neděle 14. dubna 2024

V kráse Sakur a vzpomínání s tátou - vojákem u zámku Diana

Tentokrát nejedu jako obvykle do města z důvodu, že naši v tejdnu jedou do Maďarska a k sobě do města se tedy dostanu později. Nicméně zítra mě ještě čeká neurologie , ale vyjímečně ne kontrola , ale jedu si tam pro doporučení na rehabku . Jistě si vzpomínáte , že loni v prosinci nebyla nic moc. Mimo jiný i počasím a velkým sněhem , tak jsem si jí chtěla zopakovat na jaře, což se mi teď s doporučením , který tam chtějí snad brzy splní. Osobně tam na neurologii sice nemusim bejt přítomná ,ale když už jsem u našich a taky jsem si chtěla zažít ten pocit , že konečně tam taky jednou nejdu na vyšetření. Ale k tématu - vyrazili jsme na výlet nejen v sobotu , ale i v neděli . V sobotu jsme konečně zastihli sakurovou alej v plným květu v Chudenicích na Domažlicku . Fakt nádhera , sice spousta lidí , ale to se dalo čekat . Všichni se tam fotili a některý měli i sváteční šaty pro hezký fotky . Láká to a hodně . Taky jsme udělali pár fotek a hurá do místní cukrárny , která byla narvaná , ale nakonec se stolek uvolnil . Asi jak všichni chodí do aleje , tak to spojí s cukrárnou jako my . Krásný odpoledne plný sluníčka a nádherných Sakur . ........................................................................................................................................................... V neděli jsme si taky řekli, že když nejedu do města , že bysme mohli ještě někam . Upřímně jsem za to byla ráda , protože na Izrael v noci zaůtočil Irán , sice s tim počítali , ale když to přišlo , pocit nic moc a ani mě se nechtělo sedět doma a dívat se jen na zprávy , byť mě to samozřejmě hodně zajímá . Takže jsem další výlet jen přivítala a ráda jsem přišla na jiný myšlenky . Vzala jsem si na sebe tričko IDF na podporu , tak kdy jindy když ne teď, že jo a vyrazili jsme skoro až k hranicím s Německem k zámku Diana , kde jsme nikdy nebyli . Náš táta jel na Harleyi, my autem a setkali jsme se tam , pro něj je to specifický místo - coby voják z povolání v těch místech často sloužil . Zámek Diana není zámek jako zámek , ale zchátralej domov důchodců . Nicméně okolní krajina , kaplička a několik soch ze dřeva to vynahradilo . Velmi klidný místo , i když pár lidí tam na procházce bylo . Tak táta vzpomínal a tak . Já si to užila a udělala jsem si s tátou fotku . Neznámý místa jsou vždycky fajn a na jaře to má ještě větší kouzlo.

Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026

Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....