Šok a slzy , pojedeme spanile a 6.6. aneb Vylodění tam , kde jsem to nečekala

Hlavní událost minulýho týdne byla určitě ta středeční . V pondělí jsem zkusno poslala email Šimonovi , což byl v Praze na střední škole náš třídní asistent pedagoga. U nás ve třídě byl přidělenej ke spolužákovi Vojtovi , kterýho krmil , pomáhal mu s hygienou, oblíkáním , psal za něj a tak . Udělalo mi velkou radost , že mi odepsal , naposledy jsem mu psala před 6 lety a sám mi teď navrhnul , že si můzeme psát přes WhatsApp . Tak jsme se spojili , ptal se jak se mam a tak . Musel na trénink ,ale slíbil ,že se vrátí , což udělal druhej den a bylo poznat , že chce pokračovat . Už na škole jsme si byli hodně blízko . Prostě bylo to moc fajn , letos už je to 19 let , co jsme se poznali a stále jsme spolu v kontaktu . ............................................................................................................................................. Znova jsem mu napsala v neděli dopoledne s tím jestli nerušim , sám mi napsal,že jeho dětí zlobí , což bylo zvláštní , protože jsme se nikdy o jeho dětech ani manželce nebavili .Aniž bych měla čas z na to zareagovat psal mi hned dál . Psal mi o co mi jde a jestli tím něco sleduju . V první chvíli jsem si myslela ,že se překliknul , protože doteď byl milej a najednou otočil o 150 stupňů . Psal jakej to má smysl ty takhle psát , když odpovídám jen jednou větou a že ho to nebaví . Odepsala jsem mu ,že mi o nic nejde , jen mi přijde fajn ,že jsme spolu v kontaktu , tak dlouho . Na to napsal ,že už asi 5 let neví , kam dřív skočit , že nemůže jít ani s bráchou na pivo a v tom psát si se mnou nevidí smysl . Byla jsem úplně v šoku , vždyť ještě naposledy ve čtvrtek byl úplně normální a teď jakoby to psal úplně jinej člověk . A co já s tím ? Jeho problém ,že si pro kariéru vybral práci fotbalovýho trenéra ve Slávii nebo to,že si nasekal manželku a dvě děti . A pokud to bylo volání o pomoc , jak to mám vědět , když mi sám ani nic nenaznačí ? ............................................................................................................................................ Odepsala jsem mu otázkou , jestli si myslí ,že já celý dny nic nedělam a že si ani nepotřebuju hrát na důležitou , že nic nestíhám a ať na to kašle ,že stejně jsme každej jinde . Na to si dal pauzu a pak napsal ,že neví , jak si se mnou psát , že už je jinde než když jsme byli ve škole , ale to já přece vim a nikdy jsem to po něm ani nechtěla . Ke zprávě , která byla hodně jízlivá, přidal i posměšnýho smajlíka , což mě dostalo do kolen . Tak jsem napsala sbohem a že ani já už nevim , jak si psát . ............................................................................................................................................ Co mu vadí na tom si psát a že jako odpovědi nepíšu romány ? Však ani on se v délce odpovědí nepřetrhnul . Jak byl vždycky hodnej , tak se z něho stal totální debil . Jemu jsem vždycky věřila a bylo mě s ním fajn . Já jediná jsem s ním byla v kontaktu z celý třídy , tak jsem myslela , že to má stejně , asi nemá . Ale jak dokázal rychle otočit .Upřímně , začala jsem brečet jako už dlouho ne . Absolutně jsem nechápala , co to mělo bejt , nějaká jeho flustrace ? Nevim , jestli to patřilo k jeho rodině nebo spíš pracovně . Za ty léta , co jsme si pravidelně psali přes email nikdy takovej nebyl . Po tom smajlíku už jsem měla všechno rozmazaný , ten si mohl odpustit . Mohla jsem mu napsat něco hnusnýho ohledně jeho manželky , stejně si myslim ,že je to všechno kvůli ní , abych mu ublížila , ale já taková nejsem , tak jsem to spolkla . Stačí ,že ponížil mě. Pan důležitej ,že má manželku a děti . Taky mě napadlo , jestli mu na ty zprávy nepřišla , ale my jsme se bavili fakt obecně , o fotbale a tak . Nikdy ne o vztazích a jeho rodině . Takže by nic ani nenašla . ......................................................................................................................................... Totální