Jižní Čechy 2024 aneb I s rozbitým vozíkem se to dá zvládnout

Sláva , nazdar výletu , nezmokli jsme, už jsme tu a to doslova , prorože za celou dobu spadlo jen pár kapek v pátek ráno a to jsme ještě jeli v autě . Ve čtvrtek jsme vyjeli v 10 dopoledne směr Hluboká nad Vltavou . Bydlim na Jihozápadě , takže jižní Čechy jsou prakticky vedle a nemuseli jsme vyjíždět moc brzy , o to víc , že ubytování v hotelu jsme měli až od 14 hodin , takže jsme si cestou ještě zajeli do restaurace na oběd . Cesta v pohodě , velký horko ,ale dalo se to . Já měla největší strach z toho,že se mi udělá cestou špatně , ale nakonec jsem to zvládla , byť teda s práškama proti nevolnosti . Mám totiž jednu velkou neblahou zkušenost z minulosti z jižníma Čechama a jejich silnicema plných zatáček , ale tentokrát dobrý . ....................................................................................................................................................... DEN 1 Přijeli jsme na místo ještě před 14 hodinou , parkhotel stojí přímo u hlavní silnice , takže ani nebylo možný ho minout . Měli jsme i svoje vyhrazený nísto pro vozíčkáře . Po 14 hodně jsme se ubytovali , čekala jsem,že můj pokoj asi v patře nebude, protože většinou jsou pokoje pro vozíčkáře dole . Ale z 5 patrový budovy jsem byla ve 4 .což mě velmi příjemně překvapilo . Naši měli bejt až nahoře , ale předem se domluvili , jestli by nemohli bejt někde poblíž mě , aby třeba mamka nemusela do jinýho patra , když bych potřebovala pomoc . Pokoje měli volný , tak vyhověli a byli jsme pár metrů od sebe . Koupelna taky vyhovující a všechno jsem zvládla bez pomoci , což se stává málokdy ,že by mě sedla výška wc a tak . A z pokoje výhled do parku a na část Munickýho rybníka . Taky každej pokoj měl svůj mini kávovar a kapsle zdarma jako poděkování , takže si každej mohl udělat na pokoji svoje kafe . Já ho teda nepiju , ale byla to určitě milá pozornost . Později odpoledne jsme se šli projít zámeckým parkem k zámku . Bohužel už byl podvečer a měli všude zavřeno , ale park a okolí zámku bylo přístupný . .......................................................................................................................................................... V hotelu jsme měli jen snídaně s tim,že oběd a večeři si dáme někde mimo , no jo, ale kde si zajít na večeři a taky se nesmí zapomínat na to , abych se tam taky s vozíkem vůbec dostala . Nakonec jsme přece jen večeřeli přímo u nás na hotelu . Jakože to nebylo v ceně pobytu , ale platili jsme hotově . Měli tam pár jídel , co vařili takhle volně . Kdo měl večeři v ceně pobytu , tak měl vždycky něco jinýho než my a celý menu . První den jsem měla výborný těstoviny Papardele , druhej salát Ceasar a ten poslení rybu Mahi Mahi . Ceny hodně vysoký , ale bylo to přímo v hotelu a odpadla starost něco shánět , navíc jsme každou večeři seděli venku na takový velký terase a bylo to moc příjemný, vždycky už pomalu zapadalo sluníčko za stromy a nebylo už takový horko. Ještě večer první den jsme se šli projít k tomu Munickýmu rybníku s tim , že je u něj židovskej hřbitov . Obecně mám ráda hřbitovy ,ale většinou bejvají zamčený , tenhle naštěstí nebyl . Mám ráda starý hřbitovy , takže to mělo atmosféru a ještě židovskej , takže taky taková povinnost - však víte , jak to mám už 11 měsíců . ........................................................................................................................................................... A cestou zpátky to přišlo , najednou se mi hrozně rychle vybila baterie na električáku , během pár metrů blikalo pár posledních červených teček , který značí , že baterie je kompletně vybitá , i když byl nabitej a teď co . Z toho mam vždycky hrůzu , teď už se stmívalo , u rybníka les , no nechtěla bych tam čekat někde uprostřed cesty až třeba přijde táta . Já z toho byla na mrtvici . Říkala jsem mamce , ať