čtvrtek 13. října 2022
Bayern Mnichov , ukousnutej měsíc , fešák fešákovitej, děs v centru a těžká jsou rána fotbalové fanynky
Po měsíci jsem byla včera opět na Champion League proti Bayernu Mnichov , nastal ten kritickej čas - výkop až od 21: 00. Upřímně , za to by ještě měli na stadionu něco extra rozdávat . Je to mazec , nejenom, že na na ten čas čekám celej den a vůbec to neutíká , ale už jen to se sebrat a ještě někam jet v době , kdy už jsem normálně i vykoupaná , když je tma a kolem vás ještě provokativně svítí světla v bytech , lidí, který jsou doma chce hodně odhodlání . Tadyty pozdní výkopy ve všední den je prostě zlo a navíc jsem tam tentokrát ani neměla pořádnou motivaci jak v rozhodčím ,což byl nějakej pro mě neznámej z Polska - já se prostě nějakýho světovýho slavnýho rozhodčího nedočkam , pořád nám dávají samý béčka , tak v nějakým hráči .
.........................................................................................................................................................
..................................................................................................................................
Vyjela jsem už chvíli před 20:00 , tedy rovnou hodinu předem a čekala jsem narvanej autobus fanoušků , ale tak prázdnej jsem ještě nezažila . Ve městě už čilej ruch , co mě překvapilo byly světla v centru města a to,že i když svítili, tak absolutní tma a nebylo vidět ani před sebe , takže i lidi, co šli na fotbal se pohybovali docela slepě a všichni včetně mě se nechali unášet tou vlnou několika tisíců lidí . Ke stadionu jsem přijela někdy před 20:15 , tam taky tma , nemohla jsem najít lístek , tak jsem musela aspoň pod jednu lampu , co tam jakž takž svítila . Nechápu , kde jinde než právě tam by mělo bejt pořádný světlo , navíc když se tam najednou pohybuje skoro 12 tisíc lidí . Takže tma a zase tma .
...................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................
Když jsem přijela na místo , už zase plno . Což je něco, co mě neustále udivuje , Stadion se otvírá 90 minut před zápasem , takže tam asi všichni přijedou hned po otevření , to samý i "normální" lidi . Po mě tam čekat hodinu a půl předem ,ale fakt nechtějte. Nicméně , jsem i tak měla štěstí a čekalo tam na mě místečko úplně na konci , sice jsem seděla dál než minule a fotky mám hodně z daleka , ale tentokrát mě to ani nevadilo , když jsem měla v plánu odjet před poločasem . Po mě ještě přijelo pár dalších vozíčkářů , takže zase "sardínismus " a to ještě chyběl můj soused , lístky na to má taky , ale tentokrát nebyl , takže jedno místo jakoby ještě navíc a stejně hodně lidí . Nicméně , jsem si na svoje místo nemohla stěžovat , protože se tam objevil velmi hezkej pán , nevim, kdo to byl a jestli to byl vůbec Čech ,ale minule tam nebyl . to bych si všimla , tak jsem se kochala . Využila jsem toho , že tam byla televize a měli tam hráče , co pro zranění nehrál , tak jakože fotim jeho a vzala jsem i toho fešáka, tak jakože nenápadně , výsledek je na koláži, ta 3 fotka nahoře .
...................................................................................................................................................................
................................................................................................................................................
