pondělí 17. února 2025

Sbírka pro Kamču , propuštění po šesté aneb Co dokážou internetové hejty , "zlatá" éra je pryč , růžové latté , které naláká i nepijana kávy a příprava na oslavo víkend

Na úvod bych ráda upozornila na sbírku Donio a tentokrát se jedná o někoho , koho opravdu znám . Kamilka , který bude letos 21 let , bydlí na mým sídlišti a známe se . Je těžce postižená a půjčím si přímo popis , kterej je v její prosbě : Kamča je již dospělá slečna, ovšem bez pomoci si neporadí v ničem. Nedokáže se sama hýbat, obléknout, najíst ani napít. Neumí mluvit, kousat a přijímá stravu velmi těžko. ........................................................................................................................................................... Po komplikovaném porodu, kdy ji oživovali, zůstala Kamča odkázaná na pomoc druhých. Stále ji trápí nekompenzovaná epilepsie s mnoha záchvaty ve dne i v noci, ageneze corpus callosum, rozštěp očních nervů, tři cysty v mozku, rozštěp levé hemisféry mozku a těžká mentální retardace . I přesto, že je Kamča chováním jako miminko, roste a přibírá, proto bych ráda pořídila zdravotní kočárek, který by jí i mně pomohl s pohybem v terénu. Běžný vozík toto nezvládá a rádi bychom se znovu mohli vydat do lesa, chodit ven i ve sněhu. Užít si léto, protože tento kočárek má stříšku, která chrání před sluncem. Navíc je oproti vozíku hodně polstrovaný, což při epileptickém záchvatu dcera ocení. Z běžného vozíku má modřiny, zatímco v tomto se může po záchvatu pohodlně natáhnout a odpočinout si. Pečuji o děti sama a je pro mě finančně nemožné tuto pomůcku dceři pořídit. ........................................................................................................................................................ Tenhle příběh má i jinou rovinu než bývá zvykem , protože Kamča má bratra , kterej je adoptovanej z kojeneckýho ústavu . Kamilka byla jejich první dítě , byli mladý a prostě chtěli i zdravý , což chápu . Pamatuju , že když jsem se dozvěděla ,že si berou dítě z kojeňáku , tak můj obdiv k nim ještě víc vzrostl , pomohli dalšímu dítěti v nesnázích , ale vztah jim nakonec nevydržel . Ale co říkala Lucka , její maminka , tak se ani nedivim a i já když jsem jejího tátu občas potkala , taky mi nikdy moc neseděl . ........................................................................................................................................................... On Kamilku nikdy nepřijal a bylo vidět ,že jí moc rád nemá a možná i proto si adoptovali ještě jedno dítě . Nicméně to asi nepomohlo a ona zůstala sama se dvěma dětma . Odstěhovali se jinam , i když jen o pár ulic dál a občas jí potkám , když venčí psy a já jedu ráno do Alberta , tak prohodíme pár slov . No , má toho taky hodně a jak už jsem psala , dospělej člověk nemá prakticky na Doniu šanci , tak sdílím i tady . Bohužel tady mi nikdy nejde dát klikací odkaz , tak alespoň takhle : https://donio.cz/pribeh/26930?utm_source=copylink&utm_medium=socialshare&utm_campaign=share_button&utm_content=anonymous-17396478341547572634 .......................................................................................................................................................... V sobotu proběhla už 6 výměna rukojmích a tentokrát nebylo jistý , jestli k tomu vůbec dojde, nakonec teda ano . Nour , což je ten neprávem hejtovanej pracovník Červenýho kříže kvůli polovičnímu původu, tam nebyl , takže asi ho opravdu radši stáhli , aby to nevyvolávalo kontroverze . Stejně , jak je ten internet šílenej , někdo něco najednou vyšťourá , včetně toho , že se objevily fotky , kde je evidentně mladšího vzhledu a má na krku Palestinu , kterou já jsem kdysi taky často nosila a rozhodně to neznamenalo , že jsem sympatizant Palestiny , spustí se vlna nenávisti bez nadsázky z celýho světa a dotyčnýmu to zkazí kariéru - vlastní několik restaurací ve Švýcarsku a určitě se to odrazí na spoustě dalších věcí . Dokud nikdo nevěděl , jak se jmenuje , bylo všechno v pořádku . Za mě to je sympaťák . ...................................................................................................................................................... Tentokrát byla na podiu při předání rukojmích zástupkyně Červenýho