To nejhorší nakonec aneb očistec s divnými "vodními pány "

Na dnešní den jsem se fakt netěšila , měli přijít na výměnu vodoměru , to jak to od začátku provázely nejasnosti a jak dokázali ignorovat přízemí , nezeptat se , tak odjedu a nic nevim . Už z toho důvodu jsem na ně byla značně nabroušená a to jsem je ještě ani neviděla . Moc tomu nepomohlo ani to , že je čtvrtek, což je den, kdy obvykle jedu k našim a to,že místo odjezdu musíte čekat na řemeslníky vám rozhodně na náladě nepřidá . Časový rozpětí od 9 - 16 je fakt děsivý . Takže už ráno jsem se vzbudila notně naštvaná a s bolavou hlavou . ..................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................... Navíc i když máte rozvh v kolik cca. hodin příjdou k vám , stejně vám to nedá a zůstáváte radši po celou dobu v bytě , kdyby náhodou , což je ten největší voprus . Podle scénáře jsme my v přízemí měli bejt poslední , teda v jejich podání první patro , takže to vypadalo na nejvíc promarněnej den z celýho roku. Prostě daň za byt města . Moc optimismu mě nedodalo ani to , že bylo poledne a nikde jsem ještě neslyšela žádný zvuky z vyšších pater , že by už tam byli . Tak jsem si dala na posilněnou prášek, protože mě hlava bolela k prasknutí a čekala . Konečně bylo slyšet ,že už jsou nade mnou a lidi už pomalu začali sjíždět výtahem jakože už u nich byli a že můžou , nás to ještě čekalo a upřímně , už mě to dost hnětlo . Slyšela jsem zeshora ještě nějakou paní, že chvátá , že jde na odpolední . Tohle je fakt blbý , spousta lidí si prostě kvůli nim nemůže vzít volno a obecně se mi nelíbí ten styl - my přijdem a vy tu musíte bejt . Už jednou se tady taky stalo,že měl někdo přijít , všichni čekali a nikdo nepřišel , takže se ani nedá všemu věřit . .......................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................... Po poledni šli konečně okolo,ale pokračovali dál vedle do vchodu , takže fakt super . Za nějakých 45 minut jsem slyšela,že už jsou u sousedky , tak jsem se připravila . Vodoměr je ještě navíc v koupelně , takže vám ještě lezou do tý nejosobnější části bytu a musíte taky dbát na nějakou tu hygienu , ne,že bych jinak byla nějaký prase , ale když víte ,že vám tam polezou cizí lidi , přece jen máte větší starost a celkově je tohle strašně nepříjemný. Konečně přišli - a dokonce 2 hodiny dřív , ale myslim,že tam prostě prdli jen svou pracovní dobu , takže se na to nedalo vůbec spoléhat . Byli dva, jeden mladej a jeden důchodce . Ten mladej to dělal a starej nes nějakou přepravku , kde měl ty starý vodoměry . .............................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................... Nemam to ráda , tyhle návštěvy , nejsem typ, co by jim stál za zádama a myslim, že je to i nepříjemný pro ně , takže jsem se natočila jakoby k obývací části k televizi . Nikdy nevim ,co v takových případech dělat, zatímco pracujou . Když je jen jeden , ten si zaleze,pracuje a nemusí se to řešit , ale když dva, je to horší . Starej se na mě na víc furt divně díval , což bylo šílený . Jsem introvert , neovládam small talk a takový setkání nesnášim , tak jsme na sebe koukali , což bylo příšerný . Takže jsem za celou dobu neřekla ani slovo a oni taky ne, dokonce ani ty dva mezi sebou . Já se dokážu bavit, ale ten druhej musí začít , pak se chytnu , ale takhle .. trapný ticho a já jsem se modlila , ať už vypadnou . Ten mladej mi dal ještě podepsat , že to teda vyměnil a ukazoval mi kolik mám čísla teplý a studený vody . Tak jsem to odkejvala , protože tomu stejně nerozumim , poděkovala a konečně vypadli . Možná jsem trochu nevychovaně brzy za nima hned zamkla , ale co , vážně mi to celý lezlo totálně na nervy . ............................................................................................................................................................. ........................................................................................................................................................ Uf, tentokrát to bylo fakt nepříjemný . Chodí ke mě řemeslníci takhle různě během roku , takže jsem za ty roky už zvyklá , ale tohle byla ta nejhorší návštěva v celým roce . Abych řekla pravdu , tak už jsem v prosinci takhle nikoho nečekala . A ani si nepamatuju ,že by ještě v prosinci takhle s něčim chodili . Když už, tak většinou až v lednu . Nic mi nesedlo - den , to,že nejsou schopný tam napsat ,že půjdou i do přízemí , hlava jako střep a ještě divný pohledy na mou osobu a ohlušující ticho . I to,že něco dělají celej den , obvykle všichni chodí kolem 16 -17 hodiny , což už se dá přežít , minimálně v tom,že nemusíte bejt od samýho rána v pohotovosti . I ty lidi mě tentokrát vůbec nesedli , nevim . Kolikrát přijde člověk , co hodně mluví , i mě dokáže zapojit do rozhovoru a chová se prostě příjemně, ale tohle.. Ty pohledy a to ticho , to nevíte , co si myslet . A co jsem koukala na tu firmu na netu , tak má i špatný hodnocení , takže asi zřejmě nic moc . ale tak záleží s kým má moje " bytová vrchnost" smlouvu. Mě stačilo , jak působili jako lidi, prostě divně a dost nesympaticky, takže i věřim tomu hodnocení . Jen doufám,že teď na něco novýho nepřišli a doufam,že už je nikdy neuvidim . Tim,že přišli dřív se otevřela i možnost , že bych ještě odjela , ale upřímně byla jsem úplně vyflusaná . Nicméně jsem to napsala mamce ,že teda přišli dřív . I ona mi napsala ,že to už necháme na zítra a já jsem ráda . Aspoň si v klidu vyperu a pověsim prádlo a večer si sednu k televizi s nějakou čokoládou . Myslim .že za dnešní den si to více než zasloužim . Ale úplně nejvíc se těšim až si lehnu do postele .