Nečekané a milé setkání s mojí čtenářkou , oslavy nejen pouťové a video ze spanilé jízdy

Nemůžu začít ničím jiným , než středou . Jako vždycky jsem byla nakoupit a protáhla jsem to po delší době na náměstí . Za sebou slyším volání a paní,že je čtenářkou mýho blogu , tak jsme spolu prohodili pár vět a bylo to moc milý setkání . Pro mě velký překvapení a o to víc , že nemám komentáře a úplnou náhodou potkám naživo svou čtenářku . Hodně mě to potěšilo a zpříjemnilo den . Ještě jednou děkuju za milá slova a doufám,že jste s občankou dopadla dobře . ............................................................................................................................................ U našich se o víkendu konala pouť , Svatojakubská . Mamka pořád bere pouť jako něco slavnostního , tak peče i koláče a klasika je i řízek ze salátem . Kromě pouti ,ale alavíme i jinak , táta má na Jakuba narozeniny , letos 69. a mamka je zase Anna ,takže hned druhej den má svátek . Letos to všechno připadlo přímo na pouťovej víkend . Mamka letos tátovi objednala dort ve tvaru hasičskýho auta .V pátek mamka pekla , nechce pomáhat a hezky si mákla , koláčů udělala 10. Vždycky říká,že letos už péct nebude , ale nikdy to nevydrží .Za mě kdyby na pouť nepekla a všechno , nic by se nestalo , ale asi je tak zvyklá . .............................................................................................................................................. Ani nevím, jak to mám s poutí já . Jako dobrý,ale na druhou stranu mi to moc nic neříká , je tam na mě moc hluku a upřímně ta naše pouť není nic moc . Stejnej termín mají i kousek od nás v zámeckým městě, tam mají zase anenskou a mají to tam lepší . I co se týče doprovodnýho programu .Každoročně nám berou návštěvníky . Taky je to u mě o tom ,že atrakce nejsou uzpůsobený pro vozíčkáře , všude schody a i to sezení někde jinde než na vozíku pro mě je docela složitý. Když třeba ty sedačky kloužou a tak . Jako malá jsem chodila na houpačky, labutě , dětskej kolotoč, na takový ty hrnečky a občas třeba autíčka , když někdo řídil za mě . Auta měly pedály , takže bych to ani nemohla sama ovládat . A myslim,že jednou jsem byla na houpací lodi . Ale takový ty extrémní na těch jsem nebyla nikdy a ani jako třeba teenager . Vím,že to nepůjde , tak to beru tak ,že na to ani nechci . ............................................................................................................................................ Ale mám jednu vysněnou atrakci a to strašidelnej dům , nevim proč , ale vždycky mě to lákalo a láká dodnes . U nás ve městě o pouti sice nikdy nebyl , ale ve vedlejším městě ano . Hrozně by mě zajímalo , co je uvnitř , ale zase schody a myslím ,že i dostat se do toho vozíku asi taky nebude jednoduchý . Třeba by mi stačilo , kdyby tam šel někdo od nás a řekl by , co tam je , ale nikdo tam nechce . Já bych tam šla hned . Je škoda ,že na nás vozíčkáře se na atrakcích nemyslí a vlastně se na ně ani nemůžeme dostat , protože všude schody . .............................................................................................................................................. Ségra se ozvala, že mají čas v sobotu až kolem 17. hodimy, tak jsme jí měli skoro celou volnou , jindy je návštěva vždycky pozvaná k nám na oběd . K mojí velký radosti jsme dopoledne vyrazili na tu pouť vedle do města , konkrétně do Horšovského Týna , takže bylo nakonec fajn,že návštěva v podobě ségry a bráchy přijela až později . Je vždycky docela problém si pak najít čas zajet ještě jinam a už se hlavně pak ani moc po jejich odjezdu nikam nechce . Takže bylo fajn využít volnej čas a jet právě tam . Parkovali jsme u lékárny na míště pro vozíčkáře , protože jinak bylo všude plno a zbytek jsem dojela s električákem . .............................................................................................................................................. Jel s náma i táta , takže jsme toho využili a nechali jsme se s mamkou vyfotit u strašidelnýho domu . Jak je vidět na první fotce . Tam se lidi fotili asi nejčastěji . Je fakt škoda ,že tam měli schody , ráda bych to zažila . Jinak spousta atrakcí , i taková ta NASA , jak to asi vystřelí hodně do vzduchu . Z poutě jsem si přivezla ovocnej pendrek , kterej mám ráda . Pak jsme pokračovali na historickej jarmark , kterej byl součástí pouti a poté k zámku , kde