Jak nakonec opravdu budeme jako Hujerovi , koupání i s posilou , 26 . sraz historických vozidel v Chodové Plané , řízek ve skále a jak se Buick nad námi smiloval

Pamatujete , jak jsem tady psala ,že nechci, aby ten náš sraz amerik nebyl , abysme tam byli jako Hujerovi ? Chcete se pobavit ? Ano , bude to přesně tak , jak jsem nechtěla . Ségra si to našla sama a přijede se všema ,takže s neteří a Vševědem . Chce to pojmout jako dovolenou , takže přijedou už ve čtvrtek a chtějí všichni na spanilou jízdu , s Buickem , kam se stejně všichni ani nevejdeme , legrace , že ? Budou tam celou dobu a mám pokračovat ? Ségra to chce pojmout jako oslavu , protože mamka má svátek a táta svátek a narozeniny , jakože by nemuseli k nám . Oslavu , hmm . Oslavu mezi rámusem , smradem a tisíci lidma . ...................................................................................................................................................... Co na to říct ? Všechno , co jsem nechtěla se stane . Udělají si to podle sebe . A to jsem si ještě dávala pozor, abych na to na sociálních sítích moc neupozorňovala . Všechno , na čem mi záleží je nakonec vždycky stejně jinak a nic s tim nenadělam . Nemá cenu nad tím přemýšlet , protože tohle stejně nevyhraju . Takže rezignace a nějak to dopadne . Beru električák a budu si jezdit po svým , tedy doufam ,že tam ten povrch na ježdění bude , přeci jen louka. Budu se snažit si to tam užít i tak , snad se mi to povede . .......................................................................................................................................................... V pátek jsem přesně po týdnu vyrazila zase k vodě do biotopu a tentokrát jsme vzali i synovce . Byla sice větší zima než minule ,ale dalo se to , nejsme z cukru . Můžu jen v pátek a je škoda ,že to vždycky vyjde na nejstudenější den v týdnu , zákon schválnosti . Bylo nás tam zase jen pár , takže dobrý . Synovec si přinesl míč do vody a dokonce i kruh , plavat umí , ale skákal do něj a tak , takže ho měl jako takovou vodní hračku . ....................................................................................................................................................... Šla jsem do vody 3 krát a synovec by tam byl nejradši pořád . Byla jsem tam v době , kdy část republiky postihnul ten blackout , ale u nás v kraji nic nebylo a akorát jsme se to dozvěděli z rádia , co tam pouští jako takovou kulisu . Bylo to fajn , pořídili jsme si na památku fotky a zas to bylo takový zábavnější s nim . Letos už jsem tam byla dva krát a to prázdniny ještě ani pořádně nezačali. Teď budu mít miminálně od koupání pauzu dva týdny , ale to nevadí . .......................................................................................................................................................... V sobotu jsme opět vyrazili Buickem na sraz historických vozidel do Chodový Planý v okrese Tachov . Nejdřív to mělo bejt tak , že tam budeme celej den , pojedeme na spanilou jízdu a tak , tak se táta na ní přihlásil a pak začal couvat . Ani my jsme nebyli nějak nadšený bejt někde ve vedru celej den a to pokud bysme tam chtěli jet , museli bysme bejt na místě už v 8 ráno . Máme to zhruba 70 kilometrů jedna cesta a museli bysme vyjet brzy . Tak nakonec jsme to nechali ,že se tam jen pojedeme podívat . ........................................................................................................................................................... Do 11 hodin byly auta vystavený v místním pivovaru Chodovar . Když viděli Buicka , tak nás tam bez problémů pustili až dovnitř . Tam už spoustu aut všech značek a roků výroby , dokonce tam táta potkal nějakýho známýho taky s Buickem . První části byly mladší auta a ve druhý , který bylo oddělený tam byli veteráni , jakože opravdu veteráni . Tyhle auta se mi moc líbí a víc než ten náš styl . Do toho hrál swing , fakt super . Nechyběli ani paní s puntíkovýma šatama a pánové s klobouky a kšandami . Taky tam bylo pár kusů vojenský techniky z druhý světový a motorky . Nevěděla jsem , co dřív fotit . Zase trochu jinak pojatá akce . Může se to zdát stejný , ale každá taková akce je trochu jiná , s jinýma autama . Tady se to hodně povedlo , moc hezký všechno . ......................................................................................................................................................... Na oběd jsme šli doslova jen za zeď , kde je restaurace Ve Skále , která je opravdu ve skále . Už jsem v ní byla několikrát a taky jsem o ní už psala . Moc často do restaurací nechodíme , tak to bylo po delší době . Byl tam krásnej chládek a bylo dobře ,že jsme tam přišli hned na otevření , protože během pár minut měli plno a bez rezervace byste si ani nesedli .Dala jsem si smaženej řízek a hranolky . K pití speciální colu . Mají tam vlastní minerální vodu s názvem Il sano a bylo to nalitý v tý cole . Zajímavá chuť , ne tak sladká , ale na mě byla ta chuť minerální vody taková docela hořká a ta cola v tom moc cítit nebyla . ......................................................................................................................................................... Po obědě , chvíli před polednem , už jsme zase seděli v Buicku a jeli domů . Mě to teda úplně stačilo . Je to fajn vyjet si a je to luxus , že každej tejden někam , je to paráda a moc si vážim toho ,že mám tu možnost a můžu takhle jezdit , ale řekli jsme si ,že další víkend už zůstaneme doma a ameriku necháme odpočívat , však brzy zase bude ten hlavní sraz . Tak jsme si libovali , jak budeme brzy doma a pak to přišlo . Při cestě táta zjistil ,že je něco špatně a nejde s tim zatáčet . Tak zastavil na nejbližší čerpací stanici , aby to pravil . To je vůbec poprvé , co se takhle na cestě něco stalo . .......................................................................................................................................................... Je to starý auto , takže je zázrak ,že nás to potkalo až teď . Jako zálohu máme kdyžtak bráchu , že by pro nás přijel , když bysme někde uvízli . Jenže odjel s rodinou do Rakouska , tak mám nezbejvalo než doufat ,že se to opraví , domů to bylo ještě daleko . Nakonec jsme na parkovišti strávili zhruba 45 minut , ale povedlo se , Buick se smiloval a domů jsme dojeli . Je fajn mít takový auto , ale zároveň s tim musíte počítat ,že se může něco stát . Ale to zná asi každej majitel takových aut . Tak nějak to k tomu patří . Ale víkend jsem si užila opět na maximum , všechno super a zase nový zážitky .