První dny na rehabilitačním oddělení

Jak už jsem psala , tak jsem v pondělí po fotbale odjela na chvíli k našim , opravdu na chvíli , protože ve středu jsem šla na první rehabku . Odvezla jsem si i električák , potřebovala jsem přifouknout kolo a pokud by to šlo , tak vyřešit zvuk , co se mi už dlouho line z vozíku . Jakoby se tam něco dřelo a je to dost slyšet . Přirovnala bych to ke zvukům cvrčka . Bohužel tohle se vyřešit nepodařilo , něco tam je , ale není to vidět . Hlavně mě štve , že je to dost slyšet , takže i lidi se otáčí . Zhruba před rokem jsem to dala na generální opravu , co mě stála skoro 40 tisíc , to moc dlouho teda nevydrželo . Je to starej vozejk , tak asi si budu muset zvyknout . Nicméně to ,že jsem si přivezla vozík k našim znamenalo i možnost ,že až pojedu zpátky do města , že budu moc jet na rehabku rovnou a ušetřim si jednu cestu . ............................................................................................................................................ Tak jsem se s mamkou domluvila a souhlasila , což bylo super . Měla jsem to odpoledne od 12:30 , tak se ani nemuselo hned ráno . Vzala jsem si sebou z města při odjezdu papír , co musim na rehabku pokaždý vozit a vzhůru pryč . Pondělí mi " zpříjemňovala " paní z Generali , už jsem měla chuť jí něco říct . Jasně jsem jí řekla , že jí zavolam já , až budu vědět termíny rehabky a chtěla jsem to nechat , až taky naši přijedou z toho Maďarska , abych se s nima teda domluvila , o těch pár dní by se to snad nezbláznilo . Jak se ukázalo , tak asi jo . .......................................................................................................................................... Drze mi z toho Generali volala sama od sebe , nečekala na mě a tlačila na tu osobní schůzku . Tak jsem si řekla,že jí v tom necham vymáchat a řekla jsem jí ,že mam teď do 11 . května rehabku a prostě nemůžu . Tak mě donutila k tý schůzce hned den po rehabce 12 . května od 10 . Takže po poslední rehabce musim zase odjet . Fakt , aby se taky neposrala s tim , furt otravuje . Teď mam jiný a důležitější starosti . Jak pijavice . Už z ní mam úplně kopřivku . ............................................................................................................................................ Pondělí uteklo, úterý ještě víc a už tu byla středa . Pro jistotu jsme vyjeli už kolem 11 a jak se ukázalo , byl to dobrej nápad . Hroznej provoz . Stačili jsme ještě hodit ke mě do bytu tašku s věcma a hlavně odvézt mechaničák . Pak už cesta do nemocnice a musim říct ,že to časově bylo tak tak . Tak jsem se nikde nezdržovala . Přece jen přijít první den pozdě by asi nevypadalo úplně dobře . Ale stačila jsem to . Jak bylo po poledni , tak i výtahy docela volný a všude jen málo lidí .Vyjela jsem nahoru do 6 patra na lůžkový oddělní rehabilitace , kde je elektroléčba na první dávku ultrazvuku . Měli tam otevřeno a taky napsáno , aby lidi nevstupovali bez vyznání , tak jsem to respektovala . Sestra vyšla hned . Pořád ta samá , takže nic novýho . .............................................................................................................................................. Ultrazvuk taky klasicky , akorát se ptala , jestli mě bolí obě strany , že to tam nemá napsáno , tak jsem řekla ,že obě . Už mě zná a tak s tím počítala . Asi jim to tam pan doktor zapomněl napsat . Tak klasicky pásky na upevnění na záda , gel a na každou stranu 5 minut , pak to vždycky vyměnila . Nemají takovou tu ultrazvukovou hlavici , se kterou se jezdí po svalech ale mají to statický a samo se to zapne a vypne .Takže sestra se může věnovat jiným lidem. ............................................................................................................................................... Vedla přišla nějaká paní , tak se zatahovaly plenty , což je vždycky , když je tam víc lidí . Mezitim přišel nějakej podle hlasu starší pán a vešel bez vyzvání dovnitř , tak sestra ho upozornila . Je tam nápis jak pro slepý ,že se má čekat o on si tam suveréně přijde . Nevim , jak to mají , ale možná to mají právě proto , že jsou tam muži i ženy společně , tak aby tam nebyl někdo zrovna vyslečenej nebo tak . ............................................................................................................................................. Vypadalo to ,že už tam byl několikrát , ale pořád se snažil tu sestru evidentně provokovat , jakože se chtěl vysvlíknout a ta sestra mu řekla ,že nemusí , pak si tam něco mumlal , všechno obráceně než chtěla . To musí bejt taky nepříjemný pracovat s takovýma lidma a věřim ,že takových pacientů je tam hodně . Takový ty ,že nerespektujou vůbec nic a snaží se personál ještě provokovat . Po 10 minutách jsem utrazvuk skončila . Letos ,stejně jako loni nemam suchý teplo , což mi bylo vždycky hodně příjemný , ale co se dá dělat .Pak už jsem pokračovala o patro níž , kde je cvičebna ambulantních pacientů . ..................................................................................................................................... Sestra na elektru mi řekla ,že mam tentokrát jít do jiný cvičebny , vždycky jsem chodila do tý , co je hned naproti výtahu . Věděla jsem,že je tam přede mnou ještě jedna paní , tak jsem čekala . Už při pohledu mi bylo jasný ,že se do tý druhý cvičebny nedostanu bez pomoci . Je v chodbě , ale neprojela jsem do ní dveřma , tak jsem čekala opodál . Mezitim jsem slyšela známej hlas a to tý sestry , co mě měla vždy na podzim . Ta , o který jsem si myslela ,že tam nebude a se kterou je cvičení totální průplach hlavy . Hodně toho namluví .Ale pořád lepší než Sluníčko , to zase jo . Mezitim tam přišel nějakej starší pan a šel do tý první tělocvičny , překvapilo mě , že tam někdo byl . .............................................................................................................................................. Pak mě napadlo , jestli to nebyl ten z toho elektra , časově by to odpovídalo , ale nevim . Už byl taky za plentou když jsem odjížděla . Paní přede mnou odešla . Pak sestra vyšla ,tak jsem jí řekla,že neprojedu , tak mi otevřela oboje dveře a zahlásila ,že musí jít hrozně na záchod , je taková trochu trhlá , takže mě to nepřekvapilo , že se mi svěřila i s tímhle . Nechala mě tam a já toho aspoň využila a mohla jsem si vyfotit pro mě novou tělocvičnu hned první den . Stejně strohá jako ta před tím ,ale jiná trochu je . Zdá se mi o malinko větší . Nevim,ale přijde mi ,že mají hodně ambulantních pacientů , tak už rovnou vyčlenili sestry dvě i dvě cvičebny . Dřív v tý místnosti byla nějaká ergoterapie . ............................................................................................................................................ Tak jsem zůstala sedět na vozíku , jsem radši , protože mam opřený nohy a vleže je to celkově pro mě složitější , musí se mi dost pomáhat a jo , není to tak namáhavý bez přesunu , to přiznávam . Řekla mi ,že je záskok , takže tam opravdu neměla bejt a naděje na tu loňskou fyzioterapeutku ještě žila . Tak mě rukama promačkala , ale byla jsem pasivní , spíš zkoumala , jak ty svaly reagujou a zhrozila se ,že prý ani do toho nedává moc síly a hodně to reaguje . Ona je taková,že se pořád něčemu diví a docela přehání , takže těžko říct , jestli tomu věřit ,že je to opravdu tak hrozný . Jak mačkala , tak to dost bolelo , ale mě to nevadí . Beru to jako znak ,že se to protahuje a kvůli tomu jsem tam především , takže se to dá vydržet . Ale cejtila jsem,že ta kůže je vyloženě horká . .............................................................................................................................................. Zhruba po 15 minutách bylo hotovo , takže se se mnou moc nepárala . Řekla mi ,že mam ten první den odpočívat a hodně pít . Je jasný ,že to bude rozbouřený a bylo . Už cestou domů mi bylo tak zvláštně . Měla jsem tu hlavu takovou lehkou a motala se mi hlava , což se mi normálně nestává , takže nějaká ta reakce nastoupila prakticky hned , ale dobrý , dojela jsem domů v pohodě . A po nějakých dvou hodinách už se to srovnalo . První rehabka byla za mnou . Přišlo mi všechno tentokrát takový docela plynulý , což bylo fajn. Další rehabka mě čekala v pátek od 13 hodin . ........................................................................................................................................... Ve čtvrtek jsem jela nakoupit