Můj kočárkový a vozíkový park aneb Jak šel čas

Vzhledem k tomu ,že mě dětská mozková obrna provází od narození , jsou pro mě kočáry a vozíky všech druhů nedílnou součástí života . Tak jsem se osvěžila paměť a vrátila se do vzpomínek . Můj první kočárek pro děti s postižením byl Buggy Major , začátek 90. let , takže tu moc možností , jak sehnat kočárek pro handicapovaný děti nebyl . Žádný pohodlí jako dneska , byla to v podstatě jenom plachta na sezení a vlastně všichni měli v tý době stejný kočáry . Byla jsem vždycky hodně malá a drobná , takže jsem kočárky používala docela dlouho . ......................................................................................................................................................... Po kočárech přišel takovej dětskej vozík , co jsem používala hlavně ve škole a následně vlastně můj první takovej ten v uvozovkách opravdovej vozík , kterej jsem používala už celodenně a kterej patřil do kategorie pro juniory , prostě takovej ten předěl mezi vozíkama pro děti a dospělýma . Po něm už jsem měla jen vozíky pro dospělý . Nikdy jsem neměla dětskej električák , protože za mýho dětství byl jen od 16 let a v tý době byl pro děti električák věc prakticky nedostupná a měl ho málokdo i v těch 16 letech. Dneska už mají električáky i děti , ale za nás to nebylo . ....................................................................................................................................................... Některý kočárky a vozíky jsou jen ilustrativní - bohužel nemám přímo fotku sebe na nich nebo už se ty modely ani dneska nevyrábí , ale aspoň pro představu . Tak se pojďme podívat , jak šel čas mým vozovým parkem .