Takovej ten hodně nepovedenej tejden - arogance na úřadě , novej električák nebude , jak jsem si nechala podat od něj časopis a bylo to rozpačitý , jak jsem byla zase využita a jak mi první letošní fotbal udělal líp

Všechno jde nějak šejdrem a totálně . A omlouvám se za hrubší výrazy . Nejdřív to začalo minulej tejden na úřadě při novým ZTP/P . Úřednice byla typ , kterej bytostně nesnášim - blondýma , 20 centimetrový nehty , fiflena . Tak jsem řekla co chci a ona na mě hnusným arogantním tónem spustila , že na výměnu je ještě brzy a že mam přijít za měsíc , cože ? Dostala jsem dopis a o tom ,že je ještě čas ani slovo ! . De fakto mě vyhodila z tý její kanceláře a jeli jsme tam úplně zbytečně , omluva žádná . Já na její chování nasraná a mamka taky ,že jela zbytečně . Nicméně bylo ještě v plánu si udělat novej cestovní pas v jiným městě . Sice nikam do ciziny necestuju , ale mam ho . ........................................................................................................................................................ Už jsem na tom úřadě byla několikrát a dostanu se tam zadním vchodem . Jenže tam není žádnej zvonek, aby otevřeli bránu , tak se muselo volat na číslo , který měli na internetu , aby jsme se dostali dovnitř . Já tohle nechápu , nikde žádnej ukazatel , že se tam vozíčkář dostane , nikam se bez předešlých informací nedostanete . Aspoň nějakej ten zvonek by u těch zadních vrat mít mohli . Ale tohle je u nás typický . Všechno složitý a nepřístupný . Tak mám otevřeli a dovnitř už je to naštěstí bezbariérový . Naštěstí aspoň paní tam byly příjemný . Rovnou mě tam vyfotili ,vzali mi otisk obou ukazováčků , podepsala jsem se a já zaplatila 600 ,- . Do tří týdnů mi přijde smska a půjdu si ho tam vyzvednout . ....................................................................................................................................................... Krátká zastávka ještě u našich pro mou tašku do města a jeli jsme na zlatej hřeb toho dne - vybrat si novej električák . Předem se tam zavolalo a domluvilo , tak jo . Jenže se tam objevil pán z Meyry a že tam prej dělají nějakej nájezd a že otevřeno nemají . Jak jako nemají ? Vždyť se to domluvilo a to jako nevěděli , že tam budou něco dělat ? No , nic nebylo , takže zase jen nějaký trapný výmluvy a že teda můžu přijet ve čtvrtek . To už jsem si říkala , že si snad dělají píču . Co to bylo za den , netušim . Ale jak jsem se dostala k sobě do bytu , všechno to na mě padlo . Jak jsou všude arogantní lidi , všichni vám jako vozíčkáři jen hážou klacky pod nohy . Musíte mít vždycky s sebou doprovod a nemůžete bejt samostatný ani kdybyste chtěli . Dostat se vůbec do budovy , kam potřebujete bez problémů snad ani nejde . Totálně mě všechno sralo . .......................................................................................................................................................... Nicméně aspoň středu jsem si to pokusila vylepšit a to tím ,že jsem si nechala podat časopis , co kupuju každou středu pro mamku v Kauflandu a nedosáhnu na něj . A ano - stalo se to , to, o čem jsem tu psala . Požádala jsem o to toho , koho tam potkávám pravidelně a mám pro něj slabost - zrzouna od rohlíků . Neplánovala jsem to , ale byl sám , tak jsem ho oslovila , jestli by mě to nepodal . Vypadal trochu překvapeně , ale neodmítnul . Podal mi ho a já , ostatně jako všem , poděkovala , ale u něj jsem přidala ještě dovětek , že je hodnej , jakože mi to podal . Chtěla jsem dodat prostě něco na víc , protože s nim je to jiný , jak víte . Tak se usmál a odešel . Ale , že by z toho byl nějakej nadšenej , to se asi taky říct nedá . ......................................................................................................................................................... Bylo to samozřejmě fajn , ale přišlo mi to zároveň takový obyčejný . Nic jsem nečekala , ale přesto , nějak se nedostavil ten povznášející pocit ,že jsem si mu konečně řekla . Jako jo, chvíli to byla radost a uspokojení , ale po pár minutách to odeznělo a zase jsem měla v hlavě ,že to není nic extra a že tohle by dokázal každej . Nesnášim to , ale vždycky se mi to v hlavě objeví , kdykoliv se mi něco povede . Malý sebevědomí jak