Pardubice 2025

DEN 1 Vyrazili jsme v neděli kolem 9:30 dopoledne , nijak jsme nechvátali , protože ubytování jsme měli až od 15 hodin . První zastávka byly lázně Poděbrady a tamnější kolonáda . Moc hezký to tam bylo , takový klidný a malebný , prošli jsme se , zastavili se u slavných slunečních hodin a na náměstí u sochy Jiřího z Poděbrad . Blízko kolonády tam zrovna natáčeli nějakej film , tak jsem zvědavá co to bude a jestli se to objeví v televizi . Nechybělo koupení oplatek a já si koupila novou klíčenku s logem lázní . Zašli jsme tam i na oběd , do kavárny a pomalu jsme pokračovali v cestě do Pardubic. ......................................................................................................................................................... Jak už jsem psala , tak v neděli tam nikdo z obsluhy nebyl , ale vyzvednutí katy z boxu jsme zvládli , pokoje byly všechny na jednom patře , takže nebylo složitý se tam zorientovat . Mě osobně překvapilo ,že na parkovišti i s tím naším byly jen 4 auta ,takže bylo jasný ,že asi moc hostů tam zrovna neměli . Měla jsem svůj vozíčkářskej pokoj , ten , co jsem sem dávala v minulým článku a naši měli svůj naproti . ....................................................................................................................................................... Oba pokoje měly okna ze strany hotelu , tak bylo docela fajn , že nebyly přímo naproti docela rušný silnice . Je to zajímavá stavba a z venku není vůbec poznat , kde jsou pokoje . Nejvíc mě zajímala moje koupelna , protože nikde nebyla vyfocená , ale když jsem jí otevřela , tak jsem se nadchla - krásně prostorná , madla , sprcha se sedačkou a hlavně bez nějakých zástěn , takže se dalo s vozíkem zajet až do ní , ideální , zrcadlo taky v mojí vejšce . Přesně tak, jak má bezbariérová koupelna vypadat . Sice trochu nechápu , proč je tak tajná ,že jí nemůžou ukázat ani na webu , ale byla fakt luxusní , což můžete posoudit i vy na fotce pod článkem . .......................................................................................................................................................... Takže bylo super , že jsem mohla bejt úplně samostatná a zvládla jsem všechno sama . Jediný , co bylo aspoň pro mě coby trpaslíka mínus byly vysoký matrace . Na to jsem se sama fakt z vozíku vydrápat nedokázala , to z pozice člověka na vozíku moc dobře vybavený nebylo , ale řešila jsem to tak , že jsem mobilem zavolala mamku , ať mi do postele pomůže . Tak jsme se ubytovali ,ale našli jsme problém , měli jsme dva pokoje , ale jen dvě postele byly s peřinou a polštářem . U našich jedna připravená postel chyběla . A teď co , věděli jsme ,že tam na recepci nikdo není , až mamka zavolala na číslo , na kterým si ten pobyt domlouvala a poslali tam uklízečku z Ukrajiny . Ta se omlouvala a hned to napravila , takže peřina a polštář se nakonec našli , asi to nějak popletla . ......................................................................................................................................................... Protože v neděli se v hotelu nevařily večeře , vydali jsme se sehnat něco k jídlu do místního Globusu , salám a bageta to spravila . Ráno už jsme měli uvnitř restaurace snídaně , ty byly v rozmezí 7:30 až 9:30 a byly pořádně bohatý , od palačinek po míchaný vajíčka se zeleninou . Nikdo nejsme z domova moc zvyklý snídat a tohle byla pro nás po ránu velká nálož . Tam to měli tak ,že to přinesli a byly to obrovský porce . V tomhle jsou asi lepší švédský stoly , kde si sami naberete kolik vám stačí , ale tady to měli takhle . Takže jsme se každý ráno doslova odvalili od stolu . Perlička je ,že jsme tam z hostů byli ráno na snídani jediný a to pokaždý . Oni tam nějaký lidi asi byli ,ale dali by se spočítat na prstech jedný ruky. Tohle jsme ještě v hotelu nezažili . Žádná rodina , ani pár , jen jednotlivci . Zvláštní . ......................................................................................................................................................... Z noci na úterý jsme v celým hotelu byli stoprocentně sami . Takový zvláštní na to ,že vlastně byly ještě