se zrovna chystal zpívat nějakej soubor z Chodska a zrovna zpívali asi tu nejnámější Žádnej neví, co jsou Domažlice , Domažlice jsou moje rodný město , tak to bylo takový stylový . ............................................................................................................................................... Taky jsme byli u stánku útulku Tlapek v naději , kde máme ty známý .Tak je pozdravit . Psali ,že mají aktuálně hodně pejsků a shání konzervy . My konzervy sice nepřivezli ,ale táta jim dal do kasičky tisícovej příspěvek na chod útulku , tak táta udělal dobrej skutek . Taky si tam domluvil,že s nima pojede s motorkou do zahraničí , že to mají v plánu , tak se přidá i on . Bylo to fajn celkově , na anenskou pouť jsem vyrazila se svojí maminkou Aničkou , teplíčko a celkově taková příjemná atmosféra . Moc se mi tam líbilo . Domů jsme se vrátili chvíli před polednem a tak byl ještě čas na to si chvíli odpočnout , než dorazila naše pouťová návštěva .Ideální . .............................................................................................................................................. Během dne jsme tátovi popřáli a dali jsme mu dort , můžete ho vidět na druhý fotce . Čekala jsem míň dětskej styl , ale je taky moc hezkej , co říkáte . Vyfotila jsem ho taky i s modelem hasičáku ,co jsem dala tátovi k narozenimám . Rovnou jsem dala dárky i mamce , svátek měla až druhej den , ale to nevadí , ono stejně dostala dárky s předstihem taky od návštěvy . Brácha s rodinou přijeli jako vždycky na čas , ségra ne , taky jako vždycky . Čekali jsme na ně hodinu a sázeli se s čím přijde tentokrát ,že přijeli pozdě . Neteř přijela se žaludečníma potížema a navzdory tomu se v jídle nedržela zkrátka a na konci už měla problémy a bylo vidět ,že jí není dobře . .............................................................................................................................................. I ségře jsme dali dárky , protože má svátek začátkem srpna , tak jsme jí to dali rovnou , koupila jsem jí takovej koupelnovej set s houbou a tak , všechno do fialový barvy . Po celou dobu se bavili o tom,že by letos chtěli k moři , asi na Djerbu , tak jsem si tak říkala , kde na to zrovna ony berou , kdyby radši ségra splácela . Mají zvláštní přístup k penězům a vůbec ke všemu . Ségra ta pořád jen mluvila o tom, jak je to v práci . Dělá na ONO , ta ničím jiným nežije a ono asi opravdu ne . Dělá 12 hodinový směny , nastupuje ve 4 ráno , až si říkám,jestli jí to za to stojí . ............................................................................................................................................. I vizuálně hodně sešla , vypadá úplně popelavě a nezdravě . Tak jestli tráví celý dny v práci a doma pak jen spí , tak se ani nedivim . Řekla bych ,že nechodí ani obyčejně ven , nebo třeba na nějakej výlet , někam si sednout , nic . Její nejlepší kamarádka a možná i jediná je jen její dcera .I mě přijde ,že ségra svým životem i ten její život táhne dolů . Jen práce , spánek a cigára . Asi jí to tak vyhovuje , je fakt ,že si vždycky vybírala takový zvláštní práce a vždycky přes noc . Ale je to její rozhodnutí , to ona si kazí zdraví a asi i život . Čekala bych,že za ty 4 roky nebo možná ještě víc , co je sama se nějak odpíchne , ale přijde mi,že je na tom pořád stejně . Ve všem . ............................................................................................................................................... Před 20 večer všichni odjeli , nechali jsme dort , takže jsme ho před všema i nakrojili a každej dostal ještě kus domů . Jsem ráda ,že ségra vůbec nemluvila o Holýšově , asi jí to moc neoslovilo , což je na jednu stranu fajn ,čím méně tím , lépe a tam to platí dvojnásob . Naši se domluvili se synovcem , dnes totiž jedou na pár dní k Mělníku a budou spát v ubytovacím sudu , tak to může být zajímavý . Auto si v pondělí nechají u mě ve městě před barákem a budou pokračovat bydlíkem . V pondělí mám v plánu knihovnu , ale říkali ,že není třeba , abych tam byla , takže fajn . U nás na pouti jsem nakonec vůbec nebyla , ale myslim,že stejně nebylo o co stát . Jsem hlavně ráda ,že vyšel ten Horšovský Týn . Takže taková byla letošní pouť a oslavy všeho druhu . Za mě velmi hezký čas . Na konec jsem našla ještě video letošní spanilý jízdy , projíždíme v čase 1:27 , tak se můžete podívat .