pondělí 6. července 2026
Prázdninové peklo nejen v MHD a na srazu historických vozidel v Chodové Plané
Tak už i datem začaly prázdniny a hned prvního jsem si neplánovaně vyzkoušela prázdninovej provoz MHD . Měla jsem v plánu ,že nakoupím u nás v Albertu , protože prvního vycházel novej Albert magazín , jak už jsem tady psala , tak si ho vždycky beru a beru i mamce donů . U našich Albert není a mamka občas z toho magazínu využije nějakej recept nebo tak . Už bylo skoro 8, ale magazín nikde . Někdy ho tam dají včas a někdy ne , tak jsem si řekla ,že je blbost tam na to čekat a rovnou jsem si zajela na zastávku , že pojedu do města a magazín si vezmu tam . Autobus už měl prázdninovej provoz a tak spoustu lidí .Co bylo horší už i jeden kočár . Tak jsem si tam najela a najednou další . Správně by měl řidič ten druhej kočár už nepustit , ale mákodo z nich má koule říct ne . Nebo spíš se bojí reakce některých matek . Tak se tam i ta druhá narvala a jeli jsme . Jinak invalidní vozík má podle přepravních podmínek vždycky přednost pžed kočárem , ale upřímně se to moc neřeší .
...........................................................................................................................................
Ve městě jsem vystoupila , jenže jsem při tom všem zapomněla ,že na tý straně, kde je zastávka dělají chodník . Jsou tam takový ty zábrany, takže na průchod je málo místa . Už je to tam delší dobu ,ale ještě jsem tam nejela . Na web kameře to sice vypadalo , že bych to mohla projet , ale těžko se to odhadne když tam přímo nejste . Vyhýbala jsem se tomu místu , ale tentokrát to jinak nešlo . Jela jsem pomalu ,ale zužovalo se to a couvat by už nešlo . Naproti šla nějaká paní a že mi pomůže , že mi bude jistit ,abych nespadla z chodníku . Tak jsem to přijala . Za ní pán a ten doslova nakopnul takový to , jak je v to v tom , aby ta zábrana držela , abych mohla projet . Byl to adrenalin ,nespadnout , to fakt jo . Nemůžu sjet z chodníku jako kočáry , že jo . Bylo to tak tak , ale projela jsem , paní jsem poděkovala a ona mi ještě popřála , ať to zvládnu , což narážela na to ,že je celý centrum rozkopaný . Nebe už totálně černý a bylo jasný,že začne pršet a to hodně , už na mě padaly první kapky , ale ještě jsem to dovnitř stačila .
............................................................................................................................................
V Albertu jsem nakoupila a hlavně si vzala magazíny , tam je malý vždycky včas . Je to prázdninový dvojčíslo , takže je fajn ,že v srpnu ho shánět nemusim . Když jsem vxjela ven , už byla průtrž , naštěstí je to v obchoďáku , tak jsem si ven stoupla pod střechu a bylo fajn,že mě to nezastihlo někde na cestě . Deštník mít stejně nemůžu . Když to přestalo , tak jsem se rozmýšlela , kam dál , jestli na autobus nebo se ještě projedu . Vzduch byl krásnej , tak jsem to ještě protáhla . Po těch vedrech to bylo hodně příjemný , jen teda rozkopáno všude a často jsem se musela s vozíkem otáčet a volit jinou trasu . My jako město jsme v tomhle letos extrémně tragický a lidi toho mají dost. Přitom i k nám jezdí v létě dost turistů a všude je to tak tankodrom .
...........................................................................................................................................
Pak už jsem jela na zastávku , o prázdninách to jezdí jednou za uherák a nestojí to za nic . Nemam to vůbec ráda . Přeplněno , děs . Dojedu na zastávku a tam dva kočáry a z toho jedna, co už se mnou jela tam . Tak jsem si řekla,že na to kašlu a necham je jet , nestálo mi to za to se tam s nima zase mačkat . Kočáry v MHD mi lezou na nervy a já jim s vozíkem asi taky . A jak to jezdí málo , tak mě ty lidi přijdou i agresivnější . Tak jsem to nechala ujet a čekala na další spoj . Mezitim ke mě přišla nějaká paní , tak zhruba v mým věku a ptala se mě kdy to jede a jestli je to autobus ke mě na sídliště , tak jsem jí řekla,že ano . Začala mi vyprávět,že tam jede , protože její známej na vozíku jí nezvedá telefon , tak má obavu . Tak jsem se taky zapojila do rozhovoru , i když jako introvetra mě takový situace děsí , já a small talk , to nejde dohromady .
........................................................................................................................................
Brzy bylo jasný,že paní je duševně postižená , pořád opakovala to samý a zdála se mi docela z tý cesty nervozní . Když přijížděl autobus , tak se mi ještě zeptala , jestli je to on , tak jsem znova potvrdila,že ano . Přitom každej autobus to má napsaný vepředu . Přišlo mi ,že asi neuměla číst . V autobuse si sedla kousek ode mě k nějaký paní a zase začala ,že jede k vozíčkáři ,že jí nezvedá telefon a celou dobu o tom povídala . Vystupovala dřív než já , tak snad to bylo všechno s tím pánem na vozíku v pořádku , i když možná bylo všechno v pohodě a paní si to třeba v hlavě nějak sama vyhodnotila po svým . Než jsem měla vystoupit z autobusu , zase začalo hodně pršet a tentokrát to bylo na několik hodin . A zase to bylo tak,že jsem domů dojela tak akorát .Konečně jsme se ve středu pořádně zalili .
