První kroky k rehabilitaci provedeny , máme právo nějaký čas pro nikoho prostě nebýt (?) a vítání jara s donutem

Jak jste si asi všimli , tak jsem změnila desing svýho blogu , chtělo to změnu , tak doufám,že se vám bude líbit . Líbilo se mi , že je takovej veselej a i ta barva se víc hodí k jaru a létu .Jinak už jsem se objednala na vstupní vyšetření na rehabilitaci . Překvapilo mě ,že už tam mají možnost objednání online , což ještě loni když jsem tam chodila neměli . A protože obecně nemam ráda někam volat , tak jsem to s radostí využila . ............................................................................................................................................. Nutno říct,že s online objednáváním k doktorům nemám žádný zkušenosti . Buď moji doktoři tenhle systén ještě nemají a nebo mi další termín napíšou rovnou při poslední návštěvě pokud tam chodim pravidelně . Takže moje premiéra . Po kliknutí na stránce rehabilitace se mi objevila tabulka obsazenosti . Do konce měsíce března je už plno. První volno měli 15 . dubna od 8:30. Sice tam mají u jiných dnů napsáno na dotaz , ale to úplně nechápu , jak funguje . Asi ,že tam musíte stejně zavolat , jestli tam bude přítomna paní primářka , nevim . Tak je fajn mít představu , jaká je obsazenost , ale na druhou stranu nesmíte o tom moc přemýšlet a vzít to co nejdřív . Tak jsem ukořistila toho 15. dubna od 8:30 , je to sice středa , ale stejně v Kauflandu už není zrzoun , tak mi nic neuteče . ............................................................................................................................................. Tak jsem všechno vypsala a chtěli po mě vědět důvod návštěvy , tak jsem napsala vstupní vyšetření . Po odeslání mě napadlo ,že jsem asi měla napsat s čím tam jdu . V tu chvíli mě to nenapadlo , ale snad nevadí . Kdyžtak na mě mají telefon . Odesláno a obratem mi přišel email , že jsem objednaná , tak snad to bude ok . Jak píšu , tak s online objednáváním nemam vůbec zkušenosti . Během dne , kdy jsem se objednala , bylo za pár hodin zase do konce dubna plno , docela šílenost . Volnej je až zase květen . Asi je to takhle všude . Vim ,že v létě přerušujou provoz , i když červenec a srpen tam zatim je . Taky musim počítat s tim ,že rehabku mám vždycky na 3 týdny , takže i tak to bude tak akorát . Ale je to tedy boj najít nějakej ten volnej termín . ......................................................................................................................................... Přiznám se ,že ještě jsem ani neměla v ruce doporučení a jela jsem si pro něj do Klatov na neurologii společně s mamkou druhej den , ale na druhou stranu je to ještě měsíc , takže kdyby se třeba zase něco stalo , jako tenkrát , kdy pan doktor napsal na žádanku cizí jméno a my si to odvezli domů . Pořád bude dostatek času na nápravu . Takže ve čtvrtek jsem vyrazila do Klatov na neurologii , rovnou ode mě z města . Už bylo domluvený předem ,že se pro to stavíme . Cesta byla fajn a já si užívala i to ,že nejdu na žádný vyšetření ,ale jen pro papír . V tomhle případě je to žádost o Konziliární vyšetření .Nakonec jsem čekala v autě , ale to nevadilo . Mamka tam jen vyběhla .Takže už mám zázračnej papír a 15 . dubna může moje mise začít . ......................................................................................................................................... Pak jsme pokračovali do města se najíst . Vybrali jsme si Tesco a asijskou restauraci . Asijskou chuchyni zrovna nevyhledávám , ale jednou za čas je fajn . Ještě jsme se prošli po Tesku a domů . Takže rehabilitace už zařízená . Sice ještě necelej měsíc , ale už se to blíží k nějakýmu začátku . Doma mě čekal dopis od Generali pojišťovny a že mi zavolají a domluvíme se na osobní schůzce . Což je pro mě jako introverta hotová noční můra . Doma rozhodně nikoho nechci ani u sebe ani u našich . Napsali tam , co budou chtít projednávat a podle čísla smlouvy to vypadá na nějaký úrazový pojištění . Pro mě je jakejkoliv pojišťovák totální voser . Nezajímá mě to a nerozumim tomu a ještě se chtějí drze nakvartýrovat až k nám domů , to fakt ne . ........................................................................................................................................ Nakonec mamka navrhla ,že by mě odvezla na pobočku a že když budou volat ,že to mam říct . Taky je upozornim na to ,že jsem na vozíku , ale snad se tam dostanu . Na pobočce to bude lepší . Odpadne čekání a vaření kafíčka . Navíc ty témata úrazu jsou pro mě naprosto směsný . Já už invalida jsem a od narození a pochybuju ,že budu mít někdy takovej úraz ,že by se z mě stal vozíčkář podruhý . Hodně vtipný . Je fakt divný , že i my s celoživotním handicapem máme to pojištění na stejný věci jako zdravý lidi a je jasný ,že tohle nám vyplácet nikdy nebudou . Všechno je totiž na úraz nebo nemoc během života . Pochybuju ,že ví ,že jsem vůbec na vozíku , tohle by u těch pojišťoven mělo bejt rozdělený . Akorát otravujou a je mi jasný , o co jim jde , nabízet co nechcete . Třeba platit za to , aby ze se zě jako invalidy nestal invalida ještě jednou . Absurdistán . Je mi jasný ,že jim jde hlavně o prémie za to , když vám něco vnutí . ........................................................................................................................................... Ale stejně . Čim jsem starší , tím víc mám pocit ,že musíte bejt pořád někde v dostihu , což se mi vůbec nelíbí . Všude po vás chtějí telefoní čísla a všechny informace . Tady taky : "někdy se vám ozveme " . A co jako znamená mít pořád u sebe mobil ? Taková ta výhružka jako buďte připravený a běda jestli ne . Tohle je strašná psychologická hra . A zejména pokud jste introvert a telefon je pro vás satanovo nástroj , je to peklo . Máme právo ty hovory vůbec ignorovat nebo ne ? Jenže pokud to nezvednete , je pravděpodobný , že budou volat , tak dlouho dokud nepovolíte . Můžou vás za to dát nějakou sankci ? Není přece povinnost brát všechno a všechno řešit . Koneckonců to byli oni v tý pojišťovně , kdo s tím začal . .................................................................................................................................... Někdy mám pocit , že máme spoustu práv , ale nevíme o tom a taky ,že ty ostatní hojně využívají toho ,že jste lidsky slušný , tak prostě s nima budete spolupracovat , i když nechcete . Ale i já můžu bejt slušná říct ,že tu schůzku nechci nebo je to opravdu tak strasně důležitý ? Když se nad tim zamyslíte , tak odpověd znáte . Takovej ten nátlak ,že něco musíte a nejlépe hned . Protože vám to ten druhej říká . Tak jo . Třeba já mám svoje tempo , třeba pomalejší , ale mam ho . Nesnášim když někdo chce nějaký rozhodnutí hned . To platí i u lékařů . Na prohlídku nechci , není to nic , co by mě ohrožovalo život , problémy nemam , tak mě nechte bejt . A kdyby , tak si to pak sama odseru , že jsem tam nešla , budu potrestaná , takže se to vyrovná . ............................................................................................................................................. A to říkam jako někdo , kdo od narození prošel tolik doktorů jako jinej třeba za celej život . I proto jsem se tolik těšila na svou plnoletost ,že konečně si budu moc říct kam chci a nechci a věřte ,že zrovna doktory mám smrsknutý na minimum . Stačí mi to a nemam potřebu někde vyysedávat po čekárnách , toho jsem si užila ažaž. A vůbec , co je špatnýho na tom pro ostatní nějakej čas nebejt , vykašlat se na všechny telefony , maily , domovní zvonky , prostě nebejt nikomu k dispozici . To přece nikomu neubližuje . Ono to ale asi nejde , furt vás někdo nahání a zase ten kruh , že musíte a nejlépe hned . Nemusíte nic . Mít právo se na všechny požadavky jiných aspoň dočasně s prominutím vysrat , aniž by vás za to někdo popotahoval . Neberu telefon ? Tak neberu , nemam potřebu jako jiný ho mít pořád při ruce . A třeba je to jen o tom ,že ten telefon prostě aktuálně brát nechci . Tak . ............................................................................................................................................. Je to smutný ,ale i když nechcete , tak stejně vás to okolí donutí udělat. Tlakem . Nejlíp je mi v takový tý poloze proplouvat mezi věcma , nic zbatečně neřešit a nebejt moc vidět , jenže okolí vás nutí spolupracovat a bejt na stejný vlně jako oni . A někdy mi přijde ,že hodně lidí si myslí,že automaticky na tý stejný vlně musíte bejt i vy , což není pravda . A když třeba něco vyřešíte , tak už se na vás valí zase další neodkladná věc ,ale neodkladný je to hlavně podle těch druhých . Já obecně toho po lidech moc nežádám , ale oni po mě jo , takže žádná rovnováha . Asi to zní sobecky , ale tak to mám . .............................................................................................................................................. Naprosto chápu ty ,co odejdou a neřeknou , kam jdou , uznávam ,že je to pro příbuzný hrozný a mají o toho člověka strach , ale taky jde o právo těch lidí , právo nechat doma telefon , nic neřešit ,že se něco musí . A dneska se to řeší obzvlášť , jste chvíli mimo dosah a hned jste vláčený internetem ,že jste se ztratili a všude panika . Nedávno byl případ jak kamarádka nějaký slečny jí nahlásila jako pohřešovanou a za pár dní byl článek , jak ona slečna cestuje vlakem a má to jako výlet . A proč by ne , že jo . Dneska se nikam nemůžete ztratit, i když chcete , což je šílený . ............................................................................................................................................. Nejste na telefonu nebo sociálních sítích aktivní pár dní a hned ostatní vidí to nejhorší , to jsme to dopracovali . Prostě musíte bejt pořád na přijmu a telefon mít zapnutej ve dne v noci . Nějak se zapomíná , že ani tohle není úplně normální . Normální je si dovolit aspoň na pár hodin si ten mobil úplně vypnout a bez pocitu viny . Víc a víc chápu takový ty poustevníky , na který se společnost většinou dívá skrz prsty .Ale za mě mají pravdu . Žijou si podle svýho a nikdo je neotravuje , což je velký vítězství. ............................................................................................................................................ V pátek nastalo astronomický jaro , i když to podle teplot zrovna nevypadá . Koupila jsem si k páteční snídani pěkně zelenej jarní donut , abych ten první den přivítala , tak snad už brzy přijde to pravý jaro .