sobota 28. prosince 2024
Povánoční čas aneb O jedné zemi dvou tváří , kde není "pís" jako piss a objevení jedné kouzelné uličky
Povánoční dny prožívám tak nějak v klidu , už jsem si přečetla i knížku od Davida Borka o Izraeli . Je zajímavá , ale je tam hodně o politice , což mě zase tolik nezajímá , ale myslím,že všechny takový knížky , který napíšou zahraniční zpravodajové jsou z větší části právě o politice . Knížku napsal v prosinci 2022 , takže v ní není ještě to , co se stalo 7 . října . Sám měl pratetu žijící v Izraeli , takže k němu má blízko i rodinou .
......................................................................................................................................................
Nejvíc mě bavily kapitoly o nátuře Izraelců , i když on sám stojí pevně za Izraelem jako zemí , tak co se týče jejich chování , popisuje všechno hodně natvrdo . Jsou takový neurvalý vůči ostatním , že třeba předbíhají ve frontách , na silnici jezdí , jak se jim zlíbí a moc nerespektujou soukromí ostatních , že tam platí takový to já jsem já a nehraje se tam na to , co by tomu řekli lidi . Chovají se jinak než my Evropani , hodně drze . Mají takzvaně ostatní na salámu .
...........................................................................................................................................................
Pobavila mě věta : jak poznáte ,že má Izraelec dobrou angličtinu ? A prý tak ,že slovo peace nevysloví jako piss . Prý spoustu Izraelců to vyslovuje jako piss a o to je to vtipnější , když víte , co slovo piss znamená . Neopomíná ani fakt , že třeba Izrael je na dobrý technický úrovni , ale zároveň má internetovej kabel obtočenej za barákem na sloupu . A to žije na předměstí Tel Avivu . A že ty nejnovější věci, včetně právě technických , se často vyvýjí v polorozpadlých domech . Nebo třeba nejmodernější armádní letiště a nemocnice jsou v takových neudržovaných areálech ,že to u nás nebylo ani za války .
.........................................................................................................................................................
Taky píše o tom ,že hebrejština je pro cizince taková štěkavá a může se zdát , že vám dotyčnej nadává . Což můžu potvrdit , viděla jsem video , kde nějaká paní se bavila s někým , podle tónu hodně příkře , tak jsem se ještě ptala , proč mu nadává a bylo mi odpovězeno , že je to normální mluva. U nás byste si řekli , co si to na vás dovoluje a tam ten tón jazyka je normální .
..........................................................................................................................................................
Spousta kontrastů - všechno funguje moderně , ale na druhou stranu ty domy a areály jak někde v Rumunsku. A přitom je Izrael vlastně úplně nová země , která vznikla po druhý světový válce . A to soužití mezi nima a muslimama , to je vůbec velkej propletenec . Ono stačí soužití "normálních" Židů s těma ortodoxníma , všechno rozdělený a to je jedna země . Prostě země, která má dvě tváře a možná i víc a Evropan jí asi nikdy úplně nepochopí.
.........................................................................................................................................................
Včera jsem se vydala na menší výlet do mých rodných Domažlic , krásně svítilo sluníčko a bylo to fajn , vyfotila jsem se u místního betlému , prošli jsme se jednou moc hezkou uličkou , která vypadala trochu jako někde v Praze nebo v Krumlově . Ani jsem netušila ,že tam nějaká taková je a to je jen kousek od náměstí. Spousta starých domů , který ještě měli domovní znamení , což vypadalo fakt zajímavě . Šdoda , že tam nebyly nějak vánočně nazdobený , vypadalo by to určitě moc hezky . Nefotila jsem v tý uličce , ale pro představu přidávám fotku z internetu . Bylo moc fajn se někam podívat a nesedět jen doma .
Slavnosti svobody 2026 - nikdy to nevzdávej aneb Vysněná fotka s Heffronem , nepříjemné cvičící překvapení a v aleji Sakur
Tentokrát to nebudu brát chronologicky , protože v neděli 3 . 5 . se stala totální pecka , která si zaslouží být jako první . U mě ve městě ...
-
Blíží se den , kterej patří k nejhorším v mým životě , konkrétně je už zejtra na Václava . Před 5 lety se mi kompletně otočil život. Přišla...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...


