První letošní knihovna se známým příběhem Heleny a Franze , můj nový oblíbený seriál , mráz a sníh , kam se podíváš , mobilní detox a dvojitá narozeninová návštěva se třemi králi za oknem

Mam za sebou první týden ve městě . Trochu jsem váhala kvůli hodně nízkým teplotám , ale nakonec bylo jen mínus 3 a něco málo , tak jsem hned v pondělí letos vyrazila do knihovny .Naposledy jsem tam byla v půlce listopadu ,takže už jsem se tam těšila .Už od podzimu jsem se tam ptala na knížku Dívka v pruhovaných šatech od Ellie Midwoodový . Je o známém případu podle skutečný události Slovenky a židovky Heleny Citrónové a SS dozorce v koncentračním táboře Osvěrim Franze Wunsche . Paní knihovnice sice říkali,že jí nemají ,ale je v cirkulačním fondu a mám si to hlídat v katalogu . .......................................................................................................................................................... Přiznám se ,že jsem to pak už nesledovala , jak jsem byla ten měsíc doma . Stejně by mě to k ničemu nebylo , kdybych si pro ní nemohla přijet . Tak jsem si teď hledala tituly , co by mě zaujaly a až skoro naposledy a v úplně jiný polici jsem jí našla . Neuvěřitelný , taková náhoda a stačilo se nevšimnout .Konečně jsem se jí dočkala a když jsem jí doma otevřela , tak jsem zjistila ,že v naší knihovně je od 18 . prosince , takže opravdu od doby , kdy už jsem ve městě nebyla . Ta knížka prostě ke mě chtěla , půjčila jsem si i jiný , jak můžete vidět na fotce , ale u týhle bylo jasný,že si jí přečtu jako první . Do koláže jsem přidala i reálnou podobu Heleny a Franze . .......................................................................................................................................................... Měla jsem o tom něco načteno a překvapilo mě , že hned od prvních stránek jsem se dozvěděla ,že jsou manželé , což v realitě nebyla pravda a taky mě zaskočilo to ,že při soudním přelíčení ho velmi bránila a byla tam popsaná jako velmi zamilovaná a oddaná manželka , což taky nebyla pravda . Reálně se k němu u soudu chovala úplně opačně .Autorka se příběhem inspirovala docela hodně volně . Každopádně mě ty vymyšlený věci na začátku neodradily a se zájmem jsem začala číst .Příběh je drsnej , byť Helena pracovala v takzvaný Kanadě , kde se třídily věci vězňů a měli tam lepší podmínky . ........................................................................................................................................................... A jak se s Franzem v roce 1942 vlastně seznámila ? Byla povolána,aby zazpívala na 20 . narozeninách právě Franze a ten se do ní zamiloval .Postupně jí tajně nosil jídlo a tak . Nejdřív ho odmítala a bála se ho, ale postupně se do něj zamilovala . Možná .Franz byl jako dozorce hodně krutej a zbil jí i bičem .Ovšem , aby se pokusil zachránit její sestru i děti před plynovou komorou .Sestru zachránil, ale její děti ne . Nakonec i Helenu zachránil před plynovou komorou a Helena přežila i pochod smrti , kdy jí Franz poslal teplý oblečení se vzkazem ,že jí moc miloval , takže díky němu se dožila i konce války . ..................................................................................................................................................... Přečetla jsem o tom víc článků a nikde není jasno , jestli jejich vztah byl sexuální nebo ne. Někde píšou ,že ano někde ne .Každopádně na youtube je s Helenou rozhovor , kde říká ,že v Osvětimi bylo prakticky nemožný se někam schovat a s někým být sám .Taky se občas píše , že onemocněla tyfem a on se o ní celou dobu staral , což se mi zdá velmi nepravděpodobný . Sama nevim , někdo si toho přece musel všimnout nebo ne ? Nějakej jeho nadříznej nebo prostě jen měli hodně štěstí . Když vztah se židovkou na tomhle místě se rovnalo trestu smrti .Muselo to bejt na nich vidět . ........................................................................................................................................................... Po válce se jí snažil kontaktovat a jak píše Wikipedie : Citrónová odmítla všechny pokusy Wunsche, který ji pomocí Mezinárodní pátrací služby Červeného kříže lokalizoval v její nové zemi, kontaktovat ji po válce. Nakonec si s ní přestal psát a oženil se. Nicméně v roce 1972 čelil Wunsch soudu za svou roli v Osvětimi a jeho žena kontaktovala Citrónovou a prosila ji, aby svědčila u jeho soudu. Citrónová vypověděla, že se jí dostalo pomoci od Wunsche, když byla v Osvětimi, ale také potvrdila, že byla svědkem jeho páchání zločinů proti jiným vězňům. Během svědectví se vyhýbala očnímu kontaktu s Wunschem, který byl nakonec propuštěn, protože promlčecí lhůta jeho zločinů vypršela. ...................................................................................................................................................... Těžko říct jestli ho