Oslava sedmdesátin aneb Nejlepší diskuze o fotbale - ta s mojí tetou

Den oslavy strejdovo 70. Jak jsem typovala,že ségra nakonec nepřijede , tak jsem se spletla , nicméně i tak nás bylo o jednoho míň, nepřijel přítel neteře a docela ho chápu , nikoho tam neznal . Oslava začala až v 18 hodin , tak ségřina strana přijela s tim, že tam dlouho nebudou , přece jen to mají daleko , narozdíl od nás , my jen 3 kilometry , vesnice hned vedle . Oslava byla v nějakým soukromým , takže to nebyla klasická hospoda , ale hezký, dřevěný , takový to složený , jak to občas bejvá a dokonce úplně bezbariérový , což mě příjemně překvapilo. ......................................................................................................................................................... Kromě dárku pro strejdu jsme vezli i dárek pro tetu , oba se totiž narodili ve stejnej den , tak to jako byla i její oslava , jen neměla kulatý , tak hlavní postava byl strejda . A samozřejmě jsme přivezli dárek pro miminko . Miminko jménem Fanoušek , po dědovi a po mým bratranci , všichni jsou Františkové a je hezký , že to jméno si takhle předávají . Mimču jsme koupili velkýho plyšovýho slona . Bylo jasný , že Fanoušek byl největší hvězda . S Markétou , jak jsem se zmiňovala , že je moje spolužačka jsme si akorát řekli ahoj, takže obavy zbytečný . Ona tam ani moc nebyla , přece jen mimču jsou jen 4 měsíce a spousta lidí a hluku , tak se s nim uklidila domů a spíš tam ani nebyla . .......................................................................................................................................................... Všichni jsou muzikanti , ale strejda tvrdil , že muzika tam nebude a že to bude jen komorní . Upřímně, jsme byli rádi , protože hrajou dechovku a na všech oslavách , takže jsme všichni byli rádi . Jaký bylo překvapení když tam buben , trumpety a tak . Bylo jasný,že muzika bude . Usadili nás u největšího stolu přímo u kapely . Já se lekam , takže bylo jasný,že si užiju . Na bubny hrál bratranec , vždycky na ně hrál a když jsme byli malý , tak mě na ně u nich několikrát nechal zahrát . Hrát na bicí mě vždycky přitahovalo , takže u něj jsem to zkusila poprvé . S bratrancem jsme si vždycky hráli jako malý , je o 4 roky starší a byl mi z příbuzných z máminy strany věkově nejblíž , takže jsme spolu byli jako děti často . Dokonce miluje i metal jako já .Ale jak s nima teď hrál a tak neměl moc čas bejt mezi náma, škoda. ...................................................................................................................................................... Muzika hrála hrozně nahlas a hlavně tam měli velký horko . Dechovka nebere nikoho, tak se tam každej usmíval , no prostě tak nějak . Ta muzika tam byla hodně rušivá , nebylo slyšet vlastního slova a upřímně je to takový únavný . Kolik tam bylo lidí neodhadnu , byly tam 4 stoly a všechny plný , snažili se nás dát tak nějak po rodinách . Dokonce tam byl i druhej bratránek , o kterým tvrdili , že na takový akce nechodí , takže o to větší překvapení. Jeho sestra žije už 30 let v Americe , tak bylo jasný, že ta nepřijede , tak asi aby držel rodinnej prapor, byl tam s dcerou . Některý lidi jsem tam neznala vůbec , ale z Markéty strany jsem znala i její maminku , tu si pamatuju a vypadá pořád stejně . Jinak tam měla ještě tátu a bráchu. .......................................................................................................................................................... Nikdo se mě na život ani neptal a ono to ani moc nešlo , spousta hluku , takže se muselo překřikovat , já sama nevěděla , koho poslouchat , ze všech stran na mě šlo něco , takže i kdybych se chtěla s někym zapojit do rozhovoru , nešlo to . Muzika pak přestala , ale hned tam zapli další muziku z počítače do repráků . Nevim , shodli jsme se na to, že při takovým množství lidí by tam ani nic hrát nemuselo , stejně to tam hučí jako v úle . Takový dost nepřehledný . Teta se mi ptala na fotbal , jestli pořád chodim a tak . Ona sama ho totiž taky hrála a kdysi dostala nabídku i do Sparty . Tak jsem si s tetou popovídala o fotbale , bylo fajn si o fotbale popovídat s další ženou . Vyprávěla mi , jak se setkala s Davidem Limberským v Makru a tak. ...................................................................................................................................................... Odjela jsem po 2 hodinách , od nás první , ale stačilo mi to . Kdyby tam ta muzika nebyla, jak neměla asi bych vydržela dýl , dokonce mi už zalejhali uši . Takhle to bylo takový , to co mi doslova bere energii , ten moc velkej hluk . Navíc jsem abstinent, takže ani nepiju a do toho velkej introvert , takže pro oslavy nejsem ta pravá osoba . Nicméně jsem se vyfotila s mýma " dětma " a to jsem si užila , na fotce vzadu je vidět kousek bratrance v černým tričku a jak je vidět , tak se taky dobře při pohledu na nás baví , je takovej pozitivní . Nakonec to tak špatný nebylo , ale můj šálek kávy to prostě není . Ale byla jsem tam a to se počítá . Ráda jsem všechny ze širší rodiny po delší době viděla .