pátek 19. července 2024
Koupání v Biotopu Kotynka Aneb Jako neplavec to nevzdávám
Dneska jsem vyrazila po hodně dlouhý době, konkrétně po roce do Dobřan do Biotopu Kotynka . Jsem prakticky neplavec , doma bazén nemáme a ve veřejným bazénu je zase na mou malou postavu moc vody , takže tohle místo je pro mě nejideálnější . Má část, která má nájezd do vody a hlavně tam není taková hloubka , což je dobře ,že je to tam takhle rozdělený . Je to hned u dětskýho brouzdaliště , tak je tam veselo . Jak se moc často takhle nekoupu , tak jsem si nedělala ani starost s plavkama . Za prvé nemam postavu do klasických plavek a za druhý jsem vždycky měla ráda sportovní styl . Takže jsem se rozhodla letos pro složeninu - vršek ze starších plavek s tim, že až bude příležitost , koupí se novej a dámský trenýrky . Občas bejvá problém v bazénech šortky a tak , ale na těch přírodních koupalištích je to jedno , tak i proto jsem si vybrala tuhle kombinaci . Kdo říká ,že ženský plavky musí bejt jen ta klasika . A vybrala jsem si tu dolní část s originálním potiskem .
........................................................................................................................................................
Přijeli jsme hned na 10 hodinu když otevírali dokud tam nebude tolik lidí . Přece jenom , jak neplavu , je lepší , aby kolem mě nebylo divoko a taky kvůli vozíku . Jeli jsme jen ve dvou , někdo se mnou ve vodě musí zůstat a vozík zůstává stát ve vodě , tak abych se tam moc mezi lidma nemotala . Voda byla docela studená na to, že jsou tropy , ale šlo o zvyk . Docela nemile nás překvapilo ,že i když je to část pro neplavce , tak nájezd hodně klouže , což není moc dobrý a i ve vodě to dno je jak mejdlo . I mamka měla velký potíže , aby neuklouzla a stěžovalo si na to tam víc lidí . Takový dost nebezpečný . Takže , já prakticky neplavec a mamka zase obavu , že uklouzne , byli jsme dvojka . Ale zvládli jsme to . Mamka si vždycky zaplavala , až jsem byla na břehu . Měla jsem s sebou taky dva vozíky . Přece jen jeden musel stát celej ve vodě , tak abych si mohla přesednout i na suchej . Využili jsme k tomu jeden můj starej vozík , kterej jsem používala už skoro před 20 lety ,ale mohla jsem si ho nechat , takže teď do vody dobře posloužil .
...........................................................................................................................................................
S sebou do vody jsem si vzala svojí plovací nudli , s kruhem se stydim. A vlastně se asi pro dospělý nic jinýho nevyrábí , takže moc možností , jak se udržet nad hladinou nemam . I tak mi voda byla nad prsa a dole jsem stála na špičkách , ale bylo to určitě lepší než v klasickým bazénu , kde na dno nedosáhnu vůbec a nahoře je mi voda k puse , takže už jen pro ten pocit . Ze začátku jsem moc nevěděla , jak dělat tempa přes tu nudli ,ale nakonec to šlo , ale bez ní se ještě rozhodně necejtim . Ono taky když mi bylo asi 12 , tak jsem byla na dovolený v Maďarsku , kde mě měla hlídat ségra , jenže odplavala a mě uklouzla noha . Spadla jsem na záda a nedokázala jsem se sama přetočit na břicho . Začala jsem se topit . Dodnes si pamatuju , jak se nade mnou zavírala ta voda , ségra mě pak vytáhla , ale bylo to za minutu dvanáct .Takže i takovej zážitek mi zrovna na klidu ve vodě nepřidá .
.........................................................................................................................................................
Když jsme doma měli ještě zahradní bazén , tam to bylo v pohodě - tam jsem věděla ,že vystačim a vždycky jsem se mohla chytit okraje , ale jakmile jsem takhle někde veřejně , kde ty podmínky nemam , tak není to ono . Dneska už ho dávno nemáme , protože je zase problém mě do něj dostat a vyndat . Nikdy jsme neměli žádnej zvedák do něj . Necejtim se pořád ve vodě dostatečně v bezpečí . Takže tím páden plavání moc nevyhledávam , což bych asi měla . Možná jde jen o zvyk a kdybych plavala častěji , těžko říct , je to pořád takovej začarovanej kruh .
...........................................................................................................................................................
Ale tam to bylo fajn , koupala jsem se na začátek 2 x , poprvé to bylo trochu nejistý , přeci jen jsem byla po dlouhý době ve vodě , ale na podruhý , už jsem se cejtila mnohem líp a uvolněněji . I jsem zvládla delší plavání , byť s sebou někoho ve vodě potřebuju . Mam trochu problém,že jak mam tu nudli , tak mě nadnáší nahoru a to mi zase bolí moje skolioza , jak jsem prohnutá . Chtělo by to něco , co nadnáší ,ale zároveň zase ne tolik , abych měla tělo pod vodou , ale jestli něco takovýho vůbec je netušim . Před druhým koupáním jsme šli na kafe do bistra , kde obsluhovala moc sympatická paní . Minule měli úplně zavřeno , tak jsme byli rádi, že tentokrát to vyšlo .
.........................................................................................................................................................
K polednímu už se zase začalo scházet víc lidí , tak jsme si trochu pospíšili , abych druhý koupání ještě stačila , vozík se tam vešel , ale i tak už bylo všude trochu těsno . Mě to 2 krát pro začátek stačilo , obešli jsme ještě areál , u hezky pomalovaný knihobudky jsme nechali putovní kamínek, co jsem kdysi našla a pomalu jsme se chystali k odjezdu . Za tu dobu tam přišlo přes 40 lidí, což je pěkný . Nezdálo se to ,ale byli jsme tam 2 a půl hodiny , strašně rychle to uteklo . Určitě jsme si řekli ,že letos ještě pojedem , mamka dokonce říkala , že možná rovnou zítra , ale není to jistý . Ale proč ne , třeba ten svůj trochu komplikovanej vztah k plavání trochu zlepším . I v rámci nějaký tý rehabilitace se potřebuju hejbat , tak by to bylo jen dobře .
Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur
Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...
-
Blíží se den , kterej patří k nejhorším v mým životě , konkrétně je už zejtra na Václava . Před 5 lety se mi kompletně otočil život. Přišla...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...