milovala nebo ne . Je známo ,že ho ze začátku odmítala , na druhou stranu on byl jedinej z dozorců , kdo se k ní choval aspoň trochu slušně , tak se nakonec snad zamilovat i mohla . Oběma bylo v tý době jen 20 let , ale stejmě mi nejvíc pravděpodobný vychází , že si Helena uvědomila , že jí může zachránit život , tak toho využila , což se dá v pekle koncentráku pochopit .Taky se ví ,že na ostatní byl Franz až sadistickej a když se do ní zamiloval , změnil se .Každopádně to bylo všechno zvláštní a myslim,že Helena si z něj v tom tábořw ve svý hlavě udělala někoho lepšího než byl ve skutečnosti . Aby přežila . .......................................................................................................................................................... Franz jí zřejmě miloval celej život a u soudu když už jim bylo oběma 50 let a měli vlastní rodiny asi čekal,že se ho víc zastane . Což se sice stalo , ale taky ne úplně . Možná měl pocit,že ona mu něco dluží a podrží ho , těžko říct jestli by mu měla bejt vdečná za život a bránit ho , když věděla , jak se chová k ostatním a někdy i k ní . Jestli jse milovat a nenávidět zároveň . Je to zvláštní příběh a pořád mám pocit ,že si ho ta dnešní doba pořád chce nějak uměla idealizovat a romantizovat.V knížcece to s jejich vztahem dopadlo úplně jinak .Paní autorka je evidentně romantická duše , ale pro mě je uvěřitelnější a přirozenější , jak to dopadlo ve skutečnosti . Asi ho autorka chtěla mít čtivější se šťastným koncem . .......................................................................................................................................................... Jen si říkam ,že když by Dívku v pruhovaných šatech třeba četl někdo , kdo o tom nic předtím nevěděl dostalo by se mu spoustu výmyslů . Taky existuje dokument , kde mluví i Helena ,kterej se jmenuje Liebewar es nie , neboli Láska to nebyla , což je hodně výstižnej název . Oba už samozřejmě zemřeli , ona v roce 2007 a on v roce 2009 , takže už se pravdu nikdy nedozvíme . Ale možná je dobře ,že tenhle příběh má takový svoje tajemství . ......................................................................................................................................................... Minulý pondělí dopoledne mi na Český televizi velmi mile překvapil seriál s názvem Katy a já .Je německej , z roku 2019 a u nás v premiéře . Je o Paulu Winterovi v podání sympaťáka Christopha Schechingera , kterej se psycholog , dělá canistoterapii se psí slečnou Katy , která je rasou australskej ovčák a kterou hraje fenka Hoonah . První díl byl třeba o paní , která se po letech probudila z bdělýho komatu a snaží se znovu sblížit s dcerou .Všechny díly obsahujou nějaký takový zdravotní téma a Katy je taková spojovací . Koncenkonců i Paul má ženu po nehodě v komatu . Ten seriál je mi blízkej prostředim i tim,že mi trochu připomíná Báru a mě .Je to hezkej seriál , kterej určitě doporučuju a dostupnej v Ivysílání Český televize . ........................................................................................................................................................... Ve středu jsem vynechala cestu do Kauflandu z důvodu mrazu a ukázalo se ,že jsem udělala dobře . Od ráma mi bylo zle od krční páteře a než jsem se dostala k prášku , tak jsem zvracela . Nědělají mi dobře nízký teploty nebo i mlhy , jsem z toho vždycky celá unavená a cejtim se blbě . Měla jsem i menstruaci , tak se asi všechno spojilo . Tak to byl tentokrát jen Albert . A když jsem znova přijela po víkendu do města , raději jsem byla vybavená jídlem , pitím a všim potřebným , kvůli velkýmu sněhu . V pátek u nás přes noc jen do dopoledne napadlo spoustu sněhu , jak můžete vidět . ......................................................................................................................................................... Taky jsem si u sebe zapomněla při odjezdu z města mobil v koupelně , naštěstí nejsem závislák a nevadilo mě to . Chápu ,že mobil je důležitej , ale jako introvert dokážu žít i bez něj a tady to bylo jen od čtvrtka do neděle . V sobotu se u nás slavilo a narozeniny měl synovec , kterýmu bylo 14 a švagrová , mají je jen dva dny od sebe . Přijeli k nám a mamka byla radši , protože ten den k nám měli přijít Tři králové , kterým mamka vždycky přispívá , tak na ně mohla čekat a bylo jasný , že o ně nepřijde . Mladý přivezli oběd , špízy a americký brambory a když jsem byla už v obýváku , tak přišli . Zazpívali a mamka jim dala peníze , přidala se i švagrová , že u nich nechodí , tak jim taky dala . Byly to samý holky , je to fajn tahle tradice . Oslava byla taky fajn , švagrová ode mě dostala sadu krémů a synovec voňavku Davida Beckhama . Bylo to fajn , přivezli i domácí dort , moc povedenej . Poseděli a zase jeli ke druhý babičce . Synovec už je velej chlapák , letí to .