zavolá tátu , naštěstí to bylo kousek od hotelu , ale řekla,že mě vytlačí . Každou chvíli jsem musela zastavit , aby se tečky zdánlivě naplnily a zase , konec . Vozík vůbec nejel do kopce ani po rovině . Tak jsem si pořád dělala přestávky a plahočili jsme se zpátky snad 20 minut , ačkoliv to bylo jen přes silnici . Bylo jasný,že vozík je už zase v prdeli, tentokrát zase něco jinýho a o to horší ,že se to stalo hned první den . ........................................................................................................................................................ DEN 2 Nechalo se to nabít přes noc , ukazovalo to plný , podotýkam,že to není tak dlouho, co mam novej joystick . Ale bylo mi jasný ,že i když to ukazuje plný, tak to nebude . Ráno jsme si zašli poprvé na snídani, švédskej stůl , takže co kdo chtěl a výběr opravdu bohatej . Bylo fajn potkat i lidi, co tam s náma bydleli , byť se to tam hodně měnilo . Někdo se zdržel krátce a někdo zase déle . Je po sezoně , takže úplně plno asi nebylo , ale o to větší tam byl klid . A musim vyzdvihnout i personál , opravdu všichni nestutečně příjemný od recepce až po obsluhu hotelový restaurace , nikdy jsem tam neviděla někoho zamračenýho . Po snídani jsme vyrazili do Frymburku na přívoz a i tohle byl zážitek , nikdy jsem takhle nejela , auta , kola a my . Dokonce jsem to pak měla i zdarma . Na druhým břehu toho sice moc nebylo a nebylo moc kam jít ,ale posadili jsme se v jednom bufetu a za hodinu jel přívoz zase zpátky do Frymburku . ......................................................................................................................................................... Z Frymburku jsme vyrazili na Lipno , kde jsme se šli podívat na lodě a dali jsme si oběd v místní restauraci Stodola , kde se to od naší poslední návštěvy hodně změnilo . Moc jsme se tam ale neprošli , protože vozík a ještě nás čekal Český Krumlov . Tam už jsem taky byla , ale stále se mi to líbí . Ty starý uličky , takový malebný , řeka , moc hezký . Taky jsme se stavěli u čerta, co mě přitomínal Waldemara Matušku , vyfotila jsem se u něj a dali jsme mu do kapsičky za fotku pár drobných , prý na nějakou galerii . Koupila jsem si tam magnetku a hrneček , kterej se mi moc líbí a to jak desingem , tak i netradičním tvarem . Zvládli jsme to bez ztráty baterie , tedy skoro , u zámku už to zase začalo blbnout , naši by mě k autu prý v nejhorším odtáhli ručně , ale byli rádi, že nemusí , což chápu . Že si to vybere zrovna takovou dobu . ......................................................................................................................................................... Večer jsem o tom přemýšlela a nespalo se mi moc dobře , taky bylo na pokoji horko a já měla okna k fregventovaný silnici . Obecně neumim spát při otevřeným okně a hotel neměl klimatizaci . A asi jsem nebyla sama , nechávala jsem si ho nabíjet u našich , protože měli větší pokoj a mamka taky prý pořád přemýšlela , jestli se vůbec nabíjí . Takže jsem venku byla večer jen jednou - ten první den . Ráda bych se třeba po večeři někam prošla , ale už to nešlo a raději jsme ho nechali nabíjet . Takže díkybohu za vlastní pokoj a televizi , na večer , kdy jsem nikam nemohla se to hodilo . ........................................................................................................................................................... DEN 3 v poslední den byly v plánu Český Budějovice , podívat se na náměstí a při tý příležitosti koupili naši dárky z výletu sourozencům a jejich rodinám . Táta si teda ještě vyšel na věž . Pak jsme pokračovali do Třeboně, kde už jsem taky kdysi byla , tam jsme šli na náměstí a k našemu překvapení se tam zrovna konalo vinobraní , takže trhy, živá muzika a protože jsme se chtěli někde tam naobědvat , bylo to docela složitý , ale nakonec se místo uvolnilo u legengární