do Kauflandu , jela jsem hned ráno na otevření, protože jsem chtěla bejt zase zpátky , abych mohla nabíjet na páteční cestu . Kromě toho mě začalo bolet za krkem , takže druhej den ráno se to zase ozvalo . Je zajímavý , že mě bolela levá strana a přitom mám o dost horší tu pravou . Taky je zajímavý ,že i když to bolí , tak z takový tý rehabilitační bolesti mi nikdy není na zvracení , zatímco z tý mojí bolesti takový jo . Asi je to nějakej jinej druh bolesti a taky možná , jak je to v tom procesu léčby ,že to tomu nějak zabraňuje . ............................................................................................................................................... V pátek jsem byla domluvená s mamkou ,že mi umyje okna a vypere a hlavně pověsí záclony , což sama nezvládnu . Původně to chtěla udělat už na Velikonoce , ale nakonec to pořád odsouvala , až si řekla, že nejlepší to bude , až budu na rehabilitaci . Tak stejně by mě odvezla zase na víkend , tak to čekání spojila . Od rána mi nebylo moc dobře , měla jsem před menstruací , ale dala jsem se do kupy. Taky co jinýho mi zbejvalo . Mamka přijela a já před polednem vyrazila , sice jsem to měla až od 13 hodin ,ale chtěla jsem se ještě stavět v nemocničním bistru pro svačinovou bagetu , ta mě tam moc chutná . Venku bylo krásně , tak jsem jela pomalu . .............................................................................................................................................. Před nemocnicí jsem opět po roce potkala jednu paní , která tam nabízí svoje nakreslený obrázky . Je duševně postižená , což je poznat i na těch obrázcích , kreslí jako dítě . Jednou jsem jí chtěla udělat radost a jeden si od ní vzít , vzápětí , ale řekla,že za něj chce 10 kč a nakonec to vyhodnotila tak, že mi ho dá zadarmo , když asi taky viděla , že mam handicap . Ale je fakt ,že od tý doby si mě pamatuje a už nic nenabízí , ale na ostatní to zkouší dál , ale nikdo netuší ,že za něj chce peníze . V areálu je taky domov se zvláštním režimem , tak bych řekla,že žije tam . .............................................................................................................................................. V bistru jsem si koupila svojí bagetu , na kterou se vždycky těšim . Jsou takový obyčejný , máslo ,šunka sýr , ale to mi nejvíc chutná , nemusim dresingy a ani takový ty cizokrajný příchutě .Jak mám nemocnici blízko , tak si říkam ,že bych tam mohla někdy zajet si pro ní jen tak , což nakonec jsem asi udělala jen jednou . Nevim , když jsem jako pacient , chutná to nějak líp. Měla jsem ještě půl hodiny čas a jak je ten areál malej a není kam jít , tak jsem si řekla,že si aspoň sednu do parčíku , kterej taky patří k nemocnici . ............................................................................................................................................ Jenže tam měli různý pásky jakože se tam nesmí a taky tam zrovna sekal trávu traktůrek . Asi to tam opravujou. Škoda . Tak jsem aspoň nastavila tvář sluníčku . Byla škoda zalézt dovnitř . Taky jsem to vzala ke druhý budově , kde je Centrum návazné péče , tam mají zajímavou sochu - svatou Anežku Českou , což je i patronka tý nemocnice , tak jsem jí vyfotila .Taky mě překvapilo ,že na vedlejší fotbalový hřiště je vstup přes areál . Normálně tam chodili fotbalisti na trénik . Takový nezvyklý , že to berou přes nemocnici a zřejmě pak i fanoušci . ............................................................................................................................................. Pak už jsem pomalu jela na oddělení , je fakt škoda ,že v areálu není prakticky nic , co by ukrátilo čekání , i ten parčík je teď nedostupnej a nějaký lavičky v areálu tam taky nějak nejsou . Uvnitř už po obědě a celkově hrozivý ticho . Pátky odpoledne jsou na rehabce vždycky divný . Každej to má asi už v hlavě,že je pátek a to včetně personálu . Všechno takový pomalý , vlažný . Tentokrát jsem před elektrem čekala delší dobu , uvnitř byl pán a paní , takže u toho mýho přístroje stejně nebylo místo . Ale za to jsem pak byla v celý místnosti sama a když pak sestra někam odešla , cvakla jsem si ultrazvuk . Není to moc vidět , ale jinak to nejde . Mobily