Pauza s Milanem a doprovod v obchoďáku

Stalo se to , co se stát mělo . Ve středu kolem 22. hodiny mi psal Milan , jak to se mnou vypadá . I přes to ,že před týdnem jsem mu psala , že uzdravení , tak rychle nejde a že bude nejlepší setkat se až po zimě. On sám má se zimou taky potíže . Jasně , takový dost varchlatý jako důvod ,ale řekla jsem si ,že by to mohlo stačit , tak neozval se , tak jsem si říkala ,že to asi bere na vědomí . ........................................................................................................................................................ Předevčírem se teda ozval znova a já už to musela rozseknout . Zopakovala jsem ,že po zimě by to bylo fajn a pak jsem si řekla ,že si zaslouží pravdu , tak jsem mu napsala , jak to vidim . Že mi vadí ta urputnost a hlavně ,že nejsem typ , kterej by se musel setkávat každej měsíc nebo si volat každej tejden a to podotýkám ,že Milan mluví nejmíň 30 minut a stylem ,že mluví většinou on a mě nepustí ani ke slovu a skáče mi do řeči . Musim doslova bojovat o každou větu . Taky jsem připsala , že mám i svůj život . Kdybych to neudělala , pořád by asi volal a tak a výmluvy by mě stejně rychle došly . Takže je lepší bejt upřímná . ......................................................................................................................................................... Odepsal ,že to chápe a že jsem dobrá , že mu vůbec ten telefon zvednu , protože má lidi , který mu ho nezvedají vůbec . Tohle mě trochu zaskočilo a nejdřív mě to přišlo i líto , ale jestli aplikuje to samý i na ostatní jakože volá velmi často , tak se tomu nezvedání ani nedivim . Milan je urputnej , ale hrozně moc , až to těm ostatním zprotiví . Taky má dobrou paměť , takže nejde ani dělat mrtvýho brouka . Přesně si pamatuje naprosto všechno . .......................................................................................................................................................... Ještě jednou jsem se mu omluvila s tim ,že slibuju ,že se po zimě ozvu a chci to fakt dodržet , jen potřebuju pauzu , napsal mi ,že až budu chtít , mám se ozvat . Tak jsem zvědavá , jestli volání a tak ustane . Dřív nebo později se tohle stát muselo . Ty telefonáty , kdy stejně řešíme pořád to samý dokola , protože volá tak často , že nový téma ani mít nemůžeme a jak už jsem se zmiňovala ,tak mám pocit,že jsem to já , kdo dává a vede to . ...................................................................................................................................................... Vlastně i co se týče plánování , kam jít , nikdy sám s ničím nepřišel , jen přikyvuje a vlastně všechno bylo jen na mě . Taky považuju za velkej problém tu jeho chůzi , on si z toho nic nedělá , vozík nebo chodítko odmítá a jak to vidí ta druhá strana ho nezajímá . Jak s nim mám někam jít , když má problém ujít pár metrů ? Nebo si pokaždý brát někoho s sebou ? ......................................................................................................................................................... Asi jsme oba čekali od toho druhýho něco jinýho , možná si myslel,že náš vztah posuneme nějak dál , protože neustále mluvil o svý přítelkyni hanlivě , ale tohle fakt čekat nemůže . Možná si o mě myslel ,že jsem tolerantnější , já si to na začátku myslela taky , ale nejsem . Jít s nim někam je složitý a tím nemyslim jenom tu technickou stránku , nemá na nic názor , nic sám nevymyslí . Upřímně , jsem čekala ,že když už žije ve městě v normálním bytě , byť s ostatníma ,že bude mnohem samostatnější i myšlením , ale vůbec není. Asi je pro něj pohodlnější když někdo myslí za něj . ........................................................................................................................................................... Jsem ráda ,že to vzal s klidem , protože jsem netušila , jak zareaguje . Vlastně to bylo úplně bez emocí . Ani nevim, jestli ho to mrzí nebo ne , nedalo se z toho nic vyčíst . Těžko říct , myslim,že jak celoživotně žije ve skupině , tak má lidí kolem sebe pořád hodně a já stejně byla asi jen něco navíc , co když ztratí , je to vlastně jedno . A co se týče mě , tak já si ho zase nechci moc pouštět do života . Oba žijeme odlišnej život a asi moc nechápeme život toho druhýho . Ale tak zkusila jsem to propojit , což se bohužel bohužel ukázalo ,že tak úplně nejde a je asi nejlepší zase žít každej v tom svým . ........................................................................................................................................................ Včera jsem jela s mamkou do města , chtěla si koupit bundu a nabídla mi jestli nechci jet s ní . Ráda jsem to využila , protože ve velkým obchoďáku už jsem nebyla dlouho . Dali jsme si oběd a pak jsme vyrazili na nákupy . Je to stejnej obchoďák , kde jsem si kupovala bundu i já a bylo docela těžký někde něco koupit. Mamka s tim měla taky problém - všude stejný střihy . ...................................................................................................................................................... Nakonec jsem jí doporučila Hannah , tam jsem tenkrát pořídila i já . Paní prodavačka si nás pamatovala , tak se mi ptala , jak se mám a tak , bylo to milý , bundu si tam mamka opravdu pořídila a je s ní spokojená . Taky si koupila nový boty , takže jsem měla plný ruce tašek . Já si nic co se týče oblečení nekoupila , nic jsem nepotřebovala . Nicméně jsem si koupila aspoň černou barvu na vlasy , ta moje aktuální světlá už se úplně vymyla a u černý vím, že vydrží dlouho . Bez ohledu na to , jak často si myju hlavu . Na konci nákupů jsme se posadili v kavárně Cafe Infinity , kde jsem si dala výbornej lehkej zákusek Red Velvet , dobrota a myslím,že i na pohled vypadá moc hezky .