První článek roku 2026 aneb Není restaurace jako restaurace , snesitelnější silvestr , smutný začátek roku , prodloužený vánoční čas , chvála bistrům v hobby marketech a konečně zpátky ve městě

Vítám všechny v roce 2026 .Shodou okolností je tenhle článek číslo 380 , takže to na první článek roku vyšlo i kulatě . Posílám ještě jedno PF od naší Barunky . Jak už jsem psala , tak 30 . prosince jsme se s rodinou vydali na tradiční rodinnej oběd . Mamka uděla předem rezervaci , protože nás bylo 9 . Rezervaci jsme měli od 12:00. Nastal předposlední den roku a my vrazili do Stoda do restaurace u Matyáše . Místo i název píšu záměrně . Brzy pochopíte proč . Cestou jsme se stavěli v Lidlu, kde mamka chtěla koupit kytičku neteři k narozeninám . Má s tím problém každej rok . Jak je to mezi různýma svátkama , tak nejsou otevřený květinářství , takže nejde objednat ani žádná na přání a musí se vzít za vděk ty v supermarketech . ......................................................................................................................................................... Dorazili jsme pár minut před polednem , dovnitř dva schody , přijeli jsme první a nikdo tam od nás nebyl , kdo by pomohl . Problém byl ,že táta nesmí tahat těžký věci , tak mamka,že mě vytáhne jenže jí to nešlo , tak to táta vzal zezpodu a nebylo mu z toho pak dobře , takže tim to začalo . Mladá slečna servírka mám ukázala stůl v rohu . Málo místa , ale museli jsme se tam srovnat . Třeba ségra seděla až vzadu u zdi a měla co dělat . U mě neseděl nikdo , protože jsem tam měla nohu od stolu . Za chvíli přijel brácha s rodinou a ségra s neteří a Vševědem opět nikde . Nikdy neumí přijet včas , tak jsme s objednávkou na ně čekali . Kromě nás tam byl je pán a paní a vedle velkej stůl měl taky rezervaci a čekal na obsazení. ....................................................................................................................................................... Všichni dorazili , udělali jsme si na památku fotku , kde jsme se ještě usmívali a objednali si , já si dala řízek a hranolky . Měli tam krb a bylo příjemně , jídlo bylo taky docela brzy na to ,že nás bylo 9 . Servírka se o nás starala a všechno ok . A pak to přišlo , respektive přišli . Ten stůl vedle s rezervací se začal plnit , ale jak . Já si musela i poposednout , aby tam vůbec mohli procházet . Nevim, kdo to byl , asi nějaká rodina a bylo jich rovných 20 plus dva psi . Byli asi na nějaký túře a chodili postupně . To by ani tak nevadilo . Jenže obsluha začala uvadat a to zásadně. ........................................................................................................................................................... Byli tam na všechno jen dvě slečny na celou restauraci , ale jakmile přišlo najednou těch 20 lidí , okamžitě jsme my i ostatní hosté přestali existovat . Těžko nám odnesli po jídle talíře a konec . Neptali se ani jestli chce někdo pít , nic . Chtěli jsme si všichni dát ještě kafe a zákusek . Už jsem měla i vybraný palačinky s Nutellou . Jenže slečny si nás vůbec nevšímali a pořád u toho největšího stolu . Do toho přišla další rodina , taky jich bylo nějakých 8 . Ty zase čekali jen na pití 10 minut a taky koukali dost nešťastně , kam to přišli . ....................................................................................................................................................... Vtipnej taky byl ten stůl vedle , na jeho konec ještě přidali dvě židle , který ještě patřili k nám a aniž by se třeba zeptali , prostě si je vzali . A jak tam měli ještě víc židlí , tak mě totálně zabetonovali cestu ven . Jít na wc ? Smůla . Jako i od nás když tam někdo šel , tak pomalu neprošli .Na ty poslední židle si sedli zrovna dvě starší paní , který byli rádi , že sedí . Tak jsem si říkala , jak mě budou uhýbat . ....................................................................................................................................................... Tak jsme to tak pozorovali a jsme si řekli ,že to nemá cenu tam čekat ,až si nás někdo z personálu všimne a předčasně jsme odešli . Bez kafe i zákusku . Všichni docela zklamaný . Tak mohli říct ,že přijde velká skupina lidí a že pokud ještě něco chceme, měli bysme si to objednat co nejdřív . A rozhodně by to bylo lepší , než nás tam pak nechat sedět bez další objednávky jako trubky . Táta pak platil a slyšela jsem , že to stálo 2 a půl tisíce . Za takový velký peníze bych čekala mnohem lepší servis .