Jak mě v parku obtěžoval Polák

Využila jsem toho , že jsem ve městě a jsou otevřený obchody a vyrazila jsem mamce do obchoďáku pro knížku . Měla jsem ještě čas a tak jsem to využila k tomu, že jsem zajela do parku , kterej je toho obchoďáku součástí , vlastně to není typickej park , je to nově upravený a je to spíš sportovní park . Bylo před 9 ráno a tak skoro nikde nikdo , nicméně tam opodál u vstupu stát nějakej chlap s kakucí , čili normální oděv všech lidí tady . Něco mi říkalo, jestli mam jet okolo něj, na druhou stranu vidět v každým násilníka asi je trochu paranoidní a navíc bylo už světlo , projela jsem okolo něj a dobrý . Nic se nestalo . Tak jsem se projela a mířila k východu, kde pořád stál ............................................................................................................................................................. ...................................................................................................................................................... Najednou se s úsměvem vydal ke mě , byl to takovej mladej muž s hezkým obličecem, začal na mě Polsky , takže asi polák . Moc jsem mu nerozumněla , ale začal ,že by se rád dozvěděl něco o mým električáku , že snad pro někoho v rodině . Vypadal normálně a na električák se mi ptá kde kdo . Dost lidí zajímá kolik to jede a tak . Tak jsem mu to řekla , živě se o všechno zajímal . Pak jsem to považovala za ukončený a jela dál. Nicméně ten člověk šel se mnou ,což mi bylo hned nepříjemný , tak jsem mu řekla, ať jde pryč , nešel. Naopak mě ještě předběhnul , abych nemohla dál . To už jsem začala propadat panice a pořád jsem mu opakovala, ať jde pryč , že s nim nikam nechci . Pak se tam objevila nějaká paní s kočárkem , takže záchrana , ale nebyla . Schvalně jsem mluvila nahlas , ale ta ženská byla Ukrajinka a ještě něco mlela do mobilu , takže vůbec netušila o co jde , "super " . Nakonec jsem ho poslala do prdele a naštěstí vypadnul , i když dělal,že nechápe , co udělal špatně ,ale věděl to dost dobře . Ještě jsem slyšela za mnou nějaký polský nadávky. Byla jsem ráda když jsem vjela zpátky do obchoďáku . .......................................................................................................................... ....................................................................................................................... Že mu nejde o vozejk jsem přišla asi právě včas a to,že šel se mnou už jasně ukazovalo co má za luben . Je děsivý , když máte rychlost na maximum a stejně jste pomalý , protože vás každej doběhne . Ještě jsem se pak ohlídla a zůstal stát v tom parku dál a jakoby na někoho čekal , dam krk na to,že na nějakou další oběť . Nejsem typ, kterej by se z toho zhroutil, to fakt ne. Koneckonců by to nebylo dobrý ani pro budoucnost se bát a nevycházet z domu . Ale úplně nad tim mávnout rukou se asi taky nedá . Dneska už jsou vynalézavější - vypadají normálně a slušně , takže na první dobrou nepoznáte co bude . Slzák s sebou nosit nemůžu , protože mam špatnou jemnou motoriku a nejspíš než bych ho vytáhla k ničemu by mi nebyl a hlavně bych si ho spíš já nastříkala sama na sebe . Nevim , myslim, že pro lidi, který jsou na tom jako já je nejlepší zbraň asi slova a jen se modlit, aby to fungovalo . ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................... Doma to říkat nebudu už takhle hlavně mamka má velkej problém s tim,že se o mě ve městě bojí , což ale když chcete žít samostatně je nutný tohle nějak překonat , koneckonců nic se nestalo . Ale je hrozný , že i když se necouráte po nocích , stejně vás to může potkat i za bilýho dne , to už pak člověk neví , kdy jít ven . No , na druhou stranu i takový situace můžou nastat a taky se musim naučit na ně reagovat . Lidi jsou svině .