U fotografa - průkazy všeho druhu , cesta k električáku odstartována a ztráta naší největší hvězdy z Izraele aneb Něco končí i začíná

Ve čtvrtek odpoledne jsem musela zajet k fotografovi , kvůli tomu ,že mi končí průkaz ZTP/P a parkovací karta a bohužel jsem neměla žádnou aktuální fotku . Bohužel tenhle úřad, což je v tomhle případě úřad práce, nedělá fotky přímo na místě . Což by teda mělia obzvlášť tam , když jejich klienti, který mají průkaz ZTP, jsou s handicapem a mají problémy se vůbec někam dopravit , ale u nás v republice bohužel úřadová klasika - jak všechno lidem s pohybovýma problémama ještě víc ztížit . A úřady nejsou často vůbec přístipný ani lidem na vozíku . ........................................................................................................................................................... Takže najít někoho a k tomu někoho , kdo má bezbariérovej přístup , což není úplně lehký . Nakonec mamka našla fotografa asi 10 kilometrů od nás . Ateliér má doma a je bezbariérovej . Nikdy jsem u něj nebyla a takový to profi fotografování obecně moc nemusim . Už proto ,že jakmile mě někdo fotí bleskem , tak mrknu , patří to k mojí diagnoze a vždycky jsem s tím měla problémy , ale bylo to nutný . ........................................................................................................................................................... Pán byl staršího věku , zřejmě už důchodce a tohle asi měl jen jako nějakej přivýdělek . Byl milej , i když moc toho nemamluvil , ale já mám takový radši . Fotila jsem se před plátnem na vozíku , takže jsem si nemusela ani přesedat , což bylo fajn . Vyfotil mě 3 x a ani jednou jsem nemrkla , i když použil blesk , dokonce jsem se přeptala , jestli jako fakt nemrkám a on , že mrknu vždycky až pak . Tak jsem ze sebe měla radost . ........................................................................................................................................................... Dal mi na vybranou z těch 3 fotek a já si vybrala hned tu první , i při tom focení jsem se při tý první cejtila nejlíp . Na takový fotky není žádoucí se smát , takže odpadlo i tohle za což jsem ráda . Směju se totiž hodně křečovitě a nevypadá to přirozeně . Rovnou mě je pan fotograf vytisknul na počkání , zhruba za 10 minut bylo všechno hotovo. Zaplatila jsem necelých 200,- . Nechala jsem si jich udělat víc , kdybych je potřebovala zase někdy něco . Ještě mě tedy čeká to vyhotovení všech těch vozíčkářských průkazů a podpisů na něj . Taky už řešim novej električák a mám už domluvenou návštěvu , kde si ho vyberu , takže takovej zahajovací krok . Ale o tom až příště . .......................................................................................................................................................... Tentýž den tedy 27 . března , odešel z armády Dani , musim říct , že mě to dostalo víc než jsem si myslela . Ne ve smyslu , že bych se šla někam oběsit , to fakt ne , ale byla hodně taková ta melancholie , zvláštní pocit . Vlastně skoro na den přesně odešel z tý funkce hlavního mluvčího po 2 letech . A když se to tak vezme , tak ani pořádně nezažil takovou tu normální práci mluvčího , protože prakticky za půl roku bylo 7 . října . ......................................................................................................................................................... Všichni jsme z toho byli v prdeli a měli jsme na to všichni nárok. Pro nás všechny to byl ten hlavní symbol toho všeho a všechno umocňuje ještě fakt , že už zřejmě o něm nebudou nikdy žádný zprávy , zmizí se vším všudy . Jsem vděčná hlavně za to ,že díky němu jsem poznala několik přátel , byť jen online a je hezký taky to , že i když Hagari už není , nikdo nemá z tý naší komunity v plánu odejít a stále držíme spolu . A samozřejmě budu i nadále sledovat vývoj v Izraeli a budu ho stále podporovat . ........................................................................................................................................................... Přemýšlela jakou fotku na rozloučenou přidat symbolicky tady pod článek a jasná volba pro mě byla ta , jak hladí svýho postiženýho a nemluvícího bratra Yoniho , kterej byl ceremoniálu taky přítomnej . Taky jsme měli možnost poprvé uvidět jeho manželku a děti . Vtipný bylo , že jsme všichni čekali nějakou atraktivní paní , ale je úplně obyčejná , jeho věku a dokonce je i dost při těle . Je vidět , že pan Hagari má dobrý hodnoty . Ale prostě fotka s jeho bráchou je pro mě nejvíc. ........................................................................................................................................................... Rok a půl něčeho tak intenzivního , nad tim se nedá jen tak mávnout rukou . Navíc , Hagari neodešel dobrovolně . Na druhou stranu , všichni už máme to nejhorší za sebou. A abych byla upřímná , tak ten novej mluvčí IDF , Effie Defrin , mě ani nějak nevadí , samozřejmě Dani je Dani , ale přijde mi v pohodě už od doby , co jsem zjistila , kdo to je . Četla jsem i to , že má z války post traumatickou poruchu a dodnes mu vadí rány a tak . Takže se taky pere s různýma věcma a asi pro něj tenhle post bude výzva . .......................................................................................................................................................... Osobně nebudu k němu cítit nic negativního , nenám důvod . On Hagariho nevyhodil , tak proč cítit zášť, i když pár lidí s odlišným názorem znám . Prostě něco končí a začíná a je to tak správně . Dani už nebude terčem izraelský vlády a vůbec všech nenávistných komentářů a hlavně bude zase víc s rodinou . Přidávám ještě fotku obou - odcházejícího a nastupujícího . .......................................................................................................................................................... Dokonce mám další novou Hagari kamarádku, je škoda ,že se ve skupině objevila vlastně až na konci , ale jsem za ní ráda . Jmenuje se Natali a je až z Kazachstánu . Bohužel je taky hodně nemocná , má něco se srdcem , nevypadá to podle všeho dobře a sama prý netuší , jak dlouho tu ještě bude . Píšeme si každej den , nedávno jsme si psali celý 3 hodiny , ví všechno , co má , takže je fajn ,že jsme hned mohli navázat . Jak jsme si psali několik hodin , tak mě až pak napadlo ,že u ní v Kazachtánu mají jinej čas , konktétně je tam o 4 hodiny víc než v Česku , takže šla spát až ráno . ..................................................................................................................................................... Vůbec mi to nedošlo , tak jsem se jí omluvila . S tím jiným časovým pásmem je to docela složitý . Je vidět ,že obě si chceme psát , ale jaksi se prostě míjíme . Dopoledne většinou na netu moc nejsem , mám svoje věci , ale u nich už je vlastně odpoledne. Mám čas až později odpoledne nebo večer a tam je samozřejmě už pozdní večer . Je to docela honička se sejít . Plus je , že já nikdy nebudu muset pomocovat a nehrozí mi noční zprávy . ........................................................................................................................................................... Hodně si rozumíme , je sice mladší , ale to jsem tak nějak i čekala , má ráda Daniho , ale tak nějak s mírou , prostě jako já a nebavíme se jen o něm , což je fajn . Píšeme si anglicky . Vim,že si píše i s Psychopatkou , ale respektuju . Všimla jsem si , že Natali je taková hodně bázlivá a vůbec si nevěří , má až moc velkej respekt k lidem . Sama mi to řekla . Začala si s ní psát ještě předtim než věděla , jaký zkušenosti mám s Psychopatkou já . ......................................................................................................................................................... Když mi psala , že už si s ní taky píše , tak jsem se jí samozřejmě svěřila , jaký zkušenosti s ní mám já a přidala jsem před ní varování . Zakazovat jí kontakt s ní samozřejmě nemůžu a ani nechci . Ale mám trochu obavy , Psychopatka je hodně manipulativní a může jí hodně ublížit . Navíc když má to nemocný srdce . Časem ukáže svou pravou tvář . Varovala jsem Natali včas , tak snad přijde brzy na to , že by si na ní měla dát pozor. .......................................................................................................................................................... Ale Natali je super , přesně někoho takovýho jsem hledala . Ostatní holky jsou sice samozřejmě taky moc fajn , ale nikdy nebyly moc na to ,že by si chtěli psát na Messengeru nebo tak , stačilo jim komentovat příspěvky . Mě zase víc vyhovuje , když si někdo chce psát víc . Mrzí mě , že je Natali tak těžce nemocná a docela se bojim , co bude až , se jednou neozve , ale o to víc musíme žít přítomností .