prázdniny . Když to porovnám s loňským hotelem na Hluboký , kde jsme byli až v září , tak tam bylo lidí plno . Možná ,že jak je v Pardubicích víc hotelů a možná i tím ,že tenhle hotel je vedenej jako business , takže spíš pro firmy a nějaký ty jejich setkání , však tam byl i konferenční sál . Každopádně tenhle byl na tři hvězdičky fakt moc hezkej . Všechno čistý a voňavý a uklizenej pokoj každej den . V pondělí jsme poznali slečnu , která byla jak recepční , tak servírka a kdyby mohla , tak snad i uklízí . ........................................................................................................................................................... Z personálu tam celou dobu byla jen ona, ale mamka tvrdí ,že tam byly dvě slečny , já zase ,že někdy měla brýle a někdy ne a proto se mohla zdát jiná . Každopádně pokud byly dvě , byly si neuvěřitelně podobný , dál nějakej ten kuchař , dvě uklízečky a manželskej pár , evidentně majitelé hotelu , to bylo všechno . Zase na druhou stranu , jestli nás tam bylo v jedný chvíli třeba pět , tak to stačí . Akorát to bylo trochu divný , že jsme tam vlastně sami . Jakože všechna pozornost byla upřená jen na nás . ......................................................................................................................................................... Hotel nevařil ani obědy až večeře. Od 17:30 do 20:00 večer . Dávala jsem si Ceasar salát a byl vynikající . Sedávali jsme u večeře na terase , první den tam byla nějaká rodinná oslava narozenin . Na jídlo tam mohli chodit i neubytovaný . Jako obvykle jsme tam byli sami , já jsem se tam moc dobře necejtila , přece jenom tam bejt u nějaký cizí oslavy je takový zvláštní . Navíc se prezentovali jako nějaká vyšší vrstva , což nám připomnělo naše Hogo Fofo příbuzný . Tak jsem snědla večeři a odjela na pokoj . Jinak jsem si večer četla a dívala se na televizi , připadně jsem byla na netu . Ani jsem neponocovala , neměla jsem k tomu důvod , takže jsem chodila spát ve stejnou dobu jako doma . Stejně jsem potřebovala energii na další den . ......................................................................................................................................................... Hotel svůj veškerej provoz končil ve 20:00 , takže tam nebylo ani žádný vyžití , že třeba mají na hotelech do pozdějších hodin bar nebo tak . Prostě byla možnost být v hotelu večer mimo pokoj . Tady se zavřel ve 20:00 hlavní vchod , restaurace a čau zase ráno . Pokud jste šli ven a nestačili jste se vrátit , bylo třeba si otevřít kartou od pokoje . Nevim , jestli to tam mají takhle pořád ,ale asi jo . ...................................................................................................................................................... Každopádně mě i našim to přišlo docela zvláštní , ty krátký otevírací doby všeho a postarejte se o sebe sami . Ten personál tam spíš nebyl než byl . A nebo uklízečka , ta kdyby mohla , tak nás vytáhne ráno i z postelí . Sotva jsme zavřely dveře od pokoje , už tam byla . Jednou jsem třeba šla ještě ráno k našim na chvíli pokoj s tím , že se do svýho třeba ještě vrátim a ona už mi tam uklízela a ještě jsme tam všichni byli . Taky ne zrovna příjemný . Jen čekali , až už vypadneme . Hotel pěknej , ale ty doplňkový služby nic moc . Na to , kolik si třeba účtovali za noc jsme všichni čekali trochu lepší chování i servis . Takže pobyt tam docela rozporuplnej . A možná i proto si tam ubytování moc lídí nevybírá , byť to má jinak dobrý recenze . Nevim , možná když je hotel víc zaplněnej ,že je to tam třeba lepší , ale my jsme zrovna narazili na období bez lidí . .......................................................................................................................................................... Hotel byl na kraji města , kde byly jen domy a sídliště , takže pokud jste chtěli někam večer , muselo se autem . Táta má rád víno , takže musel na hotel včas včas , aby si mohl na terase posedět a rovnou jsme si venku dali i večeři . Já už pak zůstávala večer na pokoji , i proto ,že když odejdete z pokoje , tak se vypne elektřina v celým pokoji a já potřebovala