středa 16. srpna 2023
Podpora vs. fanatismus - velmi tenká hranice
Tenhle článek bude kontroverzní , ale blog prostě slouží k zachycení vlastních myšlenek . Jak víte , tak mám velmi rozporuplnej vztah k otázce Ukrajinců . Jakože podporuju jejich prezidenta , ale ten národ už méně a pořád mi to nejde nějak oddělit . Samozřejmě nepodporuju Rusko to vůbec , nepodporuju Vrabela a s spol ,ale zároveň nejsem slepej fanatik všeho modro- žlutýho . I tak jsem se loni začátkem loňskýho června připojila na Instagram ke komunitě fanoušků , kteří vytvářejí svoje stránky s jeho fotkama .
..........................................................................................................................................................
Nutno dodat ,že jsem začala pozdě - až 4 měsíce po začátku války , protože jsem si vůbec nebyla jistá ,jestli se mám vůbec přidat , zaprvé těch stránek už bylo hodně , takže mi bylo jasný , že konkurence je veliká a za druhý jsem byla pořád na vážkách , jestli on mi za to vůbec stojí , nebo takhle , bylo mi jasný , že tam bude tahle Ukrofilíe velmi silná a já nevěděla, jestli jí ustojim . Nicméně jsem se přidala , statečně jsem bojovala , jak s technickýma problémama Instagramu , tak se sebou samou . Musela jsem se často dost krotit a nepsat svůj názor . Prostě jen přidávat obrázky a o ničem nepřemýšlet , o pozadí a tak . Bylo mi jasný, že bych tímhle ztratila svoje sledující, kterých jsem měla skoro tisíc , i když občas jsem něco malýho naznačila ,že jsem rozkročená .
.......................................................................................................................................................
Hodněkrát jsem s tim chtěla skončit , hodněkrát jsem to udělala ,ale vždycky jsem se časem vrátila . Zlom nastal minulej tejden , kdy u mě v Plzni brutálně znásilnil Ukrajinec 15 letou holku a málem jí zabil . Zveřejnila jsem to tam a dala jsem si pár dní na rozmyšlenou . Dělala jsem, že nevim, co bude dál , ale někde ve mě už jsem tušila , tohle už bylo moc. Napsala jsem ještě pár postů , kde jsem všechno vysvětlila , včetně toho , že se asi vrátim . Asi .. Nicméně se stalo druhý napadení, tentokrát v Praze a to už se vrátka hodně zavírali . Už byla jen skulinka , když se v médiích začalo objevovat slovo " cizinec " a ne Ukrajinec , tahle cenzura fakt ne . Jediný , kdo nazýval věci správnýma jménama byla Plzeň .
.........................................................................................................................................................
Cenzura , mlžení , sice odsouzení ,ale stejně tak nějak na opatrno , ne tohle neuznávam a obzvlášť když se to stalo u mě v Plzni , která s tim má problém dlouhodobě , tady už neslyšíte češtinu , místní se bojí po setmění chodit ven a stejně si tu určitá skupina dělá co chce . Tak jsem se jala to vysvětlovat i mým followers z různých koutů světa - myslíte si, že mě někdo podpořil ? Ani jeden a krom toho mi začali mizet sledující , protože na Ukroše se přece nesní sahat . Měla jsem i dvě Češky , ale ani jedna nenapsala , že Ukroši se tady opravdu tak chovají a že je to dlouhodobej problém .
.........................................................................................................................................................
Jak se dá vysvětlit cizincům, co tady nikdy nežili, neznají naše dějiny ani jaký to je žít s nima a ani to , kdy to u nás s Ukrajincema začalo . Ne , oni je budou hájit i když dělají takový prasárny , i když jsem jim napsala ,že s nima žiju ve stejným městě a vidim to na vlastní oči . Zfanatizovaný blbky , nic jinýho . Ono je jednoduchý žít v Itálii , Španělsku , Británii a tak a číst zprávy jen z internetu , bejt daleko . Taky bych na ně měla jinej názor a snadno bych nabila dojmu , jak jsou úžasný a statečný . Jo , milé cizinky , co znáte Ukrajince pouze z fotek nebo videí , zkuste si s nima žít a růžový brejle si velmi rychle sundáte . Stejně jsem měla už delší dobu pocit, že i z Volodymyra se stává kult , což taky není úplně ok .
...........................................................................................................................................................
Tak jsem dneska svojí stránku definitivně ukončila . A i když jsem si followers pěkně vydřela a stálo mě to spoustu času a mobilních dat ,nestálo mě to za to . Už ne . Oni to stejně nikdy nepochopí. Dokážu se podívat na věci z obou stran obecně a vlastně nikdy v ničem nejsem tak úplně na jedný straně a jestli něco nesnášim , tak je to fanatismus . Poslední post je docela lajkován , tak jsou asi rádi ,že ta černá ovce je pryč . Já jsem taky ráda a moc ráda . 14 měsíců bylo až až a zde je můj poslední post.
Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur
Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...
-
Blíží se den , kterej patří k nejhorším v mým životě , konkrétně je už zejtra na Václava . Před 5 lety se mi kompletně otočil život. Přišla...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
