Ztráty a nálezy aneb Šťastný konec pro ségru , kocourka a vlastně nás všechny

Máme tu další týden a pomalu se nám září chýlí ke konci . Ke konci se nachýlilo moje dlouholetý facebookový přátelství s Romanem , o kterým jsem psala v článku s názvem Smutný příběh Romana aneb Takhle žít nechcete z 13 . března 2024 . Tak si to kdyžtak můžete vyhledat . Za mě to bylo jen otázkou času a už to ve mě vřelo dlouho . A přitom to začalo nevinně a to když jsem se ho zeptala , jak přežil povodně , přece jenom je de fakto sám a zřejmě ležák . Napsal , že on sám ok , což je dobře , jenže hned se rozepsal o politice a byl úplně mimo . Snažila jsem se i o jiný téma a když nepřestával , tak jsem ho upozornila , že já nejsem ten správnej parťák na debaty o politice . Upřímně mě ani nezajímá a vadí mi když jí lidi cpou úplně do všeho . Připomněl mi mýho dědu ,ten se se taky neuměl bavit jinak než o politice . Tak jsem mu napsala,že jsem se jen ptala na povodně a nic víc . Následně Roman začal psát dlouhý zprávy o tom , jak ho všechno bolí a jak jsou všichni okolo špatný . Ve mě už to zase vřelo a o to víc , že mi napsal větu , že narozdíl od něj mám aspoň maminku a tatínka , po tomhle už jsem viděla rudě , mě nebude citově vydírat a to je přesně ono . Jen manipuluje a vydírá . ........................................................................................................................................................ Po tomhle už jsem mu napsala ,že mi vadí, jak ze sebe dělá chudáka a taky o tom jeho drahým vozíku od Donia , jak se mu na něj skložia celá republika a on na měm nejezdí , začal mě přesvědčovat ,že je na něm každej den atd . jasně . Podle příspěvků je pro něj svátek když se dostane ven a určitě by to zdokumentoval , naposledy byl někde před půl rokem ? Asi tak . Samý lži . Do ústavu nechce a že já nevim , co to je tam žít . Nevim ,ale v jeho případě snad lepší než prosedět nebo v jeho případě proležet celej život doma , na to mi odpověděl ,že je mu v posteli dobře . Ehm . Co dodat ? Na mě už dávno nepůsobí jako někdo, koho litovat , spíš naopak , pořád nemůže , něco nejde , nechce . A jakmile to někdo napíše , tak je zle . Na rozloučenou mi napsal ,že ho neznam , což má pravdu a vůbec ho neznam , na jednu stranu se prezentuje jako optimista a přitom každej jeho post byl negativní , tak jakej teda je ? Jen si hraje s lidma a nic víc .Chybět mi nebude a on je asi taky rád , protože ten , kdo na to přijde , je pro něj nepřítel . Ať vysává jiný lidi a ne mě . ....................................................................................................................................................... Taky mi v pátek večer volal bejvalej spolužák Milan , překvapení , protože to nechávam na něm a předem se nedomlouváme . Tak jsme si zase pokecali a přišel s tim , že by se zase rád setkal . O víkendu ve městě většinou nejsem , ale v termínu 11 - 13 října budu . Naši jedou do Litoměřic na oslavu narozenin strejdovi a budou tam spát , přece jen je to od nás daleko , tak to využiju . Řekli jsme si ,že si ještě dáme vědět , ptala jsem se , kam půjdem , ale Milan byl docela tajemnej , tak uvidim . Ráda se s nim zase setkam ,ale upřímně , mám trochu strach po tom prvním setkání , jak pořád padal . Nejradši bych se nikam nepřesouvala , protože ta situace mi tenkrát nebyla moc příjemná. Uvidíme, třeba tentokrát vyjde počasí a ne jako minule , kdy pršelo a my museli neplánovaně do obchoďáku . I do telefonu mi říkal,že upadnul i při tom koncertu a že mu museli pomáhat na nohy . A podle tonu hlasu dělal že se vlastně nic neděje , ale já to vidim trochu jinak a taky nevim , jak mu to taktně naznačit . Prostě s tou jeho chůzí a