pátek 10. května 2024
Na výstavě psů , v lůně Česko - německý přírody a nezapomeňte na maminky
Ve středu ve svátek jsem se byla neplánovaně podívat u našich na krajskou výstavu psů , respektive jsem tam chtěla, ale nevěděla jsem, jestli to stačim , bylo to na letišti už od rána a já přijela rovnou z města . Bylo jasný,že pro Báru už se asi stavět nebudeme, což byla škoda , ale nikdy jsem tam ještě nebyla a docela mě to lákalo , pejsky mám ráda a proč tam nejít jen tak . Tak jsme se zastavili rovnou , byla tam už spousta aut a lidí . Překvapilo mě , že tam byly stánky s jídlem , spousta stánků s věcma pro psi a tak , docela velký . Taky tam byl stánek "našeho " útulku Tlapky v naději , takže tam jsem se musela zastavit a koupila jsem si aspoň samolepku a placku . Je vždycky takový fajn když přesně víte , kam ty peníze jdou a ty pejsky znáte osobně . Mimochodem, jestli si vzpomínáte na článek před Vánoci, jak jsem byla u nich v útulku a zmínila jsem Aišu a Bábinku , že už jsou tam hodně dlouho a mají svůj věk , tak i ty dostali před pár měsíci svůj domov , i když tomu už nikdo nevěřil . Bábinka už slepá a Aiša neměla očičko už vůbec . Zázraky se dějí a je to moc dobře .
........................................................................................................................................................
Bylo to tam fajn , spousta různých ras , co ani člověk neznal a hlavně jsem žasla nad tim, jak to mají majitelé vymakaný , všichni svoje takový vozíky , kočárky, dnešní mazlíci se fakt mají královsky . Taky výstava , tak je potřeba mít svoje zázemí . Bylo na co se dívat . Něco málo jsem nafotila , ale opravdu málo , protože jsem nechtěla moc fotit cizí psi a naše Bára tam nebyla . Zajímavá akce a příště už snad s Bárou , ne jako soutěžící ,ale jen tak okouknout stejnej zvířecí druh .
..........................................................................................................................................................
A dnes výlet do Železné na domažlicku u německých hranic , mají tam oboru a park, tak jsme se chtěli podívat . Park se jmenuje Park Smíření jakože Češi s Německem , u těch hranic je to tak často , takový různý názvy , památníky a tak . Park mě mile překvapil , postavenej prakticky , udržovanej a zároveň to tam roste docela divoce . Zvláštní kombinace , ale tam se to hodilo . Kousek od něj byl i rybník , příjemný místo .
......................................................................................................................................................
Chtěli jsme se projít do obory jménem Srdíčko , ale všude ploty a když vrata , tak na zámek . Nakonec jsme našli vchod s tim,že na něm byla cedule s hodinama, kdy se tam může , kousek opodál stál srub , takže asi něco soukromýho . Nevěděli jsme, jestli tam vůbec můžeme , ale bylo otevřeno . Tak jsme se aspoň prošli okolo rybníka , ale pořád jsme čekali , jestli na nás někdo nevyběhne , zvláštní pocit . Vypadalo to , že si to někdo ohradil , což nikde na internetu napsáno nebylo . Možná nějaký spory s někým . Je to škoda , že si někdo uzurpuje přírodu , která by měla bejt pro všechny a bůhví jestli je to legální , ale prachy holt zmůžou všechno . Takže takový zvláštní , ale příroda je tam hezká .
........................................................................................................................................................
Na neděli připadá svátek matek, tak nezapomeňte na tu svojí . Ne každej má totiž to štěstí jí vůbec mít . Já svojí mamce už od mala vždycky kupuju aspoň bonboniéru , kytička je složitější , protože buď jsem někde , kde si jí koupit nemůžu , protože jsou tam schody a nebo by mi zase uschla když jedu k našim a stejně bych jí nemohla nikde utajit , aby to bylo jako překvapení . Tak dávám přednost sladkýmu , letos jsem koupila velkou bonboniéru Milka ve tvaru srdce . Užívejte víkendu .
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...


