sobota 12. srpna 2023
Chodské slavnosti 2023 aneb Slavná slavnost mého rodného kraje
Dnes jsem vyrazila s mamkou do Domažlic na tradiční Chodský slavnosti do Domažlic, v pořadí už 69 ročník . Jako malá jsem přímo v Domažlicích bydlela a narodila se tam , takže tenhle folklórní festival a oslavu chodskýho kraje jsem navštěvovala už od dětství a jsem vlastně taky rodilá Chodka . Letos jsem tam byla snad po 5 letech , minulý roky to nějak nevyšlo . Vyrazili jsme s mamkou hodně brzy ráno, protože víme, že tam jezdí lidi ze všech koutů ČR i ze zahraničí a není kde zaparkovat , každoročně to navštíví několik desítek tisíc lidí . Bylo 8:30 a všechny parkoviště už plný , až jsme našli jedno , kde bylo jakžtakž ještě volno . Byla s obsluhou , tak to nějak korigovali . Parkoviště nemělo místo pro vozíčkáře, bohužel jinde byli všechny místa pro vozíčkáře už obsazený. Místo na parkování je největší oříšek a ani když máte parkovací kartu vozíčkáře nezaručuje , že budete mít někde místo . My potřebujeme hlavně místo vzadu , aby se dal vyvést vozík z kufru , tak nám to tam zatasili , aby si nám tam nikdo za nás nestoupnul .
..........................................................................................................................................................
K náměstí jsme to měli poměrně daleko , ale protože jsem měla električák , tak se dalo . Je dobře , že jsme vyjeli takhle brzy , protože se ještě dalo nakouknout do stánků na staročeským jarmarku , což už pak vůbec nemůžete , protože davy . Já si koupila takovou netypickou magnetku andílka z těsta. Prošli jsme to , mysleli jsme si ,že někde má bejt stánkovej prodej, ale vůbec tam nebyl , akorát z druhý strany náměstí taky taková všehochuť . Na začátku stánek s květinama a u něj tabule s fixou, že mají lidi psát slova se slovem " dom " jako Domažlice , už tam pár tipů bylo , takže bylo těžký vymyslet něco novýho , ale napadla nás domněnka , tak jsme to tam napsali . Pán od stánku říkal , že ta tabule pak bude v televizi , možná si dělal legraci, možná ne . Tak proč by jí tam jinak měl. Takže takový zpestření .Taky jsme tam položili naše putovní kamínky , tak třeba se někde objeví, lidí, který by jich mohlo všimnout bylo dost .
..........................................................................................................................................................
Už bylo poznat,že dav houstne a musela jsem jet pomalu , abych nikoho nepřejela , už to nebylo ono a spíš než na koukání okolo jsem se musela soustředit na jízdu , doslova každou minutou víc a víc lidí . Koupili jsme si i chodskej koláč , samozřejmě s velkou cenovou přirážkou , ale tak to prostě je. Mamka cestou dala do klobouku hezky hrajícímu flašinetáři pár drobných a než jsme došli na konec náměstí začal kulturní folklórní program s názvem Hyjťáci z Mrákova aneb huž 45 let s muzikou . Mrákov je malá vesnička u nás a název v chodský bulačině , což je místní nářečí . Na sezení už pak bylo plno ,ale chvilku jsme postáli bokem . Měli to moc hezký a to naše speciální nářečí taky využili. I když to bylo folklorní , tak v publiku sedělo spoustu mladých lidí , což potěší .
........................................................................................................................................................
Pak už jsme se vydali zpátky k autu , bylo to moc fajn se zase po delší době se tam podívat , ale aby si to člověk pořádně užil , všechny ty doprovodný programy a ty vystoupení , včetně mše svatý ke kostelu s průvodem v krojích, musel by tam bydlet , což už bohužel není náš případ . Líbí se mi ty naše chodský kroje , že v nich chodí nejenom starý babičky , ale i normálně místní a celý mladý rodiny - od táty po děti , všichni v krojích . Několik jsem jich tam potkala . Hlavně u dětí je hezký ,že jejich rodiče dbají na tradice i v dnešní době . Vyplatilo se,že jsme jeli brzy a mohli jsme všechno v klidu vidět . Z Domažlic k našim je to 20 kilometrů ,ale po celou cestu zpátky byl tah na Domažlice už doslova ucpanej, takže jsme odjeli právě včas. Je to známý a lidi o to evidentně stojí to navštívit , což je dobře, ale je to obrovskej nápor návštěvníků, který Domažlice každoročně zažívají . Nicméně i tak si myslím,že zejména pro ty návštěvníky , který nejsou od nás je to velkej zážitek zažít takovou vyhlášenou tradiční akci .
Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur
Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...
-
Blíží se den , kterej patří k nejhorším v mým životě , konkrétně je už zejtra na Václava . Před 5 lety se mi kompletně otočil život. Přišla...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...

