Koncert pro dobrou věc aneb Večer , který ve mě dlouho zůstane

Tak jsem se dočkala a den D nasešel a dnes 2. září byl dlouho očekávanej koncert . Musim říct,že to nemělo chybu . Vyrazila jsem tak nějak, abych tam byla zhruba 30 minut předem. Bylo mi jasný , že až začnou hrát nebude moc šancí na klidnej pokec . Všude spousta lidí a tak jsem začala hledat Milana , než jsem se k němu dostala , tak jsem si všimla dalšího spolužáka Míry , toho jsem tam nečekala , takže překvápko , taky se máme na sociálních sítích a telefonu , ale naživo už jsme se neviděli hodně dlouho . Tak jsme pokecali , našla jsem Milana a společně jsme se všichni vyfotili . ....................................................................................................................................................... Nakonec jsme se tam sešli v docela hojným počtu , co se týče třídy a bylo nás 5 . Nechyběl hlavní zpěvák tý jejich kapely a zároveň můj spolužák Zdeněk . Psala jsem o něm ,že má autismus , takže je takovej sám pro sebe a o povídání asi obecně moc nestojí , ale je na první fotce vidět vzadu s pivem . Obdivuju ho , že vůbec dokáže vyjít na podium a zazpívat před tolika lidma . Taky tam přece jen byla i jedna z mých spolužaček - Denisa, ale ta se ke mě moc nehlásila , nevim , nevadí . ......................................................................................................................................................... Je pravda ,že já tam poznávala hodně lidí , ale oni občas mě ne . Nemam jim to za zlý , je to spoustu let a taky těma rokama třeba berou různý léky nebo tak a třeba tu pamět nemají takovou , nutno taky dodat , že já tam byla jen pár let , takže je jasný ,že si budou pamatovat spíš ty , co tam byli delší dobu. Taky jsem tam potkala Veroniku , slečnu , se kterou jsem jezdila společně do školy každej den , už jsem jí taky neviděla léta . Přišla o maminku a tatínka , tak už je tam nastálo . Ale je prý spokojená , ona vždycky byla společenská, tak se tam má mezi vrstevníkama asi dobře . Nechyběla společná fotka . Taky jsem tam hledala nějakou kasičku , že bych něco přispěla , ale nikde nebyla a nikdo o ní ani nevěděl . Podle mě byla někde uvnitř restaurace , která akci pořádala , ale měli tam schod . Je škoda,že nebyla někde venku na přístupným místě a pak už jsem na to zapomněla . Tak třeba příště . ..................................................................................................................................................... Chvíli jsem zůstala u stolu s Mírou a pak jsme se všichni přesunuli blíž k podiu . Jako první měla zahrát kapela Hazand , která právě vznikla při ústavu a škole. Osobně je neposlouchám , takže jsem jen poslouchala , ale hrajou průřez českýma písničkama od Jelena po Lucii , Chinaski a něco si prý píšou i sami . Mají hlavního zpěváka , dva doprovodný , hráče na kytaru , na basovku , bicí a doprovází je můj bejvalej vychovatel na kytaru . Hraje v profi kapele , tak tomu dává takovej nějakej směr a více profesionality . Vychovatel byl kdysi velmi blízkej mému srdci a musim říct,že i po tolika letech je stále štramák . Nemluvila jsem s nim ,ale dost často se na mě při vystoupení díval a jednu chvíli byly motýlci v břiše jako kdysi . Příjemnej pocit . ....................................................................................................................................................... Přišlo docela dost lidí a bavili se . Já koncert strávila s Veronikou , bohužel kvůli hluku jsme toho moc nemamluvili , ale aspoň jsme byli spolu . Tak nějak v poslední třetině jsem si všimla další známý tváře - Báry , která přijela s maminkou . S tou jsme spolužačky nikdy nebyli ,ale vždycky jsme se bavili a na facebooku si dlouhý léta vzájemně lajkujeme , tak jsem jí přijela pozdravit a už jsem tam zůstala až do konce . Její maminka nás vyfotila , tak máme památku . Po Hazbandu měli hrát další kapely , ale já už jela domů , přijela jsem hlavně na Hazband . Ono stejně to tam bylo takový ,že se každej s každým promísil a já tam spoustu lidí ani neznala . Milan tam měl ty svoje a já se aspoň snažila vyhledat , někoho koho znám a on zná mě . Je škoda ,že přijela jen hrstka , ale bylo to nezapomenutelný a stálo to za to . Takový propojení lidí s handicapem a zdravých prostřednictvím muziky . ....................................................................................................................................................... Moc ráda jsem všechny viděla o to víc,že je mi jasný ,že je v takovým počtu zase dlouho neuvidim . Dala jsem post na facebook a všechny , koho mám od nich v přátelích a byl tam jsem označila , tím pádem se to dostalo i k nim na zeď a jsme všichni propojení . Lajkujou to i přátelé přátel a já jsem za to moc ráda , protože o takový akci by se vědět mělo . Kéž by takových akcí bylo v mým dosahu víc . Na tenhle večer jen tak nezapomenu .