pondělí 10. listopadu 2025
V kině na Cukrkandlu a jak je to u nás horší a horší aneb Když nejnormálnější je váš pes
V sobotu 8 . listopadu jsem vyrazila po delší době do kina . Konkrétně na film Cukrkandl , četla jsem na to jen pozitivní ohlasy , tak jsem se taky chtěla přesvědčit . Jela jsem s mamkou a přidal se i synovec . Náš cíl byl v multikině CineStar . Jako první jsme si šli koupit lístky , jde to samozřejmě zarezervovat online , ale bohužel tam není vysvětleno , jak je to s doprovodem vozíčkáře , respektive je , jakože on to má zdarma , ale znamená to ,že vy coby vozíčkář se tam zase nemůžete objednat online . Mají to samozřejmě co nejzašmodrchanější . Vždycky jsme platili celou cenu za všechny a tentokrát jsme to chtěli zkusit . Tak když to má někdo z nás zadarmo , proč to nevyužít . Lístek do kina dneska rozhodně vůbec není levná záležitost .
........................................................................................................................................................
Tak nám to na pokladně uznali a šli jsme na oběd , tam klasicky samý fastfoody , tak jsme si s mamkou vybrali menu box a synovec měl hamburger . Měli jsme ještě čas a protože byla potravinová sbírka , na kterou mamka vždycky přispívá , šli jsme ještě do Alberta nakoupit potřebným . Odevzdali jsme to a rychle zpátky do kina . Cestou jsem se stavěla na wc a nakonec jsme dosedli jen 5 minut před začátkem a to jsme při příjezdu měli slušnou časovou rezervu . Ale to je tak vždycky , že to jako vypadá hodně času a nakonec máme co dělat , abysme to stihli .Naposledy jsem byla v kině na jaře a tentokrát to bylo v jiným sále .
........................................................................................................................................................
Bohužel pro mě jako vozíčkáře v o dost horším sále , na jiný straně a dokonce mi to přišlo ještě o řadu míň , takže moje už tak nebohá krční páteř měla před sebou dvou hodinovou fušku . Tyhle místa stály fakt za pendrek . Aspoň ,že jsem tam byla sama a mohla jsem se trochu natočit , ale pohodlí žádný . A to za to platim 200 ,- . Ale byla jsem ráda ,že už filmy obecně tolik nekřičí , tady to bylo v pohodě , jsem lekací typ ,takže za tohle jsem ráda . I když můj doprovod tvrdil ,že to kričelo dost . Možná taky , jak seděli víc uprostřed , že to slyší jinak , ale za mě v pohodě.
......................................................................................................................................................
Příběh byl a mladý zubařce Anně Jesenský , kterou ztvárnila Tereza Ramba . Dostala jako dědictví po strýci vilu , kde prý straší a kde si ona otevřela zubní ordinaci . V městečku Medov , kde se příběh odehrává najde spoustu nepřátel , včetně konkurenčního zubaře ,ale i něco víc v podání Marka Adamczyka a taky přátelství party dětí . Moc se mi líbily scény historickýho města a taky dobová ordinace zubařů , taková ta ještě šlapací vrtačka .
.........................................................................................................................................................
Ty lokace byly takový půvabný a stejně tak i oblečení . Jediný , co bych asi změnila byla délka filmu . Dvě hodiny se mi zdálo zbytečně moc , ale jinak moc hezkej film . Takovej zase trochu jinak pojatej . Taková fajn rodinná oddechovka . Hodně napětí i nějaký to nadpřirozeno a samozřejmě spousta cukrkandlů . Líbilo se to nám všem a i sál byl skoro plnej .Jsem ráda ,že jsem zase mohla do kina . Doporučuju na to vzít všechny - děti , vnoučata a ani my dospělý se nudit nebudeme . Označila jsem film na svým Instagramu a dali můj příspěvek do svých Stories . Tak to potěšilo , ta zpětná vazba i od tvůrců . Pod článkem najdete trailer k filmu .
...........................................................................................................................................................
Po filmu jsme vyrazili jak jinak než stylově na cukrkandl do cukrárny . A pak už domů , mamka totiž šla ještě na školní sraz . Náš táta už je skoro 3 týdny pořád doma a tím to myslím doslova . Od rána do večera je jen v obýváku a dívá se na televizi . Už mu sice nic není a vlastně mu ani nic nebylo , ale nějak si na to zvyknul , zato nám ostatním už pomalu dochází trpělivost . Náš táta totiž nikdy nelenošil , vždycky si upravoval auta nebo tak a teď má zakázáno tahat těžký věci. Jiný koníčky nemá a od rána do večera je jen před televizí , což nechápu , jak ho může bavit . A jak nemá co dělat ,tak často spí i přes den a kolikrát se dívá na televizi až do rána , což zase špatně spím já , protože mám pokoj naproti a táta to má hodně nahlas .
..........................................................................................................................................................
