středa 5. října 2022

Jak mě neschválili novej vozík aneb averze na všechno modro - žlutý

Dneska jsem odjela po víc jak tejdnu zase k sobě a tentokrát tu budu celej tejden , protože naši jedou zejtra až do neděle do Maďarska a pak je zase rehabka a fotbal , tak vlastně nemam přijet kdy zpátky , tak jsem se rozhodla tady zůstat . Myslela jsem si,že to využiju a půjdu v sobotu na ligu, když už tady sem , ale asi se na to vykašlu , je to od od 19, takže už po tmě a jít tam v sobotu a pak zase ve středu se mi moc nechce . A kdyby to někoho zajímalo, tak už se víckrát neozval ani ten můj znovu nalezenej , jak jsem psala , takže konec . ............................................................................................................................. ........................................................................... Ještě před odjezdem zvonek a měla jsem doporučenej dopis od pojišťovny , ohledně novýho vozíku - verdikt zamítá se . Já dostala strašnej vztek , mam na něj nárok a už mi po nepřiznali po druhý . Psali tam nějaký pindy , že moje neulorožka blablabla , neměla jsem to sílu ani číst a pak na mě přišla druhá vlna brutálního vzteku a to když mi došlo , že je za tim s nějvětší pravděpodobností i něco jinýho . Přesně co jsem psala na minulým blogu , že ho asi stejně nedostanu , protože nejsem Ukrajinec a je to tady . Moje první reakce byla ta, že jsem na svojí instagram fan stránce oznámila,že končim . Přes tohle prostě jen tak nepřejdu, i když jsem tu fan stránku vedla a piplala z ničeho 4 měsíce . Na féra jsem napsala i důvod jakože mi pojišťovna nepřiznala vozejk , na kterej mám nárok a že to je i z toho důvodu ,že jsme přijali hodně ukrajinských uprchlíků a teď nejsou peníze ani na lidi s postižením , o čem jsem se osobně teď přesvědčila na vlastní kůži a zdůraznila jsem,že momentálně nesnášim všechno ukrajinský a nebylo by mi příjemný tu stránku dál vézt . ........................................................................................................................................ ................................................................................................... Jedna z reakcí byla nějaký mojí sledovatelky z Argentiny , že nemam hejtit , na což jsem jí odpověděla ,že její země s tim nemá zkušenosti , oni nezažili jako my, že se k nám navalil naráz milion uprchlíků , psala jsem,že my jsme jim pomáhali už od začátku války a je jim to pořád málo a že jsou nevděčnej národ . Taky,že mezi čechama nikdy nebyli ukrajinci nikdy no 1 , což nebyli .Jasně, mluví ze mě vztek a mam názory jako ty lidi na internetových diskuzích , nad jejich omezeností jsem se jen smála , ale když to pocítíte na vlastní kůži ... je to prostě hned jiný . Je až děsivý , že se dá tak rychle změnit názor , zejména z toho důvodu ,že už nemůžu cejtit ani Zelenskýho a to jsem ho měla hodně ráda a ta moje stránka byla věnovaná právě jemu . No , budu se s tim muset poprat sama v sobě . A názor,že za to může vláda ? Může ,ale na druhou stranu nesouhlasim s názorem , že lidem v nouzi by se pomáhat nemělo , mělo , ale zároveň s ohledem na lidi, který taky potřebujou pomoc m takže se chyba na obou stranách . ......................................................................................................................................... .................................................................................... Jsem totálně nasraná na všechny a proběhlo i pár slz, z tý bezmoci . Volodymyra mam ráda , ale zároveň on je taky Ukrajinec a prostě to nejde . Spoustu svých fanoušků jsem tam asi zklamala. Spousta mě jich asi přestane sledovat a asi to ode mě vůbec nečekali takovej názor , ale tohle nemůžu přejít jen tak , protože ta křivda je velká a ještě komentáře od někoho z latinský ameriky , kde ani neví, kde Ukrajina leží a nepřišel jim tam ani jeden Ukrajinec , jo, to se to hodnotí a poučuje . Sama nechci, aby se to nějak vyhrotilo v reálným životě , o to víc, když bydlim ve městě , kde je ukrajinců víc než čechů a slyšíte je pořád , ale mam obavy ,že už se mi to bude navždycky spojovat s tímhle neúspěchem a neustále se to bude ve mě živit . Nesmim dopustit, aby mě nenávist zatemnila mozek , ale zatim je to příliš čerstvý, tak přišlo mi to před pár hodinama . Je až děsivý , jak snadno to jde a jak rychle se to otočí . Taky si několik měsíců píšu s jednou Slovenkou a ta je jima až posedlá , takže až mi zase napíše, teda jestli si to dřív nepřečte na IG, omluvim se jí ,že potřebuju pauzu . Rozpolcený pocity .

Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur

Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...