vyšitý . Neumim se pochválit. Takže i tohle bylo nakonec takový rozpačitý , tedy aspoň v mojí hlavě . Jestli ho ještě někdy požádam ? to netušim . .......................................................................................................................................................... Největší hřebíček do rakve přišel ale ve čtvrtek , kdy jsem znova jela na novej elektrickej vozík . Ve kratce - žádnej vozík nebude . Na férovku řekli ,že pojišťovna mi ho neproplatí kvůli tomu ,že mechaničák mi z poloviny pojišťovna proplatila před 2 lety a souběh dvou není možnej . Byla ještě varianta ,že bych ten mechaničák mohla pojištovně vrátit jenže už ho mám prý v osobním vlastnictví , takže by mi ho nevzali . Novej električák by mi prý schválili za 3 roky a musela jsem se rozhodnout na místě . .......................................................................................................................................................... Tak tohle jsem nečekala , chtělo by si to rozmyslet v klidu a ne takhle . Nakonec jsem s těžkým srdcem řekla ,že ho nechci a domluvili jsme se na tom ,že ten starej električák si nechám na vlastní náklady opravit , což bude kolem 30 tisíc a ani to samozřejmě pojišťovna neproplatí , jednalo by se o výměnu baterie a všech kol . Aby ještě ty roky nějak vydržel .A aby to bylo ještě složitější , tak se jedná o jinou firmu , než ta ve který jsem teď byla , takže snad tuhle celkovou údržbu budou ochotný udělat . .......................................................................................................................................................... Takže budu jezdit električákem celých 12 let a já jím jezdím denně , takže bude technicky zkurvenej už jen těma letama užívání . Takže budu mít hovno , i když na to mam nárok . A doufam ,že se toho dožije mamka , zní to divně ,ale taky prej na to myslela . Bude jí za pár let 70 a já potřebuju někoho , kdo mi pomůže při obíhání po doktorech , co pojišťovna požaduje . Co když už nebude ? Jak to budu řešit ? A co když za ty 3 roky budou zase jiný pravidla a bude to ještě přísnější než teď ? Za mě je to chyba , že jsem kývla na to ,že novej ještě necháme , cejtim ,že na to ještě určitě časem dojedu , ale na druhou stranu , co dělat , když i oni mají zkušenosti , že pojišťovna ho urcitě neschválí . ........................................................................................................................................................... Zkurvená pojišťovna , zrovna jsem četla ,že její ředitel se má jako prase v žitě . A co se týče Donia , jak už jsem tady psala , tak vím,že nemám šanci tu částku vybrat . Tam jde jen o známosti . Upřímně když jsem z tý firmy odjela , chtělo se mi brečet , nad tím vším , co jsem za celej tejden zažila , všechna ta arogance , vymluvy , brečet nad tím našim českým systémem , že někomu se dává všechno a někomu nic . Holt nejsem ta správná národnost , který se tady dává všechno bez problémů . Chce se mi brečet i teď , když tohle píšu . Totální vztek a beznaděj. .......................................................................................................................................................... A jako "třesnička" na dortu je to , že Psychopatka si přetáhla na svou stranu Natali a toho jsem se bála . Psychopatka se totiž znova osobně potkala s Hagarim a je prostě největší hvězda . Nejvíc mě štve , že Natali mi píše , jak Psychopatku nemá ráda a zároveň je pro ní idol a je z ní nadšená . A ukazuje to i její reakce ve skupině , kde jsme všichni . Mě píše jen to , co chci slyšet já a ve skutečnosti to hraje na obě strany . .......................................................................................................................................................... Dokonce mě přemluvila , abych napsala jednomu pánovi , co se zná s Hagarim přes jeho bráchu , jestli neví, jestli má někde Dani reálnej profil na facebooku . Nechtělo se mi to toho , ale Natali mě pořád tvrdila , že má příliš velkej ostych , tak psala jsem , že je taková bojácná , tak jsem mu nakonec napsala já . Jen kvůli ní . Teď si připadam zneužitá . Ať mi narovinu napíše , že já jsem jen někdo , koho může využít . Její vysvětlení , že to