Znovu v sedle , o funkci dveřníka , hlasitých zvoncích , bytovém výhledu , dalším koupání a ne moc příjemných dnech

Po pár letech jsem se projela na motorce nebo líp řečeno na Spyderu . Než táta přešel na auta , jezdila jsem na motorce celkem často , ale pak už měl jiný zájmy . Dodnes uvažuje ,že zrovna Spydera prodá,ale ještě se k tomu naštěstí neodhodlal . Motorky už pro něj dlouho nejsou číslo jedna a kdyby to prodal , nic s tím nenadělám , on je ten řidič . Spyder taky dlouho jen tak stál , protože odešla nějaká baterka , která je k dostání jen k zahraničí a pokud si pamatuju , dokonce jí musel kupovat hned dvakrát .Nakonec už i mě obviňoval ,že na ní nechci jezdit . Nechápu, proč to hází na mě , já bych klidně jezdila , ale on nechce . U našich jsem jen o víkendech a táta je věčně někde na srazech nebo něco dělá na autě a čas si stejně nenajde , tak už jsem se přestala ptát . Nicméně , tentokrát to klaplo . ........................................................................................................................................... Jak jsem dlouho nejela , tak jsem si řekla,že by bylo fajn nějaká kratší trasa na začátek . Tak jsem vybrala cestu ke mě do města , což je 30 kilometrů . Vždycky jsem z jízdy celá obolavělá a hlavně krční páteř z těžký přilby dostává hodně zabrat . Tak jsme se vydali na cestu , mamka za náma v autě , vezla električák , tak jsme i museli mít doprovodný vozidlo . Ještě předtím bylo potřeba znova namontovat na stupačky spolujezdce , takový kovový špalíky , jsem malá a nedosáhnu na stupačky a hlavně mám na nich držátka na nohy . Nohy mi nedrží na místě a lítají , takže je to potřeba . Kromě přivázaných nohou nic speciálního nepotřebuju , sedí se mi tam dobře a nepotřebuju žádnej pás nebo tak . Ono stejně když před váma sedí řidič , tak sám dělá ochranu proti nějakýmu předklonění . .......................................................................................................................................... Co je u mě čím dál větší problém je to , jak mě na tu motorku dostat , je samozřejmě vysoká , takže mě na ní musí pomáhat nejmíň dva lidi . Stoupnu si jeden člověk mě přehodí nohu přes sedlo a na druhý straně mě za nohu tahá další . Pak si sednu na místo řidiče , dám obě nohy dozadu na špalíky , tím se opřu , chytnu se za řidítka a vyhoupnu se na sedadlo spolujezdce . Tenhle pohyb z místa řidiče na spolujezdce mi naštěstí jde dobře . Jen je mi jasný ,že za chvíli už mě tam nikdo nevytáhne , nejsem zrovna nejlehčí , takže oznámení,že příště už ne samozřejmě bylo . Je to těžký se na ní dostat a samozřejmě svoje dělá i to ,že jsem trpaslík . Tak uvidíme , jestli to bylo naposledy ,ale jestli jo , jsem na to připravená , chápu realitu . ......................................................................................................................................... Cesta byla fajn , potkávali jsme spoustu motorkářů , co nás zdravili ,tohle jsem nezažila už dlouho . Když jedu s Buickem zdraví nás auta , motorky moc ne a když jedu na motorce zdraví nás motorky a auta zase ne , takže záleží v čem nebo na čem jede , ale je fajn,že obě komunity nás berou . Byl to super zážitek ,ale už jsem trochu vyšla ze cviku . Je pravda ,že pro moje tělo s obrnou je mnohem těžší jet na motorce než v autě . Víc to háže a hlavně mám při jízdě docela spastický křeče . Moje tělo nebo spíš moje zvýšený svalový napětí třeba hodně reaguje na to , když se rychle zrychlí . Každá díra je na tý motorce hodně znát a celkově je to velká rehabilitace na držení trupu . ........................................................................................................................................... Duší jsem pořád jednoznačně motorkářka , ale radši se na to nebudu moc upínat , může se stát , že motorka už nebude , protože pro tátu už rozhodně nejsou číslo jedna a hlavně tomu brání ubývání sil ostatních i moje nepohyblivost . Samozřejmě jsem se před první jízdou po tak dlouhý době doma vyfotila , tak se můžete na první fotce mrknout . ....................................................................................................................................... Ve čtvrtek jsem měla v plánu si ráno v klidu sednout na balkon a číst si novou knížku z knihovny s názvem Slunce , které nezapadlo od mladé autorky Terezy Šmakalové . Už