kříže a co jsem nečekala , že to podepisovala ona . Jasně , předtim taky byla na tom podiu , ale jen takovej zástup . Nečekala jsem to i z toho důvodu , že je žena , jakože ty teroristi na to vůbec přistoupí , aby s někym , kdo už z důvodu víry berou ženy jako podřadný seděla u jednoho stolu , zvláštní . Nicméně zase proběhlo to mluvení propuštěných na mikrofon , ale tentokrát mi to nepřišlo tak tríznivý a asi i proto ,že propuštení muži tentokrát nevypadali tak hrozivě jako minule . Tihle vypadali relativně dobře , nicméně jeden z nich dostal , takovou skleněnou věc , kde prý byla fotka s jedním zatím nepropuštěným rukojmím a jeho matkou , kde bylo napsáno Čas se krátí , takže docela mráz po zádech . ....................................................................................................................................................... Tentokrát ani jeden nebyl čistej Izraelec , všichni měli kromě Izraelskýho i jiný občanství - Rus , Argentinec a Američan . Jako vždycky za ně propustili mnohem víc palestínských věznů . Ono se to asi jinak udělat nedá a rodinám rukojmích je to stejně jedno , pro ty je nejdůležitější mít svoje unesený doma . Muž jménem Sagui Dekel-Chen taky poporvé uviděl svojí dceru . Jeho žena byla těhotná když ho 7 . října unesli . Taky jsem si všimla ,že ten poloviční Rus cestou do auta jakoby těm podporovatelům Hamásu okolo sám od sebe děkoval . Těžko soudit , co dokkáže psychika . ......................................................................................................................................................... A co se týče věcí okolo 7 . října 2023 , už to není , co to bejvalo navzdory tomu ,že to stále aktuálně probíhá . Ono vlastně už od loňskýho podzimu je to jako kdyby byl konec - briefingy jednou za měsíc a to jsme ještě rádi . Vlastně se nikde mluvčí IDF už ani neukazuje , žádný informace , celkově se hrozně dlouho nic neděje , taková ta zlatá éra , kdy je všechny měli , a to nejen Izraelci , rádi už je dávno pryč . Ale tak to je u všeho , že časem všechno opadne . Mrzí mě to , protože to mohlo ještě chvíli vydržet. Prakticky to začalo upadat v době , kdy to byl rok a mám pocit ,že už i ta naše komunita je unavená . Ale naše Bára Daniho stále ráda sleduje . Opravdu vydrží hodně dlouho se na něj dívat a fakt ho poslouchá . Abych byla upřímná , jsem už i ráda ,že se to chvíli ke konci ta éra Hagari a ostatní a řekla bych , že právě včas .Ne , že bych přestala fandit Izraeli , to opravdu ne , ale už je to takový jak se říká vyčpělý . ........................................................................................................................................................... V sobotu jsme zajeli na hranice s Německem pro kafe a při tý příležitosti jsme zašli do kavárny . Předem jsem měla vyhlídnutý místo zákusku kafe a to podotýkam ,že ho jinak nepiju . Jmenuje se Pink Vanilla Latté a v příspěvku na jejich facebooku vypadalo s růžovou barvou moc hezky . S růžovou proto ,že ho měli v rámci Valentýna a vytvořila to malina . Bylo fakt dobrý a dokonce jsem ani nepotřebovala cukr , káva tam byla cítit jen minimálně , což mi maximálně vyhovovalo . Kdyby všechny kafe chutnaly takhle , tak ho snad začnu i pít . ...................................................................................................................................................... Jinak teď o víkendu a o tom dalším nás čeká série návštěv sourozenců . Mamka má právě dneska 67 . narozeniny a já je mám o 6 dní později , 23 . února a nesmím zapomenout ani na Báru , ta slaví narozeniny ve stejnej den jako já . Původně jsme to chtěli sfouknout najednou , ale vyšlo to tak ,že brácha má čas tenhle víkend a ségra až zase ten další , vlastně už v březnu , takže oslava bude dva krát . Vlastně je to docela fajn, stejně se teď nic moc nikde neděje a kolikrát přemýšlíme , co o víkendu dělat a takhle máme 2 víkendy za sebou , kdy je program jasnej . Jinak mamce už jsem dárek k narozeninám dala včera , protože přesně na den jejích narozenin už u našich nejsem . Dostala tu knížku o tý horolezdkyni a bonboniéru . Dárek jí potěšil , tak jsem ráda .

Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur

Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...