První půle stála za prd , tak jsem skoro pořád hypnotizovala pohledem toho fešáka , tak na něco se upnout musíte , když na hřišti o ničem . Koukala jsem i na zápas , samozřejmě , ale stejně se mi pohled často vracel na mou pravou stranu . Byla jsem hodně nabalená , aby mi nebyla zima a měla jsem i čepici , takže jsem vypadala jako kluk a když jsem si jí sundala jakože " hele , jsem holka, kdybys to nevěděl " , měla jsem zase hodně rozcuchaný vlasy , takže to taky nepřicházelo v úvahu a tu čepici jsem si zase nasadila . Tak jsem na něj většinu zápasu čuměla , nutno dodat, že i vedle stojící pořadatelé se bavili o tom,že ta hra je na dvě věci a že i ten měsíc na obloze je nějakej divnej , což byl , takovej nakousnutej . Takže to mě pobavilo , ty jejich hlášky, ohledně měsíce i třeba smradu linoucím se stadionem , což bylo cejtit něco jako hnuj . Každej se příšerně nudil . Dokonce i fanoušci hostů , jen staticky stáli , což působilo hodně divně ,teda aspoň do 18 minuty , kdy se ozvalo bzučení a doslova tam přiběhlo tvrdý jádro Bayernu , proč tak pozdě netušim . Bzučeli snad nějakých 10 minut a působilo to docela zlověstně , i pořadatelé už se začali otáčet a bejt nervozní , co bude . Nedávno tam totiž fanoušci jinýho klubu vytrhali sedačky a tak , tak každej s napětím čekal , co to má znamenat a jestli se to nebude opakovat . Nestalo se nic, ani pyrotechnika , ale chorály měli pěkný .
.......................................................................................................................................................................
...............................................................................................................................................................
Já to vzdala ve 40 minutě , na fešáka už jsem se vykoukala dost , mimochodem , rhc sestra bude mít dneska co dělat , dívala jsem se celou dobu jen na tu stranu, stranu, kde byl onen zajimavý neznámý , a taky jsem musela stihnout autobus v určitej čas, jinak bych tam musela zase čekat skoro do 23 hodin , což jsem si nemohla dovolit . Když jsem odjížděla , ptal se mě pořadatel i policajti, co tak brzy , tak jsem řekla,že musim ráno na rehabilitaci , což je pravda a nevim, co je na tom k divení odjet brzy . A čekala mě ještě cesta přes skoro neosvětlenej - jak jinak, park . Všude to žilo a hlavně v přilehlých hospodách , spousta ožralých mladých lidí , hlavně Ukrajinců . Evidentně to v centru žije do ranních hodin i ve všední den . Na zastávce zase nějakej ožralej bezďák tam něco pořád vykřikoval , děs běs . O strach . Všude spousta nalitých individuí s kapucama a v teplácích atd. Nemam tohle ráda . Zajímavý bylo , že na tý zastávce jsme my, který jsme byli mormální jsme si stoupli k sobě , prostě tak nějak automaticky , aby jsme se oddělili od těch pobudů a autobus pořád nejel a neustále naskakovalo další a další zpoždění . Večer v centru je prostě zážitek a pokud nemusí , tak normální člověk už ani ven nejde , ale někdy tam večer musíte . Je to špatná vizitka , ale je mi jasný,že s bezďákama , feťákama a opilcema se toho moc dělat nedá . Pak je člověk rád ,že ten autobus konečně přijede , ale je to hrozný , po 22 hodině a je to tam jak ve 2 ráno po pařbě .
............................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
Každopádně i tak jsem usnula až po půlnoci , dělá mi problém usnout hned a ještě se vždycky uprostřed noci budim jako dneska . Takže nic moc fit nejsem , chce se mi spát ,bolí mě hlava, krční páteř a za chvíli mě čeká ještě rehabka , jestli tam bude zase ten chrápací pán , asi se k němu dneska přidam . Ještě musim dodat , že po mým odjezdu už druhá půle byla víc koukatelná a i dali dva goly , což jsem bohužel neviděla , ale jak je vidět způsobuju asi nějakou negaci , takže můžou bejt rádi , že jsem jela takhle brzy . Další a poslední zápas bude taktéž od 21 hodin s Barcelonou , 1. listopadu . To už na rehabku chodit nebudu a plánuju zůstal dýl než teď , hlavně proto , že jako všichni očekávam na trávníku Roberta Lewandowskýho , když ne v základní sestavě , tak aspoň na střídání , což tam musim bejt dýl,že jo . Takže příště už ta motivace tam jít zase takhle pozdě bude už velká a půjde to asi líp než teď . Snad se ho dočkáme .
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...
