Usnout a spát aspoň na tři týdny aneb Chvíli pro ostatní prostě nebejt

A je to tu zase , jako každej rok se v poslední tejden prázdnin ve mě cosi rozjíždí , už od střední školy . Když jsem byla na střední znamenal pro mě poslední tejden nástup na intr , kde jsem to povětšinou brala jako nutný zlo . Nevim,ale adi se mi to v hlavě usídlilo dodnes . Už dávno nechodim do školy ani nejsem na intru , ale prostě stejně ten poslední tejden je každoročně divnej a každoročně odstartuje období 3 tejdnů než se zase dam dohromady . -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Začalo to už o víkendu , kdy jsem byla absolutně bez energie a nejradši bych celej víkend prospala , což když jsem byla u rodičů nešlo . Neustále jsem v napětí a ani nevim z čeho . Ještě nepochopitelnější je, že miluju podzim ,což je moje nejoblíbenější roční období a měla bych se teda na tyhle dny těšit jakože už se to blíží , ale opak je pravdou . Možná kdyby hned byly podzimní plískanice , ale nemam ráda právě to babí léto a paradoxně mě sebere vždycky nejvíc sil , naopak z pošmournýho podzimního počasí tu sílu získávám . Prostě něco mi na tomhle období každoročně strašně vadí . Cejtim to na těle , ale hlavně na duši . Dokážeme mě rozhodit úplná prkotina . Například včera jsem měla něco s mobilem , nešlo mi volat ani posílat smsku . Vždycky se hlásim pravidelně mámě jestli jsem někam nespadla když žiju sama a tak . Napsala jsem jí přes messenger ,že mi to nejde , tak ona sama navrhla,že si budeme psát přes něj a já jsem se z toho mohla zbláznit jakože je něco jinak . Nakonec stačilo mobil nechat udělat pravidelný update a zase šel . Ale pro mě hned nejhorší scénáře a hlavně to, že to období už je zase tady . Nebo třeba fotbal, je ve středu 31.8. V ten den mám svátek , takže jsem si řekla,že tam přece nepůjdu , pak zase,že jo , že to budu mít jako dárek , následně ,že ne , protože mám za to , že soupeř má "práskací " fanoušky , co nedavám , ale zase to začíná ve slušnej čas a kdy to tak zase bude . Večer jsem šla spát s tim,že určitě nepůjdu a ráno , že teda půjdu . Nikdo se ještě neptal , ale prostě půjdu než si to zase rozmyslim , i když to bude asi jen na poločas . Přitom je to jen pitomej fotbal a vlastně se nic neděje , ale mě vykolejí teď úplně všechno . Nebo třeba dneska knihovna , před pár dny mi přišel email, že mi končí registrace a nic k tomu , tak jsem tam šla , protože stejně bych tam musela tak jako tak . Vzala jsem si peněženku a vyrazila . Paní přede mnou to taky končilo a chtěli občanku , neměla jí , tak jsem řekla,že jí taky nemám a oni,že to nevadí, že příště . To jsem ale nechtěla svý hlavě dovolit a řekla jsem, že si pro tu občanku ještě domů dojedu . Nemohla bych mít v hlavě , že něco nemám ještě zaplaceno a opět mě to vykolejilo . Když jsem se vrátila , tak jsem ani nevěděla, kolik zaplatit nebo kde mam lístek, kam mi napsali , kdy mam knížky zase vrátit - asi tak vteřinu předtim mě řekli,že mi to dají do knížky a já tam čekala jako trouba až mi ho dají .Co si mysleli radši nevědět . ......................................................................................Jasně, je to prkotina , ale všechno teď vnímam nějak ostřeji a nejsem prostě v pohodě . Na druhou stranu to možná mam v hlavě tak intenzivně , že už je zase tady ten čas , že si ty situace možná i sama přivolávam , nevim . Jsem si jistá ,že ani ten fotbal mě neuspokojí . Prostě by bylo fajn , pro ostatní chvíli nebejt , jakože ve smyslu mobilu . Když si to vezmete , tak ani tohle si nemůžete dovolit . Pořád po vás někdo něco chce a i vy jste tak naprogramovaný ,že musíte bejt pořád na přijmu , jinak ,že vám něco důležitýho uteče . Ale proč ? Proč nejde ten mobil vypnout ? Vykašlat se na volání , smsky, emaily ? Když to uděláte budete hned považovaný ,že se s váma něco stalo nebo rovnou za mrtvý . Je to divnej svět , přitom dřív to taky šlo bez toho, aniž bysme byli neustále na přijmu a nikdo se tomu nedivil . Když třeba byla jen pevná linka a nebyli jste doma nebo jste to nevzali , tak jste to nevzali a svět se nezbořil a dneska ? ................................................................................................... Už zase chci, aby se svět aspoň na chvíli zpomalil , abych si mohla vydechnout , úplně aspoň na pár dní opravdu přestat komunikovat se světem . Vypnout telefon, kašlat na emaily a když někdo zazvoní u dveří , prostě to ignorovat . Ale dneska, když neotevíráte už skoro lidi volají policajty . Nějak ani nejde i když se snažíte sebevíc na aspoň na chvíli odpojit od vnějšího světa. Společnost vám to prostě nedovolí . Chci spát klidně 12 hodin denně a bez výčitek , chci si pořádně odpočinout , nechci moc komunikovat s lidma i proto,že si na ně aktuálně připadám protivná , ale oni chtějí komunikovat se mnou . Nechci nic řešit , že jsem se už dávno měla přihlásit na rehabilitaci , že někam pojedu na víkend ani to,že se nedokážu rozhodnout v naprosto trivialních věcech . Chci už ten můj oblíbenej podzim s plískanicema , větrem a zataženou oblohou , tak to miluju . Bohužel i letos si budu muset projít tím obdobím než přijde vytoužená odměna - pravej podzim .