Svatá Hora u Příbrami

Na druhej pokus to vyšlo , už jsme sem chtěli v červenci , ale mužská část rodiny protestovala jelikož ,jí vadí všechna církevní prostředí. Přitom nikdo z rodiny není věřící , ale náš táta se tam vždycky chová jako pošuk . My s mamkou respektujeme každý náboženství, i když sami nevěříme a neošklíbáme se . Nevim proč , nějak ho to náboženství dráždí , ať je jakýkoliv , jako kdyby se styděl ,že není věřící nebo kdyby byl,že by se styděl taky . Takovej je odjakživa. Do hlavy mu nevidim a v tomhle případě radši ani nechci . Už od začátku tam říkal, že se tam necejtí dobře a když jsem chtěla magnetku , tak mě div nevynadal ,že to bylo v místech, kde prodávali svatý obrázky , jako kdybych já za to mohla . A na just jsem si koupila magnetku celkovýho pohledu Svatý Hory s obrázkem Panny Marie . Nic nic jinýho tam sice ani neměli, ale pak ten pohled stál za to . Je to tam krásný, všude ty malby na stěnách , nádhera , k procházce se z reproduktorů ozývá nějaká mše , taky občas v nějaký tý kapli výstava . Prodávali tam lidem sladkosti , štrúdl , domácí vánočku atd . Zadarmo , ale každej mohl dát kolik chtěl . Koupili jsme si na tácek a výborný . Vlastně všechno tam bylo na základě dobrovolnosti . Co mě zklamalo ,že se tam nesmělo fotit , ani z venku . Chápu , že je to tam takový posvátný ,ale jsme v 21. století a dneska každej se chce pochlubit na sociálních sítích . Ten zákaz jsem respektovala , ale doma jsem našla spoustu fotek od cizích lidí, který tam normálmě fotili , takže jsem klidně mohla . Nevadí , album na facebooku jsem doma těma fotkama z Googlu zevnitř doplnila , i když nejsou moje . Tak k čemu to , když nevidíte, jaký je to uvnitř . Stejně to respektuje málokdo si myslím , ale já teda jo , i když nerada . ..................................................................................................... ............................................................. Všude spousta schodů, ale zjistili jsme,že do patra je výtah pro vozíčkáře , nějakej nákladní a když jsem ho viděla moc se mi do něj nechtělo , spíš to i vypadalo ,že se musí zavolat nějaká obsluha , ale uvnitř byl napsanej návod jak na to, takže asi ne . Nechtěla bych tam zůstat někde zaseklá , to fakt ne . Divnej pocit, hlučný a i to divně sebou škubalo , ale vyjela jsem . Chtěla jsem se podívat do hlavní kaple , ale byli tam lidi na mši a hlavně bych tam ani neprojela , tak jsme to nechali , než tam do nečeho nabourat . No nic, pak jsem se podívala aspoň na netu jak to vypadá uvnitř . .................................................................................................... ........................................................ Upřímně pro vozíčkáře to žádnej šlágr fakt není , čekala jsem to lepší . Je jasný ,že tohle místo je hodně starý a nemůžou tam udělat zase nic extra když je to taková významná památka , ale na druhou stranu tam právě často jezdí lidi s postižením , pro nějakou tu duševní útěchu, zázrak uzdravení a tak , tak by to mohlo bejt trochu líp vymyšlený. Bohužel není a člověk na vozíku si tam toho zase moc neodnese . Nicméně , jsem to aspoň využila k tomu, že jsem poslala dál putovní kamínky, co jsem v poslední době našla - ten z Čerchova od Němce jménem Gunter , kterej je dle Instagramu dává ke křížům a kterej jsem si asi ani neměla brát, což jsem v tu chvíli ale netušila a ten, co jsem našla v Josefově , jak jsem byla . Gunterovi jsme to dali ke kříži , jak si přeje a ten druhej do parku pod Svatou Horu . Takže putují dál někomu pro radost. Trochu jsem čekala, že tam najdu jinej , ale nikde nic nebo jsem se špatně koukala . ................................................................................................... ................................................................. Líbilo se mi tam i mamce , ale shodli jsme se na tom ,že by to na takový místo chtělo jet s někým jiným . Ono je to pak hodně nepříjemný , když má někdo hloupý řeči , takže se to místo nedalo ani pořádně vychutnat a já vlastně ani nemohla zjistit jestli se mi tam líbí nebo ne , bylo to tátovou přítomností dost narušený a takový, že by mě tam něco prostoupilo nepřišlo . Kdo ví , možná bejt tam s těma "správnýma " lidma , je to jiný . Tyhle místa jsou hodně o tom okamžiku, jaký to je teď a když vám tam přijde takovej morouz , kterej už předem ví,že se mu to nebude líbit a nedá tomu ani šanci , nestojí to za nic . Je to škoda .