Nejkrásnější akce celýho roku - Vánoce pro pejsky v útulku

Na dnešní den jsem se hodně těšila , čekala mě totiž , jako každoročně , bezpochyby ta nejhezčí akce z celýho roku - předvánoční akce v psím útulku . Všechno začalo už pčed hodně lety , kdy jsme se jako motorkářská rodina dali dohromady s dalšíma motorkářema , který jsou vedoucí psího útulku kousek od nás. Můj táta má navíc zámečnictví , tak občas jim tam dělá nějaký věci , loni jim tam dělal společnou s bráchou nový kotce , takže je ten útulek vlastně taky trochu i náš , když jsme takhle provázený . Mimo týhllvánoční akce chodíme i na setkání pejsků , co taky pořádají , ale to už přímo v útulku není . ......................................................................................................................................................... Nechodim tam na Vánoce sice od samýho začátku , ale takových 6 let už asi jo . Jakmile se každej prosinec přiblíží datum, kdy je tahle akce nemůžu se dočkat . Každoročně si tam kupuju i jejich vlastní charitativní kalendář , což je pro mě doslova povinnost si ho koupit , vždycky si ho odvezu k sobě do bytu a zdobí mi to tam. Jak už tam jezdíme dlouho , tak bohužel spousta pejsků je tam pořád , protože jsou starý , leckdy i nemocný a nikdo je nechce . Ten útulek je sice malej v provnání s ostatníma , ale i tam mají pár pejsků , který jsou tam pořád . Často jsou to příběhy , který radši ani nechcete vědět - například na fotce ta černá je Aiša , toulala se Šumavou několik měsíců sama než si jí někdo všimnul a od tý doby je tam . Je jí 10 a nevidí na jedno očičko , takže šanci na rodinu už bohužel nemá . Vždycky je mi z toho smutno a obzvlášť když je podobná naší psí slečně . Snaží se tady ty , co jsou tam dlouho všude propagovat , ale bez úspěchu, všichni je sice znají a i dneska byli nejvíc středem pozornosti právě tihle stálí , ale to je asi tak všechno , je to smutný. Letos tam byla nějaká nová 2 letá Luna a ta vypadá úplně přesně jako naše , mohli jsme jim tam dávat piškotky , ale Luna se lidí hodně bála , chudinka . Kdo ví, co si prožila . Ono dost pejsků , když bylo něco nezvyklýho se tam chovalo zvláštně , bylo jasný,že se jim něco připomnělo a asi ne nic hezkýho . ...................................................................................................................................................................... Já taky dávala piškotky a hladila si je, aspoň přes mříže , jsou to zlatíčka . Pořád štěkot , to jak tam byli lidi a oni se snažili o pozornost , tak z toho byli rozrušený . Myslim,že jindy tam tolik lidí nechodí . Vzali jsme s sebou jako vždycky synovce a i on přivezl z domova celou tašku dobrot pro mě , my se přidali s druhou taškou . Byli jsme tam hned ze začátku ,ale lidí chodilo dost, což bylo dobře , že je to už vyhlášený . Pejskům budou dneska ze všech těch piškotů bolet břicha , ale ať si taky užijou . Byl tam taky stánek toho útulku, kde se dali koupit kalendáře a různý předměty s logem útulku , nechybělo na ochutnání cukroví , svařák, čaj i možnost si opéct i buřty. ......................................................................................................................................................................... Mě se to moc líbilo a takový akce mají smysl , je taky fajn ,když ty lidi tam znáte a nejdete do nějakýho cizího , hned je to takový příjemnější . Taky tam nosili mezi lidma pejska , kterýmu bylo už 15 let a lidi si ho mohli hladit , což jsem využila i já , nádhera . Zajímavý bylo ,že ani jeden pejsek tam nebyl agresivní , všichni hodný . Bylo fajn,že místo pod stromečkem pro dárky se rychle plnilo , myslim,že na konci už to lidi nebudou mít kam dávat . Super odpoledne a jsem ráda,že koupí toho kalendáře jsem je mohla taky trochu podpořit . Jsou to zlatíčka .