec , má smůlu a zrovna tahle oblast benzínovýma pumpama rozhodně neoplývá, že byste jako vozíčkář mohli na wc aspoň tam . Bejt na vozíku na cestách je leckdy velký dobrodružství a obzvlášť když jste holka . Pánové na vozíku mají přece jen tohle dost ulehčený . Pak jsme pokračovali do kavárny do Železný Rudy , je tam vyhlášená s názvem Café Charlotte . Už jsem v ní párkrát byla a je to tam moc hezký , často taky bejvá plná , ale tentokrát se místo uvnitř ještě najít dalo . ........................................................................................................................................... Je to zařízený v takovým útulným stylu a nad stropem jezdí v pravidelných intervalech po celý kavárně vláček , vždycky zahouká a jede . Taky jsem ho vyfotila do koláže , tak snad je to trochu poznat . Překvapilo mě , že otevírací dobu mají denně až do 21 :30 , což rozhodně nebývá zvykem . Evidentně berou v potaz , že turisti chodí na celodenní výšlapy , tak , aby si večer mohli ještě někde posedět , což mi přijde hodně sympatický . Objednala jsem si oříškovej zmrzlinovej pohár v hrozně pěkný sklenici ve stylu kornoutku od zmrzliny . Byl výbornej . Chvíli jsme poseděli a jeli domů , cesta nám trvala ještě přes hodinu . Tak jsem aspoň přes okno fotila trochu přírodu . .......................................................................................................................................... Už na začátku cesty zpátky bylo jasný,že Buick má problém , rány z výfuku častejší a já víc v nervech , doslova každej kopeček auto neskutečně dřelo a už i táta vyjádřil obavu ,že nedojedeme a jeli jsme hodně pomalu . Domů jsme dojeli ,ale asi za minutu dvanáct . Taky jsme se shodli ,že letošní sezona s naší amerikou končí , už je to o strach . Šumava byla hezká , zážitky taky , ale jet na ní Buickem už raději ne . Lepší to bude klasickým autem a i ten električák pak můžeme vzít s sebou . Jako třetí a podslední fotku přikládám koláž se Šumavy , tak se mrkněte . Mějte se moc hezky a zase za týden nashledanou .

U ségry , jak jsem musela kvůli zdím volat pohotovost aneb Jen stres a vztek na tohle proklatý místo a relax u letadel

Co se událo minulých 14 dní od posledního článku ? Událo se toho docela dost , takže tentokrát bude článek obsáhlejší . Jako první byly na řadě oslavy . Já měla svátek , moje švagrová Daniela taky a ségra měla narozeniny . Naši mi doma předali kytičku a slíbenou tašku s lékama na podzimní virózy . Nakonec to nebyla taška ,ale přímo kufřík a co mě potěšilo i několik krabiček kapek při rýmě , tu mám nejčastěji a vždycky je brzy vyplítvám , tak to se hodí . Taky přijel brácha s rodinou , tak jsme poseděli a já odevzdala dárek švagrový .Pak jsem zase od nich dostala polštář naplněnej bylinkama . Ségra samozřejmě nemohla přijet jako oni,že je v práci . Tak dobře , domluvili jsme se,že přijede druhej den , až se vyspí , měla totiž noční . Ještě jsme pro ní dělali obložený talíře a tak . Odpoledne se ozvala , že přijede mezi 16 a 17 hodinou , ani ne za hodinu znova , že nepřijede a že nás pozve druhej den , což bylo v neděli , k sobě do bytu na oběd . Ségra opět nezklamala . V sobotu u nás byly Dožínky a samozřejmě jsme nikam nejeli , protože jsme čekali na naší Krasomilu a ona nakonec přijde s tím ,že my jedeme druhej den k ní, i když to vůbec v plánu nebylo . Nevim , jak to dělá , ale vždycky si nás dokáže slušně povodit a zase si všechno udělá podle svýho . Ona prostě musí . ......................................................................................................................................... Já z toho oběda nebyla nadšená ani náhodou , sama jsem se vracela po skoro třech týdnech zpátky k sobě do bytu a moc se mi nechtělo ještě cestou někam na návštěvu , ale musela jsem , tak taky jsem byla nejen gratulant , ale i příjemce . Aspoň , že má v paneláku výtah . Táta se tomu vyhnul, protože si den předtím naplánoval výlet s kamarádama na motorce , ale myslím,že se mu tam taky nechtělo . tak jsme jeli jen ve dvou s mamkou . Do bytu nás poprvé a naposledy pozvala přesně před 2 lety , co skrývá nebo proč to dělá po tak dlouhý době raději ani vědět nechceme .Celkově jsem z toho měla divnej pocit . ....................................................................................................................................... Oběd jsme měli domluvenej na poledne ,ale ještě předtím jsem si odvezla električák a věci do bytu . Vracela jsem se po několika týdnech a moc se mi teda zpátky nechtělo , u našich bylo fajn .Ve schránce taky nic,že bych musela na poštu nebo ,že by mě někdo sháněl ,takže fajn . Cestou jsme se stavěli u mě v Albertu , chtěla jsem , jestli ještě nemají magazíny a mamka si tam taky nakoupila . Magazíny neměli a to vyšly ve středu a byla neděle , asi mají omezenej čas , kolik dní je tam nechávají . Škoda , tak příští měsíc . Ségra na nás čekala před panelákem a vedla nás , kam máme zaparkovat . S sebou jsem si vezla takovej stůl na vozík , co mám , pamatovala jsem si ,že jsem se nedostala s vozíkem do kuchyně ke stolu , má to tam totiž hodně úzký , ale nakonec jsem projela , nevim , vím na sto procent ,že jsem tam musela dojít, ale tak jen dobře . Upekla kuře s bramborama a zelím , což má vždycky výborný , vaří poctivě . Pak jsme předali dárky , ségře bylo 47 , ona mě dárek předala taky , parfém ve tvaru jablka a ještě mi dala černou pastu s kartáčkem , prý to od někoho dostala a že by se mi to mohlo líbit , jakože mám ráda metal , tak jsem přijala . ........................................................................................................................................ Pořád povídala jen o tom , jak to mají v práci a jak se tam blbě chovají zákazníci , ale zároveň ona jako prodavačka se tam chová úplně stejně , což jí asi nedochází . Ta neumí mluvit o ničem jiným , ona , ona ,ona , ani jsme se pomalu nedostali ke slovu . Pořád stejný téma , což bylo ona v práci . Seděli jsme po celou dobu v kuchyni a ani nás nevzala do obýváku , kde má přece jen víc místa , nevim proč , kočičku už nemá , teda nemluvila o ni a kdyby tam kočka byla , tak přijde , takže zase něco , co nedokázala uživit , radši nevědět, co s ní udělala . Nevim , žije hodně skromně , i ten parfém prý koupila v práci od nějakýho překupníka . Ukazovala nám i ty ostatní , co má za několik tisíc ,ale prý je koupila jen za pár stovek . Co k tomu dodat . Nemá pomalu co do pusy , ale parfémky mít musí . Tohle fakt nechápu . ........................................................................................................................................ Byt má starší a do ničeho v něm neinvestuje , má i minimum nábytku , takový neútulný a neosobní , a to tam žije už několik let . Ale asi je tak spokojená . Byt je bůhví koho, ona platí nájem a asi je to blbý říct , ale neměla tam uklizeno a nádobí taky nic moc čistý . Třeba jsem dostala talířek na dezert Metro , ale byl špinavej od nějakýho jinýho jídla , tak jsem ani neměla chuť . Nic jsem samozřejmě neřekla , ale je to takový hloupý , navíc když čeká návštěvu , kterou si ještě sama pozve . Špinavý nádobí jsem teda nečekala . Nevim , když žila se švagrem , tak byla pořádnější , asi je jí všechno jedno a nebo je líná , to asi spíš . Tak poklidit a umýt talířek nic nestojí . Má skromnej život ,ale tohle přehání . Je z ní šmudla . A to tam ještě nebyl táta , ten by jí to asi řekl i do očí a měl by téma ještě několik týdnů . Na jednu stranu ségra venku chodí upravená jak modelka a doma to má škoda mluvit . I mamka byla překvapená z toho všeho okolo . ........................................................................................................................................ Nevim , je to její život ,ale stojim si za tím , že je to hlavně o tom člověku , i s málem můžete mít doma čisto , i já mám víc uklizeno než ona a to jsem na vozíku . Má taky byt velikostí jako já s jednou obytnou místností , takže na úklid to zas tak náročný není .Byli jsme tam hodinu a půl a pak jsme se zvedli . Byla milá a pozorná hostitelka , to zase ano , ale je to i o tom okolo . Ráda jsem se k ní po několika letech podívala , ale už zase nějakej čas nemusím . Taky se pak celá nadšená ozvala s tím , že 19 . září letí s neteří do Egypta .Do pětihvězdičkovýho hotelu , tak jsou natěšený .A zase , Egypt si dopřejou . Já tohle myšlení v její finanční situaci nechápu . ....................................................................................................................................... Hned v pondělí 7.9. ráno jsem se vydala po pauze do města , měla jsem v plánu koupit mamce k Vánocům kalendář Aleše Cibulky , co vždycky chce , ještě předtím jsem ni nakoupila pečivo v Albertu . Když už jsem byla v centru , tak jsem to vzala na opravený náměstí , je to zatím jen část . Co na to říct , na to kolik to stálo peněž a hlavně těch komplikací pro nás chodce . Hodně se řešilo i to , že zničili historickou dlažbu a vůbec všechno . Lavičky , který už s úspěchem obsadili místní bezdomovci , stromky ještě malý , ale tak třeba až dorostou , bude to fajn , zatim to vypadá podivně . Ale hlavní změna, je ta,že to protáhli místo silnice , takže je to taková široká pěší zóna a i na pohled to náměstí vypadá prostornější a světlejší. Ale stejně , takový nijaký . .......................................................................................................................................... V knihkupectví ten kalendář ještě neměli , ačkoliv podle jejich webu už ho mají. Tak jsem to vzala k hamburgerům ,že si ho koupim k obědu , už jsem ho dlouho neměla , miluju Chesseburger . Při cestě zpátky jsem v parku portkala pivovarský koně , tak jsem je vyfotila , fotku můžete vidět pod článkem , takový milý a nečekaný setkání . Pak mě napadlo jít znova do obchoďáku , kde je Albert , tam mají Luxor a možná by ten kalendář by měli tam . Jenže ouha , když jsem zatáčela k výtahu , byla tam cedule ,že výtah nejede ,že má poruchu , potřebovala jsem se dostat do nejvyššího patra . Takže smůla , do patra jsem nemohla, ostatní mají jezdící schody , ale tam to s vozíkem nejde . Ještě se mi nestalo ,že by jim výtahy nejely ,ale stane se . Do Alberta fungoval ,ale asi jen proto , že je jinej a jede jen směrem dolů a zatímco ty výtahy nahoru asi měly problém . Takže jsem moc neuspěla , zkusim to jindy . .................................................................................................................................... Nastalo úterý 8.9. a čekalo mě nemilý překvapení , ráno jsem zjistila,že dole mám mokrý zdi , zhruba tak v půlce bytu , fakt , jakmile se zbavím myši , tak zase hned tohle , bydlení deluxe , není tejden , abych něco okolo bytu neřešila . Měla jsem to fakt hodně a přibývalo to , mamka se nabídla,že brácha s tátou jsou blízko , takže se u mě staví se na to podívat . Mezitim jsem si zašla do knihovny , přijeli po 10 hodině a oba byli zděšený a že takhle to nesmím nechat . Tak jsem volala naší správcový a ta mi dala kontakt na pohotovostní službu , vzal to pán,a že se mi v průběhu dne ozve a někoho ke mě pošle . Volal kolem 13 hodiny , že tam pošle mladýho a že přijede kolem 15 hodiny .Samozřejmě dorazil až v 16:30 , takže celej den jen čekání doma , aspoň ,že přišel . Pán byl fakt mladej , o dost mladší než já , tak jsem ho pozvala do bytu a taky nevěřil vlastním očím , jak se to mohlo takhle rozlézt doslova přes noc vlastně po celým bytě a to ani vůbec nepršelo . .......................................................................................................................................... Díval se fakt všude , odkud by to mohlo jít a nic nenašel , voda a všechno taky fungovalo normálně , nejvíc času strávil v koupelně a nikde nic . Nikde voda , všude sucho , kouknul se i do sklepa , není to sklep jako sklep někde v podzemí , takže taky říkal ,že je to moc vysoko a nic nenašel ani tam , zkoušel taky sousedy , ale nikdo neotvíral . Tak jsme se domluvili ,že pokud by se to zhoršilo ,že jim mám znova zavolat v pondělí , prostě záhada . Tak mě tam nechal bez výsledku . Taky jsem si říkala, jestli by nebylo lepší poslat ke mě někoho staršího , ale nevim , byl příjemnej a snažil se , ale třeba někdo starší by na to šel třeba jinak , ale to jsou jen moje spekulace . Jak to bylo mokrý , tak celej byt mi páchnul zatuchlinou jako ve sklepě . Pořád jsem poslouchala nějaký zvuky , slyšela jsem občas kapání , ale možná už si to představovala moje hlava . Problém byl taky v tom ,že jsem se bála zapojit vozík do zásuvky , přece jen ta voda ve zdi , tak jsem to nabíjela u televize přes prodlužovačku . ........................................................................................................................................ Po tý noci , jsem si už řekla,že na to kašlu , hrozně to tam už smrdělo a psala jsem mamce , jestli se na to nechce přijet podívat osobně , posílala jsem jí sice fotky hned v úterý ráno , mimochodem jednu ukázkovou fotku prvního dne najdete jako předposlední, ale zase se to časem změnilo . Dojela jsem si ještě do Kauflandu celá šťastná ,že v tom hnusným bytě nemusim chvíli bejt . Ten smrad byl i venku na balkoně , nemohla jsem si pomoc . Mamka přijela , taky těžce nechápala , jak se to mohlo udělat přes noc , ale stalo se , zkoušela taky zvonit na sousedku , jestli to má taky , ale neotevřela . Tak jsme to vzdali , mamka nechala otevřený okno , aby to větralo . Už jsme jeli domů a mě napadlo zeptat se jedný paní , sice není úplně moje sousedka , ale je ob souseda. .......................................................................................................................................... Moje ob sousedka taky nebyla k zastižení , stejně jako soused , ale o něm jsem věděla ,že je od úterního odpoledne pryč a nikdo tam není . Už jsme byli u auta a venku se z nákupu vracela ob sousedka . Je to taková drbna , o všem ví a je taková aktivní , když se něco děje v baráku . Tak jsem se ptala , jestli to nemají v bytě taky , prý ne , ale hned se chytla , v tomhle je ve svým živlu , měla jsem pravdu . Mamka jí odvedla ke mě do bytu , já zůstala venku před domem . Mamka tam byla docela dlouho , což bylo jasný,že se něco řeší . Pak říkala ,že se jí podařilo dozvonit na sousedku , ta to sice taky zatím neměla , ale prý říkala,že se nedávno sprchovala a prý jí to vyšplouchlo tak ,že měla v koupelně potopu a bylo to podivný . Možná to souviselo , možná ne . Ale taky jsem zjistila,že se ty skvrny začínají dělat na chodbě po obou stranách , což v úterý ráno nebylo a přiznám se ,že mě to i potěšilo , že ten problém je i jinde . Taky jsem se dívala na dveře a třeba soused už má taky náznak a sklep taky . Myslím , že za pár dnů možná tejdnů , by to mohli mít v přízemí všichni , kdyby se s tím nic nedělalo . ....................................................................................................................................... Další překvapení bylo ,že mojí sousedce volala v den mýho odjezdu naše správcová s tím,že k ní přijdou podívat , prý neřekli proč , ale myslim že to bylo kvůli tomu .Evidentně ta firma , taky oznámila ,že u mě zdroj nenenašla a oni to chtěli taky vidět vedle. Nakonec se mamka s mojí sousedkou domluvila ,že jí nechá moje klíče a hodí mi je do schránky , kdyby se mi chtěli podívat do bytu , mám ještě náhradní klíče . ...................................................................................................................................... Tak je fajn , že se o to zajímají i pronajímatelé , i pro ně je to samozřejmě problém . Čekala jsem na telefonát , ale nikdo se neozval , tak nevím , ale jestli potřebovali jen do bytu není nutný mě kontaktovat , když jsem tam ty klíče nechala . Evidentně o tom přemýšlí všichni , odkud se to tam dostalo a co dělat dál . Tohle bude asi bohužel běh na dlouhou trať a štve mě,že jsem to odnesla zrovna já a v takovým množství . Já to nahlásila hned první den a teď je