Už má novej termín operace a nastupuje 25 . listopadu , tedy doufáme . Po operaci má mít ještě několik měsíců klidovej režim , takže v tom obýváku asi obroste . Nejsme na to zvyklý a samozřejmě se pořád rád nechává obskakovat . Jo a stačil si koupit hasičský auto , který chce předělat na obytňák včetně koupelny a v druhý polovině chce vozit motorky . Takže je pro změnu zase nervozní , že na něm nebude moct dělat . To je pořád něco . Já ten hasičák viděla jen jednou z dálky , má ho zatim u kamaráda . Takže budeme jezdit na srazy s hasičským autem . Jako blázni .
...................................................................................................................................................
Cestou z kina na parkoviště volala ségra , byla domluvená s mamkou ,že přijede v neděli na kafe a půjdeme u našich na martinský trhy . Pak volala ,že přijede i s neteří , tak ok . Nakonec volala,že přijede i Vševěd , což je můj velmi neoblíbenej přítel mojí neteře . V létě to vypadalo ,že už se s ním rozešla . Ukázalo se totiž ,že ho zase vyhodili z práce a jak žije s neteří , tak se od ní nechal živit . Sama dělala dvanáctky a on jen ležel doma , a když chtěla , aby se od ní odstěhoval , tak prohlásil ,že tam zůstane a nedokázala ho vyhodit . Jenže se ukázalo ,že je s nim dál a když mamka slyšela ,že mají přijet k nám všichni , tak rezolutně řekla ,že on ne .
.......................................................................................................................................................
To mě teda překvapilo , já ho vždycky považovala za machýrka a nikdy mi k srdci nepřirostl a naopak u ostatních se mi zdálo , že ho berou , tak asi už taky ne . I ségru to překvapilo . Náš táta ho nemůže vydejchat a kdyby přijel , asi by mu jednu vrazil . Navíc to tátovo divný rozpoložení teď se vším . Nebylo by to vhodný . Asi si řekli něco , co nevim . Nicméně neteř je hloupá , jen jí využívá a zneužívá ,ale třeba na to někdy přijde sama . Takže proti Vševědovi vystupujeme už všichni . Za mě trochu radikální , takový to ,že ona přijet může a on ne , ale když to tak naši chtějí , asi chtějí ochránit vnučku . Otázka je , co to udělá s neteřčíno dobrým vztahem k našim , aby se to nějak nevyhrotilo . Byla by to škoda , kdyby se ten vztah kvůli němu pokazil . Mě to může být koncenkonců jedno , je to mezi nima 4 , ale bude to asi ještě zajímavý .
.........................................................................................................................................................
V neděli teda přijela jen ségra a šli jsme spolu na trh , bylo to fajn, malý , ale naše . Stánky s jídlem i dekoracema . Nic hmotnýho jsem si nekoupila , přece jen ten sortiment tam nebyl až takovej a ještě se chystám na další Martinskej trh , ale koupila jsem si na zahřátí punč s mojí oblíbenou příchutí jablka a skořice . Pak jsme se vrátili k nám na oběd , kde jsme měli husu jakože na Martina . Ségra s náma poobědvala , poseděla a já už se chystala k odjezdu do města . Ségru napadlo ,že by se mamka mohla stavět v Globusu na kafe až mě odveze ,že tam bude i neteř , tak souhlasila a jela tam .
......................................................................................................................................................
Táta byl po celou dobu její návštěvy u nás hroznej , nepříjemnej i na ségru , chová se úplně strašně . Pořád jako hromádka neštěstí a nikdo nevíme , co mu je , jestli ho něco bolí nebo je jen pořád tak strašně nasranej . Je to hrozný , už , aby měl tu operaci za sebou . Díky němu je u nás pořád hnusně a dělá to všechno jen on . Do toho se dozvěděl ,že mamka jela ještě na to kafe a že tam bude neteř , tak zase si myslí ,že se s nim nechce vidět , což úplně tak vypadá . Upřímně , tohle by naštvalo i mě . Takže je zase na nervy . To se nedá . Ségra tomu taky vůbec nepřispívá těma aktivitama jakože teď upřednostňuje zase mamku . Jako chápu ,že táta je protivnej a nikdo s nim nechce bejt , ale je teď extrémně na všechno přecitlivělej a tohle vyčleňování mu vadilo vždycky. Ségra ví, jakej táta je a zase něco rozdmýchává a odnáší to hlavně mamka , protože táta si svůj názor pro sebe rozhodně nenechá .
.....................................................................................................................................................
Celá ta její rodina by se teď ukazovat vůbec neměla , bohužel jí to nedochází . Neteř se bude dědovi vyhejbat , protože si dovolil mít něco na Vševěda .To ho ještě víc vytočí .Taky by to neteř mohla řešit jinak , aspoň teď to skousnout a nedělat ze sebe uraženou . Taky přilívá olej do ohně . Tyhle dvě nadělají víc škody než užitku . A kam ony vstoupí , tam tráva neroste. Taky chci z města přijíždět do nějakýho prostředí , nemusí bejt veselý ,ale prostě normální . Místo toho už 3 týdny jen táta naštvanej , nervozní a přenáší to na všechny . Jsem jen pozorovatel , ale stejně to do sebe nasávám a po víkendu u našich jsem vždycky hodně unavená a to mam narozdíl od mamky štěstí ,že můžu někam odjet . Bez legrace tvrdim ,že aktuálně nejnormálnější z naší domácnosti je náš pes.
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...