tim , že hodně špatně vidí je to prostě nebezpečný i pro něj a neměl by to brát na lehkou váhu , což bohužel bere . Snad to dobře dopadne . .................................................................................................................................................. Včera, v neděli , jsem byla s našima u ségry . Poprvé od doby , kdy žije sama , ségra slavila tenhle měsíc 45 . narozeniny , tak jsme jí přijeli popřát. Jak už jsem psala , tak je to byt po neteři , takže už to tam známe . Já si dokonce pamatovala i jakej je to panelák i vchod a to jsem tam byla jen jednou a nějaký dva roky už to budou . Odjakživa mám dobrou paměť . Mě potěšilo ,že mají výtah , protože normálně jsou všichni v patře bez výtahu , tak bylo fajn si vyjet s vozíkem a sedět na něm , protože jinak musim nechávat vozík dole a dojít to . Takhle je to o dost pohodlnější . Předem psala,že má novýho nájemníka a to malinkýho kocourka , našla ho teprve před 3 dny , tak jsme se ještě cestou stavěli v obchodě a koupili mu papání . ........................................................................................................................................................ Kocourek nádhernej , ještě s nim nebyla u veterináře ,ale odhaduje , že mu jsou maximálně dva měsíce . Říká mu Pupí jako pupíček a zatím ještě neví , jestli mu to jméno zůstane . Ségře jsme popřáli , dali jí dárečky , ona nám taky za všechny ty letní svátky a narozeniny , což mě příjemně překvapilo , já s mamkou dostala kytičku a bonboniéru . Nechala jsem tam balíček věcí do koupelny i neteři . Má na začátku října svátek a netušim , kdy jí vůbec uvidim a tak , tak jsem ségru požádala , jestli jí uvidí , aby jí to předala . Bydlí ve stejným městě . Kuchyň má malinkou , že jsme nevěděli , jestli se s vozíkem vůbec vejdu , ale nakonec jo , což bylo fajn . Dostali jsme výbornej oběd v podobě zelí a masa. Kocourek pořád s náma a byl hlavní hvězda . Úplně jsem zapomněla , jaký to je mít kočku . Když jsem byla malá , tak tak jsme vždycky nějakou měli a pak jsme si pořizovali už jen pejsky . Je hezký pozorovat , jak si hraje, všechno s pacičkama chytá a dovádí. .................................................................................................................................................. Ségra vypadá spokojeně i když o švagrovi ani slovo , asi nemá důvod. Ale jinak už je to ta ségra , jaká má bejt a jakou si pamatuju , což je super .Jen je trochu poznat , že jak se nás stranila takovou dobu ,že už nemáme ty společný zážitky a spoustu věcí ani neví , ale tak vždycky se na to dá znova najet . Už říkala ,že zhruba za 14 dní jede přes naše , tak, že se staví , tak máme radost ,že do zase funguje . I když stále nechápu , proč ty svoje problémy řešila tak ,že se od nás úplně odstřihla , ale tak každej asi reaguje jinak . ......................................................................................................................................................... Je vidět , že s tim,že žije sama je spokojená a to je dobře . Taky asi to ,že našla Pupího jí teď dalo spoustu radosti . Už není sama a má se o koho starat a určitě jí to zase zvedne náladu . Kocourek nám sice trochu nahnal strach , když jsme se zvedali a nemohli jsme ho najít , ségra má malej byt , takže jsme si říkali ,že nikam daleko utek nemoh a nakonec se podařilo ho najít . Spinkal za gaučem , tak to dobře dopadlo . Už i pro nás je jako člen rodiny a doufam,že u ségry zůstane natrvalo . Je krásnej a ségře taky pomůže . Při odchodu ještě naši ujistili ségru ,že kdyby něco ,že se má ozvat a pomůžou . Prostě úžasnej happy end a tak to má bejt . A nesmí chybět fotka s Pupím , není úžasnej ?