čtvrtek 6. června 2024

Rehabka poprvé na jaře - aneb Věřím , že reparát dopadne dobře

Jak si možná pamatujete , tak datum 6.6 . je nejen vylodění v Normandii , ale i moje na rehabce . Po 2 měsících čekání už můžu nastoupit , teda aspoň jsem v to doufala , ale většinou když už tam jste na vstupním vyšetření , hned vám napíšou datumy . Vyšetření jsem měla objednáno na 8 a protože to mam do nemocnice od sebe 5 - 10 minut jízdy vozíkem , je to všechno takový víc v poklidu . 10 minut před výjezdem na to správný patro jsem ještě byla doma a na netu , což si taky vždycky užívám to, že to mam takhle blízko a co si budeme povídat - kdybych náhodou někdy něčo zapomněla , můžu se v pohodě pro to vrátit. A hlavně , se nemusim nikam trmácet ani MHD , už proto, že ode mě tam nic nejezdí , asi je to bráno jako docházková vzdálenost , což teda loni ohledně sněhu byl docela problém a možná bych v tom sněhu MHD uvítala , ale teď na jaře se počasí bát nemusim . Reparát z loňska , kdy to celkově bylo celý divný , tak i počasí v tom hraje roli , proč zrovna teď . .......................................................................................................................................................... I když jsem jela krokem, stejně jsem tam přijela brzy , venku před ordinací primářky už seděla nějaká starší paní , podle přízvuku byla asi z Východu , ale neřekla bych,že zrovna Ukrajinka , nevim , nemluvila nejlíp , ale rozumět jí bylo . Tak si tam začala se mnou podívat o svých zdravotních problémech , že se jí motá hlava ,že je v prvním vstupni invalidního důchodu a tak . Jsem introvert , takže tyhle rozhovory moc nevyhledávam ,ale tak ze slušnosti jsem podlouchala a občas přitakala . Jakmile začala , tak na mě padla docela deka . Nejsou mi moc příjemný takový rozhovory , kdy na mě cizí člověk tasí svoje zdravotní problémy . Je zvláštní , že si se mnou povídá někdo , komu je oproti mě zdravotně nic . Ale stává se mi to , lidi se asi potřebujou vypovídat a možná si ani neuvědomujou ,že jsem na tom o dost hůř než oni nebo jim to naopak dělá dobře ,že na tom ještě nejsou tak špatně , těžko říct . ...................................................................................................................................................... Co se týče mě , tak já nikdy v čekárně neřešim svůj zdravotní stav , jasně , je to vidět na první pohled , ale konkrétní diagnozu si zásadně nechávám pro sebe , zatímco ti okolo mě s tim problém nemají a nejradši by vám řekli i to , kolikrát chodí na wc . Vlastně marně přemýšlim nad tim , jestli se někdy někdo na oplátku v čekárně zeptal mě , co mi je . Asi ani ne , lidi rádi mluví jen o sobě. Prostě jakmile paní začala , tak jsem i na sobě cejtila, jakej jsem chrobák . Normálně se necejtim nemocná , ale jakmile přijdu do nemocničního prostředí nebo tak a lidi se tam začnou svěřovat , to je jako facka . Vždycky to nějak do sebe nasaju i to jejich . Naštěstí paní šla brzo na řadu . ........................................................................................................................................................ Taky jsem tam potkala svojí fyzio sestru a ptala se mi co tam dělam , jak na tohle odpovědět ? Ona neví, že loni to tam stálo za prd a tak to zkoušim znova , tak jsem řekla ,že mam nárok 2x za rok , tak jsem to chtěla jindy než v zimě , koneckonců je to pravda . Tak mi řekla ,že se možná uvidíme na podzim . Co tim myslela , nevim, je taková dost roztržitá , tak možná se spletla , ale první co mě napadlo ,že jí možná teď už mít nebudu a vzápětí panika ,že mě vezmou až třeba po létě , tak ve mě docela hrklo . Vyšla paní z ordinace , nic už neříkala , tak já taky ne , možná jsem se měla zeptat , jak dopadla , ale když nezačala sama . ........................................................................................................................................................... Pak jsem šla na řadu já , překvapilo mě, že tam nebyla paní primářka ,ale nějaká jiná paní doktorka . Nevadilo mě to , protože primářka je Němka a má silnej přízvuk , takže musim bejt i tak nějak víc ve střehu , abych jí rozumněla , takže jsem za změnu byla i ráda . Paní