pondělí 26. května 2025
Jak jsme se zase potkali v autobuse , Fresh Festival 2025 , auto srazy aneb Jen ne jako Hujerovi a oprava vozíku zase o kousek dál
Ve středu ráno se událo velký překvapení . Přijela jsem na zastávku a na konečný čekaly dva autobusy , vyjel ten schovanej za tim prvním . A najednou koukam a v něm řidič Honza . Ten Honza , kterýho potkávám pravidelně už víc jak 10 let , ten , do kterýho jsem byla vždycky zamilovaná , kterýmu jsem po velkým odhodlání na sebe dala kontakt s tim,že jestli chce , ať se ozve . Což neudělal a respektuju to . Už je to dávno a tak nějak jsem si říkala , že určitě tim nějakou tu šňůru , kdy se pravidelně potkáváme přetrhnu . Ale nestalo se . Potkáváme se stále .
..........................................................................................................................................................
Tak dobrý , pozdravili jsme se sundal mi plošinu a při výstupu rozloučení , jako vždycky . Vim,že se nic nestane , ale stále mě to mrzí a hodně , věřim ,že Honzík by byl úžasnej partner a určitě by nám to klapalo , ale je jasny ,že láska se vynutit nedá . Během roku na něj skoro vůbec nemyslim , ale když mě zase po čase veze , tak se všechno zase obnoví .
.....................................................................................................................................................
Mrzí mě ,že já stydlín jsem se odhodlala mu dát na sebe kontakt a stejně to bylo k ničemu , často se píše ,že člověk má sebrat odvahu a dát najevo tomu druhýmu , že k němu chováte city a chcete ho poznat nějak blíž , ale co máte dělat když to nevyjde ? A co dělat když vy tu osobu stále pravidelně potkáváte a to jí ani nejdete takzvaně naproti ? Je mi jasný ,že první , co se mu honí hlavou , když se zase vidíme je to , že jsem mu na sebe dala kontakt a on neměl zájem , mě totiž napadne úplně to samý .
..........................................................................................................................................................
Je to hodně nepříjemný a rozpačitý , stejně jako teď . Jo , vždycky se na sebe navzájem smějeme , ale je trochu poznat ,že si úsměvy jsou nucený . Nebylo lepší když jsem se o nic nepokusila ? Nebylo lepší takový to snění jaký by to asi bylo . Jenže kdybych to neudělala , tak by mě zase trápilo ,že nemam koule na to to nějak posunout dál. Tohle prostě vůbec nevyšlo a je rozdíl , když toho člověka už nepotkáte a když se potkáváte i nadále . Cejtíme se pak blbě oba dva .
...........................................................................................................................................................
Po nákupu v Kauflandu , kde už se vůbec nevyskytuje ani zrzoun od rohlíků a to tam jezdim pořád ve stejnej čas , jsem si řekla ,že si provětrám hlavu a dojedu si ještě do centra se projít po parku , to jde už bez autobusu , v centru jsem z venku viděla Honzu zase a kdybych jela domů hned a nerozhodla bych se to protáhnout do centra , vyšlo by to tak ,že bysme zase jeli spolu . Byla jsem v takovým hodně divným rozpoložení , tak ani nevim , jestli bych to vůbec chtěla . Tak jsem se projela , vyfotila pár fotek ranního parku a jela zpátky . Samozřejmě jsem si říkala , jestli na mě opět nevyjde Honza , ale přijel někdo jinej . Nicméně jsem ho viděla už z autobusu , jak zase jede po druhý straně .
..........................................................................................................................................................
Za hodinu a něco málo jsem ho potkala rovnou 3 krát , neuvěřitelný a to tam samozřejmě jezdilo víc spojů . Nedokážu to pochopit , dokud mi nedal košem , tak jsem to brala tak ,že někdo chce , abysme se pořád celý ty roky pravidelně potkávali , ale ,že se potkáváme dál i celý ty roky poté , mě už hlava nebere . Někdy mám pocit ,že to tak je , protože nemáme ještě něco dořešeno , něco ve stylu ,že tohle ještě není opravdovej konec ,ale já vim ,že je . On mi už víc dát ani nemůže a tohle mě už deptá . Zbytek dne jsem byla jak přejetá tankem .
.......................................................................................................................................................
Když netlačim na pilu , nic se nestane , když se k něčemu odhodlám , tak to stejně nevyjde a jsem po zásluze potrestána . Co dělam špatně ? Vůbec netušim a mám to tak celej život . To samý středeční Kauflandy , řeknu mu jednou o podání časopisu a najednou zmizí . Asi jsem fakt předurčená zůstat pořád sama , jen se na někoho dívat z dálky , protože když už se k něčemu odhodlám , stejně to nikdy nevyjde .
.........................................................................................................................................................