Žádná omluva , nic . Zřejmě to těm servírkám ani nepřišlo ,že bysme si ještě něco rádi objednali . ..................................................................................................................................................... Takže takový rozpačitý . Tak sakra když má někdo rezervaci a předem tam ví , kolik bude lidí , tak si zařídim víc personálu . A ne ,že tam přijde 20 ohlášených lidí a v tu ránu všichni okolo přestanou existovat . My tu rezervaci měli taky . Tohle mě hodně zklamalo a je to i takový neslušný vůči všem hostům . Oni z nás peníze mají a my nějakej ten servis za to ne . Asi jsme měli bejt rádi ,že nám aspoň odnesli po jídle talíře . Tohle se nedělá a příště už k Matyášovi určitě nepůjdeme . U auta ještě mamka předala neteři dárky k 24 narozeninám a všichni jsme se rozjeli domů . ...................................................................................................................................................... Na silvestra nás překvapila mamka a pozvala nás s tátou opět do restaurace , aby nemusela vařit , tak jsme souhlasili a přece jen jsme na silvestra někam vyrazili. Řekla jsem ,že si svoje jídlo zaplatim . Přece jen už mi to bylo blbý chodit zadarmo po restauracích , ale mamka i přes moje naléhání nic nechtěla . Tak jsme se domluvili ,že někdy příště platim já . Vyrazili jsme do Horšovského Týna , kde jsme měli jednu vyhlídnotou. na Google ani na jejich Facebooku nepsali ,že by měli zavřeno . Jenže po příjezdu jsme zjistili ,že zavřeno mají .Tak k čemu ty sociální sítě a Google je ? Nikde nenapíšou aktuální situaci . ........................................................................................................................................................ Tak jsme to vzali o ulici níž do Zámecký restaurace , kde jsem nikdy nebyla , žádný schody a dokonce tam měli i jeden volnej stůl , tak jsme to využili . Jen teda pro veřejnost měli otevřeno jen do 13 hodin a pak měli uzavřenou společnost , ale to se stačilo .Jestli mám porovnávat , jaká restaurace byla lepší , jestli ta ve Stodě nebo tahle , ta jednoznačně tahle . I v tom přístupu servírek , taky měli plno a zvládali to . Bez probklémů . Já si dala noky s kuřecím masem a rajčatovou omáčkou a nenechali jsme si konečně ujít ani dezert v podobě lívanečků s rozvarem . Už jsme platili a objevil se tam od nás bráchův kamarád s rodinou , kterýho znám od dětství . Už jsme odcházeli , tak jsme jim přenechali místo . Takže nakonec jsme měli fakt štěstí , že vůbec někde měli otevřeno a měli tam místo . Bylo to tam moc hezký i vizuálně , v historickým domě , jak můžete vidět na fotce . ......................................................................................................................................................... Kolem 13 hodiny už jsme přijeli domů , začalo sněžit a byl velkej studenej vítr , takže jsme dojeli akorát a už jsme ven nevylezli . Ani trochu to nelákalo zůstat venku . Táta na chvíli odešel za kamarádem a já si na chvíli lehla . Co mě zajímalo nejvíc , tak jednoznačně zákaz pyrotechniky . Jak víte , tak se hodně lekám ,mám zvýšený svalový napětí , což je součást mojí diagnozy a nejde to ovládat . U našich ve městě zase bohužel nemáme vůbec policii , takže to bylo fakt na lidech . .......................................................................................................................................................... Za sebe musim říct , že lidi, aspoň u nás byli opravdu klidnější . Kolikrát to bouchalo už o Mikuláši a dál a letos fakt klid . Je dobře ,že lidi se bojí , otázka je , co bude za rok , mam obavu ,že to zase bude to samý , zákaz nezákaz . Ten první rok je to ještě takový ,že nikdo neví , jak to vlastně bude všechno . Ale bylo to poznat ,že letos je to jinak . Za což jsem jako ukázkovej lekač hodně vdečná a díky za to ,že tenhle zákon konečně prošel . .................................................................................................................................................... Během silvestrovskýho dne fakt nic a večer jen málo a bylo poznat ,že to není v ulicích , ale někde na okraji , kde se může . Ideální by bylo zakázat tuhle věc úplně , ale třeba se k tomu časem dojde . Takovej optimismus o silvestru už jsem neměla dlouho a nebyl ze mě ten uzlíček nervů jako každej rok . Dokonce i Barunka byla večer venku , protože v ulici nic prostě nepráskalo , to snad ještě nezažila ani ona . Vždycky jsme jí měli celej silvestrovskej večer doma . Ale po 21 hodině až přes půlnoc samozřejmě uvnitř byla .Když si vzpomenu , co jsem tu psala minulej silvestr ,že jsem s sebou nosila všude přenosný sluchátka s muzikou nahlas , tak tohle bylo nebe a dudy .Koukala jsem i na webkameru na náměstí u mě ve mestě , nikdo tam nic do půlnoci nepálil a taky tam byly i děti s prskavkama , což tam nepamatuju . Vždycky tam byl hroznej bordel a pro děti nebezpečno . ........................................................................................................................................................... Jinak byl večer tak nějak jako vždycky . Alkohol jsem neměla , nemusim ho přes celej rok , takže nemam důvod si ho dávat ani poslední den roku . Zalezla jsem si k sobě do pokoje , kde jsem se koukala na Obušku , z pytle ven , na Simpsonovi a ze záznamu na derby silvestrovských S . Nějak ten program posledního dne roku nemusim . Taky mě trochu mrzelo ,že letos vůbec nedávali hru od Cimrmanů , vždycky jsem se na to dívala . Tak jsem poslouchala strašidelný povídky na Youtube . Před půlnocí jsem spát nešla , nemělo to cenu a stejně jsem byla pořád tak nějak ve střehu s těma ránama . Hroznej nezvyk po všech těch letech , kdy to u nás vypadalo jako třetí světová , že najednou jen sem tam něco . Tohle mělo přijít už dávno, odpalovat rachejtle je přežitek. .......................................................................................................................................................... A pak přišla půlnoc . Já osobně jsem si pro jistotu pustila do sluchátek Metallicu a koukala na hokej . U nás to náhle vypadalo jako kdysi , zákaz nezákaz , ale jak je to přes půlnoc jsem se tedy nedočetla ani já . Je pravda ,že u nás si tu půlnoc opravdu vychutnali a bouchalo to hodně nějakých 45 minut . Tak nemůžeme čekat zázraky . Už takhle se lidi u nás nevídaně drželi . A pak najednou už klid . Já teda stejně šla spát až kolem půl druhý ráno , protože jsem chtěla , až bude opravdu klid . Jestli něco nedávam , tak je to rána z klidu , ale už opravdu nic nebouchalo . ....................................................................................................................................................... Bohužel novej rok začal hodně smutně když ve Švýcarsku uhořelo spoustu lidí , děsivá tragédie , Čech přišel při odpalování pyrotechniky o obě ruce a spoustu pejsků se zase ztratilo . Možná jste i vy četli o tom , že na Vysočině v důsledku pyrotechniky zemřela kobylka Nathalie, která čekala hříbě . Už jsem podepsala i online petici , která byla vytvořená i na základě tý kobylky a jejího nenarozenýho potomka . Tolik neštěstí pyrotechnika způsobuje a lidi jí pořád budou obhajovat a používat . Nechápu . ....................................................................................................................................................... Ke konci mýho pobytu u našich jsme vyrazili do Obi , naši už podruhý za krátkej čas . Táta tam něco chtěl , pořád nemůže řídit , takže potřebuje doprovod . Tak jsme si řekli ,že to spojíme s obědem v Globusu a vyrazíme všichni tři . Rovnou jsem to využila k tomu ,že jsem nám všem tam zaplatila oběd , jak jsem slíbila za ty restaurace . Tak jsme se naobědvali a já si v Globusu koupila hotový jídla , protože nemam u sebe nic , táta si šel po svých , měli jsme se sejít na určitým místě a táta zase nikde , tak jsme tam čekali a já využila čas k focení u stromečku . Jeho styl se mi moc líbí a vždycky když jsme tam byli , tak jsem si říkala ,že se u něj musim vyfotit . Povedlo se až teď , tak jsem spokojená a prodloužila jsem si vánoční čas . Najdete to