to na schopnostech majitelů bytu , což je v mým případě město . Je teda ještě jedna možnost odkud , ale nevim , mají tam jako město , nějaký místnosti pro svoje potřeby , snad sklady nebo tak , ale my jako nájemníci k tomu nemáme přístup , ani klíče . Jedny dveře mám jakoby naproti , tak třeba tam , ale ani od nich to nejde nějak viditelně . ...................................................................................................................................... Těžko říct , jestli jsou třeba pak povinný zajistit náhradní byt , kdyby se v tom nemohlo po dobu oprav bydlet , ale stejně bych to nevyužila , mám naše . Sama jsem zvědavá , co se vlastně stalo a odkud to jde , ono to může i nějak jít třeba z podlahy . Tak jsem připravená ,že třeba přijdu o koberec nebo nábytek , ale hlavně , ať se to vyřeší . Ale jestli třeba vyjde najevo , že třeba se na sídlišti něco kopalo a někdo třeba poškodil trubku, nebo něco prasklo samo a já to odnesla , tak asi budu dost naštvaná . A můžu bejt ráda ,že se to nestalo během těch 3 týdnů , co jsem byla pryč . ........................................................................................................................................ Fakt šílený , jdete spát a ráno vidíte 95 procent bytu v takovým stavu . Tohle fakt nenávidim ,řešit takový věci . I tady jsem psala ,že už několik měsíců se v bytě necejtim dobře , zvonek , hlodavec a teď ještě mokrý zdi . Místo , abych byla konečně v klidu , tak se zase něco objeví a návíc se to objevilo jen u mě . Fakt ten byt je snad prokletej a jakoby by mi tím ukazoval ,že je čas jít jinam . Samý problémy . A ještě když jste na vozíku a navíc žijete sami , jsou takový problémy ještě větší problémy . ........................................................................................................................................ Mě ten byt už opravdu nebaví a platit nájem za to ,že mi tam běhají myši a najednou se mi v bytě objeví v takový obrovský míře vlhkost , to už s prominutím nasrat . A může se objevit ještě spoustu dalších závad , byt už taky má nějakých 25 let . Problém je , že nevim , jak se to dělá a nevím , na koho se obrátit .Nevyužívám žádný sociální služby . .......................................................................................................................................... Tenhle byt mi zařizovala organizace pro postižený ještě v Praze . Pamatuju si jen , že moje koodinátorka poslala asi na magistrát nějakej doporučující dopis , ale co v něm psala dodnes nevim . Je to dlouho a nejsem si jistá , jestli i náhodou nevyplňovala žádost o přidělení bytu . A taky si nejsem jistá , jestli nebude třeba udat důvod přestěhování nebo tak , nevim . Jistý je , že tyhle byty zvláštního určení to mají jinak ty podmínky. Vždyť i vozíčkáři se přece stěhujou nebo je to opravdu tak , že dostanou jeden byt a tam žijou až do smrti , protože nemají jinou možnost ? Prostě chci změnit po 16 letech bydliště , to snad je pochopitelný a chci bydlet někde , kde mi bude dobře , ale nevim, jak moc je to složitý a jaká je vůbec šance dostat jinej . Je mi jasný,že nabídka je určitě menší než poptávka a může to trvat hodně dlouho . ......................................................................................................................................... Bohužel moje město má mimo jiný i podmínku , že nesmím už bejt někde nájemce , takže jsem v prdeli . To znamená , že nikam nemůžu , ale co je to sakra za systém ? Jen proto,že jsem na vozíku a upravených bytů je málo , tak musim žít celej život ve stejným bytě ? To myslí vážně ? . Dobře si pamatuju , že když jsem se nastěhovala , tak jsem to brala jako startovací byt a všichni mě ujišťovali ,že to tak i je , že až budu chtít , můžu si zkusit podat žádost o jinej a já to tak celou dobu brala . Místo toho už tam kejsnu celých 16 let . 16 let v jedný místnosti a teď se dozvim ,že to jinak nejde ? Je mi do breku .Přece i zdravý lidi se stěhujou , tak proč my tu možnost nemáme ? Kdo by chtěl celej život bydlet jen v 1+kk? V bytě , kterej jsem si navíc ani sama nevybrala a přidělili mi ho ? Táhněte někam . ........................................................................................................................................... Doma to bylo samozřejně napjatý , mamka byla vytočená a pořád nechápala , proč chci změnu . Je samozřejmě další možnost opustit město a zkusit to jinde , ve hře je i možnost požádat o byt u našich ve městě , ale to je až opravdu krajní možnost . Jinak u nás jsou samý malý obce , a když už , ráda bych někam,kde je to město větší a mají aspoň nějakej obchoďák . Domažlice ? Klatovy ? Ze zoufalství jsem řekla,že bych šla zpátky do ústavu , ale to už mamka vypěnila úplně . To ze mě spíš jen tak vylítlo , to bych se asi radši zabila . .......................................................................................................................................... Prý opustit Plzeň by byla hloupost , asi byla , přišla bych o spoustu věcí , ale co je lepší? Žít někde , kde bych byla spokojená a kde bych třeba dosáhla i na svoje vysněný 1+1 , byť by to bylo za vyšší nájem a byť by to bylo menší město a tím pádem i menší možnost příležitostí , vycházek a tak , nebo žít ve velkým městě , ale v bytě , kde už mě sere snad