mají bejt na elektru vypnutý , ale mě to nedá . Elektro sestra byla taky už myšlenkama někde na víkendu , jak mi dávala ty pásky na uchycení ultrazvuku , nějak divně mě do nich zapletla , tak jsme se zasmáli . .............................................................................................................................................. O patro níž stejně mrtvo jako nahoře , potkala jsem pana doktora , kterej mě přijímal , tak mi na pozdrav odpověděl dobrý den , celý den . Evidentně vtipálek . I vizuálně je takovej svůj , brejle a je rozcuchanej , připomíná mi vědce . Přede mnou byl na cvičení pán a ke mě si taky nějakej přisednul , čekal tam na svou fyzio , tak se ptal na električák , že je to jak auto a tak . Tak jsem řekla,že jo ,ale ,že se musí často opravovat a možná víc než auto , což ho překvapilo . Pak přišla jeho sestra a odešel . Mezitim se tam objevila ta slečna , co se mnou čekala tenkrát na to příjímací vyšetření , tak nás to překvapilo obě , že nás napsali i na cvičení na stejnej den a zase takhle za sebou . ............................................................................................................................................. Pán vyšel a za pár minut jsem šla na řadu já , tedy , až mi sestra otevřela všechny potřebný dveře . Zase to byla ta ze středy , tak jsem ten záskok asi špatně pochopila , možná to myslela tak , že zaskakuje dlouhodobě a ne jen v ten jeden den . Takže žádná změna fyzio sestry . Tak mě zase promačkala , všimla si ,že ty svaly už povolujou , což jsem cejtila taky . Dělala trochu jiný cviky , tentokrát už jsem byla při tom protahování aktivnější než při první návštěvě . Už mě nechávala dělat víc vlastních pohybů . ....................................................................................................................................... Taky už se těšila na víkend ,že minule byla v práci . Mají tam i sobotní službu , pro ty pacienty , co tam leží , takže vždycky jedna tam je . Protáhla a hurá , do přízemí .Ta páteční atmosféra je tam vždycky divná . Jsem ráda ,že letos jsem měla jen jeden . A jinak už po druhý návštěvě jsem cítila všechny ty svaly uvolněnější a bolesti už taky ustoupily . Určitě to pomáhá a hlavně asi ten ultrazvuk . .......................................................................................................................................... Venku pořád krásně , ale u mě už čekala mamka , takže jsem se moc nezdržovala . Přijela jsem akorát a všechno stačila vyprat a pověsit . Hodně nerada jezdí z města ve špičce , což zrovna po 14 hodině už bylo a ještě v pátek , tak jsme se nezdržovali , jen jsem si přehodila tašku a honem do auta . Nakonec to nebylo tak hrozný a za 45 minut jsme dorazili do cíle . Normálně cesta trvá zhruba 30 minut , takže žádnej velkej rozdíl . ............................................................................................................................................ Pod článek přidávám koláž a to cvičebnu , sebe na ultrazvuku a sochu Anežky Český . Jako druhou fotku přidávám fotku jednoho z pokojů , abych to představení nemocničního interiéru měla celý . Fotka je vypůjčená a focená nějakým pacientem . Součástí každýho pokoje je samozřejmě vlastní koupelna a wc , ale tu se přiznám jsem nikdy neviděla a ani jsem jí nikde nenašla na fotce . Jen vim podle pohledu když třeba u nás na oddělení mají otevřenej pokoj , že to bude něco malýho . Ale mají jí . Tak se na všechnu tu fotodokumentaci určitě mrkněte . ............................................................................................................................................ V sobotu jsme jen grilovali venku na zahradě , bylo krásně a mě se moc nikam mimo domov ani nechtělo . A v neděli zase do města . Tenhle týden jdu na rehabku jen 1x a to v úterý 28 . 4 . od 11:30 a pak až za týden , takže budu mít větší volno , což je fajn si trochu od toho odfrknout . A už jsem vlastně v polovině , utíká to . 3 rehabky v dubnu a 3 v květnu .Díky , že svým přečtením to na rehabce prožíváte se mnou a uvidíme , co přinese další týden . Na závěr ještě přidávám fotky z pondělní procházky u nás na sídlišti , kde mě zaujaly už skoro rozkvetlý Sakury .