neděle 5. května 2024

Convoy of Liberty 2024 a armáda ČR před stadionem

Dnešní Slavnosti svobody vyvrcholili konvojem , začínal v 11,ale my přijeli radši už s předstihem po 9 hodině , protože jsme museli ještě ke mě pro električák . Zaparkovali jsme u obchoďáku a zbytek došli pěšky . Vlastně jsme ani nevěděli kam jdeme , ale chtěli jsme blízko centra , abych to měla blízko na stadion . Spousta tras už uzavřená , jak pro auta , tak MHD , takže jinak než pěšky se ani nedalo . Taky se dost řešilo wc , protože jak jsem pak šla hned na stadion, tak nebylo kde . Vyřešilo se to tim, že na náměstí byla vozíčkářská Toy Toy a znáte to - když to není nutný , radši tam nejdete . Jenže mě čekalo ještě x hodin , tak jsem se tam osmělila , naštěstí jak bylo ještě brzo , tak bylo čistý . Na vozíčkářský Toy Toyce už jsem nebyla léta , takže mám zážitek i ze záchodu . .......................................................................................................................................................... Jeli jsme všichni i s tátou a ten pořád nevěděl , jestli si má dát pivo nebo ne , čas ubíhal a jestli jsem chtěla něco vidět , museli jsme si pospíšit . Já kvetla , táta nevěděl , mamka začala ,že má žízeň , tak hledala otevřenej krám , jak malý děti . Když někam jedu, tak se připravim a o to víc , když jde o to zajistit si místa , ze kterých vidíte . Rychle se to plnilo , tak jsem si tam našla skulinku mezi nějakou mladou rodinou a naši mě došli . Pán měl profi foťák a vedle malej syn asi s 50 velkýma vlajkama , takže bylo jasný,že toho moc neuvidim . Stáli jsme skoro naproti židovský synagoze a to je takový místo , kde je narváno vždycky . Do toho mamka,že chce kafe , tak ho šla někam koupit a vrátila se za půl hodiny , jakoby se nechumelilo , uf. Samozřejmě už se ke mě nemohla dostat , protože se tam začali tlačit lidi . Výživný . Už jsem řekla , že příště jdu na konvoj bez našich , tohle nemá cenu , evidentně je to zas až tak nezajímá jako třeba mě . Kdybych tam jela sama , tak si všechno zorganizuju podle sebe a je klid . ........................................................................................................................................................... Tohle místo bylo hrozný ,ale jinam se už nedalo . Z jedný strany foťák , z druhý děcko s mega vlajkou a rodiče bůhví kde . Hned mi bylo jasný, že toho moc nenafotim a ani nebyla nálada , hrozně záleží vedle koho stojíte a tentokrát nic moc . Těm v prvních řadách rozdávali papírový americký a český vlajky , tak mě taky dali a ozdobila jsem si jima vozík . Zvláštní bylo , že hned 3 auta v konvoji přestali jet přímo před náma , tak tam stáli a ostatní je museli objíždět , takže výhled už žádnej . Tak jsem to chvíli po poledni vzdala , i když ještě nebyl konec - nemělo to cenu . Stejně jsem chtěla na ten stadion . Letos se to moc nevyvedlo a příště už jedině sama . ......................................................................................................................................................... Rovnou jsem vyrazila na stadion , naši šli na oběd do restaurace , protože měli poukaz ještě od Vánoc a jáa to vzala parkama k infostánku , kde jsem si koupila magnetku a pak už ke stadionu . Dorazila jsem tam hodně brzy - jen pár lidí , ale asi to bylo dobře . Akce součastný AČR , takže takovej kontrast k tomu, co bylo okolo . Náborový stany , vystavená technika a do toho klasická fan zona . Mě se to líbilo a hlavně o proti centru tam byl ještě klid . Prohlídla a nafotila jsem si techniku , poslechla si armádní orchestr a podívala jsem se na ukázku vojenský policie a psovodů . Pak tam byla ještě jedna ukázka boje , ale to už jsem šla domů . Přece jen moje spazmy a rány se vylučujou . Mě se to líbilo , tak jsem napsala klubu pochvalu , spíš to lidi komentovali , že než armádu, tak radši fotbal . Klasika - než pochválit , že klub něco dělá na víc , tak to radši pohaní a armáda prostě z nějakýho důvodu Čechy dráždí , ale o tom už jsem psala článek na téma možných odvodů do armády . ......................................................................................................................................................... Kolem 14 hodiny už jsem seděla v autobuse směr domů . Přece jen jsem od dopoledne byla venku a už jsem z toho všeho cítila únavu , takže jsem si ráda odjela zase do klidu , na jeden den toho bylo hodně , ale jsem ráda , že jsem stačila všechno , co jsem chtěla .

Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026

Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....