Moje teta Anežka alá Druhá Marcela

Trochu takový pokračování předešlýho článku o Marcele z Manželských etud . Možná se vám zdáli moje názory na ní přiliš tvrdý, ale jednoho hodně podobnýho člověka máme v rodině . Jednu z mých tet - tátovo sestru . Teta je nejstarší z 5 dětí a zároveň jediná holka , dnes je jí k 70. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ......................................................................................................................... Vlastně už od začátku byla Anežka napříč celou rodinou považovaná za černou ovci v rodině . Jsem z celý rodiny nejmladší a o dost než všichni moji sourozenci , bratranci i sestřenice , takže jí znám míň let než všichni ostatní a vlastně ani nevim , co bylo před a jestli se to začalo kazit postupně nebo byla taková odjakživa . Já jsem žila v tom,že teta je jiná už od nejútlejšího dětství . Že je něco jinak mi bylo jasný hned i díky tomu ,že jsme se všichni setkávali , tety , strejdové jejich děti , ale s touhle tetou a jejíma dětma nikdy . Ale jako dítě jsem se po tom moc nepídila . Prostě nějaká Anežka byla a to bylo asi všechno. U nás se o ní moc nemluvilo . A všechny děti včetně bratranců a sestřenic jsme jí brali úplně stejně . ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... Věděla jsem,že má dvě děti a že oba jsou ,jak jinak, o hodně starší než já - kluk a holka . Taky jsem věděla,že teta měla manžela, kterej jí dost mlátil a byl alkoholik . Doslova se upil k smrti , to jsem byla ještě hodně malá a vůbec si ho nepamatuju . Teta od tý doby žila sama a myslim,že se jí dost ulevilo . Pak začala podobná linka jako u Marcely , bída s nouzí , děti chodiliy jen do zvláštní školy a ještě i tam měly problémy . Oba se vyučili . Jak to měl můj bratránek nevim, ale sestřenka se nesmazatelně zapsala do naší rodiny tim, že už od školy šlapala , bydleli na Domažlicku , takže do Německa kousek . Nebylo to tim,že by musela ,ale tim,že sama chtěla a to jediný jí asi šlo dobře . Brzy otěhotněla s jednim zákazníkem , ani 18 jí ještě nebylo . Dítě si nechala, ale nikdy se o něj nestarala a znova se vypařila do Německa dělat opět prositutku . Dítě hodila na krk tetě a už se o něj nezajímala . Takže teta se celoživotně starala o vnučku. ........................................................................................................................................................ .......................................................................................................................................... Pamatuju si,že jsme u nich kdysi dávno byli a to nevymažuju dodnes , malej panelákovej špivanej byt , hroznej bordel , zatuchlej zápach , poházený starý oblečení , starej nábytek, než tam jít na wc, radši to vydržíte .Totální šok ,jak někdo může takhle bydlet . Pamatuju,že mi máma řekla než jsme tam šli , ať tetě tykam . Zní to asi divně, ale já jí fakt osobně skoro neznala , ale i tak bych jí samozřejmě tykala, i když by mi to nikdo neřek . Nejvíc líto mi bylo tý malý - pamatuju ,že jsme jí přinesli Kinder čokoládu a ona byla úplně unešená , jako kdyby čokoládu snad ani nikdy nedostávala a možná to tak i bylo . Taková pěkná kudrnatá, blonďatá holčička , oblečení na ní starý, zašlý, smutný a depresivní tam . Vůbec nám ta návštěva neudělala dobře . ............................................................................................................................................. .................................................................................................................................... Samozřejmě , že na ní teta dostávala všemožný přídavky a tak, ale i tak se pořád nějak nemohli odlepit ode dna. Teta neustále fňuká , celoživotně, nenávidí celej svět . Kolikrát jsme se všichni snažili jí vzít mezi sebe , když je třeba nějaká oslava nebo tak . Nebo jen na návštěvu Pozvat jí - nikdy nechtěla . Kromě dvou tátovo sourozenců se všichni pravidelně setkávají . Jen teta a jeden z tátovo bratrů ne . Přitom nikdo neví proč, nikdy jim nic neudělali , ale prostě se od nás trhli . Na druhou stranu se ten strejda s tou tetou dali dohromady a stýkali se spolu celkem pravidelně . Nevim , třeba jí je onen brácha sympatičtější než ty ostatní . Opravdu se všichni snažili tetě pomoc,ale ona nechtěla , tak co máte dělat . A ono jí pořád něco nabízet , když nechce, to brzy omrzí . ........................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... Nicméně teta přece jen nabila sebevědomí a občas do telefonu vypustí něco ve stylu ,že Pepča ( to je ten bratr ) se o ní aspoň zajímá... co na to říct . Sama si vybrala cestu ,že s náma nechce bejt . Takže se na ní zase všichni naštvali ještě víc a je to takový - tyhle dva proti nám všem , i když jsme se nikdy nepohádali, nic a proč se od nás oddělili dodnes nikdo nechápe . Teta je hrozně nešťastná povaha - druhá Marcela a to doslova , možná ještě horší . Neustále běduje na všechno a na všechny . Volá jednou za rok - hovor trvá nejmíň hodinu a celou dobu si pořád na něco stěžuje a nedá ani prostor říct druhým, co je novýho . Máma se vždycky obětuje , ale vždycky je úplně vyšťavená . Táta se s ní nechce bavit vůbec , je mu to nepříjemný celý to téma Anežka i když je to jeho sestra . Celej rozhovor jen ona a její posranej život. Ostatní podle ní problémy nikdy nemají , jen ona . Volá takhle všem sourozencům . Respektive jejich manželkám , bráchové se s ní bavit nechtějí . Máma vždycky trefně poznamená,že po rozhovoru s ní má vždycky chuť prostřelit si hlavu a když začne,že nikdo z rodiny o ní nestojí, má chuť to položit . Co dodat ? Všichni jsme prostě podle strašně zlí a nikdy jsme ani neusilovali jí nějak vzít mezi sebe a ani jsme se jí nesnažili nikdy pomoc . Jsme ty nejhorší . Jen nějak zapomíná ,že to byla ona , kdo s náma nechce nic mít společnýho . ............................................................................................................................................................. ...................................................................................................................................................... To je fakt mordor takový typy , chtějí pomoc ,ale zároveň ne , všechny ty životní sračky lejou na okolí a sami se v nich rochní . Samozřejmě i teta se za život millionkrát stěhovala, ubytovny, byty nejnižší kategorie a kde co . Dcera šlape dodnes a vzala si nějakýho německýho " klienta" o 30 let staršího než ona a její dcera a tety vnučka ? Utíkala pravidelně z domova, brala drogy , v 17 dítě a taky se říkalo ,že skončila jako prostitutka , jablko nepadlo daleko od stromu . Stále se nestýkají . Co vim , tak bratránek i když je taky zvláštní ,bydlel nějakou dobu s rodinou v nějaký vesnici v baráku a tetu jako mámu si tam vzal s sebou. Už to vypadalo , že konečně našla teta klid , ale co naposledy volala , tak jí prej vyhnali, i když bůhví jak to bylo. A teď momentálně žije v Sušici v nějakým bytečku od Charity a hodně si to pochvaluje , tak snad jí to vydrží . I když je to teta Anežka - pořád nějakej problém a za všechno můžou jen ty druhý . Není divu ,že jí nikdo z nás nevyhledává. S takovým člověkem se žít nedá a svým chováním si i sama odhání lidi , který by jí třeba vzali mezi sebe . Jen sebelítost a házení neúspěchu na druhý .