všechno ? Nezapomněla dovětek , že ona mě s novým bydlením rozhodně pomáhat nebude a že jí to vlastně ani nezajímá . .......................................................................................................................................... A že všechno jinýho by byl jen krok zpět . Proč nemůžu mít rodiče , co by řekli fajn, je to tvůj život a pokud budeš chtít , pomůžeme ti s tím ? Místo toho hned výčitky , strašení , shazování toho nápadu . A to táta ještě nebyl doma , ten na to bude mít stejnej názor jako ona . Taky , jak jsem řekla ,že to zatím necháme , hned se mamce změnila nálada . Nevim proč ten byt pořád hájí , ona v něm nežije . To mám vzít jako normu ,že sem tam nějaká ta myš z balkonu v mý kuchymi za kuchyňskou linkou , který se hystericky bojim a sama jí nedokážu ani vyhnat , že občas někdo nečekaně zazvoní a to ani nemusí bejt na mě a já se leknu tak ,že vyskočim dva metry a že občas mi přes noc celej byt navlhne sračkama bůhví odkud nebo se stane ještě jiná havárie ? Jako vážně ? Tohle bere za dobrý a kvalitní bydlení ? Jsem asi někde jinde . ......................................................................................................................................... Je to prostě hnus , když ve vlastním se necítíte dobře , navíc když nemáte možnost se odstěhovat . Mít možnost jít někam jinam , vypovim najemní smlouvu , okamžitě . Nejhorší jsou pro mě noci , už několik týdnů jsem se pořádně nevyspala , dokážu usnout jen při televizi nebo světle lampičky , což bych dřív vůbec neusnula . Najednou mě hrozně vadí tma . Dřív jsem lehla a spala bez problémů celou noc , poslední týdny to nejde . Noci jsou pro mě extrémně dlouhý a v noci si vždycky úplně propotím pyžamo . ........................................................................................................................................... O víkendu , konkrétně v sobotu jsme s mamkou vyrazili na letiště , nikoliv však na náš pozemek , ale na den otevřeného letiště . Původně jsme měli jít na akci, co pořádal útulek , ale mamce se tam nechtělo . Táta nebyl doma , byl na závodech Hot Rodů v Německu a naše Bára je z ostatních pejsků docela divoká , ráda se kamarádí , tak mamka nevěděla , jestli nás zvládne obě . Je to škoda , ráda bych tam šla raději tam , ale bohužel . Tak jsem vzala za vděk aspoň letištěm . Akce měla začít v 11 , s tím,že má přiletět vrtulník , dorazili jsme tam 10 minut před a vrtulník už dosedal , takže byl ještě dřív než měl být a viděla jem jen něco málo z auta . Zaplatili jsme dobrovolný vstupný a šli dál . Vyfotila jsem si letadla i modely a u stanu jsem si všimla ,že sedí švagrová . To mě překvapilo , měla jsem za to ,že brácha na pozemku pracovat nebude , ale asi to nevadilo , za chvíli se tam objevil i on a že je tam od rána . Všimla jsem si,že na pozemku u dílny tentokrát nemáme wc jako při těch parašutistech , tak to tentokrát nebylo tak přísný . S mamkou jsme se šli podívat blíž k vrtulníku , ale bylo tam hodně lidí , tak to moc nešlo . ........................................................................................................................................... Pak jsme se vrátili k nim do stanu , měli pivo , tak jsme věděli ,že se zdrží . Potkali jsme pána , co si fotil naší reklamu , tak možná naše zámečnictví dostalo dalšího zákazníka . Tak jsme s bráchou a švagrovou poseděli , synovec tam nebyl . Taky tam byli s vychovatelkou z místního chráněnýho bydlení .Jsou to jen pánové s mentálním postižením . Chodí pravidelně na všechny akce , takže nechyběli ani tady . Mladý se šli podívat k vrtulníku a my do hangáru , kde byla výstava fotek místního Aeroklubu . Vrtulník měl odletět v poledne , tak jsme čekali . Jenže už bylo skoro 13 hodin a pořád nic , nic oficiálně taky neříkali , ale slyšeli jsme nějakýho pána ,že odletí až ve 14 hodin . To se nám čekat nechtělo a mamka pak taky ještě jela ke mě do města , podívat se na ty zdi . Tak jsme našli naše , řekli jsme jim to a oni ,že taky pojedou domů . Je to škoda , vzlet by byl určitě zajímavej . Je škoda ,že to neřekli ,že se to posouvá , spousta lidí na to čekala a nic . Mamka viděla nakonec ten vrtulník až kolem 14:30 , jak letí pryč . Jinak se akce moc povedla a že jsem přišla o pejsky mi už pak ani nevadilo . Na druhý fotce posílám koláž . ........................................................................................................................................... A jak dopadla sobotní inspekce ? Mamka mi poslala fotky a opravdu se to lepší , sice je to mokrý pořád , ale už ta vlhkost jde jakoby dolů a už není taková plná čára , pomalu ,ale jistě to vysychá . Ale co říct instalatérům ? Slíbila jsem jim,že se v pondělí kdyžtak ozvu , aby taky věděli . Jenže to je zase tak , jsou ve spojení se správcovou ? Domluvili se na něčem ? Mě nikdo nic neřekne a nikdo se neozve . Vůbec se mi nehodí , aby mi tam lezli a dělali s tím bůhví co . Navíc jsem dostala menstruaci, ze stresu o celých 5 dní dřív , což se mi nikdy nestává a fakt nepotřebuju , aby tam třeba byli celej den , opravovali to a lezli mi i do koupelny , což by dělali .Už , aby všechno bylo za mnou . Jen vztek a stres z toho podělanýho bytu . Na úplnej konec ještě přidávám fotku mojí sváteční kytičky s dárkem . Z tý úžasný doby , kdy všechno bylo ještě ok .

