Halevisky na jaro , knihy na únor a propuštění tentokrát jinak aneb Co Borek neřekne

O víkendu jsem neplánovaně vyrazila do obchoďáku , nedávno jsem se zmínila , že bych si chtěla koupit nový boty , ale zatim to nespěchalo . Vlastně se mi ani moc nikam nechtělo , ale po začátku nachlazení už ani stopy a mamka chtěla někam vyrazit . Předem jsem věděla , jaký chci boty a kde je prodávají . Jsou to vlastně ty samý , co jsem si koupila i loni , jen v jiný barvě . Mám totiž na jedný noze vbočenej palec a hodně bot mi díky tomu tlačí , takže si musim vybírat jen určitý druhy a značky . .................................................................................................................................................... Tohle je značka Champion , sportovní , mám od nich několik mikin , zimní čepici , jejich věci nosím ráda a boty od nich mi sedí . Měli je v prodejně CCC a abych řekla pravdu , byla jsem ráda ,že jsem věděla pro co si konkrétně jdu . Nemam moc ráda nakupování oblečení , bot a tak . Je toho všude moc a nejradši mám když vezmu a jdu , nebaví mě se někde přehrabovat a něco hledat . Boty Champion tam měli . ........................................................................................................................................................... Na první pohled jsem se zamilovala barvu šedá s bílou , to jsem si říkala ,že to musim mít . Jenže neměli mojí velikost , potřebuju velikost 38 a oni měli jen 37,5 .Je to zvláštní ty půlky . Zkusila jsem si je , ale hned při prvním obutí mi tlačily prsty a bylo to takový stísněný celkově . Jasně , nový boty se třeba vytáhnou , ale stejně . Mám takovou zkušenost s botama Skechers , taky neměli mojí velikost a zase měli jen tu půlku . Tenkrát jsem si je koupila , ale stejně jsem je nenosila , tlačili . Já nevim . Že by ta půlka do mý velikosti hrála tak velkou roli ? Asi jo . Takže od tý doby si na to dávám pozor , ty půlky mi vůbec nesedí . ......................................................................................................................................................... Větší s touhle barvou neměli a tak jsem si koupila černo bílou kombinaci , škoda , ale zase nosit boty , co mi tlačí taky ideální není , i když po nich moc nechodim . Byla by škoda , kdyby mi na ně padal prach . Tyhle černo bílý byli ideální a nic mě v nich nebolí . Boty stály lehce přes 1 000,- , což si myslím ,že je super. Takže mám na jaro nový boty . A protože jsem je koupila v den , kdy aniž bych to tušila , se oznámilo jméno novýho náčelníka generálního štábu , rozhodla jsem se ,že jim na počest odcházejícího Herziho Haleviho budu říkat Halevisky . Existujou i boty značky Levis , takže taková malá slovní hříčka . .......................................................................................................................................................... Taky jsem byla v knihovně , mimo jiný jsem si vybrala knížku Veterinář z Yorkshiru . Kdysi to dávali na Prima Zoom a ráda jsem ten pořad sledovala , takže si ráda přečtu příběhy jednoho z těch veterinářů i knižně . Ale nejvíc se těšim na knížku Sloužil jsem v Gaze , o tom jak autor sloužil v izraelský armádě , je to zajímavý , protože co vím , tak cizince IDF mezi sebe ani snad nebere , tak jsem zvědavá , jak se tam jako Čech dostal . ......................................................................................................................................................... Jinak co se týče sobotního už čtvrtýho propuštění rukojmí , tak tentokrát na mě působilo dost zvláštně , 3 muži, z toho jeden byl táta od nejmladších rukojmí , propustili ho , ale jeho ženu s malýma dětma ne , takže to bylo takový rozpačitý . Chudák , musí to bejt hrozný, přijít o rodinu . .......................................................................................................................................................... Je bohužel jasný , že Shiri, Kfir ani Ariel už nežijí, ale Izrael to nechce oficiálně oznámit , je to pro ně citlivý . Dokonce nebyla ani tisková konference o oznámení propuštění , co vždycky bývá . Přišlo mi , že se tomu už nedávalo tolik pozornosti jako v těch předešlých případech , ani od Izraele , možná právě kvůli tomu tátovi od chlapečků . Mimo jiný se dostal na svobodu i Keith Siegel což je Americko - izraelskej občan , druhej nejstarší , 65 let . ........................................................................................................................................................ Šokovalo mě , jak vypadal , tenhle pán byl prvním , na kterým zajetí bylo prostě "vidět ". A když to porovnám s tím 80 letým pánem , který byl propuštěnej o dva dny dříve , velkej rozdíl . Ale záleží na tom , v jakých podmínkách byl ten kterej drženej a i na tom , jak byli ochotní se zlomit nebo nezlomit . ......................................................................................................................................................... Ti předešlý samozřejmě taky nevypadali nějak zdravě , ale navenek vypadali v pořádku , i když psychicky to určitě bylo o dost horší , ale tady bylo vidět i vizuálně a že si hodně prožil . Vyzáblej , s čepicí na hlavě a hodně bledej , jeho výraz mluvil za vše . Četla jsem , že je vegetarián a že aby přežil , musel to maso prostě jíst , svýmu přesvědčení navzdory . Taky ho urdžovali v tom , že mu zabili syna , což jak se ukázalo není pravda . U hodně rukojmích používali psychickej teror . Taky se mluví o tom ,že někteří podle svých slov byli držení v klecích , což je absolutně nepředstavitelný . .......................................................................................................................................................... Ke Keithu Siegelovi se vztahuje ještě jeden příběh . Emily Damari , Britsko - izraelská občanka , propuštěná v první vlně příměří , žádala Hamás , aby místo ní dřív propusttili právě Keitha , takže klobouk dolů , že se takhle nabídla za sebe a jsem ráda ,že se toho jeho propuštění dočkala . Děsivý bylo i to , co se skrývá v papírových taštičkách , který mají v Gaze propuštěná rukojmí v ruce . Mají v tom propagační předměty Hamásu , včetně vydání Koránu , jako zcela vázně - viděla jsem video . A každej od nich dostane certifikát s tím, jak dlouho je drželi v zajetí . Což tohle je přímo vrchol cinismu . A taky nutí napsat některý propuštěný Hamásu děkovnej dopis. .................................................................................................................................................... Přiznam se ,že mi trochu mrzí , že tohle se u nás od Davida Borka nedozvíme . Jasně , chápu ,že ty jeho vstupy v televizi jsou dělaný tak , aby to bylo tak nějak pro všechny a že ne každýho to úplně zajímá , ale za mě je to až moc obecný a chtěla bych víc . Je toho spoustu zajímavýho , co je takříkajíc za oponou a neřekne to . Škoda .