uvnitř jsem si všimla,že si mi nějak podezřele venku hejbe křoví před balkonem , tak jsem si říkala , co se to děje a tam pán , v důchodovým věku , kterej je taková holka pro všechno , chodí tam opravovat , co , kdo potřebuje a tak .Než jsem vyjela ven na balkon , odešel , tak jsem si tam rozevřela knížku a najednou tam volá, ,kdo mu otevře hlavní vchod , bylo po 7 ráno a většina nejspíš ještě spala , tak mě uviděl a že potřebuje dovnitř a že jde nejspíš i ke mě , že potřebujou natřít balkon . ......................................................................................................................................... Velmi bych uvítala , kdyby to oznámili aspoň předem a taky bych uvítala , kdyby pánovi dávala správcová aspoň klíče . Mezitim se tam vynořil ještě jeden pán, evidentně natěrač . Tak jsem otevřela hlavní vchod a pustila ho dovnitř , máme na sebe vždycky po ránu štěstí a jsem to obyčejně já , kdo ho pouští dovnitř . Jestli je nějaká nevýhoda bytu v přízemí , tak hlavně tohle , jste ve všem první na ráně . Bylo jasný,že ze čtení nebude nic a to jsem se na to docela těšila . .......................................................................................................................................... Jak jsem vyjela z balkonu , tak jsem si tam zapomněla mobil a tak , tak jsem se tam s omluvou pro natěrače vrátila a zavřela dveře . Tak těžko si tam budu číst , když vedle někdo něco natírá . Neřekli mi , jak to bude dlouho trvat a já chtěla ven , dokud nebylo takový horko , tak jsem to vzdala a vyjela jsem si na projížďku po sídlišti . Upřímně , radši bych si četla tu knížku . Ale vyřešila jsem to tak,že jsem si knížku odvezla k našim , tak jsem jí stejně dočetla . Musim říct , že knížka byla moc hezká , měla i takovej nádech jako kdyby jí psal zahraniční autor a ne Češka . Pokud máte rádi romantiku na pozadí druhý světový války , tak rozhodně doporučuju . Pán pro všechno říkal ,že i sousedovi to tam chtějí natírat , takže jestli ho vzbudilo že mu někdo stojí u balkonu , tak nezávidim ani trochu . Když jsem odjížděla natěrač tam byl a něco dělal , ale když jsem se zhruba po půl hodině zase vrátila nikde nikdo a ani to nějak nevypadalo ,že by bylo něco natřeno , žádnej zápach nic , tak nevím . ........................................................................................................................................ Co by jim udělalo hodit třeba do schránky papírek ,že potřebujou natřít balkon , ono není nic moc , když najednou vidíte , jak vám někdo leze do křoví . Ale v tomhle oznamování jsou tragický a nejvíc mě štvou ,že nedávají ty klíče , když tam jde nějakej jejich řemeslník, co tam poslali . Takže zase se jich musí někdo ujmout , v překladu někdo od nás z přízemí . A zvonek máme extra hlasitej a nemusim dodávat ,že zrovna já když někdo zazvoní jsem na umření . Ale je centrální a ztišit nejde , už jsem to zjišťovala . Tyhle hlasitý zvonky jsou šílený a je slyšet , i když někdo zazvoní vedle . A k nám chodí hodně lidí , pečovatelky , obědy , dovážka nákupů , pošta , ta taky nemá problém zazvonit . .......................................................................................................................................... U nás v domě bydlí hlavně senioři , takže ti všechny tyhle služby využívají . Já jsem u nás jedna z mála , co tyhle služby ještě nepotřebuje . Asi nejvíc chodí k sousedovi , taky vozíčkáři , dřív byl taky samostatnej , ale už to asi nejde . Když jsem se nastěhovala,tak to šlo , sem tam někdo zazvonil , ale poslední roky je to peklo .Celej barák odkázanej na služby a návštevy jiných , s tím,že jejich přitomnost zvoněním vlastně odnáším taky .Je to snad slyšet i z pater . Pořád někdo a často se i přehmátnou a pak zazvoní na mě , to bych vraždila a dotyčnýmu nejradši urvala ruku . Už jsem si i jako částečně nechala vyblednout jméno na venkovním zvonku , aby , kdo ke mě nejde, nezvonil , ale stejně to k ničemu není . Napsat tam zvoňte jen v naléhavých případech ? Myslim si,že by se našlo dost vtipálků , který by na mě zvonili jen ze srandy . To samý zvonek k bytu , má to ten samej ,hlasitej a odpornej zvuk , vůbec netušim , jak se tomu vyhnout . ......................................................................................................................................... Už jsem přemýšlela ,že ten zvonek z venku nějak rozbiju , ale zase , jsem v pronájmu , není to moje a hlavně nevim,jestli bych pak nevyřadila všechny byty a taky přece jen potřebuju , aby se ke taky dozvonili . Stačilo by to ztišit , ale nevim , jestli to není podmíněno nějak souhlasem všech a ani nevim, na koho se vlastně obrátit . Ale musim říct ,že i blbej hlasitej zvonek dokáže hodně zkazit den a už prostě chybí takovej ten domácí klid .Jsem vždycky ráda když je večer a všichni , kdo chodí k ostatním vypadnou a vim,že se zvonit už nebude . Domovní telefon se zvonkem mám navíc ještě v mojí hlavní obytný místnosti , kde i spím , takže hezky při ruce a hlavně při uchu , bohužel . ......................................................................................................................................... Nový domovní telefony mají prý tlačítko na ztišení , ale já mám starej typ a nic takovýho tam není. Je to horší a horší .A jsem z toho dost v nervech .Snad jedině přestěhovat se , ale zase jen kvůli zvonku je přitažený za vlasy . Jinak jsem tam spokojená, , jak je to v blízkosti zoo , tak je to víceméně příroda a je tam klid . Taky by to byl asi problém, protože bytů zvláštního určení zrovna moc není a třeba nějaký 3 + 1 by pro mě samotnou bylo zbytečně velký. Ideální by pro mě bylo 1+1 ,ale kde sehnat . Taky musim myslet na to,aby byl přístupnej pro vozíčkáře, myslím jakože i koupelnu, nemůžu mít třeba vanu a tak . Plus nemám ve městě trvalý bydliště, což asi taky může bejt překážka a koupit si za svoje novej byt , tak na to teda finance rozhodně nemám . Je to těžký . ........................................................................................................................................ Tenhle byt , jak je města a bydlí v něm lidi , který mají nějaký zdravotní potíže a žijí jen z důchodů , tak udržujou slušnej nájem .A chráněný bydlení ? Upřímně tohle by byl pro mě obrovskej krok zpět , když už jsem se takhle vyšvihla na normální byt , kde nejsou lidi s handicapem v převaze . Tohle si chci za každou cenu uchovat . Navíc i chráněný bydlení má vždycky dozor , taky mají třeba večerky a tak . Takže to nikdy není jako normální bydlení. Kdekoliv je nějakej dozor , ačkoliv organizace, který je provozujou často tvrdí opak . Za sebe bych řekla ,že chráněný bydlení se vlastně ani tak moc neliší od pobytu v ústavu . Chápu ,že pro spoustu klientů je tohle maximum , ale s realitou to nemá moc společnýho . U sebe si uvědomuju ,že už jsem v otázce bydlení na vrcholu i s ohledem na můj handicap . A měla jsem štěstí , že se tak stalo už mých 23 letech a výš v otázce bydlení se už dostat ani nemůžu , takže je potřeba si to stále udržovat . ......................................................................................................................................... Jo , stojí za pendrek když máte naprosto debilní domovní zvonek a lidi na nás neustále zvoní , i když k vám ani nejdou , stojí za pendek , když vám pronajímatel v uvozovkách zapomene říct , že jsou v plánu práce , který se vás dotýkají a stojí z pendrek když děláte často někomu dveřníka , protože nemá klíče , ale i tohle je ta svoboda a neměnila bych . .................................................................................................................................... Naši se synovcem ve čtvrtek dorazili z výletu z Mělníku , jak jsem psala,tak spali v sudech , ale mamka raději spala v bydlíku , což se moc nedivím , jak je vidět ze druhý koláže , bylo to tam fakt maličký , jen pro dva , rozkládací postel a to bylo vše . Ale chválili si tam klid v noci a užili si to. Hodně jezdili na kole a tak . Byli na hoře Říp,tak říkali , jaká to je fuška to vyjít , mamka si tam vyzkoušela virtuální brýle a říkala ,že měla místy až strach,že spadne ze židle . Prý to bylo jakože z plačí perespektivy . To okolí Řípu . Mě přivezli oplatky a dostala jsem ještě perníček u úžasným hrošíkem . Ten mě dostal , roztomilost sama . ......................................................................................................................................... V pátek jsme vyrazili letos podruhý do Dobřan se koupat , sice jsem říkala,že bych se tam ještě letos v létě ráda podívala , ale moc se mi nechtělo . Nabídli jsme synovci , jestli nechce taky a souhlasil , takže přece jenom už to bylo takový,že to bude