úterý 25. června 2024

Poslední cesta kolem Hypnožáby , děs a hrůza v KIK a Mon arbitre français préféré en action

25. 6. moje poslední cesta okolo Hypnožáby z Futuramy , je v ulici , kde je nemocnice, je namalovaná na zdi a je tam už spoustu let . Je škoda,že je na druhý straně silnice , bez chodníku a ještě navíc před ní pořád parkujou auta , takže nejde pořádně vyfotit , pro mě takovej symbol těch mých cest tam . Moje poslední rehabka , takže jsem vlastně ten 3 týden ještě načala , i když je to jen jeden den . Jak to zhodnotit ? Určitě to bylo zdravotně lepší než loni na konci roku . Už po první návštěvě jsem cejtila,že ty svaly na krku jsou uvolněnější a vůbec po celou dobu to bylo takový , jaký to má bejt . Už nebyla ta divná bolest jako loni . A vůbec celkově výběr jinýho ročního období byla správná volba - žádnej sníh a taky jsem s sebou nemusela tahat na sobě mikiny a bundy , když je zima a musim si tam několikrát svlíkat horní polovinu těla . Když stačí jen tričko, hned je to jednodušší . ......................................................................................................................................................... Co se týče "Sluníčka ", tak taky celkem dobrý . Prostě si na to zvyknete , protože vám nic jinýho nezbejvá , je taková, jaká je a jiná ani nebude . I když je samozřejmě příjemnější chodit k někomu , kdo se s váma aspoň baví . Asi abych na ten poslední den opravdu nezapomněla , přidala se i další věc , o který jsem si myslela, že se jí tam už vyhnu , takže smůla . Jde hlavně o to ,že mi často bejvá špatně a taky mi moc nesedí když je ten den horko , takže mě to moc nepotěšilo . Ale naštěstí dobrý , vzala jsem si před odchodem radši prášek . Efekt to celý určitě mělo tam chodit ,ale zároveň jsem ráda ,že už je konec . Byla jsem tam od 10. 6. do 25 . 6., ale nakonec to docela uteklo , byť hned ten první tejden byl hodně náročnej tim, že jsem tam musela bejt každej druhej den . Díky vám všem , kdo jste se mnou podnikli tuhle cestu prostřednictvím mýho blogu . .................................................................................................................................................... Cestou jsem si koupila naposledy bagetu a vyrazila jsem naposledy na oddělení rehabilitace do nejvyššího 6 . patra , spousta lidí z lůžkovýho už odjížděla dneska domů a bylo poznat, že oddělení už v pátek zavírá . I když mi to přijde zvláštní ,že takhle na léto mají pauzu , ale asi to tak mají . Takový všechno už poloprázdný , i na elektru jsem byla sama . Tam jsem vrátila kartičku s návštěvama , co jsem tam pokaždý musela nosit s sebou a hurá naposled za "Sluníčkem ". Tentokrát jsem tam ani nečekala a hned mě vzala . Cvičení klasika , na kontrolu na konci u primářky nikdy nechodim , nikdo nic neříkal , tak asi nic . Ono taky když to mam chronický , tak asi nějaký extra zlepšení stejně nebude po těch 6 návštěvách . ........................................................................................................................................................... Na nějaký extra rozloučení si tam taky obecně nepotrpí , takže to bylo jako když tam v pátek jdu znova . Však se tam zase někdy ukážu . Minimálně asi někdy v bistru , nějak jsem tomu přišla na chuť , těm jejich bagetám tam , tak třeba při procházce . I když je pravda , že když nejsem zrovna aktuálně pacient , tak to tak nějak asi stejně vypustim z hlavy , ale třeba někdy dostanu chuť . Mám to kousek a možná vyčíhnu i moment Hypnožáby bez aut . ..................................................................................................................................................... Včera jsem měla v plánu návštěvu knihovny , sice mám ještě týden, ale nikdy to nenechávam na poslední chvíli . Když mám přečteno, jdu. Po ranním