sobota 10. února 2024
Čokoládový festival 2024 aneb Jak jsme málem vyhráli poukázku na 500,- a magický moment postižené slečny a jejích rodičů s balonkem aneb Jak jsem byla ráda , že oni jsou rádi
Rok se s rokem sešel a zase tu máme čokoládovej festival , na kterej chodíme už spoustu let a od samýho začátku . Jsme rodina Čokoholiků a já bych se po čokoládě utloukla . První ročníky byly v takový tovární hale v patře , kde sice byl nějakej výtah, ale byli jsme rádi,že to přesunuli do obchodního centra , kde je to bezbariérový a takový víc na očích . Překvapilo mě ,že na stránkách tohodle festivalu jsou města, kde se platí vstupný a musíte mít lístek. U nás to nikdy nebylo ,ale asi to je tim , jak je to v obchodním centru , jestli to nějak nedotujou nebo tak . Přece jen , když takovou akci udělají v obchoďáku , tak i jemu to nažene lidi . Každopádně vstup zdarma je fajn .
........................................................................................................................................................
Vzali jsme s sebou i synovce a měli jsme v plánu to spojit a jít do kina. Brali jsme to nějak podle něj , co by se líbilo jemu , jenže nic si nevybral - na amimáky už není a to , co by se líbilo třeba mě už viděl . Dávají film Wonka , na to bych docela šla i když ne nutně , ale když už to viděl, tak je to takový, že jo . Taky se do poslední chvíle nevědělo , jestli do toho kina vůbec jdeme nebo ne a čim déle jsme se rozmýšleli, tim se nám tam už nechtělo a pak tu taky byla otázka času , jestli jsme chtěli stačit festival i začátek filmu , museli bysme vyjet dřív, což se nestalo . Tak jsme se usnesli na tom , že do kina teď nepůjdem , ale že budeme sledovat další program a uvidíme příště .
......................................................................................................................................................
Tak jsme se mohli soustředit jen na ČokoFest . Jako obvykle spousta lidí , tohle táhne každoročně . Spousta krásně srovnaných čokoládových bonbonů všech tvarů a chutí , pastva pro oči, bohužel dost zátěž pro peněženku , ale tam je to vždycky drahý - holt kvalitní čokoláda . Kromě prodeje tam byl i moderátor , kterej vyhlásil tipovačku, kolik je tam prodejců , tak synovec šel říct svůj tip do mikrofonu - 18 , tak mu napověděl,že víc . S mamkou jsme stáli opodál a řekla 25, když to malej slyšel , zeptal se, jestli může tipovat znova , ale ten moderátor řekl,že ne . Mamka už tam chtěla jít říct svůj tip za sebe ,ale předběhnul jí nějakej pán a řek taky 25 a bylo to správně . My mysleli,že nás vomejou , mohli jsme získat poukaz na 500,- . Kdyby mamka byla o pár vteřin rychlejší , tak jsme vyhráli . Fakt škoda , mrzelo nás to a nejvíc synovce . Máme smůlu .
...................................................................................................................................................
Kromě soutěží a velkýho medvěda jako maskota , kterej chodil mezi lidma a byl strasně vtipnej , protože neviděl moc na cestu , tam dělali i z balonků zvířátka , pán byl fakt šikovnej a uměl fakt všechno . Balonky moc nemusim , protože mi vadí když prasknou a já se leknu, nicméně jsem byla svědkem události , která mi potvrdila , že to mělo smysl . Byla tam hodně postižená holčička , no holčička - možná tak 12 let na rehabilitačním kočárku a byla jako miminko . Tak jí tam udělali balonek a ona se smála , byla úplně šťastná ,že ho mohla držet a její rodiče vypadali taky šťastně ,že ona je šťastná . Tohle zdravý lidi a lidi, co mají zdravý děti nikdy nepochopí , ale já to chápala naprosto přesně , pro mě to bylo až magický . Taky jsem se na oba její rodiče usmála a oni na mě , zahřálo to u srdce tenhle výjev a byla jsem ráda, že oni jsou rádi, i když jsme se neznali .
....................................................................................................................................................
Ačkoliv jsem si předem připravila, co si asi koupim , tak nakonec to byla jen Levandulová čokoláda a čokoládový lízátko s Mickey Mausem , měli tam jenom s pohádkovýma postavama a tohle jediný nebyla princezna . Jinak mamka toho domů nakoupila docela dost . Měli tam toho spoustu , ale já to mam tak vždycky ,že předem si řeknu, jak se tam rozšoupnu , ale na místě mám vždycky nějakej blok a nevim co . Jestli je to tim, že je tam toho sortimentu hodně a člověk neví co dřív nebo prostě ty davy lidí , který se tísní u stánků a není na ten sortiment ani vidět , těžko říct . Možná kdyby tam byl člověk sám a měl možnost si to v klidu projít , což je bohužel nereálný. Bylo to fajn a můžeme si i letos odškrtnout další ročník .
Moje oživlá noční můra , první vánoční dárek , na Čechrově aneb Tam , kde je pohraniční tajemství i trochu moje rodinná historie a Chodské slavnosti 2026
Minulej tejden mi nabouralo jedno zvíře , kterýho se opravdu bojím a to myš . Občas se mi do bytu dostane , ale že v létě , to bylo poprvé ....
-
Ve středu 4 . 6 . jsem si udělala radost a jela se podívat u mě ve městě na Drillfest . Zjistila jsem to tak nějak týden předem a to úplně ...
-
Vrátím se ke knížce s názvem Všechny řeky od izraelský spisovatelky Dorit Rabinyan . Nechala jsem si na přečtení dost času , příběh si tak n...
-
Jako skoro pokaždý jsem se v pátek vydala volit , chodim pravidelně a nechci patřit mezi ty , kdo nejdou a pak si stěžujou , důležitý hlavně...