restaurace U bílého koníčka . Zašli jsme ještě do zámecký zahrady a do zámecký cukrárny . S vozíkem to zase začalo bejt blbý poměrně daleko od auta , ale vždycky když jsem zastavila a vypnula ho , pár metrů ještě jel ,ale nic příjemnýho . Takže procházka okolo hráze rybníka Svět padla a bohužel i Holašovice . Tak třeba příště , však to taky nemáme úplně daleko obecně . Místo toho jsme jeli do kempu České Vrbné , kde byli naši nedávno se synovcem a zrovna tam probíhali závody na divoký vodě . Pro jistotu už jsem si přesedla na mechanickej vozík . Tak jsme se trochu prošli a podívali jsme se na závod . .......................................................................................................................................................... Na hotel jsme přijeli už někdy kolem 15:30 , ale bohužel vozík už nic nedovolil . Ale tak bylo vedro a vidina postele na pokoji nebo film v televizi taky nebyla špatná . Přece jen když jsme takhle někde od rána a únava i z předešlýho dne už byla . Co ale považuju na hotelech za opravdu blbý je úklid , sice psali ,že když úklid nechci,že nemam dávat visačku na dveře , ale podle koše a ručníků , který jsem taky nehodila na zem jako znak , že je chci vyměnit , tam u mě byli každej den a jednou jsem tam měla i zatažený závěsy a to jsem je nechávala odkrytý , tohle se mi moc nelíbilo a proč je zatáhli nechápu , například k našim uklízečka nechodila snad vůbec a ke mě zase denně a pracovní dobu měli až do 15 :00 . Takže i tohle je potřeba nějak brát v potaz . Za mě by tam uklízečka nemusela vůbec za ty 3 dny . Ale stejně vám tam chodí , i když to děláte podle pokynů v hotelu - bez visačky - nic nechci. ........................................................................................................................................................... Během odpoledne do hotelu přijel celej autobus starších Japonců , takže haló . Jsou takový hodně hlučný a na hotel přišli i opilí a do rána se bavili venku . I u mě bylo poznat,že mam souseda . U snídaně zaplnili skoro všechny místa , křičeli tam . Chovají se jinak než my a taky byli středem pozornosti . V naší společnosti by se řeklo ,že se chovají jako burani , i tim,že nesmekají do kapesníků , což nám taky předvedli a tak . Jeden tam na snídani přinesl celou tašku alkoholu . Jsou takový hodně živí . Mezi náma byli ubytovaný i Němci , Holanďani a Angličani a docela i dost pejsků , ale všichni v klidu . Pak teda ráno celej autobus zase odjel , ale myslim , že se všem ulevilo . Takovej pytel blech a všichni všude . Ale jinak krásnej klid asi i proto ,že je po sezoně a hlavně jsme měli asi i štěstí , že se tam zrovna nekonal žádnej team building a podobně . ...................................................................................................................................................... Cesta domů utekla rychle a za 2 hodinky jsme byli doma , moc se mi tam líbilo , mám raději na poznávání města než přírodu a tady bylo přece jen víc města . Spousta možností koupit suvenýry , jsem magnetko maniak , takže spokojenost samý milý lidi okolo , teploučko , krásnej pokoj, kde jsem všechno zvládla sama a měla svoje soukromí . Jak je po sezoně , tak všude klid , lidí tak akorát, paráda . Jen ten električák mě teda docela dožral , to jsem nečekala a to jsem si nevzala ten městskej , protože tenhle měl dobrou baterii . No evidentně už nemá . Upřímně , bydlet tam třeba tejden , tak vzhledem k situaci by mi bylo pořádně ouvej a všem okolo asi taky, protože bych nemohla nikam . Ale tak nějak jsem nakonec byla všude tam, kde to bylo naplánovaný , takže aspoň tak , i když mohlo toho bejt asi i víc nebejt technických problémů . Každopádně jsem hodně vdečná a ráda , že jsem mohla jet a taky za to , že s tim vozíkem se to nakonec nějak zvládlo . Vozík si vybral ten nejhorší možnej čas a mě čeká koupě nový baterie .