šok a tohle jsem vůbec nečekala . Sám mi dá číslo na WattsApp , aby jsme si mohli víc psát a pak na mě takhle z ničeho nic vyjede . A to jsem ještě den předtím přemýšlela nad tím ,jak je fajn ,že jsme spolu tak dlouho v kontaktu a že i když se osobně nestýkáme ,že nám to pořád drží . Tak už ne . To znovusledání nám nevydrželo ani týden . Ať táhne , mohl to napsat normálně ,že mu to vadí . Fakt , nikomu , nikomu nevěřit a nikoho si nepouštět do života ,stále se mi to potvrzuje . Lepší je bejt pořád sama . Kašlu na něj . ............................................................................................................................................... Ve středu se taky objevilo oznámení ohledně srazu amerik v Holýšově na spanilou jízdu , kam je třeba registrace a berou prvních 100 aut . Oznámili to ráno a do pár hodin už psali ,že je 60 procent obsazeno , tak jsem psala domů , jestli má táta zájem a aby se pokud možno rozhodnul co nejdřív . Táta je známej tím,že někam chce , ale vůbec to nesleduje a pak vždycky říká,že jsme mu o tom neřekli . Psala mamka ,že souhlasil a máme registraci . Spanilá jízda se uskuteční 16.července v podvečer . Loni jsme na ní byli poprvé a moc se mi to líbilo . Jelo se v okolí přes různý vesnice a právě tam byly podél cest často babičky , který na nás mávaly . Tohle bylo to nejhezčí . Sedí před svými domy a užívají si průjezd . Neuvěřitelnej zážitek .Letos asi bude jiná trasa , ale věřim , že cestou potkáme podobný diváky. .......................................................................................................................................... Víkend u rodičů se mi nečekaně zkrátil , v sobotu jsme měli v plánu jet na hranice pro kafe a pak do kavárny , už jsme byli připravený a mamka si všimla,že z auta teče . Auto se stalo nepojízdný , což by nevadilo ,protože máme zálohu našeho bydlíka . Jenže zase problém , to auto je obrovský a mamka s tím neumí jezdit . A jak je vysoký , tak se tam dostávam špatně i já . Takže jsme pro kafe nikam nejeli . Bylo jasný ,že ani v neděli nebudu moct odjet normálně do města , že stejně bude muset jet táta . Do toho příjezd Hogo Fogo , který sice v sobotu k nám přijet neměli, ale táta už byl z nich stejně nervozní a protivnej , protože věděl ,že se u nás stejně zastaví v neděli odpoledne . Chtěl ukázat strejdovi Buicka , kterýho měl v plánu pořádně vyleštit. A do toho ještě nečekaně musel zastat roli řidice, což ho vytočilo ještě víc . ............................................................................................................................................. Hodně jsem z něj cítila takový to už vypadni , tak jsem vypadla hned po obědě . Nakonec mu bylo za těžko i mě odvézt a že má spoustu práce a utíká mu čas . Co k tomu říct . Jako kdyby to byla moje vina , že se nám rozbilo auto . Ani jsem neměla u sebe moc jídla , obvykle nakupuju v pondělí . A protože se táta při cestě odmítnul zastavit na nákup , musela jsem hned pak do Alberta . Docela jsem byla z celý z tý situace rozmrzelá . Nechtělo se mi zpátky do města i proto,že se pár stovek metrů od bytu konal v amfiteáru Metalfest , kterýmu jsem se chtěla vyhnout . ........................................................................................................................................ Muzika a dunění do 23 . hodiny a to i v neděli, což není až tak hrozný ten čas , ale když je to tři dny a začíná se zase v 10 dopoledne, není to zrovna nic moc . Ale večer to docela šlo, jen mi zase trochu vibrovala postel . Vždycky když to tady je , je to poznat hlavně na posteli . Takže jsem si nakonec užila celý dva dny . Jedinou kapelu , kterou jsem z programu znala byla Sepultura . Některý se ten den 6.6. vylodili v Normandii a já neplánovaně u sebe ve městě . Jen doufám,že se to auto podaří opravit , v pátek mě totiž čeká návštěva lékaře v podobě Sonografie .Na konec posílám ještě reklamu na spanilou jízdu a centrum města v květu , který jsem pořídila při jedný z procházky .