Ostrava 2026

Sláva , nazdar výletu , nezmokli jsme , už jsme tu . Tak hezky popořádku . Jak už víte , tak jsme vyjíždeli v sobotu , tak nejak v poklidu , věděli jsme ,že nás stejně čeká hodně dlouhá cesta, tak jsme to nijak nehrotili . Vyjíždeli jsme na 9 ranní . Cesta bez problémů , až na to ,že si mamka vzpomněla ,že doma zapomněla cestovní batoh , naštěstí v něm nic neměla . U Humpolce jsme si dali oběd v samoobslužný jídelně , což bylo fajn ,že nás to moc nezdrželo . Jelo se plynule , až kolem Brna to začalo houstnout a pokračovalo to dál , na slavný D1 . Za Brnem snad 10 kilometrová kolona , tak dlouho jsme tam čekali ,že jsem poznala v autě i několik lidí , který s náma byli v tý jídelně . Zdrželo nás to snad víc jak hodinu a bylo to úmorný . Vlastně celá ta cesta od Brna na Ostravu a vidět na cedulích pořád 160 kilometrů do cíle bylo šílený . Pro nás je několika hodinová cesta i Brno . Pak jsme si na benzince udělali druhou přestávku a potkali jsme tam herce Vladimíra Javorskýho , tak to bylo takový zpestření . Já jsem ho potkala už podruhý , poprvé to bylo ještě v Praze , když jsem byla u jednoho divadla . ......................................................................................................................................... Do cíle jsme se dostali v 16:30 , což jsem čekala trochu lepší čas , ale hodně nás zdržela ta D1, nakonec jsme jeli víc jak 7 hodin . Tak jsme byli rádi ,že jsme už na místě . Jak jsem psala , tak to byly vysokoškolský koleje , tak jsme si vyzvedli klíče na recepci . Nakonec to byla modrá budova a ne červená , jak jsem si myslela původně a taky jsme byli ve 3. patře . Co mě překvapilo byl i několika centimetrovej práh do pokoje , což by u vozíčkářskýho bejt nemělo , ale bylo . Jak vypadá pokoj jsem už věděla předem , tak mě ani nic nepřekvapilo . Snad jen dveře z pokoje , který byly takový to brano , zavírá samo , což taky není pro vozíčkáře ideální a brzy se to ukázalo . Naši měli pokoj na druhý straně , kousek ode mě , měli apartmán , tedy bez kuchyňky , ale místnosti obrovský . ............................................................................................................................................ V hotelu vydávali jen snídaně , tak jsme pak ještě jeli do Globusu si něco koupit . Byla jsem u našich a že si půjdu pro mobil , tak mě tam táta odvezl , vzala jsem si ho a oba jsme vyšli a zaklapli dveře , jenže jsme zjistili ,že nemam klíče a bylo jasný,že jsou uvnitř . Táta potvrdil ,že mi je dal do zámku , což jsem vůbec netušila a zabouchla . A teď co , tak jsme jeli na rcepci to říct , tam řekli,že pokud je v zámku ,že to bude problém , ale,že se pokusí s tím něco udělat . Samozřejmě nevěděli ,že ty klíče dal nepochopitelně do zámku táta , tak to bylo jakože na mě . A táta taky , když něco provede , tak dělá ,že se nic nestalo , ale běda , když to udělá někdo jinej . Tak jsme jeli do Globusu , aniž bysme tušili , jestli se dostanu do pokoje . Táta si tam koupil víno a byl spokojenej , mamka novej batoh , naštěstí jak byl konec prázdnin , měli docela výběr , já zase dárky pro švagrovou a ségru , jedna má narozeniny a druhá svátek . Pak jsme šli do restaurace na večeři a pak už jen zpátky na hotel , už jsme byli unavený . Naštěstí ten klíč vyndali . Tak jsme se hned uvedli . ........................................................................................................................................ První noc se mi moc dobře nespalo , nejen cizí prostředí , ale hlavně jsem měla okna k parkovišti a bylo tam docela rušno . Ráno jsme šli chodbou na snídani do sousední červený budovy, kde je jídelna . A přišel čas na plošinu , klíček od ní jsem měla u klíčů od pokoje . Při příjezdu řekli ,že to radši máme říct napoprvé , tak jsme to udělali , ale pán říkal ,že to ještě nikdy nedělal , takže jsme mu nakonec radili . Vedlo tam 5 schodů , to bysme nevyjeli . Jídelna menší a taková starší , ale to nevadilo . Ono celkově ta kolejní budova byla skromnější než to naše . Ale kdo kde bydlel , nevíme . Akorát jsme zjistli ,že pro potřeby hotelu v modrý budově slouží dvě patra a zbytek byly studentský pokoje . Zajímavý uspořádání . Ke snídani toho bylo na výběr tak akorát , každej si mohl nabrat co chtěl . Já obecně moc nesnídám , tak mi vždy stačil jeden párek . Bylo tam hodně Indů a cizinců obecně . Ale jestli to byli studenti nebo hosté hotelu , těžko říct . Takový dost matoucí všechno , jak byly dvě budovy a něco bylo jako hotel a něco zase ne . ........................................................................................................................................ Jako první zastávku jsme si naplánovali v Ostravě na nový radniční věži , kam vede výtah , pro vozíčkáře vedla speciální cesta , tak jsme si mohli prohlídnout i vnitřní historický prostory . Někdy nás zaměstnanci doprovázeli výtahem a někdy ne . Nejdřív jsme museli do 4 .patra z něj do 6 . , kde bylo infocentrum a kde se museli koupit vstupenky a ze 6 už nahoru . Ten první pocit byl takovej zvláštní nahoře , ale pak to bylo fajn . Bylo dobře ,že jsem nejela električákem , protože to všude bylo úzký , ale výhled na celý město . V infocentru jsem si koupila dřevěnýho koníka s logem Ostravy a nezbytnou magnetku , díkybohu za to ,že měli otevřeno i o víkendu . Jsem sběrač suvenýrů , potřebuju mít něco , na co se dá sáhnout a když jsme tam přijeli o víkendu , tak jsem si říkala ,že to musim využít a nakoupit už tam . Nevěděla jsem , kde co bude nebo nebude dál . Nakupovala jsem i proto ,že mi bylo jasný , že se do Ostravy už nikdy nedostanu . Ještě jsme se prošli v parku za radnicí . ....................................................................................................................................... Pak jsme pokračovali do Dolních Vítkovic , kde jsme si sedli v kavárně a pak jsme se vydali na procházku po areálu , zajímavý , ale zároveň i trochu depresivní , tedy alespoň pro mě ten schátralej areál . Na prohlídku do podzemí samozřejmě nemůžu , ale doporučili nám expozici svět techniky , kam jsme nakonec taky nešli , už jsme toho měli v kolách a nohách hodně , ale to nevadí , upřímně , tohle místo mě moc neoslovilo , nebo spíš nevim o hornictví skoro nic . Den předtím tam byl Hip Hopovej festival , takže tam ještě uklízeli nepořádek . Dali jsme si tam oběd , já měla snad ty nejdražší těstoviny , ale dobrý . Samozřejmě jsme nevynechali nákup suvenýrů , já si koupila hrneček a mamka mladým domů oplatky . ........................................................................................................................................ Ale den ještě nekončil , i když jsme byli unavený , tak jsme vyrazili k místu , který jistě znají všichni čtenáři Šikmýho kostela . Konkrátně do Karviný , části Doly . Tam spoustu aut , což mě překvapilo . Dovnitř se dalo jít jen s průvodcem , ale stejně tam byly schody . Dalo se tam nahlídnout a fakt je křivej . Trochu mě zaskočil stánek se suvenýrama , tam bych ho nečekala a zdál se mi na tom místě i trochu nepatřičnej , ale byli tam dvě hodný paní , tak jsem si tam koupila obrázek s kostelem na stojanu , při placení paní řekla,že to jde na chráněnou dílnu , tak jsem byla ráda ,že to má přesah , taky mi zadarmo přidala pytlíček s uhlím pro štěstí , tak to bylo takový milý . A jinak je to krásný a klidný místo . ........................................................................................................................................... Pak už jsme se vrátili na hotel , musim přiznat ,že jsem si ten notebook s sebou asi vzít měla . Jak jsem si říkala,že se zabavim , tak večery byli docela nudný . Knížku jsem si vzala ,ale byla jsem tam unavená , že jsem nakonec nepřečetla ani řádek . Taky jsem čekala ,že se budu moct dívat večer na Simpsonovi na Prima Cool , jenže ouha , tenhle kanál tam vůbec neměli , nechápu proč . Jinak jich tam měli asi 130 , i Italy , Francouze a tak . Jsem zvyklá se na ně večer dívat , jak jsem neměla ani ten počítač a tak , tak mě ta večerní rutina chyběla . Navíc jsme často končili třeba v 16 nebo v 17 hodin a co dělat do rána . Shodli jsme se na tom všichni . Od ráda stihneme několik míst a co pak . Jste strašlivě unavený a na tom pokoji už se vidíte a když tam jste , tak nevíte coby . Na cestách plyne čas jinak než doma a hlavně ty večery . Tak jsem neponocovala a chodila jsem spát jako doma . ......................................................................................................................................... V pondělí jsme si udělali dlouhej výlet až do sousedního Zlínskýho kraje , konkrétně do Beskyd , cíl byl k soše Radegasta a taky na Pustevky k slavný chatě Libušín . Táta si doma zapomněl bundu , tak jsme zase jeli v módu , co jsme zapomněli doma . Od parkoviště to bylo zhruba 400 metrů k Chatě Maměnka a Libušín . Zvenku vypadaly moc krásně , ale my nejdřív šli k Radegastovi . Což bylo kilometr a něco málo ,ale do hodně prudkých kopců . Takže nastal čas na mojí histerii ohledně špatnýho stavu električáku , po prvních několika desítkách metrech už stav bateriie ukazoval ,že klesá a to se nabíjel celou noc . Paráda , fakt,že jo . Tak jsem nabrala vyšší tempo , ať už tam radši jsme a naši se plazili za mnou . Musim říct ,že i vozík měl co dělat a baterie dál klesala . Ani jsme nedošli ten kilometr a něco a baterie byla na polovině , jak vozík musel zabírat . ...................................................................................................................................... Tak jsem to celý proklínala a už jsem viděla ten scénář ,že mě naši potáhnou dolů , protože nedojedu . Konečně jsme tam došli , překvapilo mě , jak ta socha je malá a v takovým ďolíku , čekala jsem to na nějaký spíš pláni . Taky mě překvapil stánek s občerstvením a suvenýrama , taky takový místo , kam se to podle mě úplně nehodí . Tak jsem si tam za to prožitý trauma koupila sošku Radegasta a naši kafe . Taky jsme se tam vyfotili a všichni tři . Mladá paní s pejskem , co šla jakoby s námi se nabídla ,že nás vyfotí , tak jsme to přijali . A pak rychle dolů , to už šlo snáz a i já už jsem se uklidnila , byť jsem prišla ještě o víc baterie než byla ta polovina . A to jsme ušli , já nevim , celkem 3 kilometry . Vozík už nic nevydrží , i mamka říkala ,že už se musíme vrhnout na ten novej , jsem ráda ,že to konečně uznala . .......................................................................................................................................... Pak jsme šli na oběd zkusit to dovnitř chaty Libušín , mají tam schody , ale zároveň to mělo být bezbariérový , tak jsme se zeptali číšníka a on nás vedl zadem , přes nějaký zázemí , dost úzký , ale dostali jsme se dovnitř , výmalba restaurace nádherná a to relativně nedávno tam hořelo . Vybrali nám stůl , k jídlu jsem si vybrala něco na způsob Halušek a mohli jsme se kochat , fakt nádhera , fotili jsme a s námi snad každej . Mamce se tím splnil sen , moc se tam chtěla dovnitř podívat a povedlo se . Bylo fajn ,že bylo po prázdninách a tak tam nebyly davy .I ta obsluha byla strašně příjemná . Objednali jsme si i borůvkovej koláč , taky výbornej . Měla jsem ten den svátek , tak jsem to za všechny zaplatila . Hezkej zážitek a vůbec celý Pustevny jsou krásný . .................................................................................................................................. Mamka neměla ještě dost , tak jsme jeli ještě navštívit přehradu Šance , přiznám se ,že tohle mě moc nebere , koukat se na vodu , tak jsem ani nefotila , ale byli jsme tam , byla tam rodina se třema dětma a na to se nedalo koukat , hlavně ta nejmladší tam pořád skákala na tu nízkou zeď , kde pod ní byla voda a rodičům to bylo úplně jedno , asi byla nějaká hyperaktivní , ony nějak všechny ty děti , ale u tý malý to bylo o strach , dokonce tam i v tý výšce lezla po kolenou , neuvěřitelný . Bylo tam jen pár lidí , ale všichni zvedali obočí . Některý rodiče jsou silně vypatlaný , kdyby jim tam spadla , tak budou vinit zaměstance tý přehrady . By zasloužili jednu z každý strany , jak děti , tak hlavně ty rodiče . .......................................................................................................................................... A to byl poslední výlet , na Stodolní jsme nakonec vůbec nebyli, už nebyla energie , ani chuť , ale nevadí , i tak jsme viděli spoustu věci . Za sebe jsem nic předem naplánovanýho , co chci vidět ani neměla , šla jsem tam , kam ostatní , takže jsem vlastně taky spokojená . Jen kdyby to bylo víc na mě , asi bych víc prozkoumala samotnou Ostravu . Jak to byl náš výchozí bod , tak jsem jí viděla hlavně z auta a mířili jsme jinam , ale to tak bejvá . Že město , kde bydlíme je nakonec upozaděno . Ale překvapilo mě , že Ostrava je krásně zelená a není skoro poznat , čím se proslavila . Hezký město to je . ........................................................................................................................................ Taky jsme se všichni shodli na tom , že jsme nepotkali jedinýho člověka , co by byl protivnej nebo naštvanej , všichni neuveřitelně ochotný , až nás to překvapilo . Asi opravdu jsou ti lidi Moravy jiný než my z jiných částí republiky . Takový víc vřelejší , usměvavější , musím pochválit . ............................................................................................................................... Poslední večer už jen zase večeře v Globusu , naše jsem v průběhu pobytu pozvala ještě do Lívancovny do Géčka , což bylo obchodní centrum . Dívala jsem se na Italy a tam byla zajímavá reality show , 18 teenagerů z dnešní doby bylo v internátní katolický škole a žili jakoby v roce 1961 , se vším vybavením a tvrdým režimem . I ti učitelé se chovali jako v tý době . Prý je to v Itálii oblíbená reality show a i když jsem nerozuměla , co říkají vypadalo to hodně zajímavě . Jmenovalo se to Il Collegio . .......................................................................................................................................... A byl tu poslední den , klasicky snídaně a už tam přibývali studenti , nutno říct ,že tu poslední noc mi někteří do 3 do rána hulákali pod okny , takže jsme odjeli právě včas . Naši měli na svý straně prý klid . Snídaně , tentokrát jsem si místo párku dala šunkovou pěnu a před 8:30 odjezd . Na parkovišti jsme zjistli ,že nám z auta teče olej , což před cestou dlouhou 500 kilometrů fakt nechcete , ale auto vydrželo . Tentokrát jsme nejeli před D1, stále ten úsek opravovali , tak jsme to vzali po okreskách a musim říct ,že to bylo snad i o něco rychlejší . Jako bonus jsme se stavěli v Hájence v Kersku , původně jsme se chtěli stavět už cestou do Ostravy a nakonec to vyšlo cestou zpátky , měli tam volno venku , takže super . Nikdo si sice nedal se šípkovou ani se zelím , ale naši už tam jednou byli a mě to chtěli ukázat . Přiznám se ,že ten humor Slavností sněženek mi nic neříká , ale bylo to zajímavý , našim se tam líbí . Koupili jsme si i sušenky , co tam prodávali. ...................................................................................................................................... Cesta zpátky už nebyla taková úmorná , byť to zase dalo i s přestávkou nějakých 6 hodin . Tady musim vyzdvihnout tátu , jak všechno dokázal odřídit , trochu mě zklamala mamka svým přístupem , že sama nikde neujela ani kilometr a to má řidičák . Sama si vymyslela tenhle výlet do Ostravy a nepomůže mu ani s řízením , to mě nemile překvapilo . Každopádně jsme se shodli ,že jestli zase pojedeme někam za rok , už rozhodně ne takhle daleko . Nicméně Ostrava a okolí v nás rozhodně zůstanou zapsány v nejhezčích vzpomínkách . ....................................................................................................................................... Příští článek vyjde až 14 .9 . Chci tu tenhle článek nechat alespoň týden a zároveň potřebuju , aby se to srovnalo zase na pondělí . Takže přístě o něco později . 14 . 9 . jsem tu opět s novým článkem . Pod článkem samozřejmě najdete fotky z výletu a popisky míst . ...................................................................................................................................... Fotky : 1 - vyhlídková věž , 2 - Vítkovice , 3 - šikmý kostel , 4 - Beskydy, Pustevny , Radegast , 5 - ubytování , 6 - suvenýry , 7 - Hájenka Kersko .