Středeční překvapení aneb Je zpět , s Ou tú , úpadek prvního nákupního centra a dojetí nad velmi silným 80 letým rukojmím

Ve středu jsem klasicky jela na větší nákup do Kauflandu , o něco málo později , i z toho důvodu ,že jsem si špatně přesedla na električák a raději jsem to zkusila znovu, , v takovým případě musim sjet dolů po zádech a znova si stoupnout , nic , co bych neuměla . Tak jsem si říkala ,že se nic neděje když pojedu o něco déle , že stejně Hezoun od rohlíků tam stejně teď v zimě nechodí . ................................................................................................................................................... Ještě jsem si nechala ujet jeden spoj , protože tam byla nějaká paní s kočárem . Už jsem jí tam potkala několikrát a popravdě mě moc nepotěšila , jsem vždycky radši když jedu bez kočárů , asi jako každej vozíčkář . Vždycky jsem si to užívala , že takhle ráno kočáry ještě nejezdí , ale vypadá to ,že paní bude asi jezdit takhle brzy ráno ve středu s kočárem pravidelně . .......................................................................................................................................................... V Kauflandu jsem si nakoupila a v uličce jsem si kontrolovala papírek s nákupním seznamem a když jsem zvedla hlavu , prošel Hezoun od rohlíků , toho jsem tam fakt nečekala , obzvlášť když tam nebyl od podzimu . Byl ode mě docela daleko , tak jsme se ani nějak nepozdravili nebo tak , ale mám radost . Z toho, že to bude pokračovat i letos . Takže příště kočár nekočár , svezu se s nima i za cenu nepohodlí , abych tam byla hned na otevření a zastihla ho tam . A možná bych se mohla odhodlat i na to podání časopisu , už nic neoddalovat . ....................................................................................................................................................... Ve středu odpoledne přišel pán od byťáku , jestli tam žiju sama a nebydlim tam s někým , kdo tam není přihlášenej . Dělají takový přepadovky a chodí ke každýmu . Jsou to byty města , tak si to hlídají . Tentokrát mě překvapil dokonale , protože jsem dřímala v posteli , už pár dní mě trochu pobolívá v krku a jakoby na mě šla trochu rýma a najednou zvonek . Nechtěla jsem se zdržovat , aby dotyčnej třeba neodešel , nebyla jsem na vozíku , tak jsem křikla , ať počká a dolezla jsem ke dveřím bytu po kolenou . Tak co , že jo . ...................................................................................................................................................... Tak se ujistil , jestli tam žiju sama , ani nešel dovnitř . Musel to bejt na mě pohled , rozespalá a na kolenou , ale co . Co jsem tak slyšela , tak u všech zvonil docela dlouho , jak ho nikdo nečekal . Těžko říct , kdybych mu neotevřela , jestli by přišel zase a jak je tohle vlastně důležitý . ........................................................................................................................................................ Ve čtvrtek jsem si neplánovaně udělala výlet do pobočky 02 , přišla mi od nich smska ,že do 31 . ledna si můžu zadarmo vyměnit sim kartu . Upřímně řečeno jsem pochybovala , jestli je to vůbec nutný a nectělo se mi tam ani trochu . Neměla jsem moc času na rozmyšlenou . Nakonec jsem se rozhodla , že půjdu . Vybrala jsem si pobočku v obchodním centru na druhým konci města , kam je těžký pro mě se vůbec dopravit , takže tam normálně jinak ani nejezdím . Tak jsem poprosila mamku , jestli by mě tam nevzala autem , souhlasila . .......................................................................................................................................................... Vybrala jsem si obchodní centrum na Borských polích . Nemam vůbec ráda takový věci , to , jak tam sedíte a většinou ani nevíte , co vám říkají a hlavně vám cpou produkty , co ani nechcete . Na dopoledne tam bylo dost zákazníků , tři pracovníci O2 , dva mladý pánové a jedna starší paní . Paní nakonec vyšla i na mě . Byla evidentně hodně nastydlá , takže pro to moje začínající to nebylo ideální . Vedle u stolků byli jako zákazníci pánové a bylo docela vtipný , že evidentně taky trpěli . Pro nás , co se v těhle věcech nevyznáme a ani nás to vlastně nezajímá , je taková návštěva očistec . .......................................................................................................................................................... Paní se pořád na něco ptala a psala do počítače , než konečně zašla pro simku , tak uběhlo snad 10 minut . Proč to prostě nevyndá a nedá novou ? hrc, prc , hotovo ? Bohužel , musela jsem se elektronicky podepsat , vytiskla mi nějakou smlouvu a přendala mi kontakty na novou simku . Byl to divnej pocit , když se mi někdo cizí hrabe v mobilu . Pak si vzpomněla , že na mě nemají email , že by mi to posílali přes něj a ne přes smsky , tak jsem jí ho dala a že mi pošlou odkaz , kde si mám zvolit nový heslo a adresu potvrdit . .......................................................................................................................................................... Ještě se mi ptala jestli si neplánuju koupit novej mobil a naznačila , že mam zastaralej model , vim, kam tím mířila , takže jsem řekla , že zatim novej nechci . Jak to hned využijou . Byla jsem ráda , že jsem mohla odejít a myslim ,že kromě nový simky jsem si od paní odnesla i bacily . Na chřipku jsem od listopadu očkovaná , tak snad to k něčemu bude . ......................................................................................................................................................... To ale nebylo všechno , přihlásila jsem se doma do toho emailu , jak měli poslat , napsala jsem nový heslo a že mi přijde potvrzovací smska , nepřišla , zkoušela jsem to několikrát během dne , jako kdyby tam napsali špatný číslo nebo co . Nevim co dělat a upřímně už jsem z toho zmatená . Tak se na to vykašlu , mě to stačilo smskou , na to s tim emailem přišli oni . Mají v tom nějakej bordel . .......................................................................................................................................................... Vratím se zpátky. Protože je tam obchod Tesco , tak jsme se tam šli podívat . Já mám jinak Tesco všude daleko , ale upřímně asi o nic nepřicházim , takový všechno probraný tam , nic moc výběr . Ono celý to tam má to nejlepší už dávno za sebou . Tohle bylo vlastně úplně první větší nákupní centrum ve městě a pamatuju si , že ze začátku tam byl francouzskej řetězec Carrefour , to se psal rok 1998 . Pamatuju , jak to tenkrát bylo něco a že jet tam bylo svátek a pořádalo se tam spoustu akcí pro veřejnost . Po čase Carrefour odešel a místo něj tam je Tesco . ......................................................................................................................................................... Strašně to tam upadá a určitě je to i tim , že dneska už je spoustu jiných obchodních domů . V podstatě žádná rekonstrukce , podlaha snad z toho 98 , špinavá , ošoupaná . Krámky se horko těžko asi udrží a co mě překvapilo nejvíc byla velká zima , navíc tam bylo hrozně málo světla a působilo to hodně nepříjemně . Místo , aby tam lidi chtěli bejt co nejdýl , tak tou zimou a nedostatkem světla ty zákazníky spíš vyhání . Je škoda ,že je to tam takhle sešlý všechno . .......................................................................................................................................................... Dali jsme si oběd - čínský jídlo , protože tam nic jinýho ani vlastně nebylo , Mcdonald zavřenej úplně . Až v kavárně Segafredo to bylo fajn , dala jsem si zákusek špička a bylo tam i trochu tepleji . Vzala jsem si tričko IDF na počest propuštěných rukojmí , který propouštěli ten den , ale ta zima uvnitř mi nedovolila si sundat bundu . Tak jsem si jí nechala alespoň rozepnutou . ........................................................................................................................................................ Co se týče toho dne , tak bych vyzdvihla propuštění Gadi Mosese , pánovi je 80 let a přežil v zajetí 15 měsíců . Nejvíc mě dojaly fotky , kdy se prodírá po propuštení mezi teroristama a řvoucíma muslimskýma opicema a má hlavu vztyčenou , to mě úplně dostalo . Pán je velmi , velmi silnej a jsem ráda ,že je zase se svou rodinou , i když mu zabili partnerku . Sleduju příběhy všech propuštěných , ale tohle mě chytlo za srdce zatim nejvíc . I proto , že pán prosil teroristy , ať nechají jeho rodinu a sám se jim vydal . Těžko něco dodávat . Přidávam fotku po propuštení ze setkání s rodinou .