Zase ve vodě , všichni milujeme Alfonze z Německa a o co jsem přišla při letošních Chodských slavnostech

V pátek jsem se po měsíci opět vydala se vykoupat , letos počasí moc nepřálo , aspoň u nás na jihozápadě Čech bylo nejmíň slunečniho svitu z celý republiky . Takže když vylezlo sluníčko , vyrazili jsme opět do biotopu a opět s Ondrou , mým 13 letým synovcem . Byla to moje třetí návštěva a už dopoledne tam bylo spoustu lidí , evidentně všichni to chtěli využít . Nejenže tam bylo spoustu lidí ,ale i voda by zatim nejstudenější . I když je pravda ,že letošní léto byla studená pokaždý , ještě se nestačila pořádně prohřát . Opět jsme vzali dva vozíky, abych nemusela sedět na mokrým, když jde celej do vody . ..................................................................................................................................................... Blbý je ,že tam jako každoročně v pozdějších letních měsících hodně klouže dno , takže tam všichni doslova bruslili , ta údržba tam na to nějak kašle. Mě to bylo celkem jedno , protože na dno stejně nedosáhnu a kruh hodně nadnáší , tak mě to moc neomezovalo . Důležitý bylo ,že neklouzal i sjezd do vody , to je pak hodně blbý , ale překvapilo mě , jak byla voda čistá , tak , že bylo vidět na dno . Bylo to fajn , mamka a synovec si mě posílali jako míč , tak byla i sranda . On byl vždycky v pohodě , má už od dětství takovou dobrou povahu a taky má podobnej humor jako já , tak se vždycky nasmějeme . Přinesl nám i občerstvení v podobě melounu , takže jako někde na dovolený . ........................................................................................................................................................... V tentýž den se nám vrátil po 2 týdnech táta . Byl na srazu aut v Maďarsku a všude kolem . Byl tam s kamarádem , s několika Čechama a Němcema . A nechyběl ani pejsek Alfonz , kterej je úplně stejnej jako naše Bára . Takže to byl miláček i pro nás doma už jen z fotky . Stejně je dobrej, že takhle vydrží někde několik týdnů . Akorát prý měli problémy , když si zavolali třeba taxík , že psy neberou , tak ho táta vzal naším obytným autem . A co bylo zvláštní ,že Alfonz patří německým páníčkům a přesto prý rozumněl naším českým povelům . Holt šikovnej na jazyky . .......................................................................................................................................................... Ale stejně ty dva týdny rychle utekly . A už se připravujou další věci . Koncem tohoto týdne jedou naši se synovcem na Moravu na Pasohlávky. Vždycky s ním na pár dní takhle někam o prázdninách jezdí. Jezdí tam pak na kole a tak . A ještě do konce srpna bych měla přijít na řadu i já . Letos je to složitější , protože táta je často na srazech , tak se musí najít nějakej volnej termín a i proto se pojede někdy v týdnu . Se mnou je to samozřejmě těžší , protože ne všude je ubytování opravdu bezbariérový , řekla bych spíš nikde , ale snad se povede a vyrazíme . Každej rok vždycky na pár dní někam vyrazíme po naší vlasti. Letos by to měly být východní Čechy . .......................................................................................................................................................... Druhej den po koupání jsme opět se synovcem vydali na výlet a to konkrétně do Domažlic na Chodský slavnosti , letos už 71. ročník . Já sama jsem se v Domažlicích narodila a nějakou dobu tam jako hodně malá i žila , takže jsem pravá Chodka . Nevěděli jsme , jestli s náma pojede i táta , když přijel z takový dlouhý cesty a nakonec jel. Byla jsem tomu nakonec velmi vdečná ,ale hezky po pořádku . ....................................................................................................................................................... Vyjeli jsme už na 8 hodinu ranní , protože pak je těžký někde zaparkovat , každoročně slavnosti navštěvují deseti tisíce lidí a přijet později znamená kroužit a doufat . Udělali jsme dobře . Našli jsme místečko u Penny na vozíčkářích , nejblíž co se dalo , ale i tak to bylo ještě celkem daleko . Prošli jsme si historickej jarmark na domažlickým náměstí a nechyběla koupě slavnýho Chodskýho koláče . Vyfotila jsem se na náměstí opět se synovcem a jak je velkej , tak z toho vyšla docela vtipná fotka , malá a velkej . ..................................................................................................................................................... Pak jsme pokračovali do informačního centra . Na facebooku jsem našla ,že letos nově prodávají placky s motivem Chodska a vybrala jsem si právě koláč . Překvapilo mě ,že infocentrum bylo bezbariérový , což taky nebejvá úplně pravidlem, tak jsem si i ten koláč sama vybrala. Ostatní desingy jsou k vidění na fotce . Potěšilo mě ,že placky jsou velký a ne nějaký miniatury , což moc nemusim . Tak mám hezkou vzpomínku a něco , co mi bude dělat chutě . Kdo znáte Chodský koláče a měli jste možnost ochutnat , určitě mi dáte za pravdu . ......................................................................................................................................................... Synovec se chtěl ještě podívat na atrakce , ale stejně ještě netočili , i když bylo 10 hodin dopoledne . Měli tam taky ty moje medvědy ve vitríně , co mi nedají spát a Ondra mi vysvětlil ,že mu musíte snad jen na dva pokusy přestříhnout šňůrku , na který visí a když se vám to povede , tak se ta vitrína otevře a vy si můžete toho medvěda vzít . Jasně ,že je to zase něco na peníze , ale prej jeho kamarádovi se to přestřihnout povedlo . Tak jsme se tam jen podívali a šli zase zpátky . ......................................................................................................................................................... A pak to začalo . Normálně si jedu a najednou na joysticku , že mam úplně vybito , i když jsem nabíjela celou noc a měla jsem plně nabito . Tak jsem to vypla , zase to naběhlo a po pár metrech znovu . Měla jsem ten repasovanej , co už má jednou vyměněnej joystick . Takže už se zase posral , já v nervech , protože na parkoviště ještě daleko . Pořád jsme museli zastavovat . Jasně , nebyla jsem tam naštěstí sama , ale je to šílenej pocit . Ani by pro mě nebyl třeba schopnej nikdo dojet blíž , protože tam samý úzavírky . ........................................................................................................................................................ Tak jsme šli s tátou napřed , já úplně cejtila , tak ten vozík jede divně a přestává zabírat , jel hrozně pomalu i když jsem měla vyšší rychlost , oddechla jsem si až u auta , prostě pořád ten indikátor baterie ukazoval kraviny , barvy se vracely a hned zase mizely . Jsou tam barvy jako na semaforu , zelená ok, oranžová bacha a červená špatný . Pak to začalo blikat červeně ,že je konec úplně a zase oranžová . Nic čeho se chytnout a co je vlastně aktuálně správně . Nakonec už se nedostal ani do auta , vypnul se a konec , naštěstí jde vypojit a dostrkat ho tam ručně ,ale je těžkej, takže táta se hodil . Tohle se mi poprvé stalo minulej rok v září ,šel do opravy a dobrý a najednou zase , ani ne po roce . .......................................................................................................................................................... Kašlu na to kašlu a koupim si novej , tohle nemá cenu , chápu ,že je repasovanej , ale kolik už jsem do toho narvala peněz a pořád tomu něco je , to je zbytečný, mít ho jen 4 roky a nevydrží nic . A to na něm ani nejezdim denně , jen o víkendech u našich , když někam jedeme . Joystick už jednou vyměněnej , nová baterie by byla dražší než celej vozík , servis máme v Ostravě a co pamatuju , tak pán tehdy ochotnej nebyl, pořád se na něco vymlouval , že nemůže a proč něco nejde a nakonec ten joystick poslal poštou . Myšlenka asi dobrá mít ještě jeden , protože pojišťovna mi novej nedá , tak si ho koupila za svoje peníze jako záložní , ale jen stres a starosti s nim . A na inzerát by ho asi nikdo nechtěl. ........................................................................................................................................................ Takže už nebudou pokusy ho nějak oživovat , zbytečný peníze. Už jsem do něj nacpala spousty tisíc . Byl to můj první repasovanej električák v životě , takže nemam ani porovnání, jak je to třeba u jiných . Buď jsem měla prostě smůlu na výběr nebo na tu firmu a klidně sem napíšu , že se jmenuje Invira . Nebo jsou repasovaný električáky takový všechny . Takže se loučim se svým šedivákem a už nikdy víc. A speciálně firma Invira pro mě skončila .Zákazníci je chválí , ale já se k nim přidat rozhodně nemůžu. Alespoň co se elektrických vozíků týče . ......................................................................................................................................................... S žádným električákem a že jsem jich za život už pár měla , se mi nikdy nestalo ,že by někde zůstal, i po celonočním nabíjení, doslova stát , navíc už po nějaký opravě . To ať se na mě nezlobí. A může to bejt i tak , že mi tvrdí ,že mi tam dali něco něco novýho , ale vymění to za něco už hodně použitýho , čemuž bych i věřila . Není si to jak ověřit odkud a z čeho to berou . A napsat , jak je to všechno kvalitní je snadný . ..................................................................................................................................................... Vim,že novej električák je brutálně drahej , ale vim,že ty firmy používají originální a cerfikovaný věci , který patří přímo na ten typ vozíku . Spolupracujou přímo s výrobcem a nejsou to nějaký šmelináři . Cestou zpátky jsme se stavěli na oběd v jednom kempu a měli to výborný . Měli tam Holandskej řízek s kaší , což je něco , co vyloženě miluju , tak jsem si hodně pochutnala . Všichni jsme si ho dali a oblizovali se až za ušima . ........................................................................................................................................................... Letošní Chodský slavnosti měli takovej zvláštní konec . Měli jsme v plánu se tam zdržet ještě déle , ale bohužel vozík měl jiný plány . Takže jsme neviděli ani žádný folklorní vystoupení ani výstavu veteránských aut , což mě osobně teda docela mrzí , ale bohužel se nedalo nic dělat . Pod článkem najdete video z loňských slavností, abyste si třeba udělali představu .