trochu jiný a možná i zábavnější . Zase jsme vyrazili na 10 na otevření a do areálu jsme podle tabule přišli jako 10, tentokrát už takhle brzy byly skoro všechny lavičky obsazený , až na jednu , tak tu jsme ukořistili my ,sice byla na slunci a docela daleko od nájezdu , ale co se dalo dělat . Na zbylých seděly děti různýho věku , některý jen oblečený a pár se jich koupalo . Nějak jsem nevěděla , kam je zařadit , protože vypadaly ,že jsou tam bez rodičů , někteří vypadaly ,že mají nějakej problém , tak mě napadlo , jestli nejsou z psychiatrický nemocnice , která je hned naproti . ........................................................................................................................................... Pak se tam objevili pán a paní a bylo jasný,že jsou to nějaký vychovatelé , taky pak ty děti říkaly ,že jdou na oddělení , tak to bylo jasný . V areálu mají celej dětskej pavilon . Ale je dobře ,že je vezmou takhle mezi lidi a nejsou jen v izolaci nemocnice . Tyhle děti nejsou nebezpečný , tak proč ne . Ještě nikdy jsem je tam u vody nepotkala . Koupání bylo fajn , jak tam ještě nebylo tolik lidí . Jen teda nájezd i dno bylo hodně naklouzaný a lidi měli problém se udržet . Mě se to netýkalo , protože stejně nedosáhnu na dno a do nájezdu jsem mohla vyplavat a postavit se u zábradlí tam , kde už to neklouzalo . Nezapomněla jsem se vyfotit se synovcem v kšiltovce , co jsem loni vyhrála na stanici Sporty TV, moc jí jinak nenosím , tak jsem jí využila k vodě . Tak vás všechny zdravíme z poslední fotky . ......................................................................................................................................... Pak jsme si dali v bistru párek v rohlíku a limonádu , bohužel tam lítalo hodně vos , tak se tam moc dlouho sedět nedalo . Mamka si koupila dezert špičku ve skleničce . Tak jsem taky ochutnala , poslední dobou je špička ve skleničce hodně populární a neskutečně dobrá . Možná i lepší než ten původní zákusek . Ve vodě jsem byla dvakrát a po jídle už se mi nechtělo , taky lidí bylo víc a víc a v tý části pro neplavce už bylo docela plno . Do vody už nikdo z nás nechtěl , tak jsme to po poledni sbalili a jeli domů . Když jsme odcházeli počet návštěvníků vyšplhal už na 101 a podle teploměru už bylo na slunci 40 stupňů , takže nejvyšší čas odjet . Ale bylo to nakonec fajn a ještě víc je fajn ,že synovec už skoro ve svých 15 chce pořád s náma jezdit a že mu nevadí,že třeba plavu v kruhu . Je to dobrej kluk . ......................................................................................................................................... V sobotu dopoledne si táta něco dělal na autě a docela dost se říznul na ruce , tak mu to mamka doma ovázala a tak . Jenže mu to pořád teklo a táta na pohotovost nechtěl , takže zase na všechny extrémně protivnej a zase byl jakože za to zranění můžeme i my .Přitom tam by mu to aspoň pořádně vydezinfikovali a tak . Ale jakmile jde o doktory , tak táta je neoblomnej. Nakonec v sobotu odpoledne sám uznal ,že bude lepší jet na pohotovost, protože mu to hodně krvácelo . Nejbližší pohotovost je od nás 15 kilometrů. Tak jsme v uvozovkách měli veselo . S mamkou se vrátili v podvečer za nějaký dvě hodiny . Tátovi to nakonec museli sešít , takže doma by to stejně nevýléčil . Tak zbytek víkendu odpočíval a já byla u toho , protože jsem tentokrát do města v neděli nejela . Čekala mě preventivní zubní prohlídka . .......................................................................................................................................... Pokud čtete tenhle článek hned v pondělí , tak dnes mě tedy čeká prohlídka u zubaře , což bohužel není všechno . Táta si zhruba před 14 dny sjednal , abysme měli rychlejší internet a nějak se pozapomělo ,že jdu k zubaři a potřebuju , aby mě mamka tam odvezla . Tak se ti od internetu domluvili zrovna na čas , kdy mám jít k zubaři, holt s nima bude muset zůstat táta , koneckonců , byl to jeho nápad . Moc nadšená jsem z toho nebyla , jsem z každý návstěvy zubaře dost nervozní a do toho ještě někdo u nás doma přes internet . Snad to nebude nějakej chaos . Moc se to tedy nehodilo , s ohledem na to , co se ještě událo , nicméně naši tu jejich návštěvu zrušit nechtěli. Tak držte prosím palce , ať to všechno vyjde , jak má , mrkněte se na fotky a užívejte začátek srpna .