.............................................................................................................................................
Stalo se o se toho docela dost , na to ,že jsem měla v plánu nikam ani nejezdit . Magazíny nejsou , autobus jede strašně málo , jsou přecpaný , všude samý kočáry , všude rozkopáno , déšť a paní , která byla asi docela zmatená . S těma autobusama mě to děsí a hlavně to ,že tohle bude po celý prázdniny . Vlastně je to podobný jako když končí fotbal . Doprava jako taková je rozhodně klidnější , je poznat,že jsou prázdniny , ale v MHD je peklo . Myslim ,že těch zázitků v MHD budu mít teď víc a dostat se do autobusu na první dobrou bude asi za odměnu . No , bude to chtít hodně trpělivosti a taky počítat s tím , že se domů dostanu vždycky o dost později . Tak až třeba uvidíte v Albertu novej , žlutej magazín s dortem na obálce , vzpomeňte si na tenhle článek a co se díky tomu dá všechno zažít .
...............................................................................................................................................
Nastala sobota a náš výlet do Chodový Planý na sraz historických vozidel, což pokud počítám i Lhotu, byl už můj druhej letošní sraz . Už jsme tam byli loni a líbilo se nám . Tentokrát jsme měli na výběr ze dvou akcí ve stejnej den . Tohle nebo sraz amerik na letišti Krásno . Na tom letišti už jsme taky byli loni , konkrétně v červnu , ale letos to přesunuli na červenec a na stejnej datum jako v Chodový Planý , škoda , ale na dvou místech se bejt fakt nedalo . Takže letos to vyhrál areál pivovaru Chodovar. Od nás je jedna cesta zhruba 65 kilometrů . Od 8 do 10 měli výstavu a už v 10:30 zase odjížděli na spanilou jízdu , takže chtělo si ráno trochu pospíšit.
......................................................................................................................................
Kolem 8:30 jsme vyjeli a na cestu jsme si vzali Buicka . Ani nějak nevim, jak to bylo časově , protože v rámci autencitity máme i starý rádio bez hodin , ale někdy před 10 jsme dorazili . Výstava se skládá ze dvou částí , vepředu novější auta, jakože socialistický a tak a v tý další historický auta . Překvapilo nás ,že nás pořadatelé navedli do části pro ty historický , když jsme jen jako návštěva , minule jsme stáli skoro u vchodu . Ale už tam stálo pár podobných amerik , tak jsme tam asi patřili . Táta tam potkal pána, co s nim byl na pokoji v nemocnici , když mu operovali srdce . Patřil taky nějak do toho pořádajícího klubu . Vlastně většina lidí ,co to tam pořádali nebo byli majitelé byla seniorskýho věku . Takže největší srdcaři. Věděli vzájemně ,že tam budou a ten starší pán si nás hned našel a znova se setkali .
.........................................................................................................................................
Tak jsme si to prošli ,zase tam taky hezky hráli z reproduktorů swing . Na ty historický auta se to prostě hodí . Já samozřejmě fotila , taky tam bylo pár lidí v dobovým oblečení , ale stačila jsem vyfotit jen jednoho pána zezadu . Chtěla jsem dát všechno do jedný koláže , tak ty okýnka jsou malý , ale snad je něco vidět .
..........................................................................................................................................
Bylo to moc fajn , spousta krásných strojů a i to prostředí u pivovaru se na ty auta hodilo. Takový industriální , jak můžete vidět na druhý fotce . Táta nechal auto v areálu a pěšky jsme došli do restautace ve Skále , která je opravdu ve skále .Už jsem tu o ní psala. Vybrali jsme si jí hlavně proto,že je bezbariérová , což rozhodně není samozřejmost a taky že má wc pro vozíčkáře . K obědu jsem si dala pstruha na másle a bylinkový brambory , jíst rybu je trochu složitější a možná jsem pár kostí i spolkla , ale v pohodě . Byl to dobrej a hlavně lehkej oběd . A po obědě zase cesta zpátky . Tak jsme došli k autu a několik lidí chodilo zvědavě okolo .Nějakej pán byl doslova nalepenej na okno a snažil se dívat dovnitř , což za mě už je trochu přes čáru a sama bych si to nikdy nedovolila . Chápu ,že jsou lidi zvědavý , ale někdy je to moc . Ale tátovi to nevadí , tak asi dobrý . Lidi na nás reagovali i na silnici během jízdy , líbí se jim to . Což dávali najevo zvednutým palcem nebo zablikali světlama .
...........................................................................................................................................
Chvíli po 13 hodině jsme dojeli domů a bylo to tak akorát všechno . Jak se nejede normálním autem , tak je to takový únavnější ta cesta , aspoň já to tak mám . Je to starý , je hodně cítit při jízdě benzín , hlučný a žádný pohodlí , ale zase máte něco , co lidi moc nemají , takže něco za něco . První letošní výlet s Buickem jsem si moc užila . Na konec posílám všechny fotky , díky za jejich prohlídnutí a zase za týden .
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...