doktorka byla už na pohled sympatická - menší , zrzavá, taková docela familiérní , ale u doktorů to mám radši než přístnost a v duchu jsem si říkala , že už jsem jí někde viděla , ne tam , ale na ulici . Což mě taky potvrdila , ona mě taky prý " zná " a nakonec jsme obě zjistili ,že jsme ze stejnýho sídliště , takže taková vtipná náhoda . Vyšetření bylo v podstatě stejný jako s kýmkokoliv jiným . Sundat triko , zeptá se , odkud kam mi jde ta bolest a sáhne mi na ty svaly . Docela se vyděsila , ale já jsem za tohle ráda, ať tam vidí ,že tam nechodim jen z nějakýho rozmaru ,ale ,že je to opravdu potřeba . Ptala se , jestli mě to vyhovuje to z minula - ultrazvuk , suchý teplo v podobě takovýho gumovýho polštáře a cvičení , tak jsem prikývla . Jako vždycky se to stočilo k tomu , jak žiju sama a údiv nad tim, že většinu zvládnu sama . Pokaždý , i když mě znají , tak na tohle přijde řeč a následuje údiv . Mě to přijde normální a nevidim na tom nic obdivuhodnýho , ale asi to je , podle těch reakcí . ......................................................................................................................................................... Následně jsem se otočila k sestře a ta mi naplánovala návštěvy . Doktorka mi to napsala 6 x a začínam už teď v pondělí 10. 6 . Sestra mi sice nabízela,že bych mohla přijít už zítra ,ale jsem mimo město . Že by to mohlo bejt už den po vyšetření s tim jsem nepočítla a nikdy mi to takhle hned nenabídli . Nakonec mi řekla ,že oni totiž v červnu oddělení uzavírají , což je pro mě novinka a můžu asi bejt ráda ,že mě ještě vzali . Důvod mi neřekla - možná opravy . Nebo možná léto, ale zase je divný ,že by přes celý prázdniny měli zavřeno , i když kdo ví . Takže mě to hodně nahustili , příští tejden - ten první jdu rovnou 3 x , což bude záhul , protože ze začátku to hodně bolí , hlavně ultrazvuk , ale zvládnu to . Trochu obavu mám z časů , protože to bude fakt guláš - poprvé v 13 , jednou v 11:30 někdy zase v 7:30 ,pak zase v 9 , budu to muset sledovat fakt pečlivě , 2 x to vychází na pátek, což jsem zrovna moc nechtěla , protože odjíždim na víkend a dostat se z města je problém už ráno , natož dopoledne , ale co se dá dělat . .......................................................................................................................................................... Rovnou ten první tejden bude nejčastěji , ale zase tam nemusim bejt celý 3 tejdny jako jindy , což je pozitivní . Končim ještě v červnu , konkrétně 25 , což je pecka , protože jsem tajně doufala v to ,že v červenci už tam nebudu a splnilo se to . Sestra mi upozornila , že se sice můžu omluvit , když nebudu moc přijet , ale radši , ať to dám celý . Asi to myslela tak obecně , protože jim lidi asi odříkávají , ale u mě mít strach nemusí , nikdy jsem nechyběla , i loni když byl ten velkej sníh pomohla mamka . Vim, že je pak složitý najít náhradní termín a obzvlášť teď když mají poslední měsíc . A hlavně , by se mi pak rehabka protáhla , což nechci . ......................................................................................................................................................... Ale musim říct, že už teď se tam těšim rozhodně víc než loni - to jsem tam vstupovala už s nějakou předpojatostí a neměla jsem čistou hlavu . Tenkrát jsem pořád byla taková nervozní , stažená, v zimě měla uklízečka z Ukrajiny kecy , že jim tam dělam s vozíkem bordel,takže " na nože ", všechno mi bolelo , vlastně až do konce, což taky bylo netypický a nebylo to vůbec ono . Asi i kvůli tomu, co se dělo na podzim ve světě , tenkrát to přeci jen bylo všechno čerstvý ohledně Daniho a Izraele a často jsem spíš lovila zprávy v mobilu, místo abych v klidu seděla na ultrazvuku a viděla jsem se spíš už zase doma. Teď už je to klidnější všechno , i to počasí , takže věřím, že reparát se povede a vybrat si tentokrát vlastně takový před léto bude dobrá volba . A na konec nejcenější papírek - rozpis , protože bez něj jsem ztracená . PS. přezůvky mít samozřejmě nemusim ,ale bylo mi řečeno , že to píšou všem .

Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026

Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....