Tlapky všude , kam se podíváš aneb Zábavné odpoledne s pejsky 2024

V poslední zářiovou neděli se v Horšovském Týně konala Tlapkiáda , což je , jak napovídá už název článku takový zábavný odpoledne pro milovníky pejsků . Pořádal to náš útulek Tlapky v naději a výtěžek šel právě na něj, letos to byl už 6 . ročník . Vstupný bylo dobrovolný a kdo chtěl , mohl si pořídit něco přímo u útulkovýho stánku . Jak už jsem psala , tak všude , kde jsou si vždycky něco koupim, abych je podpořila . Už pomalu nevim co , takže tentokrát jsem si koupila alespoň jejich propisku , abych jim tam něco nechala . ......................................................................................................................................................... Vzali jsme s sebou samozřejmě i naší Báru ,tak tam zastupovala svoje pleneno , což je labradorskej retrívr . Má pejsky ráda a možná až moc , tak je vždycky nadšená . Pejsků tam bylo opravdu hodně a nevěděla , kam se dřív dívat . S některýma byla v pohodě a na některý vyjížděla, i když není vůbec agresivní , asi je to jako u lidí , že někoho máte rádi a někoho ne . Chodí na socializační procházky a tam je v pohodě . Ne , že by tam nějak vyváděla , to ne . Ale byla celou dobu taková napružená . Je taky pravda ,že pejskové tam museli bejt bez vyjímky na vodítku , tak možná i proto . Měla tam i novýho kamaráda - vlčáka Ronyho , se kterým se seznámila právě přes socializační procházky a párkrát už spolu byly venku . Paní bydlí zhruba 10 kilometrů od našich , tak si dávají společný setkání . Rony dokonce i soutěžil . ....................................................................................................................................................... Bára nesoutěžila a vždycky je jen v roli diváka . My jí nijak speciálně necvičíme , umí základní povely , plus mě teda podává věci , když mi spadnou za zem , nosí mi míček na házení a tak . S tim bysme tam asi moc neuspěli . Máme jí spíš jen jako na mazlení . Taky tam byla možnost si volně vyzkoušet překážky , prolejzačky a tak . Zkusela to ,ale moc jí to nešlo , neví , jak na to . U našich nic takovýho není , ani nějaká psí louka natož něco s překážkama , takže se to Bára nemá ani kde naučit . Ne všude je něco takovýho vybudovaný a je to spíš ve větších městech . ......................................................................................................................................................... Ale ostatní pejskové klobouk dolů , fakt šikovný . Některý předváděli i na svou muziku , jak jsou zvyklý . Jedna paní tam měla dokonce 3 a to byl fakt dril , dost na ty svoje pejsky křičela , když tu dráhu probíhala a chtěla , aby to bylo perfektní . Nevim , tohle se mi zdálo až moc , za mě by pes měl bejt pes a ne vojenskej generál . Taky se tam všichni kolem smáli , když si pejsek postavil hlavu , začal na ní štěkat a vypadalo to ,že jí nadává . Paní byla hodně ambiciózní . Holt někdo má pejsky na mazlení a někdo pro trofeje . Kromě útulkovýho stánku tam byla i spousta jiných , psí salón , stánek na podporu kočiček , stánek různých hraček pro pejsky a taky stánek s kremací zvířat , kterej byl přímo za náma . K tomu chodili lidi nejmíň , je jasný ,že to není příjemný ma to myslet , ale myslim,že je důležitý , že tam byl i takovej . I to je život a patřilo to tam . ...................................................................................................................................................... Mamka šla s Bárou si vyzkoušet věci od psí školy , nebyla jsem tam, tak přesně nevim , ale co jsem dohlídla , tak to bylo něco jako psí škola hrou a vyzkoušela si různý hry pro pejsky. Mezitim se soutěžilo . Bohužel jsme si sedli dost špatně a mě osobně trvalo než mi to došlo . Bylo tam málo laviček na sezení , tak jsme vzali tu, která byla volná . Hned u těch prolejzaček s tim,že tam se to bude odehrávat . Jenže to hlavní bylo úplně na druhý straně a před náma cvičili pejsky na těch prolejzačkách asi jen tak . I když tam byl taky nějakej rozhodčí , moc jsem to nepochopila . Takže to hlavní jsme viděli hodně z daleka . Byla tam sranda soutěž i o největší podobu pána s pejskem , tak to vyhrála nějaká náctiletá slečna , podle čeho se rozhodovali netušim , protože jsme nedohlídli . Škoda ,že nebylo vidět všude, dřív to tak měli . ......................................................................................................................................................... Samozřejmě jsme tam potkali i vedoucí útulku s přítelem , tady bylo jasný ,že tam určitě budou , když ona je hlavní pořádající . Když jsem je viděla naposledy , tak říkali ,že mají mají ze dvou psích slečen jednu nemocnou , bohužel opravdu uhynula , tak už mají jen jednu , která tam taky byla . ...................................................................................................................................................... Měli jsme možnost si koupit i tombolu , ale nevyužili jsme to . Nebyli jsme tam až do konce , tak to nemělo cenu , i když ceny měly fakt hezký a bylo jich hodně. Přišla k nám i vedoucí na kus řeči a říkala,že neví, jestli chce v týhle akci pokračovat , že každým rokem je víc a víc starostí s tim a víc a víc lidí . Že za chvíli už to pro ně nebude udržitelný . Je to těžký - na jednu stranu je fajn,že je o to mezi lidma zájem a vybere se hodně na opuštěný pejsky , ale ty starosti kolem toho už nikdo nevidí . Však taky loni to nebylo vůbec , protože neměla prostě čas . Myslim si , že právě z týhle akce mají nejvíc financí ,takže je to asi taky dilema , jestli pokračovat nebo ne . Kolik tam bylo lidí těžko odhadnout ,ale řekla bych ,že několik stovek určitě . Bylo tam hodně dětí a taky děti z dětskýho domova . ........................................................................................................................................................ Strávili jsme tam příjemnej čas a sledovali ostatní pejsky . Jedna paní tam vozila v kočárku dokonce 3 najednou , takový už starší pejsky , tak vykouzlila úsměv na rtech nejen mě . Dost dětí si Báru hladilo , ráda se mazlí , tak si to taky užila . Počkali jsme na na soutěžení Ronyho a pak jsme odešli , je škoda ,že to vyhlášení vítězů je až o několik hodin později ,ale to je tim , že je spoustu kategorií . Bára na rozloučenou jako pravá rebelka označkovala kočičí stánek a vyrazili jsme k domovu Báru odvézt , protože já ještě pokračovala k sobě do města . .......................................................................................................................................................... Bylo to moc fajn , spousta krásných a šikovných pejsků a hlavně jsme podpořili dobrou věc . V prosinci útulek pořádá tradiční akci před Vánoci přímo v útulku , takže ještě s nima nekončíme . I tahle akce je otevřená veřejnosti , sice chodí míň lidí než sem a spíš je to takový pro největší přátele útulku , ale za mě má tahle předvánoční akce velkej smysl , i proto , že je to možnost se s pejskama z útulku setkat osobně . O pejsky se tam starají výhradně dobrovolníci , takže klobouk dolů . Nosíme jim tam pamlsky a taky tam prodávají jejich úžasný kalendáře , který si kupuju už několik let , takže rozhodně ani letos nemam v plánu tuhle akci vypustit .