úterý 10. října 2023
Michal chce žít doma, paní z Kočičího domu taky, tak proč to nejde ?
Na pořad Reportéři ČT se dívám jen občas , nebaví mě reportáže o politice a tak. Jsem spíš na sociální témata a příběhy . Včera jsem ale udělala vyjímku , protože mě zaujaly hned dvě reportáže - první byla o příspěvku na péči a mnoha letej boj o pátej stupeň . Mimo jiný tam vystupovala organizace , se kterou jsem po škole spolupracovala i já a využívala jsem jejich asistenci . Jedním , z klientů byl Michal , se stejnou diagnozou , ale postiženější než já . Jeho příběh je takovej , že ho rodiče bez jeho vědomí zapsali do ústavu , kam nechtěl . Nechtěl tam žít a rozhodnul se vrátit a aby mohl bejt samostatnej , žije sám v bytě, využívá asistenci , na kterou ale nemá finance . Moc jeho příběh neznám a osobně ani jeho . Jen mi vrtá hlavou jeho jméno a přijmení , protože jako malá jsem s chlapečkem stejnýho jména , přijmení i diagnozy byla několikrát v lázních a co si pamatuju , tak jsme se přátelili .
........................................................................................................................................................
Nevim , možná je to jen opravdu shoda jmen . Zase se mi nezdá ,že by ho jeho maminka takhle podkopla s tim ústavem a ještě mu o tom neřekla . Jeho maminka byla naopak hodně obětavá . Nevim , asi je to jen opravdu vzácná shoda jmen i stejnýho postižení . Nicméně nakonec to skončilo pro mě velkým překvapením a to, když řekli, že Michal jde nakonec do ústavu , že tam může být 14 dní na zkoušku . A jako důvod uvedli, že se v noci pozvracel a zůstal v tom ležet celou noc než mu ráno přišel asistent , takže asi i on sám přehodnotil , že někdy to nejde , ať se snaží sebevíc . Doufám, že se za ním zase časem vydají , ráda bych zjistila , jak se mu vede a jestli tam opravdu zůstal . Je to problém, pobyt v ústavu je paradoxně levnější než když si člověk platí domácí asistenci, aby mohl žít doma . Takže vlastně ani nemá jinou možnost než svůj domov opustit .
.........................................................................................................................................................
Nicméně zaměřila bych se na druhou reportáž o 75 leté paní žijící v Roztokách s 15 kočkama v domě zvaném Kočičí dům . Paní žije sama, v odpadcích , memyje se , nepoužívá koupelnu , nevdala se , nemá rodinu a kanalizace nefunguje , půl roku je zbavená svéprávnosti . Bohužel narazila na hyenismus realitní makléřky , která jjí donutila podepsat darovací listinu na dům . Pomohl jí až bejvalej starosta města , bohužel po čase zase přišla s tim,že dům prodala za 1 korunu a to když ještě byla svéprávná . Onoho "člověka" , což byl pro mě překvapivě důchodce , navštivili , přiznal se,že to udělal a ještě na sebe prásknul ,že je obviněnej z lichvy . Úřad se prej snažil se s ní domluvit o tom,že by jí znova přivedli aspoň vodu , ale ona prej nechce a i když je nesvéprávná , tak prý musí dát souhlas .
..........................................................................................................................................................
Nevim , spíš mi všechno přijde jakože každej od toho dá radši ruce pryč . Pomáhat jí tam chodí pán z těch Rozkok, pere jí a tak , ale hygienu jí samozřejmě nedělá . Kdo mě tam totálně naštval byla její sousedka . Promiňte za to slovo, ale totální píča . Neříkam,že bydlet vedle takovýho člověka musí bejt med , ale to, co říkala a jakým stylem za to by zasloužila přes hubu . Stěžování , pomlouvání a prohlásila o ní,že se jí vyloženě štítí . Nikdy , nikdy se o člověku nesmí říkat , že se ho někdo štítí . Kráva sousedka . Nemusí s ní vycházet, ale přitom by stačilo jedno - pochopení a ne,že jí budu očerňovat v televizi. Stará paní hygieně evidentně moc nedá , ale totální duševní špína je ta sousedka a klidně bych si před ní uplivla . Nesnášim takový lidi , bez lidskosti a pochopení.
.........................................................................................................................................................
Když se nad tim zamyslim, tak paní nikomu neubližuje , nekrade , nepere se , nestřílí ani nevraždí . Jako jasně , člověk by asi měl žít podle nějakých pravidel , ale proč je tak špatný , žít podle svýho ? Jako asi ano - zdravotně jí to dělat dobře nebude , kde a jak žije, ale je to její život a rozhodnutí . Nabídli jí pomoc , využít jí nechce , tečka . Narazila na lidi, který jí chtěli využít , na lidi zanevřela . Chce mít klid a žije jak chce ona . Já to chápu . Vlastně jeden z mála , kdo se jí zastal byl ten bejvalej starosta , kterej taky vyjádřil pochopení, že jí chápe, že jí to tak funguje a že jí to vlastně přeje jakože ve smyslu když je tak sama spokojená .
...........................................................................................................................................................
Je to smutnej příběh , možná i trochu dojemnej . Paradoxně by bylo paní líp , kdyby se do jejího života nikdo neštoural . Paní v tom domě zemře a bude šťastná ,že dožila právě tam , kde to měla ráda . Určitě si tenhle díl najděte v iVysílání ČT . Určitě po shédnutí vás to donutí přemýšlet , jak o Michalovi , tak o staré paní . I když má každej jinej životní příběh a žije jinak , tak oba chtějí žít doma, ale stát jim spíš hází klacky pod nohy.
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...