tak není a že se Psychopatky bojí značně pokulhávají , když to vidim na vlastní oči . Jasně - bojí se jí , nemá jí ráda a zároveň jí imponuje a zobe jí z ruky . ........................................................................................................................................................... Prostě Psychopatka je pořád číslo jedna a Natali se i přes moje varování chytila do její pasti . Já jsem jen někdo , kdo není ani z Izraele a ani nemam takový informace jako Psychopatka a co víc - nikdy jsem ani osobně Daniho nepotkala . Jasná druhá kategorie a možná až ta třetí . Nechce se mi s ní psát , když vim ,že píše něco jinýho než si sama myslí jen, aby se mi zavděčila . Mrzí mě to a hodně . .......................................................................................................................................................... Taky jsem byla včera letos poprvé na fotbale , takže 3 krát hurá . Hráli jsme se Slováckem a původně měl jít se mnou i synovec , ale nakonec jsem šla sama . Není místní a jeho rodiče měli problém pro něj přijet . Jak na mě nečekal , tak jsem si mohla dovolit pomalejší tempo a odjela jem až posledním možným spojem . Zápas začínal v 18 :30 , takže ještě za světla , ale zhruba během druhýho poločasu už mělo zajít slunce . Dlouho se říkalo ,že tenhle den bude velká zima a bohužel měli pravdu . Já se vyzbrojila zimní bundou , čepicí , zimníma kalhotama i botama a dobře jsem udělala , jakmile zašlo slunce , tak fakt zima a do toho foukal studenej vítr . .......................................................................................................................................................... Zápas byl fajn, vyhráli jsme 2:0 , takže co si víc přát . Za Slovácko hrál Michael Krmenčík , což je náš bejvalej hráč , co proti nám tenkrát vulgárně skandoval u kotle Slavie . Náš kotel ho tam hejtil a oplatil mu to , takže ho trenér o poločasový pauze radši vystřídal . Dlužno říct , že já neměla Krmenčíka ráda ani když hrál za nás - vždycky to byl divnej patron . Slovácko byl hodně lehkej soupeř a prakticky celou první půli se nedostali do naší poloviny hřiště . Fanoušků přišlo taky slušně - 9038 . Užila jsem si to a hlavně mi to vyčistilo hlavu od všech trablů , co teď mám . ...................................................................................................................................................... Jen cesta zpátky byla docela adrenalin , byl tam pán se skútrem a bylo jasný ,že se oba do autobusu nevejden , on to taky ví , tak jel dřív ,ale stejně jsme se potkali na zastávce , tak jsem ho nechala odjet a já čekala na další spoj . Vlastně to bylo i kvůli mě , protože jsem neměla náladu se tam někde v autobuse pracně vytáčet, má ten skútr moc velkej . Tak jsem čekala dalších 20 minut . Bohužel dopravní podniky nikdy nereflektovali , že je zápas a jezdí normálně podle víkendovýho řádu - jednou za 20 minut , což je málo , když je fotbal , několik tisíc lidí v jednu chvíli odchází ze stadionu a valná většina jezdí MHD . Každej chce bejt doma co nejdřív a obzvlášť v neděli večer , takže autobus je vždycky hodně přeplněnej . ........................................................................................................................................................ Tak jsem si odstála svých 20 minut v naději , že ten další spoj už nebude třeba tak narvanej - byl a snad ještě víc , nezbylo než zatnout zuby , hlavní bylo ,že jsem v tom autobusu vůbec byla . Jezdí to málo a MHD prostě několik tisíc fanoušků nepojme . Musim říct ,že na tohle jsem velmi ráda zapomněla , jak jsem dlouho na fotbale nebyla . Nakonec jsem domů přijela po 21 hodině , později než jsem plánovala , je to někdy náročný . ........................................................................................................................................................... Přístě se hraje o velikonoční sobotě , ale to nebudu moct , čekáme návštěvy a abych řekla pravdu , tak se mi ty Velikonoce kvůli zápasu ani obětovat nechtějí . Velikonoce mám obecně ráda a patří k mým nejoblíbenějším svátkům a chci je trávit s rodinou . Však zase bude někdy nějakej zápas . A na konec zase pár mých fotek ze zápasu se Slováckem.