jako poslední fotku . ........................................................................................................................................................ Pokračovali jsme do Obi , kde táta chtěl nějaký palety , tak dlouho je vybíral , až si nevybral nic a k našemu zklamání nebylo otevřený ani bistro v Obi , tak jsme museli chodit s nim . Upřímně , těžko najdete nudnější obchodní domy než jsou hobby markety . Pokračovali jsme do Bauhausu a tam už bistro otevřený měli , tak jsme tam hned zašli a táta si šel po svým . Tyhle bistra přímo uvnitř jsou dobrej nápad , do hobby marketů nechodim , tak pro mě je to pořád taková novinka . Ideální pro takový případy , kdy to zbytek rodiny moc nebaví . ......................................................................................................................................................... . Měla jsem u našich električák , ale téměř jsem ho ani nevyužila . Nakonec to dopadlo tak ,že jsem každej den byla aspoň hodinu venku na terase a když šla Bára na procházku , zůstávala jsem doma , protože chodil i táta a já využila toho ,že obývák je volnej . Myslela jsem si ,že to bude trochu akčnější , ale všichni se drželi jen doma a sama jsem jezdit nechtěla . Vlastně aktivní byl až úplně ten poslední týden . ........................................................................................................................................................ Nebudu lhát , že jsem i hodně ráda , že si odjezdem odpočinu od táty. Nemám s ním dobrej vztah už od dětství a on se mnou taky ne . Bohužel ani těch 25 dní nic nezměnilo , naopak bych řekla ,že je to mezi náma ještě horší , než kdy bylo . Mezi náma to prostě nefunguje a nikdy nebude .Jsme oba povahově úplně jiný , máme úplně odlišný názory je toho spousta , kde se neshodneme . ........................................................................................................................................................... A nakonec to dopadlo nejhůř jak mohlo , v sobotu sem slyšela , jak táta měl zase řeči na jídlo , co mu mamka připravila a konečně se mu mamka trochu postavila , tak byl zaskočenej . S mamkou byli domluvený ,že půjdou na hřbitov a už odcházeli , táta jí něco řekl a mamka už začala z toho všeho brečet . Já byla v pokoji , takže vůbec nevim o co šlo . Asi na ní zase něco měl a už to přeteklo . Táta mi vlítnul do pokoje a takovým obviňujícím tónem řekl ,že za ten pláč můžu já . Já , která u toho vůbec nebyla , tak to jo . Nic jsem neřekla , ono se ani na to nic říct nedalo . ........................................................................................................................................................ Vůbec si nepřipouští , že za to může to jeho nesnesitelný , provokativní a autoritářský chování . Vždycky je to jen chyba jiných . Mamky mi bylo samozřejmě moc líto , na druhou stranu se jí aspoň na chvíli uleviilo , že všechno vyšlo ven , potřebovala to . Bylo by fajn , kdyby se táta nad vším zamyslel , ale on to neumí . Než aby byl naštvanej hlavně na sebe , obviňuje jiný . Upřímně se k něčemu takovýmu schylovalo už dlouho . A musim říct , že když se se mnou pak táta přestal úplně bavit , protože můžu samozřejmě za všechno , i když tomu nejsem ani osobně přítomna , byl to paradoxně ten nejklidnější čas za celou dobu . ....................................................................................................................................................... Včera nastal den D a já konečně přijela do města , po 25 dnech , takže úleva . Sice pro změnu zase dost nasněžilo , ale rozhodně jsem si to prodlužovat nechtěla . Ten skoro měsíc byl dlouhej ažaž . Bylo to hodně náročný a jsem ráda ,že jsem zase svojí paní a můžu si zase najet na ten svůj režim .Hodně se těšim na tu svou městskou volnost . A taky na to ,že nemusim na nic myslet . Ve schránce jsem po příjezdu měla jen dopis, ve kterým psali změnu nájmu a hodně mě potěšilo , že zatim žádný upozornění , že by přišli kontrolovat vodu a teplo . Loni přišli už první den po Novým roce a já tam tenkrát ještě nebyla , takže museli přijít znovu . Teď mě čeká první týden letošního roku ve městě a uvidíme , co dál přinese .