V sobotu jsem se byla podívat u mě ve městě na Fresh Festivalu , pravidelně tam chodim každej rok . I když spíš proto ,že ZTP mají vstup zdarma , tak proč to nevyužít . Loni jsem tam zajela i sama , ale lepší je to aspoň ve dvou . Jen mi trochu přišlo , že už je tam o dost míň restaurací než bejvalo . Hlavní tahák byl Zdeněk Pohlreich , ale toho vůbec nemusim , to jeho chování a nevhodný vtipy mi není blízký . Jela jsem přímo okolo něj a lidi se tam s nim hodně fotili , tak asi pořád táhne . Jinak na podiu se střídali různý kuchaři ,ale mě to nic neříkalo .
........................................................................................................................................................
Co se týče jídel , tak ceny našponovaný a vlastně jsem tam moc lidí ani jíst neviděla . Víc a víc mi to přijde jen jako akce pro celebrity , aby mohli říct ,že tam byli a vyfotili se s nějakým kuchařem na svůj Instagram . Víc a víc mi přijde ,že se to vzdaluje obyčejným lidem . Já si koupila jen jahody v dubajský čokoládě a domů jsme koupili francouzskou klobásu přímo od pána z Francie . Jinak tam byla dětská zóna , spousta nafukovacích balonků a taky popraskaných , takže jsem si já coby velkej lekatel dost užila , líbily se mi tam ty dekorace , motorka nebo tam bylo auto , ze kterýho byl grill a tak . Hezký to tam bylo , ale akce spíš pro ty , kdo se o gastro a kuchaře zajímají .
.........................................................................................................................................................
V půlce června se opět konají závody aut , takzvaných Hot Rodů , už jsem o tom psala loni , že se to odehrává v lese a na letišti, kde jsou vojenský bunkry . Přiznám se ,že letos jsem o tom ani nějak nepřemýšlela , jestli tam vůbec chci nebo ne . Loni nás tam táta v pátek na chvíli protáhnul , ale letos to asi nevyjde , i když tam bude s našim novým Hot Rodem , co si upravil . S pořadatelema to bylo domluvený , ale bylo to takový narychlo a zase jsme jeli pryč . Když jsem slyšela ,že letos tam chce přijet ségra , neteř a její přítel , kterýho zrovna nemusim , protože je tak přechytralej až je to nepříjemný . On mě taky moc nemusí . A vlastně mi kromě jeho chování i tak nějak podvědomě vadí , že on je taky Honza . Že někdo má Honzu a někdo ne . Jezdí pro Bolt a o auta se zajímá , takže ví o všech takových akcích . Tak jsem to radši vzdala .
........................................................................................................................................................
Pomyslnej hřebíček to rakve je ,že tam chce přijet i můj strejda z Hogo Fogo , z ústeckýho kraje až k nám . On sám mi nevadí ,ale je možný , že by se k nám na víkend naštěhovala i teta Hogo Fogo a museli bysme jí dělat program . Náš táta je z toho úplně v háji , protože neví , jak to tam má udělat se spaním , možnost je jen stan nebo auto a není dost místa . Takže tam potáhne 4 lidí navíc a radost z toho rozhodně nemá . Nutno dodat ,že je tam zve sám , když se připije , tak zve na takový akce , tvrdí , jak to bude všechno bez problémů a tak a když opravdu mají zájem a přijedou , tak se kroutí .
........................................................................................................................................................
Já k tomu můžu jen říct , že se modlim ,že tohle se nestane na ten sraz Amerik , nechci , aby tam zase šla celá rodina , neteře Vševěd a k tomu ségra , která by se od nás určitě ani nehnula . Prostě jak Hujerovi na třídních schůzkách . Já si to tam chci užít po svým , aniž by se někdo ptal , proč chci jít tam a tam . Mamka o tom ví , že mě tam nebudou zajímat jen auta , ale ségře a ostatním do toho nic není . Samozřejmě , že to bude jen o pozorování , co taky jinýho , když všechno v týhle oblasti pro mě končí fiaskem , ale nemusí bejt u toho dalších x párů očí z naší rodiny .
.......................................................................................................................................................
Zjistila jsem ,že major Heffron se jmenuje Jakub , je od nás z kraje a je civilním povolání policajt . Ukazuje na sociálních sítích život policajta , ale mě je bližší ta jeho military stránka , dokonce byl na jaře jako dobrovolník u IDF přímo v Izraeli , pomáhal tam logisticky . Takže já coby velkej podporovatel Izraele jásám .Prostě tam nechci mít za zadkem celou rodinu ,ale většinou když mi na něčem hodně záleží , tak to dopadne úplně naopak , přesně jak nechci a ještě ne mou vinou . Ale ujít si to rozhodně kvůli nim nenechám .
........................................................................................................................................................
Taky už jsem dostala , kolik mi bude stát oprava električáku , cena 31 080 ,-. Překvapená nejsem , nějakých 30 tisíc jsem čekala . nejdražší jsou dvě baterie - rovných 23 528 ,- ,ale jak jsem psala , tak musim vzít všechno , dala jsem jim souhlas a čekám na to, až mi pošlou pokyny k platbě . Tak snad už bude brzy hotovo .
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...