nabíjet električák , což by bez mojí přítomnosti nešlo . Mamka chodila po večeři občas ještě po okolí na chvilku ven . Já s ní byla jen jednou , ten první den . Jinak jsem si večer četla , dívala se na televizi , připadně jsem byla na netu . Ani jsem neponocovala , nebyl k tomu pro mě důvod , takže jsem chodila spát ve stejnou dobu jako doma . Stejně jsem potřebovala sílu na další den . ......................................................................................................................................................... DEN 2 V plánu byly moje lázně v Luži - Košumberku . Prošli jsme si park , kde jsou jednotlivý pavilony . Ten můj je v přestavbě , takže bohužel se na něm pracuje , ale i tak jsem se u něj vyfotila aspoň z dálky , přijde mi ,že ho rozšiřujou . Cestou mamka vzpomínala na to , kde se co léčilo , překvapilo mě ,že v tom má takovej guláš na to ,že tam léta jezdila se mnou , jasně , já tam byla naposledy sama jako pacient o 4 roky později , v roce 2008 ,ale stejně jsem si pamatovala víc než ona . Zrovna nás slyšel nějakej pán , co tam byl na léčení a taky jen potvrdil , co jsem říkala já . Ale co tam v tom roce 2008 ještě rozhodně nebylo bylo velký jezírko a shodou okolností bylo u pavilonu , kde jsem byla naposledy i já . Užasný místo na relaxaci . A vůbec celkově je tam víc takových zón , nový sochy , menší dětský hřiště a tak . Celej ten park prokouknul a snaží se , aby tam pacientům bylo co nejlíp . .......................................................................................................................................................... Pak jsme zašli do místní kavárny , ta už tam v tom mým posledním roce byla . S mamkou jsme se tam vyfotili , moc příjemná a samý dobroty . Je to uzpůsobený tak , aby tam měli pro ty pacienty všechno na jednom místě , což je fajn a potřeba , když často mají velký potíže s pohybem , aby se nemuseli někam daleko . Je to sice kavárna, ale měli tam třeba i hotový jídla v krabičkách , aby si je mohli vzít na s sebou na pavilon a ohřát si ho . Vedle je kadeřnictví , trafika , drogerie , Pedikura . Je to šikovný , že vlastně to město , ve kterým jsou přitáhnou oni k nim a mají to přímo v areálu . ........................................................................................................................................................ Vedle u stolu seděl pán , přišel si koupit nanuka a měl spasmy i v obličeji , asi byl i mentálně postiženej a nemluvil . Tak nás tam tak poslouchal a bylo mu asi hezky nebo kluk , co tam byl s maminkou a když jsem jela okolo , tak křičel . Chápu to , neumí se jinak vyjádřit , tak křičí . Uvědomila jsem si tam , jak hodně postižený lidi tam jsou . Jasně , já jsem taky , ale už se s lidma s handicapem ani vlastně nestýkam a už vůbec ne s nějakým těžším handicapem . Byl to trochu nezvyk . Je to tam takovej jinej svět . Na druhou stranu jsou tam všichni hrozně milý , ohleduplný , všichni nás tam zdravili , i když se neznáme , zaměstnanci mě třeba pouštěli první do dveří . Prostě takový to něco , co ve " zdravým " světě není a co jako jednotlivec s postižením zažijete málokdy . Ale přiznávam ,že jako pacient bych se tam už vrátit asi nechtěla . .................................................................................................................................................... Další zastávka toho dne byly naše domácí Pardubice ,chtěla jsem si koupit nějakej hrneček . Parkovali jsme přímo u fotbalovýho stadionu Pardubic a vypadal hodně pěkně , nemají se vůbec za co stydět . I když podle všeho první ligu teď zase opustí . Škoda , pamatuju , jak z druhý ligy v sezoně 2023/ 2024 vlítli do první a hodně se jim dařilo , což nikdo nečekal a fandila jim snad celá republika , včetně mě . Velmi mě překvapilo centrum Pardubic , hlavně Třída Míru , což je taková pěší zóna plná obchodů a kaváren , tam to prostě žilo . Tam byla i kavárna Pierre , což patřilo k našemu hotelu , i když byl jinde , ale tam jsme nakonec nešli . Kam jsme šli byl jeden obchůdek s perníky . Kam taky jinam v Pardubicích , tak jsem si koupila podkovu a v infocentru hrneček . Musim říct ,že Pardubice mě