nákupu v Albertu jsem přemýšlela , co koupit mamce k svátku - má ho v červenci a já mam ráda nakoupeno včas . Ostatně v červenci se u nás v rodině pořád něco slaví , mamka , táta ten má v jeden měsíc dokonce oboje - svátek a narozeniny a ještě brácha , takže už je pomalu na čase začít všechno realizovat . Koupit něco mamce je těžký , protože ona nemá žádnej vyhraněnej zájem , že by třeba četla, měla ráda kosmetiku nebo tak . Napadlo mě koupit jí nějakej menší květináč na zahradu , třeba s nějakým pěkným desingem , tak jsem nechala knihovnu knihovnou a vyrazila jsem autobusem do města něco koupit . ....................................................................................................................................................... Potřebovala jsem něco, kde nemají schody a takhle na rychlo mě napadnul místní KIK, normálně tam nechodim , ale vim,že tam mají různý dekorace a tak . Při příjezdu jsem si zopakovala , proč tam nechodim , hrozně malý uličky , takže s vozíkem se tam nedalo ani projet a hlavně neskutečná vetešárna . Totální humus . Hodně věci a všechno doslova naházeno bez ladu a skladu , jestli to dělají ty zákazníci nebo už ten pesonál to tam tak naháže , ale už tohle mě od nákupu odradí . Nehledně na to ,že jako dekorace jsou tam neskutečný kýče . ...................................................................................................................................................... Květináče tam někde v dálce měli naházený , ale jen obyčejný, plastový . Tak to jsem si řekla , že to bych mamce nemohla udělat koupit jí něco tady . Ty dekorace mi přišly takový divný , špinavý . Jako třeba oblečení tam asi mají dobrý , nevim, protože tam si ho nekupuju , ale to ostatní , kdyby tam přijeli s nákladním autem a všechno by vyklopili z nákladního auta na jednu hromadu , vyšlo by to nastejno . Necejtila jsem se tam vůbec dobře a i nějaká ta hrabárna se snad dá v nějaký úrovni udržet . Stačí chtít . .......................................................................................................................................................... Další možnost byla v Levných knihách , tam kromě knížek taky mají takovou všehochuť - hračky , dekorace a tak . Květináč tam neměli , ale vybrala jsem nakonec tác ve stylu Provence , třeba mi časem padne do oka ještě něco jinýho a dokoupim to . A jakej to byl rozdíl , všechno uklizený a přehledný . Jde to když se chce . Jsem ráda ,že jsem pořídila a nakonec jsem ještě dopoledne stihla i knihovnu . Byla tam paní v důchodu a rozsypaly se jí knížky na zem a první, co řekla ,že knížkám se nic nestalo . To mě úplně dostalo , to je pravá čtenářka a má ke knížkám krásnej vztah . ........................................................................................................................................................... A dneska už jen relax , večer je tu v Amfiteátru opera Dracula v rámci projektu Noc a operou a večer je taky fotbalový EURO , což pravidelně sleduju . Vlastně z každýho zápasu sleduju aspoň kousek . Už dlouhý léta fandim na těhle turnajích Španělsku , už od doby Raúla a spol a nějak mě to zůstalo dodnes . Kluci jsou už v osmifinále , takže zatim spokojenost. Dnešní večerní zápas Anglie se Slovinskem píská můj nejoblíbenější francouzskej rozhodčí , tak si to nesmim nechat ujít . Clémenta sleduju už dlouhých 8 let a je to pořád fešák . Měl tu čest pískat úvodní zápas s Německem a Skotskem , tak jsem ráda ,že dostal zase šanci . Je mu 42 , takže už asi jde taky pomalu do finále , i když asi záleží na kondici a tak . Dřív byla věková hranice do 45 let , ale to už zrušili , tak uvidíme . Tak si to ,že ještě může pískat užívám.

Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026

Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....