velmi mile překvapily , čekala jsem menší město , ale tohle se může měřit třeba s Plzní , spoustu kulturních akcí , parků , míst , kde se dá jezdit na kole , super . ....................................................................................................................................................... DEN 3 další den byla naplánována Litomyšl , rodiště Bedřicha Smetany . Přiznam se ,že to centrum mě nejdříve trochu vyděsilo , protože všude obrubníky a nebylo kde pořádně sjet , ale nakonec se to zvládlo . Nechyběla koupě další magnetky a takový dřevěný kostky a hurá na zámek . Ještě předtim jsme navštívili kostel Nalezení svatého Kříže a dokonce jsem se dostala i s vozíkem dovnitř , nádherná stavba a já i naši jsme přispěli něco do kasičky . Kousek dál už byl zámek , bohužel ho zrovna opravovali ,takže všude lešení a uzavřená byla i zahrada , škoda . Nicméně naproti jsme našli areál klášterní zahrady . Krásnej park , klášter , sochy a dominovala tomu koule , ve který se dalo vidět i sám sebe nebo odraz budov . Hodně zajímavej prostor . A taky měli po celý Litomyšli zajímavý lavičky . ........................................................................................................................................................... V Litomyšli se bohužel opět ozval vozík a to tím,že v něm začalo něco hrozně rachtat s šlo to z předního kola, jako kdybych už tak nebyla v nervech , stačili jsme sii dát oběd , v podloubí jsme si sedli do příjemný cukrárny a už jsem byla ráda ,že jsem v autě . Baterie už byla zase v půlce a bylo jasný ,že nemá cenu přemýšlet , kam třeba později . Nabít by se to nestačilo . Mamka se šla projít v Pardubicích k zámku a říkala ,že to bylo moc hezký , něco vyfotila a mě to pak docela mrzelo , ale nešlo to, už bych nedojela , škoda . A na mechanickým mě tahat nechtěli . Poslední večer jsme si dali na terase ještě něco dobrýho pití a večeři , tentokrát se tam žádná oslava nekonala , tak jsem tam vydržela docela dlouho . ........................................................................................................................................................ Kde jsou ty časy , kdy dal električák spoustu kilometrů , nedá to ani s novou baterii . Výlet byl hrozně fajn a viděli jsme všechno , co jsme chtěli , ale nedalo se přidat nic na víc . Muselo se na to pořád myslet a svým způsobem jsem ráda ,že už jsem doma . Taky to samozřejmě nešlo tak , že bychom někde zastavili a hned vedle to bylo . Našlo se nejbližší parkoviště , který bylo od toho místa , kam jsme chtěli i několik kilometrů , takže dlouhá cesta vůbec než jsme někam došli .Možná by to šlo někam blíž , ale jak jste turista , tak nevíte . Ale zvládlo se to a to je hlavní. Počasí taky vyšlo , takže paráda . ......................................................................................................................................................... Tak i pro letošek máme splněno a za rok , pokud to vyjde , zase někam do jiný části naší země . Už je to taky o nějakým tom zdravím , ať už o mým nebo našich . Ať se nám to líbí nebo ne , je to taky o penězích . I já se samozřejmě podílím finančně na takových pobytech , byť naši to po mě nikdy nechtějí platit celý . I tenhle hotel byl dost drahej , ale taková je dnešní realita . Už jen platit všude za parkování . A hrozně leze do peněz stravovaní se , ty obědy , jíst se musí a restaurace to moc dobře ví . Takový to , že pobyt u nás vyšel levněji než pobyt u moře už dávno neplatí a to jsme tam byli jen pár dnů . Je to srovnatelný a to nemáme ani to moře . Věřim ,že dost lidí si to z finančních důvodů dovolit nemůže . Z dovolený ve vlastní zemi se pomalu , ale jistě stává luxus a za mě by to tak být nemělo . Tolik jen takový malý zamyšlení. ........................................................................................................................................................... A na konec nějaký ty fotky , který jsem dala do koláže a každá koláž představuje jedno místo . 1 - Poděbrady , 2 - Hamzova léčebna , 3 - Pardubice , 4 - Litomyšl , 5 - Klášterní zahrady , koupelna , ještě jednou pokoj a pohled na hotel.